Stížnost R. Svobody na vysílání Českého rozhlasu (prosinec 2015)

Text stížnosti

Vážení členové Rady Českého rozhlasu,

dovoluji si Vás oslovit se stížností (viz příloha 0027-2015.pdf) na vysílání Českého rozhlasu. Mimo to si dovoluji připojit několik vlastních postřehů, které jsou sepsány v souboru post_scriptum.pdf.

K mému někdejšímu podnětu, který byl směřován dřívější Radě ČRo již v roce 2011 (nicméně z důvodů uvedených v post scriptum bych vskutku uvítal, kdyby se si jej současná rada alespoň přečetla), jde o soubor 0027.pdf, musím dodat, že mnou zmíněná paní numeroložka (sic!) Tamchynová není v žádném příbuzenském ani jiném vztahu vůči redaktoru ČRo panu Robertu Tamchynovi. To uvádím raději hned a to z toho důvodu, že tehdy vznikl jistý zmatek a pan Tamchyna (kterému se tímto znovu omlouvám) byl nucen objasňovat, že jednak za ono numerologické vystoupení sám nikterak nemůže, a jednak že s onou osobou nemá pranic společného...

Se srdečným pozdravem,
Radek Svoboda

Odpověď Rady ČRo

Vážený pane Svobodo,

jménem Rady Českého rozhlasu tímto reaguji na Váš podnět z 21. 10. 2015.

Vaše kritika v mnohém rezonuje s tím, jakým způsobem se rada v minulosti vyjadřovala ke stížnostem směřovaným vůči stanici ČRo Dvojka.
Právě v těchto dnech Rada ČRo finalizuje kroky k tomu, aby se i některé Vámi uvedené stránky ČRo Dvojka staly předmětem jedné z nezávislých odborných analýz iniciovaných Radou ČRo.
Všechny analýzy vzniklé pro potřeby Rady Českého rozhlasu budou zveřejněny na jejích internetových stránkách. První skupina těchto nových analýz by se tam měla objevit nejpozději během druhé poloviny března (pokud tedy ve vypsaném minitendru o zadání projeví zájem některý z analytických týmů vybraných v nedávno dokončeném výběrovém řízení).
K některým jednotlivým bodům Vašeho psaní: také se domníváme, že Vámi kritizovaný reklamní slogan, který zazněl na stanici Vltava, vzbuzuje pochybnosti. Pokládáme za samozřejmost, aby pořady, které jsou reprízami, byly jako takové v programech ČRo označovány.

Rada ČRo si k Vašemu podnětu vyžádala prostřednictvím generálního ředitele Českého rozhlasu vyjádření ze strany ČRo. Vypracovali je Ing. Miroslav Dittrich ‒ šéfredaktor stanice ČRo Dvojka, MgA.Bc. Zora Jandová ‒ šéfredaktorka Radia Junior.
Mgr. Zuzana Nevoralová ‒ vedoucí Oddělení obchodu a Ing. Ruzbeh Oweyssi pověřený vedením Centra nová média Text připojujeme v příloze.
Rada Českého rozhlasu se s ním neztotožňuje. Chápejme ho prosím jako dokument o míře sebereflexe Českého rozhlasu. Pro radu je zklamáním, že i po opakovaných odpovědích posluchačům, ve kterých upozornila na problematické prvky ve vyjádřeních ČRo, se v nynějším vyjádření opět objevují. Zde je jejich krátký výčet a krátký komentář k nim:

1) Jak rada opakovaně vedení ČRo upozorňovala, smyslem vyjádření, které k některým podnětům a stížnostem vyžaduje od vedení ČRo, nemá být psaní paušálních sebechvalných výroků typu „Český rozhlas je nezávislé, sebevědomé a moderní médium, které beze zbytku plní svou veřejnoprávní funkci“ (citát začátku nynějšího vyjádření). Místo toho by měl ČRo věcně a konkrétně reagovat na kritiku, že onu veřejnoprávní funkci neplní bez chyb.

2) Vyjádření uvádí: „Zora Jandová moderuje Noční Mikrofórum na Dvojce ČRo 1 – 2 x v měsíci, kde propaguje aktivity ČRo nebo projekty, jichž je ČRo mediálním partnerem“. Oceňujeme upřímnost té pasáže, ovšem Český rozhlas má řadu jiných možností k propagaci svých aktivit, v samotných pořadech by měl být se sebepropagací velmi obezřetný. Nejlepší „propagací“ média veřejné služby je kvalita jeho pořadů.

3) Tvrzení „Za celý rok 2015 nemá Dvojka jedinou stížnost tohoto typu“ ‒ míněna je „nespokojenosti posluchačů se zvukovou grafikou stanice Český rozhlas Dvojka“, je zavádějící. Ve stížnostech posluchačů, které rada předala vedení ČRo k vyjádření, bylo těchto stížností několik.

4) Ke zrušení diskuse na webu Dvojky (systém DISQUS) opakujeme to, co jsme napsali nedávno k vyjádření Ing. M. Dittricha v téže věci. Je evidentní, že šlo ze strany ČRo o odstranění veřejně dostupné kritiky. Argument, že byl systém DISQUS zrušen „pro malý zájem publika“, pokládáme za zástupný. Rada Českého rozhlasu vedení ČRo znovu doporučí, aby možnost veřejné zpětné vazby posluchačů k vysílání ČRo neomezoval, ale naopak ‒ rozšiřoval.

Vážený pane Svobodo, jak víte, Rada Českého rozhlasu bude brzy vybírat nového generálního ředitele ČRo. Jistě bude hrát určitou roli také to, nakolik kandidáti projeví obdobný náhled na problémy Českého rozhlasu, jak se jeví v zrcadle odpovědí Rady Českého rozhlasu na podněty a stížnosti posluchačů.

Vážený pane Svobodo, děkujeme Vám za důkladnou kritickou zpětnou vazbu k práci Českého rozhlasu.

S pozdravem

PhDr. Petr Šafařík
předseda Rady ČRo

Vyjádření vedení ČRo

Český rozhlas je nezávislé, sebevědomé a moderní médium, které beze zbytku plní svou
veřejnoprávní funkci. V průzkumech veřejného mínění, které se týkají objektivity a
důvěryhodnosti médií, se Český rozhlas umísťuje na předních příčkách. Stejně tak
zaznamenáváme velké množství ohlasů, které vyjadřují spokojenost s naším programem i
dalším směřováním rozhlasu jako takového. Stejně jako je Český rozhlas svobodný a
nezávislý navenek, je rovněž svobodný a nezávislý i uvnitř. Vedení ČRo nikdy nemělo
problém s názorovou pluralitou, naopak ji vítalo a podporovalo. Nové podněty, konstruktivní
diskuse a názorová konfrontace totiž vždy mohou znamenat přínos a mohou posunout
služby Českého rozhlasu jako média veřejné služby kupředu.

Rozhlasová četba na pokračování je jeden z nejtradičnějších rozhlasových žánrů, jehož
historie je více než půlstoletá. Od samého počátku byl koncipován a vytvářen jako svébytný
zvukový umělecký tvar, který není pouhým ozvučením původní literární předlohy. Tím se
mimochodem zásadně liší od v poslední době stále více populárních audioknih. Rozhlasová
četba na pokračovaní je tak vždy výběrem podstatných pasáží z knižní předlohy, případně
jejich úpravou pro vícehlasou interpretaci, což například znamená vynechání některých
uvozovacích či popisných vět. Rozhlasová četba na pokračování je tak vždy do určité míry
zkrácením textu původního díla.

Český rozhlas vysílá pravidelně četby na pokračování na několika svých stanicích – tradičně
na Dvojce a na Vltavě, ale najdeme je i v programu některých regionálních studií Českého
rozhlasu, v minulosti je vysílala digitální stanice Leonardo a v současné době je hodlá
zařazovat do svého programu stanice Plus. Je přirozené a logické, že dramaturgická práce
s četbou na pokračování se na jednotlivých stanicích Českého rozhlasu do určité míry liší, a
to jak výběrem konkrétních titulů, tak způsobem jejich zařazování do vysílání. Český rozhlas
Dvojka v současné době vysílá četbu na pokračování vždy od pondělí do pátku, neboť se
snaží maximálně respektovat zájmy a zvyklosti svých posluchačů, které se u převážné
většiny z nich liší ve všední dny a o víkendu. Právě kvůli lepší orientaci a komfortu svých
posluchačů preferuje Dvojka četby, jejichž počet dílů tvoří násobky pěti. Ale v žádném
případě to není absolutní dogma. Například letos na jaře odvysílala Dvojka dvanáctidílnou
četbu z knihy Petra Stančíka „Pérák“, neboť se dramaturgicky jevila jako vhodná součást
programových aktivit k 70. výročí konce 2. světové války.

Nyní ke konkrétním dotazům posluchače:

1) Reklama vysílaná na stanici Vltava dne 20. října 2015 v dopoledních hodinách: Jak
lze legalizovat černou stavbu se dočtete zítra v Mladé frontě DNES
Za obsah reklamního spotu odpovídá jeho zpracovatel a zadavatel, tj. v tomto případě byla
zadavatelem společnost MAFRA, vydavatel deníku MF DNES. Český rozhlas odvysíláním
tohoto reklamního spotu jako šiřitel reklamy neporušil žádnou ze svých zákonných
povinností stanovených v zákoně č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy, ve znění pozdějších
předpisů či v zákoně č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve
znění pozdějších předpisů.

Český rozhlas je toho názoru, že ani samotný obsah vámi označeného reklamního
spotu není v rozporu se zákonem. Z hlediska celkového vyznění tohoto reklamního spotu
jej lze charakterizovat jako spot natočený s reklamním apelem ironie a nadsázky, což
byl kreativní záměr tvůrce, jenž právě dané téma akcentuje a poukazuje na alarmující
dopady některých postupů, které jsou dále rozvedeny v propagovaném článku
zadavatele. Český rozhlas odvysíláním tohoto reklamního spotu neporušil Kodex Českého
rozhlasu.

2) Zora Jandová a dětské vysílání v Českém rozhlase
V roce 2012 (leden – září) se pro dětské posluchače vysílala na Dvojce ČRo ve všední dny 1
hodina pořadu Domino denně včetně pohádky od Hajaji (19:00 – 20:00). V sobotu odpolední
hodinová hra pro mládež + Hajaja (přibližně 10 minut) a v neděli hodinová pohádka + Hajaja
(10 min). Tedy necelých 10 hodin týdně.

(Periskop se na Dvojce ČRo vysílal do konce ledna 2011. Poté tento pořad včetně výroby
jeho obsahu kompletně převzala stanice Leonardo vysílající do února 2013.)

MgA.Bc. Zora Jandová nastoupila do ČRo po tříkolovém výběrovém řízení do Centra výroby
na pozici vedoucí Tvůrčí skupiny pro děti a mládež 1.6.2012. Jejím úkolem bylo podílet se
manažersky, autorsky a interpretačně na rozhlasové tvorbě pro děti a postavit v časovém
horizontu přibližně dvou let plnohodnotnou rozhlasovou internetovou a digitální stanici pro
dětského posluchače.

Za tři měsíce od jejího nástupu, 3. září 2012, se začal vysílat Klub Rádia Junior (namísto
Domina) na Dvojce 19:00 – 20:00. Zora Jandová prosadila rozšíření dětského vysílání na
Dvojce ČRo i na sobotní a nedělní večery. Od listopadu 2012 bylo Rádio Junior možné
poslouchat i na internetu. Od března 2013 Rádio Junior začalo vysílat živě a stalo se
plnohodnotnou digitální stanicí ČRo.

Rádio Junior v současnosti vysílá každý den, tj. 161 hodin týdně + 7 hodin na Dvojce.
(Nedělní pohádky, rozhlasové hry pro mládež a pohádky od Hajaji jsou v kompetenci Centra
výroby, resp. Dvojky ČRo, nikoli Rádia Junior.)

Tatrmani aneb Vodnické čtení na pokračování vzniklo na podzim 2012 v Centru výroby
přímo pro Rádio Junior, tzv. na míru v souvislosti s tříměsíční soutěží propojené s weby a
s vysíláním na téma Voda a pohádkové bytosti. 52 dílů (10 – 12 minutových) napsala Zora
Jandová za podpory dramaturgyně ČRo Václavy Ledvinkové, resp. Kristiny Žantovské.
V režii Natálie Deákové, Jaroslava Kodeše a Vláda Ruska načetl Jiří Lábus. Honorář Z.
Jandové činil celkem 52 Kč, tedy 1 Kč za díl. Soutěž byla strategicky propojena s vysíláním a
s textem na webech Rádia Junior.

Za období 1.6. až 31.10. se v programu Rádia Junior objevilo celkem 347 interpretů, mezi
nimi je v pořadí nejhranějších interpretů Zora Jandová na 25. místě (na prvních příčkách mj.
Svěrák-Uhlíř, Hradišťan, Kašpárek v rohlíku, Molavcová, Skoumal, Nohavica, Pískomil se
vrací, Reifová, Nesvadba atd.). Zastoupení písniček zpívaných Zorou Jandovou vychází na
procentní podíl 0,9%. Hranost naprosto odpovídá i zastoupení v celé databázi – pokud v ní
máme zatím zhruba 1500 písniček a z toho 1 album písniček Zory Jandové. Obecně lze
k databázi Rádia Junior uvést, že ji tvoří především moderní česká původní písničková
tvorba pro děti posledních cca pětadvaceti let tak, jak ji formovali Skoumal, Svěrák-Uhlíř,
Nohavica a další. K význačným albům 90.let, na kterých se databáze staví a na které
navázali současní interpreti pro děti jako Karolína Kamberská, Kašpárek v rohlíku, Amálka
Třebická, Pískomil a další, patří i album Ryba z Havaje Zory Jandové. Proto byly písničky
z desky do vysílání zařazeny. Do vysílání patří kvůli schopnosti přiblížit dětem méně obvyklé
pojmy (exotická zvířata, ochrana přírody, život v přírodě), jednotlivé písničky jsou vtipné i
poetické, vhodné pro děti mladšího školního věku.

Další dvě skladby (pro dospělé posluchače) Zory Jandové má ve své databázi Dvojka, za
minulý rok (celý rok, tj. od poloviny května 2014) je (obě skladby dohromady) zahrála celkem
4x. Zora Jandová moderuje Noční Mikrofórum na Dvojce ČRo 1 – 2 x v měsíci, kde
propaguje aktivity ČRo nebo projekty, jichž je ČRo mediálním partnerem.

3) Reprízy již ukončeného pořadu Karla Gotta Zpátky si dám tenhle film
Natáčení premiér pořadu Karla Gotta Zpátky si dám tenhle film, skončilo v červnu 2015 na
základě přání pana Karla Gotta. Od té doby pořad nadále reprízujeme s tím, že během
víkendu (v sobotu po deváté hodině a v neděli po patnácté hodině) odvysíláme dvě různé
reprízy. Od prosince budeme měnit schéma sobot a nedělí a pořad pana Karla Gotta
přestaneme vysílat.

4) Zvuková grafika („positioning“), slogany, motta, claimy, jingly, etc.,
Positioning slouží vedle názvu stanice posluchačům k tomu, aby se lépe a rychleji
zorientovali v pestré nabídce stanic na rozhlasovém trhu. Je to běžný nástroj nejen v České
republice, ale i ve vysílání komerčních i veřejnoprávních stanic napříč celou Evropou. Není to
tedy pouze doména soukromých rádií. Positioning též nelze chápat jako reklamu, protože je
to nedílná součást značky stanice. Obecně platí, že positioning zabírá v každé hodině
vysílání jen několik desítek vteřin času, tedy zcela zanedbatelný podíl.

Zvuková grafika každé rozhlasové stanice se časem mění, tak jak se mění svět kolem nás.
Znělka s motivem Smetanova Vyšehradu, kterou Dvojka vysílá od 15. 9. 2014, je moderním
návratem k původním tradicím. Motiv Vyšehradu je v této poslední verzi znělky bezesporu
nejvíce poznatelný.

Náklady na výrobu znělek a zvukové grafiky vůbec nejsou v kompetenci stanice. A co se
týče nespokojenosti posluchačů se zvukovou grafikou stanice Český rozhlas Dvojka? Za celý
rok 2015 nemá Dvojka jedinou stížnost tohoto typu.

5) Zrušení možnosti diskuze na internetových stránkách ČRo
Na webu ČRo používáme dva diskusní formáty:

1) Nejpoužívanější je systém DISQUS přímo pod jednotlivými články, např. pod Dvaceti
minutami Radiožurnálu. Diskutovat mohou pouze uživatelé přihlášení do otevřeného
systému DISQUS, který používají i jiná média.

2) Na vybraných stránkách používáme vlastní diskusní platformu, která umožňuje přispívat
všem návštěvníkům prostřednictvím webového formuláře, zároveň integruje reakce ze
sociálních sítí Facebook a Twitter, příspěvky lze posílat i SMS zprávami. Tuto formu diskuse
nabízí ČRo Plus, ČRo Region Vysočina, ČRo Sever a Noční linka ve společném vysílání
regionálních stanic.

K diskusi mohou posluchači využít také kterýkoli profil Českého rozhlasu na sociálních sítích,
především na Facebooku, Twitteru, Google+ nebo i na YouTube. Kromě hlavního profilu
Českého rozhlasu mají vlastní profily na Facebooku i všechny celoplošné a regionální
stanice a také některé pořady, např. Kupředu do minulosti stanice Dvojka.

Na stránkách Dvojky byl systém DISQUS pro malý zájem publika zrušen. Alternativně
mohou posluchači Dvojky psát své komentáře na facebookový profil Dvojky a na profily
pořadů Meteor a Kupředu do minulosti. Diskuze s širokou paletou posluchačů také probíhá
každodenně ve vysílání Dvojky. Moderátoři také využívají názorů posluchačů posílaných
mailem, ale i prostřednictvím Facebooku, či webu. Pochopitelně, že vedení stanice i
dramaturgové průběžně odpovídají na dotazy, stížnosti i pochvaly posluchačů.

Ing. Miroslav Dittrich, šéfredaktor ČRo Dvojka
MgA.Bc. Zora Jandová, šéfredaktorka Radia Junior
Mgr. Zuzana Nevoralová, vedoucí Oddělení obchodu
Ing. Ruzbeh Oweyssi, pověřen vedením Centra nová média