Stížnost posluchačky M. Pálkové ohledně článku zveřejněného na serveru iRozhlas (září 2019)

Text stížnosti
viz příloha

Vyjádření Rady ČRo

Vážená paní magistro,

jménem Rady Českého rozhlasu Vám děkuji za Váš podnět, který jsme poskytli vedení ČRo s pokynem, aby se k němu adekvátně vyjádřilo.

Zmíněné vyjádření, které si k tomuto mailu dovoluji připojit, považuje Rada Českého rozhlasu za vyčerpávající a proto jej nerozhojňuje dalším komentářem.

Věřím, že se tímto záležitost vyjasňuje i k Vaší spokojenosti.

S úctou,

Jiří Vejvoda
místopředseda Rady Českého rozhlasu

Vyjádření vedení ČRo

Vedení serveru iROZHLAS.cz má za to, že se redaktorka nedopustila žádné faktické chyby (ostatně ani stěžovatelka žádnou konkrétní faktickou chybu neuvádí), a že naplnila všechny standardy vyplývající z kodexu ČRo. Což dokládáme podrobněji níže:

I.

Dotazy zaslané tiskovému odboru ministerstva vnitra neobsahovaly žádné informace, které by se daly označit za „klamavé“. Jednalo se o informace, které obsahovaly policejní protokoly – ať už výslech Tomáše Horáčka nebo usnesení o zahájení trestního stíhání právnických i fyzických osob v kauze Nemocnice Na Bulovce. V tomto smyslu se Český rozhlas nedopustil žádného „klamání“, jelikož naprosto přesně citoval dokumenty orgánů činných v trestním řízení.

Dotazy byly formulovány tak, aby se dospělo ke zcela jasné a konkrétní odpovědi. Český rozhlas „nevytvořil“ ani nijak nepokřivil jmenované a citované dokumenty.

Dotazy, které byly konkrétní – vyvolaly obšírnou odpověď stěžovatelčina zaměstnavatele – ministerstva vnitra, což jen rozšířilo její obhajobu právě ze strany úřadu.

Otázky byly zcela v souladu s kontextem informací, které obsahovaly zmiňované dokumenty. A rovněž je v této věci nutné zmínit etický kodex zaměstnanců ministerstva vnitra – z tohoto důvodu jsou dotazy týkající se dalšího působení stěžovatelky v úřadu zcela validní. Což ostatně potvrzuje i reakce ministra vnitra, který je v článku citován: „Pokud je tady nějaké podezření, tak je potřeba to prošetřit a podle výsledků bude pan státní tajemník postupovat.“

 II.

Stěžovatelka ve své stížnosti zcela opomíjí fakt, že článek nevychází pouze z oficiálně zaprotokolované výpovědi Tomáše Horáčka, ale rovněž z usnesení o zahájení trestního stíhání. Informace v tomto dokumentu stojí na vyšetřování policistů – vyšetřovatelé se zde opírají o odposlechy a sledování jmenovaných osob – mezi nimi i stěžovatelky.

Policisté tvrdí, že se stěžovatelka účastnila schůzek, na kterých se domlouval údajně zmanipulovaný tendr na úklid v Nemocnici Na Bulovce. Citované pasáže jsou výňatky z policejního usnesení, nikoli z výslechu Tomáše Horáčka.

III.

Jelikož se stěžovatelkou nebylo možné spojit telefonicky, redaktorka se spojila s jejím advokátem Martinem Dostálem. Komunikace byla ztížena tím faktem, že advokát nechtěl redaktorce ani potvrdit, že Moniku Pálkovou skutečně zastupuje. Na každý pád stěžovatelka dostala prostor se k věci vyjádřit a její stanovisko v textu zaznělo.

Přepis části hovoru mezi redaktorkou a advokátem:

AJ: Zastupujete paní Moniku Pálkovou?

MD: Tam je trochu problematické to, že Vám nemůžu říct, s ohledem na mlčenlivost, zdali někoho zastupuju, nebo ne. Ledaže by mě k tomu klient zprostil mlčenlivosti, případně mi k tomu dal výslovný pokyn.

AJ: Vyjadřoval jste se pro Lidové noviny.

MD: S ohledem na mlčenlivost, nejsem oprávněn vám cokoliv sdělit. To spadá i na vyjadřování do médií.

AJ: Co mám tedy dělat? Jak mám zjistit, jestli jste to vy.

MD: Já bych si na Vás vzal kontakt, pak bych se Vám ozval.

AJ: Jde mi o věc údajně zmanipulovaného tendru, ve kterém figuruje manžel Moniky Pálkové a jde mi nejenom o výpověď Tomáše Horáčka, ale o usnesení, ve kterém Monika Pálková figuruje. Jak obhájí to, že je tam zmiňované, že se účastnila schůzek, kde se probíral údajně zmanipulovaný tendr.

MD: Dobře.

AJ: Můžete se i ozvat, i kdyby nechtěla komunikovat? Abych věděla, že s tím nemůžu počítat – já bych to potřebovala dneska, tak jestli bychom se nějak mohli domluvit.

MD: Dobře, děkuji, na shledanou.

Z rozhovoru jasně vyplývá, že advokát neměl s prosbou redaktorky ohledně co rychlé odpovědi problém, navíc se počítalo s další telefonickou komunikací, pakliže by nastaly nějaké komplikace.

To, kdy článek bude publikován, nevyplývá z rozhodnutí redaktorky, ale šéfredaktora. Na textu se totiž pracovalo ještě v následujících dnech (byla ověřována všechna ověřitelná tvrzení).

IV.

Jak sama stěžovatelka píše, jedná se o parafrázi. Jedná se pouze o časový údaj, který se běžně používá ve zpravodajských textech, které informují o věcech podobného typu.

V.

Tuto marginální glosu si dovolujeme upřesnit: tituly stěžovatelky uvádí ve své výpovědi pouze Tomáš Horáček. A jelikož se jedná o citaci, uvedli jsme ji v přesném znění, tedy včetně předmětných titulů.

Radek Kedroň
šéfredaktor Zpravodajského webu