Stížnost posluchaček V. a K. Maříkové ohledně článků na webu iRozhlas.cz (květen 2023)

Stížnost posluchaček
viz příloha

Vyjádření Rady ČRo

Vážené paní Věro a Karlo Maříková,

Rada Českého rozhlasu Vám děkuje za Váš podnět, kterým byl Radě doručen z Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, a kterým se podrobně zabývala. O reakci jsme požádali i zástupce vedení Českého rozhlasu, jejíž znění připojujeme k naší odpovědi. Vypracovali ji ředitel Zpravodajství Českého rozhlasu Ondřej Suchan a vedoucí Oddělení právních služeb Daniela Foukalová.

Rada Českého rozhlasu se s obsahem jejich vyjádření ztotožňují. Především kvitujeme přiznání pochybení ze strany Českého rozhlasu. V této souvislosti rovněž oceňujeme, že Český rozhlas dostál znění kodexu Českého rozhlasu, kdy v okamžiku získání informace o omylu tuto skutečnost neprodleně napravil.

Tímto konstatujeme, že ze strany Českého rozhlasu nedošlo k porušení právních norem, zejména pak zákona o Českém rozhlasu a kodexu Českého rozhlasu.

S pozdravem

Ondřej Matouš
předseda Rady Českého rozhlasu

Vyjádření vedení ČRo

Úvod

Radě Českého rozhlasu byly ze strany Rady pro rozhlasové a televizní vysílání postoupeny  (dále jen jako „RRTV“) stížnosti paní Karly Maříkové a paní Věry Maříkové (dále jen jako „stěžovatelky“ a ve výše uvedeném pořadí také „stěžovatelka 1“ a „stěžovatelka 2“) , které byly RRTV doručeny dne 2. 2. 2023. Předmětem těchto stížností je údajné porušení povinností Českého rozhlasu v souvislosti s dvěma články uveřejněnými dne 3. 11. 2022 a 2. 2. 2023 na zpravodajském portálu provozovaném Českým rozhlasem na webové adrese www.irozhlas.cz. Jedná se konkrétně o články dostupné zde:

1. https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/overovna-volby-nesmysly-zpochybnovani-vysledku_2302020645_pik
2. https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/gay-utok-bratislava-marikova-karla-spd_2211031900_ank

V článku č. 1 se Český rozhlas věnoval narativům, které se na internetu objevily krátce po sečtení 2. kola prezidentských voleb 2023 (konkrétně v neděli 29. 1. 2023) a které spojovalo „zpochybňování výsledků“ voleb na základě srovnání podobných volebních čísel z vybraných zemí. Článek byl uveřejněn v rámci projektu Ověřovna!, prostřednictvím kterého se Český rozhlas  snaží vysvětlovat a ověřovat nepravdivé informace, polopravdy nebo překroucená fakta.

Obsahem článku č. 2 je pak rozhovor se stěžovatelkou 1, která je poslankyní SPD. Předmětem tohoto článku jsou její výroky zveřejněné na serveru iDNES.cz týkající se nesnášenlivosti vůči LGBT komunitě. 

Vzhledem ke skutečnosti, že obsah uveřejněný prostřednictvím domény irozhlas.cz není vysíláním ani službou přímo související s programem, RRTV tedy v této oblasti není kompetentní k vykonávání správního dozoru. S ohledem na tento závěr RRTV postoupila stížnosti Radě Českého rozhlasu jako věcně příslušnému orgánu, který je kompetentní řešit, zda v rámci odvysílaného obsahu mohlo dojít k porušení zákona č. 484/1991 Sb., o Českém rozhlasu (dále jen „ZČRo“) či k porušení Kodexu Českého rozhlasu (dále jen „Kodex“).

 K obsahu stížností

Stěžovatelka 1 ve své stížnosti tvrdí, že Český rozhlas v  článku č. 2 uvádí nepravdivé a překroucené informace, což dovozuje tím, že v záhlaví článku nebylo původně uvedeno „politické neziskové organizace“ a namísto toho tam bylo uvedeno pouze „neziskové organizace“. Dále v článku č. 2, který se zabýval jejími výroky na serveru iDNES.cz, byla údajně chybně uvedená informace, že stěžovatelka 1 byla trestně stíhaná, ačkoliv k jejímu trestnímu stíhání údajně nedošlo, neboť nebyla Poslaneckou sněmovnou Parlamentu České republiky vydána.

Tímto se Český rozhlas vyjadřuje ke stížnosti stěžovatelky 1 v rozsahu části stížnosti dle předchozího odstavce a poskytuje k tomu Radě ČRo svoje vyjádření.

Předně odmítáme, že by uveřejněním výše uvedených článků došlo k porušení ZČRo či Kodexu. K výše uvedeným výtkám stěžovatelky 1 pak uvádíme, že jsme nad rámec naší zákonné povinnosti na její žádost článek zpřesnili dle jejího požadavku a doplnili jej tak, že jsme i do záhlaví článku doplnili slovo „politické“, ačkoliv v článku to několikrát v této podobě zaznělo. Pokud se týká jejího tvrzení o tom, že Český rozhlas chybně uvedl informaci o tom, že byla trestně stíhaná, pak to uvádíme na pravou míru tak, že původně obsahem článku byla věta: „Za výroky o migrantech, které Karla Maříková (SPD) přirovnávala k „invazivnímu druhu rostlin a zvířat“, ji stíhala policie.“, což neodpovídá tomu, co uvádí ve svojí stížnosti stěžovatelka. Tato věta byla ostatně rovněž na žádost stěžovatelky 1 upravena a po aktualizaci článku zněla takto: „Za výroky o migrantech, které Karla Maříková (SPD) přirovnávala k „invazivnímu druhu rostlin a zvířat“, ji vyšetřovala policie.“ Původní znění považujeme za povolené novinářské zjednodušení, které je běžné pro periodický tisk, určený pro informování nejširší veřejnosti (na rozdíl např. od publikací odborných). Periodický tisk se v konkrétních případech musí (především s ohledem na rozsah jednotlivých příspěvků a čtenářský zájem) uchylovat k jistým zjednodušením a nelze trvat na naprosté přesnosti skutkových tvrzení a klást tím ve svých důsledcích na novináře nesplnitelné nároky. Významné je, aby celkové vyznění podávané informace odpovídalo pravdě, což v tomto případě je beze zbytku splněno (viz Nález Ústavního soudu - senátu ze dne 8. 2. 2000, sp. zn. I. ÚS 156/99). V tomto případě je nutné brát v potaz i to, že se jednalo o tzv. perex článku, který zcela pochopitelně informace musí zjednodušit, aby v minimálním rozsahu shrnul obsah daného článku.  V této souvislosti pak ještě doplňujeme, že těžko očekávat, že by průměrný čtenář mohl spatřovat rozdíl v tom, zda je osoba stíhána policií nebo vyšetřována policií.  I přesto jsme na žádost stěžovatelky 1 článek v perexu zpřesnili, nicméně podotýkáme, že tyto úpravy vnímáme jako zpřesnění, kterým jsme vyhověli stěžovatelce nad rámec našich zákonných povinností, neboť jsme přesvědčeni, že jsme uveřejněním článku v původní podobě neporušili žádné povinnosti, které se na Český rozhlas vztahují. 

Pokud se týká části stížnosti stěžovatelky 2 týkající se článku č. 1, který byl uveřejněn v rámci projektu Ověřovna!, uvádíme, že skutečně došlo k záměně jména poslankyně za SPD Karly Maříkové a političky SPD Věry Maříkové. Ihned po upozornění však Český rozhlas v souladu s čl. 2.10 Kodexu jméno opravil a v textu uveřejnil omluvu za chybu v následujícím znění: „V původním textu jsme chybně zaměnili jméno političky za SPD. Uvedli jsme jméno poslankyně Karly Maříkové, namísto její stranické kolegyně Věry Maříkové. Za chybu se omlouváme.“ Tuto opravu jsme provedli bezprostředně poté, co jsme chybu zjistili a prostřednictvím ombudsmana Českého rozhlasu jsme o tom stěžovatelku vyrozuměli, což dokládáme v příloze č. 1 k tomuto vyjádření. Článek byl poté ještě zpřesněn v tom smyslu, že byla stěžovatelka 2 přesně v článku citována v tomto znění: „Na podobné výsledky voleb upozorňuje i politička Věra Maříková. „Volby výsledky Slovensko, ČR a Francie. Zvláštní shoda čísel, nebo jen náhoda?“ napsala ve facebookovém příspěvku.“

K výše uvedenémmu vysvětlení pak doplňujeme vyjádření autora článku, kterým vysvětluje podstatu daného článku: „Ověřovna!, na kterou míří stížnost paní poslankyně, se věnovala narativům, které se na sítích objevily krátce po sečtení 2. kola prezidentských voleb 2023 (konkrétně v neděli 29. 1. 2023) a které spojovalo „zpochybňování výsledků“ voleb na základě srovnání podobných volebních čísel z vybraných zemí. Nebylo v nich jasné, podle jakého klíče byly země pisateli vybrané, a sdílená byla jak na osobních profilech dezinformátorů, tak i na osobních profilech politiků. Někde s „narážkou na zvláštní shodu“ (případ paní Věry Maříkové), jinde se zmínkou „o softwaru“ (případ Ladislava Vrabela a Jana Skalického).

Podstatnou informací v textu Ověřovny! je právě odkaz na dezinformační, dezinterpretační narativ šířené informace, kterou v textu zcela jasně vyvracíme například přes citaci mluvčího Českého statistického úřadu, který vysvětluje proces sčítání hlasů v Česku – nejde o shodu, náhodu, ale o přesně daný a hlídaný postup při procesu sčítání hlasů.“

Na závěr našeho vyjádření se pak dovolujeme důrazně ohradit proti tvrzení stěžovatelky 2, která ve stížnosti tvrdí, že s ní redakce ani ombudsman nekomunikoval, což není pravda a dokládáme to přílohou č. 1, která obsahuje korespondenci ombudsmana s oběma stěžovatelkami.                                                         

Ondřej Suchan
ředitel Zpravodajství Českého rozhlasu

Mgr. Foukalová Daniela
vedoucí Oddělení právních služeb