Stížnost posluchače R. Břešťana ohledně nezodpovězených dotazů tiskovému mluvčí ČRo (listopad 2021)

Text stížnosti
viz příloha

Vyjádření Rady ČRo

Vážený pane Břešťane,

děkujeme za zajímavý podnět, kterému se radní Českého rozhlasu detailně věnovali. Z důvodu seznámení se s problematikou jsme o vyjádření požádali i ředitele Komunikace, marketingu a obchodu Jiřího Hošnu. Jeho znění připojujeme k naší odpovědi.

Rada Českého rozhlasu se domnívá, že kodex Českého rozhlasu porušen nebyl, a to především z těchto důvodů:

• Vámi uvedená pasáž kodexu „rozhlas představuje fórum pro veřejnou diskusi, v níž je možno vyjadřovat široké spektrum názorů a hledisek“a že „poskytuje nestranné a nezávislé zpravodajství, informace, komentáře a analýzy“ se nepochybně vztahuje pouze na vysílání Českého rozhlasu
  
  
• to samé platí i pro další část kodexu, kde se píše o „napomáhání vzájemnému porozumění a toleranci“a dále, že si Český rozhlas „musí zakládat na otevřenosti“ a „účelem existence rozhlasu jako služby veřejnosti je zajistit veřejnosti zdroj informací“
  
  
• Rada České rozhlasu nemá až na výjimky možnost řešit personální otázky Českého rozhlasu, či vyjadřovat stanovisko k tvrzení, zda některý ze zaměstnanců plní, či neplní své pracovní povinnosti. Tato agenda spadá do kompetence vedení Českého rozhlasu, či přímo jeho generálního ředitele
  
  
• Český rozhlas odpovídá na zaslané podněty dle z. č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím ve veřejné správě.

S pozdravem

Miroslav Dittrich,
předseda Rady Českého rozhlasu

Vyjádření vedení ČRo

Dobrý den,

Český rozhlas s novináři komunikuje pravidelně a soustavně buduje media relations se všemi typy médií -  médii oborovými, zpravodajskými či z oblasti life stylu. Komunikaci s novináři zajišťuje ředitel Komunikace, marketingu a obchodu Jiří Hošna a dále vedoucí Oddělení komunikace Blanka Bumbálková. Český rozhlas zasílá médiím informace prostřednictvím tiskových zpráv, zodpovídá jejich dotazy a sám aktivně nastoluje témata, která přispívají k mediálnímu obrazu ČRo jako moderního, nezávislého a sebevědomého média veřejné služby.

Za období, které zmiňuje pan Břešťan, šéfredaktor serveru HlídacíPes.org a zároveň moderátor pořadu Řeč peněz vysílaném na ČRo Plus, poskytl ČRo novinářům desítky mediálních výstupů – ať už prostřednictvím svého servisu pro novináře (k dispozici zde: https://informace.rozhlas.cz/aktuality?term_node_tid_depth_join%5B%5D=406698#b004f), tak i přímo prostřednictvím Jiřího Hošny, a to formou odpovědí na dotazy pro print, online i TV, na Twitteru či osobním kontaktem na tiskových konferencích, speciálních eventech nebo veřejných zasedání Rady ČRo. Veškeré informace dostává i agentura ČTK, která dlouhodobě poskytuje servis širokému spektru médií v ČR. Seznam konkrétních mediálních výstupů napříč všemi zmiňovanými mediálními kanály, kde je Jiří Hošna citován, je kdykoli možné doložit například pomocí monitoringu společnosti Newton.cz.

ČRo komunikoval s novináři v celé šíři témat, na které byl dotazován – tedy na dotazy ve spektru zabarvení od pozitivních přes neutrální až po ty negativní. Po řadu let ČRo v dobré víře tuto komunikaci vedl i se serverem HlídacíPes.org. Tuto komunikaci přerušil na základě diskriminačního chování serveru, který nectí obecné a základní principy novinářské etiky a pravidel a nectí ani ta pravidla, která si sám vytyčil ve své misi jako projekt takzvaného Ústavu nezávislé žurnalistiky, tedy například nezávislost, objektivní přístup, profesionalitu, dodržování přísných standardů novinářské nestrannosti bez ideologických předsudků apod. (viz zde: https://hlidacipes.org/mise-3/).

Server HlídacíPes.org se věnuje téměř výlučně výběru témat, která se ČRo a jeho vedení snaží uškodit, pošpinit jejich dobré jméno, a to vše na základě manipulace s fakty, uvádění spekulací, nepravd. Jedno z těchto nařčení pro ilustraci například hovoří o „normalizaci“ rozhlasu a srovnává ČRo – s jeho svobodným vysíláním a pluralitním prostředím – s érou komunistické perzekuce, útlaku, potlačování svobodných názorů a myšlení, diktatury. Jiné články se snaží vyvolat dojem o „nepatřičném“ chování generálního ředitele jen proto, že svolává Etickou komisi dle své potřeby. Etická komise není kontrolním orgánem ČRo, ale poradním orgánem generálního ředitele a je přímo jím jmenována a zabývá se podněty, které jí GŘ postoupí. Stejně manipulativně vyznívá i článek „Nejsme žádní balíci, vzkazují kraje rozhlasu“, který je založený na útržkovitých informacích, anonymních zdrojích a „analýze“ vysílání od dvou posluchaček, z nichž jedna vede s ČRo dlouhodobě soudní spor. A příklady by mohly následovat další.

Mediální výstupy serveru s tematikou ČRo jsou k nahlédnutí v příloze. Je na nich jasně vidět, že server HlídacíPes.org neinformuje o tématech, která souvisejí se zdravým rozvojem Českého rozhlasu, s novými službami, které poskytuje posluchačům, nebo snad dokonce s jeho programovými úspěchy na domácím či mezinárodním poli. Informace serveru HlídacíPes.org jsou tak zcela jasně nevyvážené, neobjektivní a zaměřené pouze na smyšlené „pseudokauzy“, jejichž účelem je ČRo a jeho vedení diskreditovat. Odporují i samotným principům, které si HlídacíPes.org jako projekt takzvaného Ústavu nezávislé žurnalistiky stanovil ve své misi. Z monitoringu článků s tematikou ČRo na serveru HlídacíPes.org jasně vyplývá, že ukončení komunikace s daným serverem bylo pouze oprávněnou ochranou pověsti instituce, Českého rozhlasu. Povinností ředitele Komunikace, marketingu a obchodu je kromě rozvíjení image ČRo i ochrana jeho pověsti. HlidaciPes.org s informacemi, které mu byly dříve poskytnuty, zacházel nepravdivě a manipuloval s nimi. Neposkytnutím informací bylo tedy předcházeno poškozování pověsti Českého rozhlasu. Na základě předchozího chování serveru HlídacíPes.org existovalo důvodné podezření, že server poskytnuté informace opět zneužije. Poměrně plastický obraz toho, jakým způsobem server HlídacíPes.org pracuje, jaké sleduje zájmy a jak je financován, lze najít zde: https://www.mediar.cz/safrovo-forum-24-dostalo-grant-na-analyzu-mafry-a-rozjezd-nove-orientace/.

Český rozhlas jako instituce ctí právo na informace. Zástupcům serveru HlídacíPes.org tak ČRo již vícekrát odpovídal na jimi zaslané podněty dle z. č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím ve veřejné správě. Odpovědi ČRo na tyto podněty jsou veřejně dostupné zde: https://informace.rozhlas.cz/pravo-na-informace-7754007. Je zde možné najít i odpovědi na dotazy, které pan Břešťan zmiňuje ve své stížnosti. Nutno také podotknout, že některé dotazy položené v minulosti serverem HlídacíPes.org překračovaly svým zaměřením a rozsahem formát běžného novinářského dotazu, ale svým charakterem spadaly do působnosti dle z. č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím ve veřejné správě. Jiné z dotazů serveru HlídacíPes.org zase byly položeny už v době, kdy odpovědi na ně byly veřejně známou a dostupnou informací.

Jiří Hošna zastává v ČRo funkci ředitele Komunikace, marketingu a obchodu, nezastává pozici Tiskového mluvčího. Taková pozice v ČRo zřízena není. Do agendy ředitele Komunikace, marketingu a obchodu spadá jako jedna z mnoha činností i komunikace s novináři. Ta však není nijak definována v zákoně o ČRo, ani v zákoně o rozhlasovém a televizním vysílání a není explicitně stanovena ani Kodexem ČRo. Vyplývá pouze z obecně platných komunikačních zvyklostí v rámci media relations. Pojem „informační povinnost“ ani Kodex ČRo, ani zákon o ČRo či zákon o rozhlasovém a televizním vysílání neobsahují. Profesní pravidla doporučují komunikovat z pozice instituce se všemi médii bez ohledu na jejich velikost, význam či zaměření. Prioritou této komunikace je však vždy rozvíjení image instituce či ochrana její pověsti. Ani jedno z toho nelze u serveru HlídacíPes.org předpokládat, jak již bylo uvedeno výše.

Přesto se nyní vyjádřím k ustanovením, Kodexu ČRo, které pan Břešťan zmiňuje:

V kodexu ČRo čteme, že rozhlas „představuje fórum pro veřejnou diskusi, v níž je možno vyjadřovat široké spektrum názorů a hledisek“ a že „poskytuje nestranné a nezávislé zpravodajství, informace, komentáře a analýzy“. Teze lze nepochybně vztáhnout i na situaci, kdy je o informace žádán rozhlas – i u témat, které vyjadřují spektrum názorů a stanovisek, které pro rozhlas vyznívají kriticky.

Rozšíření výkladu tohoto písm. e) z preambule Kodexu nelze vztahovat na ředitele komunikace, marketingu a obchodu a překračuje smysl tohoto ustanovení, které se vztahuje na vysílání.

Dále pan Břešťan píše:

Podobně jako další část kodexu, kde se píše o napomáhání „vzájemnému porozumění a toleranci“ …

Tuto citovanou část písm. h) z preambule Kodexu nelze vytrhávat z celé věty, která včetně návětí zní: „V souladu s posláním a vymezením rozhlasového vysílání jako služby veřejnosti, jak ji definovaly státy Rady Evropy a Evropské unie, Český rozhlas především: h) Odráží rozmanitost filozofických koncepcí a náboženských vyznání ve společnosti, aby napomohl vzájemnému porozumění a toleranci a podporoval soudržnost mnohonárodnostní a multikulturní společnosti.  Opět, rozšíření výkladu z kontextu celé věty vytržené části písm. h) Kodexu na ředitele komunikace, marketingu a obchodu překračuje smysl tohoto ustanovení, které se vztahuje na vysílání.

Další citace pana Břešťana zní:

…a dále, že si Český rozhlas „musí zakládat na otevřenosti“ …

Toto ustanovení, stále z preambule, jako celá věta zní: Český rozhlas si musí zakládat na otevřenosti, nestrannosti a nezávislosti. Dané ustanovení Český rozhlas naplňuje a jeho vysílání je nestranné a nezávislé. Český rozhlas je otevřenou a transparentní institucí, která zveřejňuje informace o své činnosti i hospodaření. Pokud jde o komunikaci s veřejností, ČRo pravidelně pořádá průzkumy mezi svými posluchači, eventy typu Den otevřených dveří či Prix Bohemia Radio, provozuje infolinku, zřídil funkci Ombudsmana, informuje o své činnosti na veřejných zasedáních Rady ČRo, ve vysílání v pořadu Erko, na webech a sociálních sítích, na tiskových konferencích apod. A jak již bylo výše uvedeno, poskytuje informace dle z. č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím ve veřejné správě. Český rozhlas je jako celek otevřenou institucí. Šíře uvedených aktivit dalece překračuje působnost samostatné pozice začleněné do struktury ČRo, jako je například ředitel Komunikace, marketingu a obchodu.

Dále pan Břešťan uvádí:

…a „účelem existence rozhlasu jako služby veřejnosti je zajistit veřejnosti zdroj informací“.

Toto ustanovení, stále z preambule, celou větou zní: Účelem existence rozhlasu jako služby veřejnosti je zajistit veřejnosti zdroj informací, kritické reflexe, umělecké tvorby a zábavy, které jsou chráněny před lobbistickými tlaky. Toto ustanovení jednoznačně naplňuje vysílání ČRo i informování o jeho činnosti a kontakt s veřejností – viz výše.

Nakonec pan Břešťan píše:

Čteme i to, že „předpokladem úspěšného plnění takto obecně vytyčeného poslání je poznáni potřeb obyvatel, proto bude Český rozhlas neustále hledat a posilovat zpětné vazby s veřejností“.

Toto ustanovení z preambule Český rozhlas naplňuje zejména prostřednictvím pravidelných výzkumů, při kterých získává zpětnou vazbu od veřejnosti – zejména svých posluchačů. Dané poznatky pak aplikuje mimo jiné při tvorbě svého programu a vysílání. Dále Český rozhlas komunikuje a posiluje dialog s posluchači prostřednictvím funkce Ombudsmana či díky své infolince. Nezanedbatelnou složkou jsou také nejrůznější eventy, které představují v celé šíři činnost ČRo – Den otevřených dveří, festival Prix Bohemia Radio a mnoho dalších. Dále pak řada informačních kanálů, jak již bylo popsáno výše. Šíře uvedených aktivit dalece překračuje působnost samostatné pozice začleněné do struktury ČRo, jako je například ředitel Komunikace, marketingu a obchodu.

Závěrem bych rád zmínil, že považuji za zvláštní, že pan Břešťan, který je mimo jiné jako moderátor stanice ČRo Plus rovněž placen z  rozhlasových poplatků, neuplatňuje jako šéfredaktor serveru HlídacíPes.org. alespoň minimální požadavky základních žurnalistických principů a také v prostředí jím řízeného serveru, který si do své mise vytýčil nezávislost, objektivní přístup, profesionalitu, dodržování přísných standardů novinářské nestrannosti bez ideologických předsudků apod. Domnívám se, že v jeho případě jde také o značný morální a etický problém, kdy jako spolupracovník Českého rozhlasu neváhá pobírat honoráře od této instituce a zároveň v prostředí svého serveru soustavně dobré jméno Českého rozhlasu poškozuje šířením nepravd, manipulací a pomluv. Podle mého názoru je tento fakt v rozporu s nároky kladenými na morální profil spolupracovníka Českého rozhlasu a pan Břešťan se nachází v evidentním střetu zájmů, minimálně ze zmíněného pohledu etického a morálního.

ČRo se nebojí kritických názorů a je otevřený veškeré otevřené, objektivní a pluralitní diskusi o tématech, která mohou zlepšit jeho služby pro posluchače. ČRo naopak nikdy nebude podporovat a tolerovat demagogii, šíření nepodložených informací, spekulace a pomluvy.

S pozdravem

Mgr. Jiří Hošna
ředitel Komunikace, marketingu a obchodu