Stížnost posluchače P. Kučery ohledně vysílání ČRo Plus (květen 2016)

Text stížnosti
viz příloha

Odpověď Rady ČRo

Vážený pane Kučero,
vážíme si Vašeho zájmu o stanici Český rozhlas Plus. Vaše připomínky ke změnám ve vysílání zmíněné stanice jsou velmi zajímavé. Odpověď šéfredaktora ČRo Plus Ondřeje Nováčka na Vaše otázky považujeme za vyčerpávající, a doufáme, že uspokojí i Vás.
Ve svém dopisu odhadujete, že došlo k úbytku posluchačů stanice ČRo Plus. Podle aktuálních výsledků Radioprojektu (za období 1. 10. 2015 – 31. 3. 2016) zaznamenal ČRo Plus výrazný nárůst posluchačů.
Děkujeme, a přejeme si, abyste Českému rozhlasu zachoval přízeň.

S pozdravem
Hana Dohnálková
předsedkyně Rady ČRo

Vyjádření vedení ČRo

Cením si názoru p. P. Kučery a rád bych reagoval na některé uvedené výtky:

Ad. 1) „Zkrácení všech pořadů“ – není pravdou, že jsme zkrátili všechny pořady, protože stopáž byla upravena jen u několika z nich. Jak jste si správně všiml, o 20 minut byl zkrácen týdeník Knížky Plus. Jako protiváhu jsme každý den přidali do vysílání Plusu půlhodinovou četbu. Vycházeli jsme z kvalitativních průzkumů, z nichž vyplynula potřeba posluchačů Plusu slyšet méně povídání o knihách a více knih samotných – tedy četby.
Pořad Názory a argumenty nebyl zkrácen, pouze jsme formu prvního komentáře změnili z monologické na dialogickou. Obsah ani stopáž tím neutrpěly a celkový formát pořadu se podle mého názoru i názoru mých kolegů stal rozmanitější a tím přístupnější více lidem, aniž bychom odradili stávající posluchače. Důkazem jsou pozitivní ohlasy, které po změně přišly.
Pořad Pro a proti nebyl zkrácen v roce 2015, ale už v lednu 2014. S rozhodnutím tehdejšího šéfredaktora se ztotožňuji, protože pořad měl v původní 50minutové stopáži tendence odbočovat od svého tématu a z věcné diskuze se mnohdy stávala beseda. Zkrácením stopáže se obsah i forma vrátily do původně zamýšlených kolejí.

Ad. 2) „Zvuková kulisa“ – znělky Plusu jsme od 2. listopadu přizpůsobili novému schématu stanice. Životní styl posluchačů se mění a mizí návyk pouštět rádio výhradně na začátku pořadu a vypínat na konci. Posluchači se připojují průběžně, když mají možnost, a vypínají, když potřebují. Je tedy zbytečné oddělovat od sebe prvky vysílání dlouhými a výraznými znělkami. Filozofií našich nových znělek je naopak vysílání funkčně propojit. Podobný trend sledujeme i u stanic mluveného slova v zahraničí. Nicméně znělky Plusu nepovažuji za uzavřenou záležitost a nevylučuji průběžné změny. Nečekejte však revoluci, plánuji spíše průběžnou evoluci.

Ad 3) „Naprosté přeorání časů“ – začátky některých pořadů se opravdu změnily, ale šlo jen o několik pořadů a změny z mého pohledu nebyly dramatické. Ranní Plus a pořad Pro a proti zůstávají ve svých časech od roku 2014, stejně tak úspěšný pořad Den podle. Názory a argumenty jsme posunuli o 20 minut, abychom mohli v 18:00 zařadit rozšířené Hlavní zprávy, které tvoří přirozený zpravodajsko-publicistický vrchol podvečera. Věřte, že všechny časové posuny jsme dělali vždy po dlouhých diskuzích a po zvážení všech pro a proti. Návyky pravidelných posluchačů při takových rozhodnutí vždy bereme v úvahu stejně jako další argumenty.

Ad 4) „Laciná popularizace obsahu“ – chápu Váš názor na jméno pořadu Jak to bylo doopravdy. Z logiky věci máte pravdu, že nikdy nelze říci, jak to bylo doopravdy. Vše je jen interpretace. Věříme, že to pozorný posluchač stejně jako Vy pozná a bude název chápat jako určitou autorskou licenci.

Ad 5) „Den v 60 minutách“ – jde o tradiční pořad v tradičním čase. Vznikl už v roce 2002 pod názvem Stalo se dnes na tehdejším Radiožurnálu. V roce 2015 jsme dospěli k závěru, že pořad přesuneme na Plus, protože je přesně tím, co ve vysílání Plusu chybělo – živě vysílaný zpravodajsko-publicistický souhrn dne pro posluchače, kteří přes den nemohli rádio soustředěně poslouchat. Telefonáty v pořadu jsou daní za aktuálnost. Pokud chceme mít ve vysílání relevantní reakce na události posledních hodin, což je podstata tohoto pořadu, tak někdy narážíme na časoprostorovou neflexibilitu respondentů. V průběhu vysílání nemají možnost přijít od studia, proto je telefonát únikovým řešením. I když je podíl telefonátů významný, tak nálepku „jedno dlouhé telefonování na všechny strany“ nepovažuji za spravedlivou – kombinujeme v rozumné míře telefonáty s reportážemi a rozhovory ve studiu, případně připojení pomocí „kontribučních linek“, jejichž zvuk je stejně kvalitní jako ze studia.

Ad 6) „Bulvarizace hlavních zpráv“ – odmítám, že by zpravodajské relace Plusu obsahovaly bulvární útržky zpráv. Definoval bych to jinak: v porovnání s bývalým ČRo 6 obsahují zpravodajské relace Plusu více zvuků. Nikdy však nejde o zvuky samoúčelné nebo dokonce bulvární, ale jde o ozvuky nesoucí informaci – ve většině případů jde o vyjádření aktérů událostí nebo našich zpravodajů. To naopak považuji za zvýšení kvality zpravodajství, protože zatímco dříve zprávař pouze interpretoval či citoval vyjádření, dnes ho slyšíme v autentické podobě přímo z úst aktéra nebo zpravodaje. To je jedno z mnoha opatření zvyšujících objektivitu zpravodajství ČRo.

Mohu vás ubezpečit, že nepohrdáme přemýšlivým posluchačem, jak píšete. Ani se nechceme zbavit přemýšlivých posluchačů na úkor tzv. středního proudu. Naše snahy směřují k uspokojení kmenových posluchačů Plusu i rozšíření posluchačské základny o další posluchače, pro něž byl program před 2. listopadem 2015 technicky nedostupný. Cíl je to nelehký a vyžaduje kompromisy. Rozumím tomu, že pro konzervativnější posluchače mohly být listopadové změny nepříjemné, nicméně byly to změny, o nichž věříme, že zvýšily kvalitu vysílání Plusu a veřejnoprávní službu naopak posílily.

Budu rád, když i v budoucnu zůstanete posluchačem ČRo Plus navzdory emocím, které ve Vás nedávné změny programového schématu vyvolaly.

Mgr. Ondřej Nováček
šéfredaktor ČRo Plus