Stížnost posluchače ohledně článku na webu iRozhlas.cz (červenec 2025)

Stížnost posluchače

Příloha stížnosti

Vyjádření Rady ČRo

Vážený pane posluchači,

jakkoli chápeme obtížnost osobních situací, které v podobných případech nastávají, Rada ČRo neshledala na přístupu redakce ČRo k této konkrétní kauze žádný náznak porušení Kodexu ČR. Vyžádali jsme si k příspěvku, který napadáte, také vyjádření ředitele Zpravodajství ČRo Ondřeje Suchana. Dle našeho názoru jeho vyjádření, které k naší odpovědi přikládáme, logicky zdůvodňuje postup redakce v souladu s Kodexem ČRo.

Za Radu ČRo

Ondřej Matouš
předseda Rady ČRo

Vyjádření vedení ČRo

Rada Českého rozhlasu postoupila Českému rozhlasu k vyjádření stížnost pana posluchače, (dále jen jako „stěžovatel“) na nevyvážené a neobjektivní zpravodajství v článku „Obec prodala mimořádně levně parcely, získaly je děti zastupitelů“ (iROZHLAS.cz, 3. 7. 2025).

Článek, dle názoru stěžovatele, nesplňuje standardy objektivity, věcnosti a vyváženosti, které jsou zakotveny jak v Kodexu Českého rozhlasu, tak v zákoně č. 484/1991 Sb., o Českém rozhlasu, v §2 odst. 2 písm. b) a c), který stanovuje, že ČRo má poskytovat objektivní, ověřené a vyvážené informace a přispívat k utváření veřejného mínění na základě plurality názorů.

V prvé řadě bychom chtěli uvést, že uvedený článek splňuje standardy objektivity, věcnosti a vyváženosti, jak jsou uvedeny v Kodexu Českého rozhlasu, a neporušuje ani zákon č. 484/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, o Českém rozhlasu.

Obsáhlejší argumentaci připojujeme k jednotlivým bodům stížnosti níže.

I.
První důvod stížnosti:
Závažné zkreslení reality a zamlčení důležitých skutečností: Přestože jsem redaktorovi poskytl své písemné vyjádření ke kauze, článek mé stanovisko nezveřejnil v plné podobě ani neshrnul jeho podstatné části. Naopak, zveřejněné informace jsou formulovány tak, aby navozovaly dojem podezření a etického pochybení, ačkoliv Policie ČR případ vyhodnotila jako neopodstatněné podezření a odložila jej. Tyto informace článek zcela zamlčel.

Vyjádření Českého rozhlasu: Odmítáme, že bychom v textu citovaném stěžovatelem zamlčeli důležité skutečnosti. Stěžovatel ve svém vyjádření, které poskytl Českému rozhlasu (viz příloha) píše o snoubence, o dítěti a dalších záležitostech osobního charakteru. Nebo se stěžovatel vyjadřuje o tom, jak v minulosti čelil nařčení z toho, že zneužil peníze hasičů, což se ale předmětné věci netýká. Proto jsme neotiskli jeho vyjádření celé, ale vybrali jsme jen podstatné části, které se týkají případu a jeho pohledu na věc.

Stěžovatelova formulace „ačkoliv Policie ČR případ vyhodnotila jako neopodstatněné podezření a odložila jej. Tyto informace článek zcela zamlčel“ není pravdivá. V textu je doslovně uvedeno: „Kvůli prodeji pozemků padlo i trestní oznámení. ‚Po vyhodnocení všech získaných a zjištěných informací policejní orgán věc v březnu loňského roku odložil,‘ napsal mluvčí policie v Moravskoslezském kraji Jan Segsulka. Trestní oznámení považuje poškozený za cílené útoky, kvůli nimž se mu rozpadla rodina, a proto nakonec pozemek vrátil.“

II.
Druhý důvod stížnosti:
Nepřiměřený čas na reakci a tlak na odpověď: Redaktor se na mě obrátil poprvé 1. 7. v 11:25 s žádostí o vyjádření do následujícího dne do 10:00. Následně mi poskytl odklad pouze do 17:00, přičemž jsem ho žádal o více času. I tak přesto jsem byl pod tlakem s odpovědí ze strany redaktora. Přesto jsem mu své stanovisko zaslal v 18:41 téhož dne, a on mi potvrdil přijetí. Článek přesto vyšel následující ráno bez mého pohledu, což považuji za vědomé ignorování práva na obhajobu.

Vyjádření Českého rozhlasu: Redaktor postupoval zcela běžně, na respondenta nijak netlačil, jak vyplývá z časové osy komunikace se stěžovatelem:

-           první kontakt v úterý v 11 h dopoledne – 35minutový rozhovor, kde stěžovatel požadoval otázky e-mailem,

-           úterý – ve 13 h zaslány čtyři dotazy k jeho zkušenosti se ziskem pozemků s prosbou, aby odpověděl do dalšího dne do 10:00,

-           úterý - 17:30 odpovídá, že na něj vytváříme tlak a žádá oddálení termínu,

-           úterý - 17:50 zasláno upřesnění, že stačí odpověď pouze na dotaz, kdy a jak se dozvěděl o záměru obce prodávat pozemky s prosbou o odpověď do dalšího dne do 17:00,

-           úterý - 18:10 stěžovatelovo vyjádření o tom, proč nestihne odpovědět,

-           středa – 9:00 odepisujeme, že chápeme jeho situaci, že mu dáváme prostor se vyjádřit a záleží na něm, zda toho využije,

-           středa – 12:00 stěžovatel píše, že v termínu neodpoví, protože mu dáváme šibeniční termíny, ale odpovědět chce,

-           středa – 16:00 zasíláme stěžovateli informaci, že reportáž vydáváme následující den a dáváme mu možnost případně doplnit jeho reakci zpětně, pokud by to nestihl,

-           středa – 17:00 stěžovatel prosí o čas do 19 h,

-           středa – 18:45 stěžovatel zasílá odpovědi na otázky, kde na konci píše, že požaduje zveřejnění pouze v celém rozsahu.

Požadavek na zveřejnění „pouze v celém rozsahu“ není standardní. V naší reakci na první důvod stížnosti (viz výše) navíc vysvětlujeme, proč jsme do textu nedali pasáže, které s daným tématem nesouvisejí. Běžné je také parafrázování odpovědí (přímých řečí) s tím, že jsou ve významovém souladu s odpovědí respondenta. Odmítáme tedy, že bychom stěžovateli neposkytli prostor.

Stěžovatelovo tvrzení „Článek přesto vyšel následující ráno bez mého pohledu, což považuji za vědomé ignorování práva na obhajobu“ je nepravdivé. Text vyšel i s jeho stanoviskem k dané kauze. Viz samotný text: „Radiožurnál oslovil i příbuzné zastupitelů, kteří uvedené parcely získali. Jediný, kdo na dotazy Radiožurnálu odpověděl, byl syn starostky. Odmítl, že by mu k nákupu pozemku pomohlo to, že starostkou je jeho matka.

‚Žádost jsme připravili s bývalou snoubenkou, žádost jsem vytiskl v Ostravě na bytě a dal do obálky. Podmínky byly veřejně dostupné. S maminkou jsem tuto věc vůbec neřešil, právě proto, že je starostkou,‘ napsal v odpovědi.

Tvrdí, že informace o prodeji pozemku se dozvěděl z úřední desky obce. ‚V den zahájení příjmu žádostí jsem vstával ve 4.00, bývalá snoubenka se smála, kolik budíků si chystám. Vyjížděl jsem kolem 5.00 z Ostravy a u obecního úřadu jsem byl už kolem 6.00. Chtěli jsem mít jistotu, že o vytoužený pozemek a domov nepřijdeme,‘ popisuje, jak žádost podal.

…

Trestní oznámení považuje za cílené útoky, kvůli nimž se mu rozpadla rodina, a proto nakonec pozemek vrátil.“

III.
Třetí důvod stížnosti:
Poškození jména a veřejného mínění: Reportáž vedla ke značné medializaci, nenávistným komentářům a výhrůžkám vůči mé osobě, a to nejen na sociálních sítích, ale i na mém osobním profilu a kanálu YouTube. Lidé si mě aktivně dohledávají a urážejí. Vzhledem k tomu, že jsem pouze soukromá osoba a syn starostky, je dopad takové jednostranné a nevyvážené reportáže obzvlášť závažný.

Vyjádření Českého rozhlasu: V textu autoři upozornili na netransparentní prodej obecního majetku. Kontrola transparentnosti a hospodaření institucí je jedno ze základních poslání veřejnoprávního zpravodajství. Jak je v textu zmíněno, právě prodej pozemků ve Starých Heřminovech bude řešit i ministerstvo vnitra: „…přetrvávají pochybnosti o transparentnosti prodeje obecních pozemků, jak konstatoval ředitel Odboru veřejné správy, dozoru a kontroly ministerstva vnitra Miroslav Veselý: ‚Obec prodala stavební pozemky za značně nestandardních podmínek. Ta situace vzbuzuje poměrně výrazné pochybnosti nad tím, zda postup byl zcela transparentní, zda nedošlo ke zvýhodnění právě členů zastupitelstva a jejich rodinných příslušníků. Určitě si to zaslouží pozornost ministerstva vnitra,‘ prohlásil Veselý. Ministerstvo vnitra si již vyžádalo od obce všechno podklady a zahájilo kontrolu.“

Právě to byl jeden z důvodů, proč jsme se případem zabývali.

IV.
Čtvrtý důvod stížnosti:
Porušení Kodexu ČRo:
Čl. 6.3 (publicistika má umožnit stranám vyjádření)
Čl. 6.8 (zamlčení důležitých informací je hrubým porušením)
Čl. 6.12 (nepřiměřený nátlak)
Čl. 20.3 (stanovisko osoby dotčené podezřením musí být uveřejněno) 

Vyjádření Českého rozhlasu: Trváme na tom, že nedošlo k porušení Kodexu ČRo ani v jednom ze zmíněných bodů.
Čl. 6.3 (publicistika má umožnit stranám vyjádření) – Vyjádření dotčeným stranám bylo umožněno a uvedeno v textu.
Čl. 6.8 (zamlčení důležitých informací je hrubým porušením) – Nedošlo k zamlčení důležitých informací.
Čl. 6.12 (nepřiměřený nátlak) – Nedošlo k nepřiměřenému nátlaku.
Čl. 20.3 (stanovisko osoby dotčené podezřením musí být uveřejněno) – Stanovisko dotčené osoby bylo v textu uveřejněno. 

V.
Jako další důvod stížnosti stěžovatel uvádí, že v této věci došlo k poškození jeho pověsti, porušení práva na odpověď a nedostatečné ochraně osobních práv občana, který není veřejně činnou osobou.

Vyjádření Českého rozhlasu: Český rozhlas, jak vyplývá z výše uvedeného vyjádření, pověst stěžovatele ani jeho osobnostní práva neporušil. 
Stěžovatel zaslal Českému rozhlasu 3. 7. 2025 také žádost o uveřejnění odpovědi dle tiskového zákona. Po vyhodnocení této žádosti redakce iROZHLAS.cz ve spolupráci s oddělením právních služeb žádosti nevyhověla, neboť nebyly splněny zákonné podmínky pro její uveřejnění. Níže přikládáme text odpovědi, kterou jsme odeslali stěžovateli 4. 7. 2025.

Vážený pane,

posíláme vám podrobnější zdůvodnění, proč Vaši žádost o uveřejnění odpovědi, která se týká článku: Obec prodala mimořádně levně parcely, získaly je děti zastupitelů. ‚Děláme to pro lidi,‘ říká místostarosta, nejsme povinni vyhovět.

Podle § 10 tiskového zákona se může dotčená osoba domáhat vůči vydavateli uveřejnění textu její odpovědi, pokud bylo v periodickém tisku uveřejněno sdělení obsahující skutkové tvrzení, které se dotýká cti, důstojnosti nebo soukromí určité fyzické osoby, anebo jména nebo dobré pověsti určité právnické osoby. Odpověď se musí omezit pouze na skutkové tvrzení, kterým se napadená tvrzení uvádí na pravou míru nebo neúplné či jinak pravdu zkreslující tvrzení se doplňuje nebo zpřesňuje. Odpověď musí být přiměřená rozsahu napadeného sdělení, a je-li napadána jen jeho část, pak této části; z odpovědi musí být patrno, kdo ji činí.

Vaši žádost o odpověď jsme důkladně zvážili a vyhodnotili jako žádost o uveřejnění odpovědi, kterou není povinen dle tiskového zákona Český rozhlas uveřejnit.

Prvním důvodem pro neuveřejnění Vaší odpovědi je, že neoznačujete konkrétní skutková tvrzení v článku, která jsou nepravdivá a pravdu zkreslující a která tedy chcete ve své odpovědi uvést na pravou míru. Ve své žádosti jen píšete, že se domníváte, že jen částečné citování rozhovoru s Vámi je vytržené z kontextu a vede k nesprávnému zavádějícímu vyznění.  Dle našeho názoru jsme informace, které jsme od Vás získali při rozhovoru, uvedli v článku nezkresleně a pravdivě v rozsahu, který byl vhodný a potřebný pro téma zpracované v daném článku.

Druhým důvodem pro neuveřejnění Vaší odpovědi je, že Vaše odpověď neobsahuje skutková tvrzení, kterými se napadená tvrzení v článku uvádí na pravou míru nebo se neúplné či pravdu zkreslující tvrzení doplňují nebo zpřesňují.

Dalším důvodem pro neuveřejnění odpovědi je, že Vaše odpověď není přiměřená svým rozsahem. 

Věříme, že po obdržení tohoto našeho vyjádření svůj postoj vůči Českému rozhlasu v této věci přehodnotíte a postup Českého rozhlasu budete považovat za souladný se zákonem.

VI.
Ze všech výše uvedených důvodů máme za to, že článek neporušuje ani Kodex Českého rozhlasu, ani zákon o Českém rozhlasu a ani jiné právní předpisy.                                                                                                                   

Ondřej Suchan
ředitel Zpravodajství

Příloha vyjádření