Stížnost JUDr. H. Šupákové zastupující Mgr. R. Šlachtu ohledně porušení Kodexu ČRo v reportážích redaktora J. Kroupy (únor 2016)

Text stížnosti
viz příloha

Odpověď Rady ČRo

Vážený pane magistře,

jménem Rady Českého rozhlasu tímto odpovídám na Váš podnět, podaný prostřednictvím advokátky - JUDr. H. Šupákové dne 11. 12. 2015.
Rada ČRo neshledala žádné významné pochybení na straně Českého rozhlasu. Rádi bychom ovšem k tomu stanovisku dodali následující: investigativní žurnalistika je jedním z nejnáročnějších žánrů. Z řady důvodů patří ‒ samozřejmě je-li kvalitní ‒ také k novinářským činnostem společensky nejpřínosnějším. Vzhledem k závažným dopadům, které může mít na jednotlivé aktéry skutečných či domnělých případů, jsou nutné obzvlášť pečlivé editoriální procesy a soustavné ohledy na etické rozměry.
Co se týká působení J. Kroupy v Českém rozhlase, Rada Českého rozhlasu v reakci na několik posluchačských stížností vyzvala v minulosti vedení Českého rozhlasu, aby věnovalo velkou pozornost například dodržování presumpce neviny. Zároveň má většina radních pochopení pro to, že je investigativní žurnalistika velmi obtížná, a radní věří, že se chybami učí i novináři Českého rozhlasu.

Rada ČRo si k Vašemu podnětu vyžádala prostřednictvím generálního ředitele Českého rozhlasu vyjádření ze strany ČRo. Poskytl je sám generální ředitel, Mgr. René Zavoral. Text připojujeme v příloze.

Vážený pane magistře, děkujeme Vám za Váš zájem o kvalitu vysílání Českého rozhlasu. Váš podnět velmi správně upozorňuje na důležité povinnosti plynoucí z Kodexu ČRo a přispěje k tomu, že Rada Českého rozhlasu bude jeho vedení nadále připomínat nutnost obzvláště silné péče o kvalitu investigativní novinařiny.

S pozdravem

PhDr. Petr Šafařík
předseda Rady ČRo

Vyjádření vedení ČRo

Dne 11. 12. 2015 Český rozhlas (dále jen „ČRo“) obdržel poštou od stěžovatele Mgr.
Roberta Šlachty, zastoupeného advokátkou JUDr. Hanou Šupákovou v plné moci, Stížnost k
obsahové stránce vysílání Českého rozhlasu – porušení Kodexu Českého rozhlasu.
Stěžovatel ve stížnosti uvádí, v čem byl podle jeho názoru v pořadu odvysílaném 26.
listopadu 2015 na stanici Radiožurnál s reportáží pod titulkem „Podnikatel Albin Arifovič
spolupracoval s Útvarem pro odhalování organizovaného zločinu“ porušen § 2 odst. 2 písm.
a) zákona č. 484/1991 Sb., o Českém rozhlasu a ve stížnosti uvedená ustanovení Kodexu
ČRo, a žádá generálního ředitele, aby reportáž prošetřil a vyvodil zákonné důsledky.

Vzhledem k tomu, že 11. prosince 2015 nebyla pozice generálního ředitele ČRo obsazena,
byla stížnost postoupena prozatímnímu řediteli Ing. Karlu Zýkovi, který stížnost prošetřil.

Stížností napadeným pořadem odvysílaným 26. listopadu 2015 na stanici Radiožurnál je
zřejmě myšlen pořad Dvacet minut Radiožurnálu odvysílaný 26. listopadu 2015 na stanici
ČRo Radiožurnál.

Titulkem „Podnikatel Albin Arifovič spolupracoval s Útvarem pro odhalování organizovaného
zločinu“ je zřejmě myšlen titulek ve znění „Podnikatel Albin Arifovič spolupracoval s Útvarem
pro odhalování organizovaného zločinu“.

Pořad Dvacet minut Radiožurnálu odvysílaný 26. listopadu 2015 na stanici ČRo Radiožurnál
obsahoval reportáž redaktora Jana Kroupy. Reportáž se týkala muže jménem Albin Arifovič,
který podle informací a údajů od respondentů, které reportér získal a v pořadu uvedl, byl
zadržen Generální inspekcí bezpečnostních sborů, měl mít u sebe policejní materiály a
vystupoval jako známý nebo jako spolupracovník detektivů Útvaru pro odhalování
organizovaného zločinu. To bylo hlavním předmětem reportáže.

Úkolem ČRo je podle zákona č. 484/1991 Sb., o Českém rozhlasu, ve znění pozdějších
předpisů (dále jen ZČRo“) poskytovat veřejnou službu v oblasti rozhlasového vysílání. Své
programy má ČRo právo v souladu s Listinou základních práv a svobod a § 31 odst. 1)
zákona č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění
pozdějších předpisů (dále jen ZRTV“) vysílat svobodně a nezávisle. Do jejich obsahu lze
zasahovat pouze na základě zákona a v jeho mezích.

Podle § 31 odst. 2) ZRTV provozovatel vysílání poskytuje objektivní a vyvážené informace
nezbytné pro svobodné vytváření názorů, podle § 2 ZČRo jsou hlavními úkoly veřejné služby
v oblasti rozhlasového vysílání zejména poskytování objektivních, ověřených, ve svém celku
vyvážených a všestranných informací pro svobodné vytváření názorů. Toto ustanovení
nejenže nevylučují, ale zahrnují povinnost, aby ČRo vysílal také pořady v souladu s čl. 6.3
Kodexu ČRo, podle kterého „při sledování vývoje demokratické společnosti je nezbytné
uvádět investigativní publicistické pořady věnující se závažnému porušování zákona, korupci
a ochraně práv a zájmů obyvatel“.

Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 05.05.2010, čj. 7 As 23/2010 – 73, který
se vztahoval k zásadám objektivity a vyváženosti rozhlasového a televizního vysílání
„Veřejnoprávní média masové komunikace vytvářejí svojí existencí strukturovaný a co
možná nejvíce pluralitní prostor pro vyjadřování názorů. Jejich úlohou není poskytovat
sterilní informace, nýbrž odrážet realitu včetně v ní obsažených kontroverzí,
nejednoznačností, vrstevnatostí a emocionality.“

V případě stížností napadeného pořadu šlo o investigativní publicistický pořad, nikoli o pořad
zpravodajský ani o pořad diskusní.

Stížností napadená reportáž byla založena na informacích/odpovědích od dvanácti osob,
které byly identifikovány plnými jmény, tj. jménem a příjmením, a základními
charakteristikami, pouze z důvodu ochrany byly některé osoby identifikovány pouze jmény a
základní charakteristikou, což bylo v reportáži z obav o jejich bezpečnost jasně uvedeno a
vysvětleno. Ochranu zdroje informací zaručuje osobě, která se podílela na získávání nebo
zpracování informací pro uveřejnění nebo uveřejněných v rozhlasovém vysílání i vůči soudu,
jinému státnímu orgánu nebo orgánu veřejné zprávy § 41 odst. 1) ZRTV.

Prostor k vyjádření dostal i Albin Arifovič a plk. Mgr. Robert Šlachta.

Pokud jde o Roberta Šlachtu, autor reportáže, jak je zřejmé ze sms a e-mailové
korespondence mezi Jankem Kroupou a uooz.sekretariat@pcr.cz (zasílal odpovědi z této
adresy na základě pokynu pana ředitele Šlachty), opakovaně žádal ředitele ÚOOZ Roberta
Šlachtu ve věci Albina Arifoviče o rozhovor. Robert Šlachta rozhovor odmítl a poslal
odpovědi na otázky elektronickou poštou. Řediteli Šlachtovi s žádostí, aby na rozhovor
přistoupil, osobně telefonoval také šéfredaktor stanice ČRo Radiožurnál Jan Pokorný. Podle
informace Jana Pokorného Robert Šlachta i toto odmítl.

Redakce i vedení stanice tedy možnost k vyjádření řediteli ÚOOZ Robertu Šlachtovi
opakovaně nabízely. Citace z e-mailového vyjádření Roberta Šlachty v reportáži zazněly. Že
redaktor dal Robertu Šlachtovi možnost se v reportáži k jednotlivým nařčením vyjádřit a že
vyjádření Roberta Šlachty v reportáži zcela jasně zaznělo, Robert Šlachta přímo potvrdil ve
svém vyjádření z 27. listopadu 2015 (dostupné z http://www.policie.cz/clanek/prohlasenireditele-
uooz-skpv.aspx):

„Prohlášení ředitele ÚOOZ SKPV

Reakce ředitele ÚOOZ na reportáž Janka Kroupy na stanici Radiožurnál.

Včera odvysílal Český rozhlas na stanici Radiožurnál reportáž o brněnském
podnikateli A. A., kterou se svým týmem připravil redaktor Janek Kroupa. V této
reportáži bylo více než zřetelně naznačováno propojení mé osoby a detektivů ÚOOZ
se zmíněným podnikatelem v takové podobě, která zcela logicky přináší otázku, zda
nedošlo z mé strany, či ze strany dalších policistů útvaru, k jednání mající znaky
trestného činu.

Pan redaktor mi dal možnost se v reportáži k jednotlivým nařčením vyjádřit,
toto jsem písemně učinil a mé vyjádření v reportáži zcela jasně zaznělo.

Na rozdíl od pana Kroupy však nemám žádné informace z živé kauzy, kterou se
v současné době zabývá Generální inspekce bezpečnostních sborů (dále jen GIBS).
Nevím proto o žádných materiálech nalezených při domovní prohlídce u A. A. a
nevím, odkud případně takové materiály pocházejí. Jsem však přesvědčen, že
vyšetřování GIBS na tyto, a nejen tyto, otázky odpovědi přinese. Rád bych věřil, že
stejné úsilí, které jistě pan redaktor vynaložil na přípravu této reportáže, věnuje
následně i výsledkům vyšetřování a nebude zpochybňovat práci GIBS.

plk. Mgr. Robert Šlachta
Praha 27. listopadu 2015“

Vyjádření Roberta Šlachty byla citována i ve všech dalších pořadech, které ČRo v dané věci
vysílal.

Ve stížnosti zmíněná formulace („Jisté je, že Albiho spolupráce….“) aj. nezazněla v reportáži
samostatně, ale byla doložena vyjádřeními respondentů, a to včetně vyjádření o milionových
půjčkách a odkazování se na členy ÚOOZ. Nelze proto tvrdit, že by šlo o nepodložené
hodnotící soudy, které by měly klamavě manipulovat s fakty.

Ke stížností uváděnému domnělému střetu zájmů redaktora Jana Kroupy s Robertem
Šlachtou je třeba uvést, že v telefonickém rozhovoru s šéfredaktorem stanice ČRo
Radiožurnál Janem Pokorným Robert Šlachta vyslovil názor, že autor reportáže Jan Kroupa
je ve střetu zájmů. Podle vyjádření Jana Pokorného na konci roku 2011 ÚOOZ zpracovával
případ úniku svědectví Stephana Sücze v případu Panduru. V rámci vyšetřování, které vedli
detektivové ÚOOZ a státní zástupce, byl Jan Kroupa, který na kauzu upozornil jako první,
vyslýchán - a odmítl prozradit zdroj. Později se ukázalo, že ho policie na návrh státního
zástupce a s povolením soudu odposlouchávala, aby předmětný zdroj zjistila. Nejednalo se
tedy o odposlechy osoby podezřelé ze spáchání trestného činu. Jan Kroupa podal stížnost k
Nejvyššímu, resp. Ústavnímu soudu doufaje, že vysoká soudní autorita vydá nález, z něhož
bude zřejmé, kdy má novinář právo na ochranu zdroje, a kdy ne. Rozhodně nešlo o stížnost
na policejní útvar nebo jeho ředitele. Tím Jan Pokorný dokládá, že Jan Kroupa není ve střetu
zájmů ve vztahu k ÚOOZ a jejímu řediteli Robertovi Šlachtovi. Případný střet zájmů vůči
Robertu Šlachtovi z podobných důvodů odmítá i Jan Kroupa.

Důrazně odmítáme, že se ČRo „aktivně zapojuje do jakéhosi <boje>”, jak je tvrzeno ve
stížnosti. Šlo o investigativní publicistický pořad, pro který je charakteristická kritická reflexe
reality, jeho autoři postupovali nestranně a snažili se získat vyjádření všech relevantních
aktérů kauzy a dotčených osob. Není jejich chybou, že se to nepodařilo. Reportáž nebyla
zaujatá. Opakujeme - šlo primárně o jednání Albina Arifoviče, o to že se zaštiťoval
známostmi s lidmi z ÚOOZ a že se u něj údajně našly dokumenty pocházející z Policie ČR.
Smyslem bylo na tyto skutečnosti upozornit a dopátrat se pravdivých souvislostí, nikoliv
diskreditovat ředitele Roberta Šlachtu a přinášet senzaci, jak je Českému rozhlasu
podsouváno ve stížnosti.

Stížností napadený pořad naplňoval čl. 6.3 Kodexu, tj. byl investigativním publicistickým
pořadem, který se věnoval závažnému porušování zákona. Jeho odvysílání bylo ve veřejném
zájmu. Ostatně ministr vnitra Milan Chovanec v této souvislosti označil za prioritu důkladné
prověření podezření, že brněnský podnikatel Arifovič vydíral byznysmeny: „Určitě budu žádat
nového ředitele GIBS (Generální inspekce bezpečnostních sborů), aby to byla jedna z
prioritních akcí, které by měli vyšetřit. Pokud by se potvrdilo, že kdokoliv v této zemi získává
nestandardně velké množství policejních záznamů, které jsou neveřejné, notabene je
zneužívá k nějaké trestné činnosti, tak to musí skončit.“ (zdroj mj.: ČRo Plus 5. 12. 2015,
09:00 Zprávy).

Z výše uvedeného vyplývá, že uvedená stížnost je bezpředmětná a odvysíláním pořadu
Dvacet minut Radiožurnálu 26. listopadu 2015 na stanici ČRo Radiožurnál s reportáží
redaktora Jana Kroupy, která se týkala muže jménem Albin Arifovič, k porušení ve stížnosti
uvedeného ustanovení ZČRo ani uvedených ustanovení Kodexu ČRo nedošlo.

Mgr. René Zavoral
generální ředitel Českého rozhlasu