Dotazy posluchače na generálního ředitele ČRo (leden 2020)

Text dotazů

Vážený pane řediteli,

se zájmem jsem přečetl Váš rozhovor ve 48. čísle časopisu Týden o některých tématech ČRo.

Dovoluji si pár poznámek současně s žádostí o vysvětlující informace.

A) Váš názor na zvýšení koncesního poplatku z 45 Kč na 50 Kč/měsíc:
“Navýšení o 5 Kč, o něž žádám, by pro posluchače nebyl žádný problém. Skousli by to, právě s vidinou toho, co naše instituce dělá.”
Má to jistě souvislost s počtem:
- 100 fungujících radiových stanic,
- 20 stanice vysílajících 24 hodin denně, 7 dní v týdnu,
- 1 400 zaměstnanců.
To vše pro nás 10 milionů občanů.
Jak říkáte: “Těžko nalezneme v Evropě nejfragmentovanější rozhlasový trh, jak je ten český.”
Skladba programů je v zásadě podobná s důrazem na písničky.

B) Jaké je prosím poslechové rozložení jednotlivých stanic, co do počtu posluchačů a jejich věkového spektra v jednotlivých regionech republiky?

C) Rozhlasová stanice ČRo2
Mám za to, že převážně slouží seniorům, ženám v domácnosti a vůbec starší střední generaci posluchačů, kteří běžně nepřelaďují jednotlivé stanice.

C.1
Je opravdu pozoruhodné, jak v minulosti, tak v trvající současnosti je dominantní ve skladbě pořadu písnička, a to na úkor mluveného slova.
Pozoruhodné je to pak v pořadech edukativního charakteru, kdy posluchači mohou do pořadu vnášet svoje dotazy. Většina těchto témat je natolik zajímavá, že by mohla využít celý daný vysílací čas, bez písničkových vstupů.

C.2
Dvojka dle Vás doznala v programové skladbě výrazných změn, a to i v personálním obsazení. Je to vždy pozitivní změna? Konstatujete, že se Vám nedaří zaujmout lidi s nižším vzděláním z malých měst a obcí. Co jim přinesly změny v programu? Z Dvojky zcela vymizela lidová dechová hudba. Kdy jste slyšel naposled např. některý Kmochův pochod, národní a lidové písně?
Humoristické pořady jsou výjimečně.

C.3
Není to nonsens, dát do rozhlasového studia kameru a tím vysílajícím např. “Dva na dvojce”
“zpříjemnit” pracovní prostředí.
Závěrem si dovoluji malé připomenutí:
Nežeňte se uměle za zvýšenou poslechovostí, vždyť platíme všichni paušálně stejně, ať
posloucháme nebo ne. Zkvalitňujte programovou skladbu i úroveň pořadů s ohledem na charakteristiku a zájmy posluchačů. Někdy méně znamená více.

S přáním více úspěchů rozhlasu (zvláště ČRo2)

Vyjádření Rady ČRo

Vážený pane posluchači,

Rada Českého rozhlasu vzala na vědomí jak Váš podnět, adresovaný původně na Radu pro rozhlasové a televizní vysílání, a k tomuto dopisu připojuje obsáhlou a zevrubnou odpověď generální ředitele Českého rozhlasu, proti níž nevznášíme žádné námitky.

S úctou,

Jiří Vejvoda,
místopředseda Rady Českého rozhlasu

Vyjádření vedení ČRo

Vážený pane posluchači,

úvodem bych Vám rád poděkoval za Vaši přízeň Českému rozhlasu a naší stanici Dvojka. Těší mě, že patříte mezi pozorné posluchače a zajímáte se o práci lidí v Českém rozhlase, kteří pro Vás připravují každý den program a vysílání. Níže Vám posílám odpovědi na Vaše dotazy.

 A) Váš názor na zvýšení koncesního poplatku z 45 Kč na 50 Kč/měsíc: “Navýšení o 5 Kč, o něž žádám, by pro posluchače nebyl žádný problém. Skousli by to, právě s vidinou toho, co naše instituce dělá.” Má to jistě souvislost s počtem:
- 100 fungujících radiových stanic,
- 20 stanice vysílajících 24 hodin denně, 7 dní v týdnu,
- 1 400 zaměstnanců.

To vše pro nás 10 milionů občanů.
Jak říkáte: “Těžko nalezneme v Evropě nejfragmentovanější rozhlasový trh, jak je ten český.”
Skladba programů je v zásadě podobná s důrazem na písničky.

Rozhlasový poplatek se nezměnil od roku 2005 a činí 45 korun měsíčně. S touto částkou Český rozhlas umí hospodařit. Pro jeho další zdravý rozvoj je nicméně důležité, aby měl zajištěno bezproblémové financování do dalších let. Jak jistě víte, svou roli hraje inflace, zdražování služeb obecně atd. Poplatek, který lidé Českému rozhlasu posílají, má v dnešní době reálnou hodnotu kolem 35 korun. Zvýšení rozhlasového poplatku o pět korun měsíčně či jeho indexace a průběžné navyšování o inflaci, by velmi pomohlo rozvoji našich služeb pro posluchače do budoucna. Budeme se tedy v tomto duchu snažit komunikovat se zákonodárci a vysvětlovat jim, že pro Český rozhlas jako médium veřejné služby je stabilita jeho financování jedna z priorit. Jen tak totiž budeme moci Vám, posluchačům, poskytovat moderní, kvalitní a pestré formáty, programy atd.

 B) Jaké je prosím poslechové rozložení jednotlivých stanic, co do počtu posluchačů a jejich věkového spektra v jednotlivých regionech republiky?

Stanice Českého rozhlasu jsou součástí rozsáhlého výzkumu poslechovosti s názvem Radioprojekt, který provádějí renomované výzkumné agentury. Průzkum mapuje poslechovost stanic celého rozhlasového trhu v České republice každé čtvrtletí a jeho detailní výsledky najdete například na webové stránce Rady ČRo, kde jsou informace z jejího veřejného zasedání ze dne 27. 11. 2019: https://rada.rozhlas.cz/zapis-z-11-verejne-schuze-rady-ceskeho-rozhlasu-27-11-2019-8116155. Zároveň je zde k dispozici i zvukový záznam veřejného zasedání Rady ČRo s podrobným odborným komentářem a také statistiky, které se týkají návštěvnosti našich webů a sociálních sítí. Obě prezentace dohromady tak poskytují plastický obraz toho, jak si jednotlivé stanice Českého rozhlasu vedou a nakolik jsou oblíbené mezi posluchači.

Přesné věkové spektrum posluchačů našich stanic a jejich rozložení co do počtu po jednotlivých věkových kategoriích v jednotlivých regionech naše průzkumy nezpracovávají. Vycházíme při programování stanic z obecných demografických údajů a jsme si tak vědomi jejich případného potenciálu a možností rozvoje. Program stanic Českého rozhlasu je postaven tak, aby plnil dobře veřejnou službu a pokrýval spektrum posluchačů v celé jeho šíři. Rádio Junior je tak určeno pro děti od 8 do 12 let, Radio Wave pro mladé posluchače – typicky ve věku 20 až 30 let, Radiožurnál cílí na mladší a střední generaci, Dvojka na posluchače nad 45 let, regionální stanice oslovují lidi starší 55 let. Stanice Plus a Vltava jsou pak určeny náročným posluchačům a věk u nich není zcela prioritní. Obecně ale mezi většinu jejich příznivců patří hlavně střední a starší generace.

C) Rozhlasová stanice ČRo2

Mám za to, že převážně slouží seniorům, ženám v domácnosti a vůbec starší střední generaci posluchačů, kteří běžně nepřelaďují jednotlivé stanice.

Ano, v zásadě máte pravdu. Primární cílovou skupinou stanice Dvojka jsou posluchači ve věku 45 až 54 let, druhou cílovou skupinou jsou pak lidé ve věku 55 až 64 let. Typickým posluchačem stanice je vzdělanější posluchač, který žije ve větším městě a který očekává obsahově i programově kvalitnější a hodnotnější vysílání než na komerčních stanicích. Jde mu o vysílání, které ho nejen inteligentně pobaví, ale také duševně a vědomostně obohatí.

 C.1

Je opravdu pozoruhodné, jak v minulosti, tak v trvající současnosti je dominantní ve skladbě pořadu písnička, a to na úkor mluveného slova.
Pozoruhodné je to pak v pořadech edukativního charakteru, kdy posluchači mohou do pořadu vnášet svoje dotazy. Většina těchto témat je natolik zajímavá, že by mohla využít celý daný vysílací čas, bez písničkových vstupů.

Jak jste jistě zaznamenal, prošla stanice Dvojka v roce 2019 řadou změn. Důvodem byl postupný pokles počtu jejích posluchačů, který bylo nutné zastavit. Proto došlo k příchodu nových moderátorů, změnám v programu atd. V roce 2019 se tedy program stanice zaměřil na proudovější a dynamičtější typ vysílání s vyšším podílem hudby s programem postaveným na nových známých a kvalitních moderátorských osobnostech a jejich pořadech.
Drtivá většina rozhlasových stanic je postavena na hudbě a mluveném slovu, jejichž podíl se různí dle zaměření na konkrétní cílovou skupinu posluchačů. Prokládání mluveného slova hudbou je zažitým prvkem vysílání, který funguje a většině posluchačů vyhovuje, Souhlasím ale s Vámi, že některé z našich obsahů a pořadů jsou natolik silné a zajímavé, že by mohly být postaveny čistě na mluveném slově. To ovšem nyní píši z pozice mé preference jako posluchače. Kolegové ve vysílání nicméně musí pracovat s celkovým pohledem a zajímat se o obecné trendy a pečlivě a uvážlivě vše prioritizovat. 

C.2

Dvojka dle Vás doznala v programové skladbě výrazných změn, a to i v personálním obsazení. Je to vždy pozitivní změna?

Jsem přesvědčený, že Dvojka se posunula z hlediska programu správným směrem a v jejím vysílání se objevila řada kvalitních a zkušených moderátorů. Každá změna – zvláště pokud je rozsáhlá – vyžaduje větší časový úsek na to, aby mohla být zhodnocena. V současné době jsem rád, že se podařilo pokles posluchačů lineárního vysílání stanice Dvojka nejen zastavit, ale i lehce navýšit. A velmi mě těší, jak skokově a dynamicky narostl počet lidí, kteří se programu Dvojky věnují v online prostředí.

Konstatujete, že se Vám nedaří zaujmout lidi s nižším vzděláním z malých měst a obcí. Co jim přinesly změny v programu? Z Dvojky zcela vymizela lidová dechová hudba. Kdy jste slyšel naposled např. některý Kmochův pochod, národní a lidové písně?
Humoristické pořady jsou výjimečně.

Dvojka používá v současné době claim: „Rádio, které vás baví“. Ve své nové podobě je to moderní lifestylově zaměřené rádio postavené na inteligentní zábavě, kvalitních moderátorských osobnostech, zajímavých hostech, unikátních pořadech, slovesné tvorbě a kvalitní hudbě. V případě programových změn jsme museli vyřešit dlouhodobý problém, který spočíval v překrývání programu právě Dvojky a našich regionálních stanic. Řada programových prvků, dříve typická i pro Dvojku, se tak stala součástí vysílání regionálních stanic. Je to tak správně. Českému rozhlasu to umožňuje poskytovat lepší veřejnou službu a lépe nabízet jednotlivým věkovým a sociodemografickým skupinám posluchačů program, který je určen právě jim.

Nedostatek humoristických či satirických pořadů vnímám rovněž jako problém. Jeho hlavní příčinou je nedostatek autorů - tvůrců, kteří by byli schopni vytvořit kvalitní, inteligentní a humorný formát, který by bylo možné zařadit do vysílání Českého rozhlasu. Již delší dobu hledáme vhodné autory, ale zatím jsme na tomto poli nebyli úspěšní. V naší snaze ale neustáváme a věřím, že se v našem vysílání dobrého humoristického či satirického pořadu dříve či později dočkáte.

C.3

Není to nonsens, dát do rozhlasového studia kameru a tím vysílajícím např. “Dva na dvojce”
“zpříjemnit” pracovní prostředí.

Naše rozhlasová studia v současné době běžně s videopřenosem pracují. Moderátoři jsou na tento trend zvyklí a naši hosté rovněž. Je to samozřejmě motivováno mimo jiné tím, abychom mohli nabídnout náš kvalitní obsah i veřejnosti, která běžně nesleduje naše lineární vysílání, ale pohybuje se především v online prostředí. Český rozhlas musí reagovat na nové výzvy, využívat nové trendy a být jejich součástí. Jen tak bude poskytovat dobrou veřejnou službu.

Závěrem si dovoluji malé připomenutí:
Nežeňte se uměle za zvýšenou poslechovostí, vždyť platíme všichni paušálně stejně, ať posloucháme nebo ne. Zkvalitňujte programovou skladbu i úroveň pořadů s ohledem na charakteristiku a zájmy posluchačů. Někdy méně znamená více.

Souhlasím s Vámi zcela jednoznačně v tom, že prioritou je pro Český rozhlas především kvalita, ne kvantita. Naším cílem je posluchačům nabízet co nejlepší program, co nejlepší služby. Poslechovost pro médium veřejné služby určitě není tím hlavním cílem, je ale důležitým hodnotícím ukazatelem, kterým se rovněž musíme řídit. Je to logické – jak bychom mohli hovořit o tom, že poskytujeme službu veřejnosti a plníme naši úlohu ve společnosti danou zákonem, když bychom neměli své posluchače? Z tohoto důvodu je tak i poslechovost důležitým kritériem, který musíme brát v potaz. Naše stanice se určitě posluchačům nepodbízejí a nesahají k laciným bulvarizujícím obsahům a formátům. Chtějí nabízet vysílání objektivní, vyvážené, pestré a svobodné a své posluchače informovat, bavit a poskytovat jim kulturu i vzdělávání.

Vážený pane posluchači, věřím, že svou přízeň Českému rozhlasu zachováte. Přeji Vám vše dobré v roce 2020 a mnoho hezkých chvil strávených při poslechu našich stanic.

S pozdravem

Mgr. René Zavoral
generální ředitel Českého rozhlasu