Zpráva o jednání v irském veřejnoprávním rozhlase a televizi (RTE) v Dublinu
Zpráva o zahraniční cestě Rady Českého rozhlasu do Dublinu ve dnech 21. – 23. 9. 2025.
Úvodem hlavní části jednání s představiteli rozhlasové části irského veřejnoprávního rozhlasu a televize (Raidió Teilifís Éireann-RTE) proběhla návštěva některých vysílacích pracovišť, a to jak zaměřeného na zpravodajství, tak na vysílání sportovních přenosů. Členové Rady ČRo a Dozorčí komise se v diskusi s ředitelem pro Technologii a provoz Richardem Waghornem seznámili s moderními technologiemi, používanými ve vysílání a také s historií a strukturou veřejnoprávní vysílací instituce, stejně jako s podobou programu. Rozhlasové vysílání bylo zahájeno 1. ledna 1926, televizní vysílání pak31. prosince 1961, což z něj činí jeden z nejstarších nepřetržitě fungujících veřejnoprávních vysílacích subjektů na světě. Podle vzoru britské BBC byly televize i rozhlas sdruženy do jednoho zastřešujícího subjektu, takže toto spojení je již od počátku integrální součástí irské veřejnoprávní mediální struktury a nedošlo k němu v pozdějších letech.
Poté proběhla debata s Hughem Ormandem, který je šéfem pro podcastovou tvorbu. Ten zdůraznil, že podcastová tvorba v rámci rozhlasového segmentu RTE patří k velmi dynamicky se rozvíjejícím částem programové tvorby. V rámci podcastů se cílí zvláště na mladé lidi, protože je jeden ze způsobů, aby se stali rozhlasovými posluchači i v éře digitalizace. K hlavním tématům podcastů se pak řadí zprávy, sport a také dramatická tvorba, která je v Irsku velmi oblíbená. Na základě přání posluchačů se pak chtějí tvůrci věnovat ve větší míře i tématům z historie. Důležitou charakteristikou irské mediální činnosti je fakt, že zde nejsou nijak vyhrocené vztahy mezi soukromým a veřejnoprávním sektorem, což platí i pro podcastovou tvorbu.
Součástí jednání bylo i setkání s redaktorem náboženských pořadů rozhlasové části RTE Rogerem Childsem, který hovořil o novém zacílení tohoto programového segmentu v situaci postupující sekularizace, která znamená, že společnost je méně náboženská a navíc konkrétně v Irsku se většinová katolická církev potýká dlouhodobě s krizí důvěry v důsledku odhalených případů sexuálního zneužívání v jejích řadách.
Následně proběhla diskuse jednak s vedením rozhlasové sekce RTE a jednak s generálním ředitelem RTE Kevinem Bakhurstem, která se týkala širokého okruhu témat, mimo jiné programové skladby, podpory podcastové a umělecké tvorby, která slouží i pro početné irské komunity v zahraničí, nebo posilování irské národní identity a kultury v rámci aktivit veřejnoprávních médií. Současně bylo ze strany irských představitelů zdůrazněno, že důležitost existence veřejnoprávních médií je v Irsku podporována napříč politickými stranami, přičemž se pravidelně dělají analýzy jejich zastoupení ve vysílání, které však slouží především potřebám RTE. Diskuse se dotýkala i koncesionářských poplatků a také formy prezentace jejich účelnosti pro irskou veřejnost. Po problémech v minulosti získala v současné době RTE od vlády záruku, že 3 roky bude mít garantované financování v rámci zvyšování poplatku. Současně však v Irsku nebyly patrné snahy po politickém ovládnutí médií a RTE tak rozvíjí nezávislý obsah a nezávislé řízení. Závěr jednání byl věnován setkání s irskou vysílací radou, kde se diskuse týkala zajištění bezpečného n-line prostředí, zejména pro děti a také otázek metodologie přidělování financí a hledání indikátorů pro měření výkonu veřejnoprávních médií.
Součástí pracovní cesty byla rovněž debata s českým velvyslancem v Irsku Pavlem Vošalíkem o současné podobě česko-irských vztahů a také aktuálních otázkách irské politiky a společnosti.
Zapsal: Jaroslav Šebek