Výroční zpráva Rady Českého rozhlasu o činnosti Českého rozhlasu za rok 2004
Parlament České republiky
POSLANECKÁ SNĚMOVNA
200
5
4. VOLEBNÍ OBDOBÍ
938
Výroční zpráva Rady Českého rozhlasu
o činnosti Českého rozhlasu
za rok 2004
O B S A H
1.
Úvodem
2.
Český rozhlas jako služba veřejnosti
-
Poskytování objektivních, ověřených, ve svém celku vyvážených informací pro sv o bodné utváření názorů
-
Přispívání k právnímu vědomí obyvatel ČR
-
Vytváření a šíření programů a poskytování vyvážené nabídky pořadů pro všechny sk u piny obyvatel se zřetelem na svobodu jejich náboženské v í ry a přesvědčení, kulturu, etnický nebo národnostní původ, národní t o tožnost, sociální původ, věk nebo pohlaví tak, aby tyto programy a pořady odrážely rozmanitost názorů a politických, nábože n ských, filozofických a uměleckých směrů, a to s cílem posílit vzájemné porozumění a toleranci a podporovat soudržnost pluralitní společnosti.
-
Rozvíjení kulturní identity obyvatel České republiky včetně příslušníků národnostních nebo etnických menšin
-
Výroba a v y sílání zejména zpravodajských, sportovních, zábavních a vzdělávacích p o řadů a pořadů pro děti a mládež
3.
Formy a náplň služby
-
ČRo 1 - Radiožurnál
-
ČRo 2 - Praha
-
ČRo 3 - Vltava
-
ČRo 6
-
ČRo 7
-
ČRo 5 - Regionální vysílání ČRo
-
ČRo 8 - Internet
-
Technika, nové technologie, digitalizace, problematika šíření signálu, zabezpečení p o krytí
-
Síť zahraničních zpravodajů
-
Archivní a programové fondy
-
Zprostředkování ekologických informací
-
Rovnost mužů a žen ( gender )
-
Dopravní informace
-
Mimoprogramové aktivity
-
Mezinárodní oddělení
-
Vysílání reklam a sponzorovaných pořadů, medi ální partnerství
4.
Generální ředitel Českého rozhlasu
-
Činnost generálního ředitel e
-
Vztahy mezi Radou a generálním ředitelem
5.
Činnost Rady Českého rozhlasu
-
Výkon funkce členů Rady
-
Základní projednávané okruhy otázek vyplývajících ze zákona
-
Rozpočet a f inancování Rady
-
Činnost Dozorčí komise v roce 2004
-
Kontrola usnesení Rady a přijatá opatření
-
Práce v oblasti přípravy legislativy, kontakt s Ministerstvem kultury, j i nými správními organizacemi a Poslaneckou sněmovnou
6.
Závěr
1. Úvodem
Rada Českého rozhlasu, zvolená Poslaneckou sněmovnou Parlamentu České republiky dne 26. 2. 2002 a
doplněná v únoru 2004 o nové členy, předkládá Poslanecké sněmovně Výroční zprávu Rady o činnosti Českého rozhlasu
za rok 2004 dle § 8 odst. 2. zákona o ČRo č. 484/1991 Sb. ve znění přijatých pozdějších novel. Výroční zprávu o
hospodaření Českého rozhlasu za rok 2004 dle paragrafu stejného zákona předloží do 31. srpna tohoto roku. Výroční
zprávu Rada vypracovala na základě širších a podrobných materiálů předložených generálním ředitelem Českého
rozhlasu nebo přímo vyžádaných Radou.
Osnova Výroční zprávy Rady Českého rozhlasu, věnované programové činnosti, je koncipována podle
paragrafů zákona o Českém rozhlasu. Informace o práci Rady a Českého rozhlasu tak získává přehlednější a lépe
kontrolovatelnou formu. V přílohách jsou i další detailnější informace a přehledy o programových a dalších
aktivitách tohoto média veřejné služby. Další informace a názory z hlediska Českého rozhlasu naleznou poslanci,
senátoři a široká veřejnost v Ročence Českého rozhlasu, která ovšem bude k dispozici až po termínu odevzdání této
zprávy. Výroční zpráva i ročenka jsou součástí internetových stran Rady Českého rozhlasu a Českého rozhlasu.
2. Český rozhlas jako služba veřejnosti
2.1. Poskytování objektivních, ověřených, ve svém celku vyvážených a vš
e
stranných informací pro svobodné utváření názorů
Poskytovat informace pro svobodné utváření názorů je jedna ze základních povinností Českého
rozhlasu zakotvených v zákoně. Rada Českého rozhlasu také po celý rok 2004 plnění tohoto úkolu pečlivě a soustavně
sledovala. Zejména práce stanice Českého rozhlasu 1 - Radiožurnál je v tomto směru velmi náročná, protože se zabývá
každodenním zpravodajstvím ze sféry politiky a veřejného života, a je tudíž vystavena hlasité kritice ze strany
všech politických subjektů a jejich sympatizantů, kdykoli mají za to, že jejich obraz byl v některém z pořadů
zkreslen nebo hodnocen nespravedlivě.
Rada Českého rozhlasu konstatuje, že se žádné vědomě budované zábrany na cestách ke svobodnému
utváření názorů nevyskytovaly na vlnách Českého rozhlasu ani systematicky, ani náhodně. I pro rok 2004 platí
hodnocení pocházející z roku předchozího, že v České republice není veřejné mínění izolováno od žádného zdroje, z
něhož by mohl pramenit jakýkoli názor jedincův nebo názor větší skupiny občanů na politické skutečnosti anebo na
samu skutečnost v širším smyslu. Ať už jde o činnost politických stran, o činnost odborů, církví, nejrůznějších
menšin, o existenci nejrůznějších vědeckých a náboženských představ o světě, bylo vysílání Českého rozhlasu jako
celek otevřeno přílivu poznatků a zpráv, které umožňovaly nositelům jednotlivých názorů rozvíjet vlastní přístupy a
netrpět objektivně pojmenovatelnou diskriminací nebo objektivně zaznamenatelným tlakem.
Přitom Rada Českého rozhlasu oceňuje, že Český rozhlas při veškerém úsilí o otevřenost vůči všem
zdrojům lidského poznání nepropadl opatrnickému středocestí, které se vyhýbá konfliktům. Pořady Českého rozhlasu
jsou i nadále charakteristické střetáním protichůdných postojů a zřetelem k tomu, aby hledisko zastávané určitým
mluvčím bylo sice formulováno jasně a jednoznačně, ale aby zároveň nevznikal v posluchačích dojem, že jde o
hledisko institucionálně posvěcené a schválené vedením redakce nebo stanice. Záleží to hlavně na kvalitě
moderátora. Jen výjimečně se stane, že se dá moderátor strhnout k emocionálně zabarvené podpoře některého z
vyslovovaných mínění. Vyváženost přitom Český rozhlas oprávněně spatřuje v systémovém respektu vůči společenskému
celku, v jehož rámci jsou možné a existují nejrůznější náhledy, a neulpívá na pouhém kvantitativním srovnávání,
kolik času pro sebe získali jejich představitelé.
Za chvályhodné považuje Rada Českého rozhlasu, že se daří stále rozšiřovat a zkvalitňovat okruh
externích a příležitostných spolupracovníků, například že došlo ke smluvně založené spolupráci s Učenou
společností. Její členové ztělesňují opravdovou elitu v oblasti vědeckého poznání. Jejich hlasy nepochybně obohatí
posluchače Českého rozhlasu o zdroje schopné prohloubit vztah společnosti ke stále složitější realitě, která nás
obklopuje. Jedinou kritickou poznámku opakovaně zaslouží fakt, že se z hmotně provozních příčin nepodařilo stále
ještě založit v rámci Českého rozhlasu stanici, která by na vysoké úrovni, ale zároveň zasvěceně a vstřícně dovedla
prameny svobodného utváření názorů nabídnout mladé generaci. Průzkumy svědčí o tom, že k jádru posluchačské obce
Českého rozhlasu zatím nepatří. Podle úsudku Rady Českého rozhlasu se však nelze trvale smiřovat s tím, že Český
rozhlas oslovuje mladou generaci jen výjimečně některými svými pořady a obecně ji přenechává komerčním
vysílačům.
2.2. Přispívání k právnímu vědomí obyvatel
dle
§ 2 odst. 2 písm. b) zákona č. 484/1991 Sb.
"Hlavními úkoly veřejné služby v oblasti rozhlasového vysílání jsou zejména...přispívání k
právnímu vědomí obyvatel České republiky..."
Český rozhlas přispívá k právnímu vědomí obyvatel České republiky a plní tento úkol veřejné
služby. Vysílání vztahující se k právu, jeho dodržování a vymahatelnosti se průběžně prolínalo většinou
zpravodajských, publicistických i diskusních pořadů všech stanic, zejména ČRo 1, ČRo 2, ČRo 6 a regionálních
stanic, stejně jako internetu.
2.2.
1.
Z
pravodajské pořady
Český rozhlas systematicky sleduje změny v legislativě (nové zákony i novely) v průběhu celého
legislativního procesu od přípravy zákonů přes jejich projednávání a přijetí Parlamentem ČR a objasňování principů
legislativních změn a jejich vlivu na život obyvatel.
Český rozhlas dále ve zpravodajství také systematicky informuje o porušování právních
předpisů.
2.2.
2. Publicistické
a diskusní pořady
ČRo 1 - Radiožurnál
V průběhu celého roku je právní problematika uváděna zejména v publicistické části poledních
Ozvěn dne, v Radiofórua v Ekonomickém magazínu, v pořadech Co nás pálí, Pod kůži, Dobrá radanebo v kontaktních
pořadech Vaše téma a Ovšem - s vámi.
Motoristická legislativa a odpovědi na dotazy posluchačů jsou pravidelným tématem pořadu
Motožurnál. Na rozdíl od populismu některých komerčních rádií neinformuje Český rozhlas o postavení radarů či
hlídek policie a nemaří tak práci těchto orgánů, která přispívá k bezpečnosti silničního provozu. Odvysílané
dopravní informace jsou k dispozici i na internetových stránkách ČRo.
ČRo 2 - Praha
ČRo 2 - Praha věnuje právním otázkám speciálně v pořadu Právní poradna, ale také v Poradně pro
spotřebitele, Finanční poradně, Sociální poradně a prolíná se dalšími.
ČRo 6 - Praha
O stavu české justice pojednává týdenní pořad Česká justice. V jeho rámci přibližuje situaci
soudů, státních zastupitelství, vězeňství, diskutuje se zde o podstatě právního státu, prosazování práva, o původu
a podstatě jednotlivých institucí českého justičního systému, o právním řádu psaném i nepsaném apod. Horizonty -
Zaostřeno na lidská práva je pravidelný týdenní pořad zaměřený na dodržování lidských práv zejména v České
republice, na život národnostních, ale i jiných minorit uvnitř české většinové společnosti. Právní tematika je
často předmětem diskuse v pořadu Názory a argumenty nebo v diskusním pořadu Studio STOP.
Regionální stanice
Regionální stanice Českého rozhlasu mají ve svém programu pravidelné rubriky, které k posílení
právního vědomí přispívají konkrétními radami a příklady na menší ploše a zejména z regionálního hlediska.
Internet
Internetové stránky a vysílání Českého rozhlasu převádí zpravodajské i publicistické pořady do
tohoto prostředí a navíc je klasifikuje a shlukuje do logických celků. Současně na internetových stránkách existují
specializované rubriky. Spotřebitelská rubrika Byznys sekce Servisnet například trvale shromažďuje stanoviska
Sdružení na obranu spotřebitelů a přispívá tak k vyšší informovanosti veřejnosti o právech spotřebitele a podobě
pokusů prodejců občany při nákupech podvést.
Spotřebitele průběžně informují i ostatní stanice ve zpravodajství a vlastní publicistice.
2.3.
Vytváření a šíření programů a poskytování vyvážené nabídky
pořadů pro všechny skupiny obyvatel
se zřetelem na svobodu
jejich nábože
n
ské víry a přesvědčení, kulturu, etnický nebo
národnostní původ, věk nebo pohlaví tak, aby tyto programy a pořady odrážely rozmanitost n
á
zorů politických, náboženských, filosofických a uměleckých směrů, a to s cílem posílit vzájemné
porozumění a toleranci a podporovat soudr
ž
nost pluralitní
společnosti.
dle § 2
odst.
2
písm.
c) zákona 484/1991 Sb.
Český rozhlas plní hlavní úkoly veřejné služby v oblasti rozhlasového vysílání vysíláním pořadů a
dalších programových prvků se zřetelem na svobodu náboženské víry a přesvědčení, kulturu, etnický nebo národnostní
původ, národní totožnost, sociální původ věk nebo pohlaví. Spektrum těchto pořadů a dalších programových projektů
je široké a rozmanité z hlediska obsahu, zaměření i formátů.
Zákonem stanovené charakteristiky pořadů se vzájemně překrývají (například pořady se zřetelem na
svobodu náboženské víry jsou zároveň kulturní, pořady se zřetelem na sociální původ mají také věkovou specifiku,
pořady se zřetelem na etnický nebo národnostní původ mají často také kulturní aspekty atd.). Dále uvedené souhrny a
výčty přiřazují příklady pořadů k převažující charakteristice, mohly by ovšem v mnoha případech spadat i do jiných
skupin.
Určení celkového vysílacího času a počtu pořadů v rámci specifikací přímo vyjmenovaných zákonem
nemůže být zcela přesné; uvedená zaměření se prolínala programy Českého rozhlasu i mimo časy uvedených
pořadů.
Konkrétní naplňování úkolů stanovených zákonem sleduje
P
říloha č.
1
.
2.
4.
Rozvíjení kulturní identity obyvatel České republiky včetně příslušníků národnostních nebo etnických
menšin
Rozvíjet kulturní identitu může Český rozhlas dvěma směry: buď tím, že připomene významné
kulturní hodnoty vzniklé v minulosti nebo vznikající v přítomnosti, jimiž se čeští tvůrcové záslužně zapsali do
kontextu světové kultury a s nimiž zůstane trvale spjato povědomí české totožnosti, nebo že se aktivně zaslouží o
vznik hodnot zcela nových. Je rovněž v silách, a tedy i v povinnostech Českého rozhlasu kultivovat toto povědomí
poukazem jednak na hodnoty kultury světové, jednak na sám celek světa, k němuž náležíme a jehož součást tvoříme. To
znamená překonávat kulturní partikularismus a separatismus a v širší souvislosti jakýkoli zbytek nacionalismu na
jedné straně, na druhé straně důrazem na hodnoty překonávat nebezpečí plynoucí z vlivu povrchní a komerčně
bezpříznakové produkce světového uměleckého průmyslu.
Rada Českého rozhlasu kladně hodnotí především fakt, že se konečně po dlouhých letech podařilo
lépe orientovat ke kulturním tématům také pořady stanice Český rozhlas 1 - Radiožurnál. Každou neděli v podvečer se
na ní například vysílá pořad Na scéně, věnovaný výhradně kulturním námětům. Podobné poslání má také pořad Výtah,
věnovaný nadějným interpretům. Slovem je uvádějí renomovaní umělci. Za zcela ústrojné proto považuje Rada Českého
rozhlasu i to, že se občas objeví mezi pořady Radiožurnálu přenosy vynikajících koncertů vážné hudby. Radiožurnál
však orientuje svého posluchače i v onom druhém směru, totiž soustavnými poukazy na souvislosti, v nichž se česká
skutečnost ocitá ve světě, kde se vzdálenosti mezi národními celky stále zkracují, a kde je tudíž důležité vědět
nejen to, co se děje u nás, ale také jak to hodnotí blízcí i vzdálenější sousedé a co se děje u nich. Poznání
těchto souvislostí tvoří stále důležitější součást vědomí české identity.
Na první pohled se zdá, jako by se tento úkol méně týkal Českého rozhlasu 2 - Praha. Jeho profil
stanice vytvářející atmosféru dobré pohody a také spoléhající na touhu po takové atmosféře zdánlivě souzní jen s
pocitem klidného domova, ať už ve smyslu šíře společenském, tak úže rodinném. Nové vedení stanice také z tohoto
předpokladu vychází a za svá základní témata prohlašuje náměty z oblasti vědy, víry, literatury, zábavy, dále z
látek vysílání pro děti a náměty ze sféry Akademie třetího věku. Průzkumy přitom prokázaly, že nejpočetnější obec
posluchačů stanice Českého rozhlasu - Praha patří ke generaci dnešních šedesátníků. Rada Českého rozhlasu považuje
za prozíravé, že se s tím nové vedení stanice nemíní spokojit a že při všem důrazu na srozumitelnost a přístupnost
"jazyka" včetně hudebního, jímž se stanice ke svým posluchačům obrací, nerezignuje na úsilí získat si obecenstvo i
mezi generací stále ještě aktivně působící a předdůchodovou.
Co se týče stanice Českého rozhlasu 3 - Vltava, je upevňování kulturní identity v obojím zmíněném
směru jejím hlavním posláním. Kulturně orientovaná rozhlasová stanice se zcela samozřejmě snaží jak uvádět
přesvědčivé hodnoty minulé i soudobé národní kultury schopné prosadit se v mezinárodním měřítku, tak tyto hodnoty
přirozeně konfrontovat s nejvyššími výkony světovými, a tím společenský zážitek české kulturní identity neustále
tříbit. Pravidelný posluchač Vltavy je tak soustavně připravován odolat starému pokušení z kulturního izolacionismu
a vychováván k věcně založenému kulturnímu sebevědomí. K tomuto samozřejmému metodickému přístupu nutno připočíst
koncepční úsilí vedení stanice o nové přitažlivé typy pořadů a cyklů umožňujících reflexi takzvaného národního
osudu. Velmi slibný je po té stránce například připravovaný pořad Sny po česku.
Stanice Českého rozhlasu 6 má před sebou široké pole příležitostí, protože její pořady narážejí
na pojem české identity takříkajíc na každém kroku. Jde jen o to najít účinný způsob, jak zaujmout velmi širokou
obec posluchačů. Stanice nabízí nejrůznější přístupy. Chce čelit takzvané české sebestřednosti, konfrontovat českou
mentalitu se zahraničím například v cyklu Hovory o nás a našich sousedech, připomínat myšlenky, které v našem
prostředí narazily z nejrůznějších příčin na spontánní nebo institucionální odpor - takový je třeba pořad Nežádoucí
texty -, zabývat se minulostí, jejími pozitivními i negativními vlivy na přítomnost, zkrátka střídat úhel pohledu a
umožňovat co nejširší celkový záběr. Stanice si zatím počíná dobře pokud jde o výběr spolupracovníků. Navázala
například soustavnou spolupráci s okruhem přispěvatelů časopisu Dějiny a současnost, kteří představují názorově
rozrůzněnou skupinu, jíž je společná profesionální hloubka náhledu i profesionální schopnost přiblížit téma
posluchačům. Tím však není řečeno, že vedení stanice definitivně vtisklo svému snažení tvář a obhájilo ji. Rada
Českého rozhlasu zastávala a zastává názor, že stanice specializovaná na oblast politické a společensky angažované
publicistiky a diskuse má mít mezi ostatními stanicemi Českého rozhlasu místo.
Pečlivý zřetel k tomu, aby kulturní identita a její upevňování a prohlubování nebyla zaměňována s
nacionalisticky podcenivým vztahem ke kultuře sousedů, ostatních národů a národnostních nebo etnických menšin, je
rubem aktivního přístupu k těmto kulturám. Český rozhlas jako celek netrpí a nikdy po listopadu 1989 netrpěl
sklonem k nacionalistickým resentimentům v oblasti kultury. Na jeho vlnách bylo místo pro hodnoty jak kultury
německé a ruské, tak slovenské, polské, maďarské, nemluvě o tradiční soustředěné pozornosti vůči kultuře
francouzské, anglické a americké. Ani tak jazykově odlišná kultura jako finská nepřichází v Českém rozhlase
zkrátka. Smysl pro hodnoty slovanských kultur se rovněž z Českého rozhlasu nevytratil. Zásluhou českých sinologů,
japanistů, arabistů nebo specialistů na africké a asijské jazyky dostává posluchač Českého rozhlasu 3 - Vltava
občasné informace a ukázky zaměřené k těmto geograficky odlehlým kulturám, takže v našem kontextu nepůsobí jako
kuriozita, nýbrž jako objekt ústrojného zájmu. Široký záběr má po této stránce zejména hudební složka vysílání
Českého rozhlasu 3 - Vltava, kde se objevují systematicky zařazované pořady věnované etnické hudbě.
Samostatnou kapitolu tvoří pořady věnované přímo národnostním a etnickým menšinám. Na vlnách
Českého rozhlasu znějí ve vytčených termínech pořady zasvěcené životu a kultuře Romů. Jejich jediným problémem je
zatím nevelká posluchačská obec. Tento problém však souvisí s širšími obtížemi, které u Romů trvají při uplatňování
rovných příležitostí zaručených zákonem.
2.
5
.
Výroba a vysílání zejména zpravodajských, publicistických, dokume
n
tárních, uměleckých, dramatických, sportovních, zábavných a vzděl
á
vacích pořadů a pořadů pro děti a mládež
podle § 2 odst. 2 písm. e) zákona č. 484/1991 Sb., o Českém rozhlasu, v platném znění
Český rozhlas již tradičně tyto ustanovení zákona plní, i když zde lze najít rezervy. Z přehledů
vyplývá, že Český rozhlas upřednostňuje zpravodajství a aktuální publicistiku nad kulturou a vzděláváním, a to i na
stanicích, kde má tato tematika tradiční místo (ČRo 2 Praha, ČRo 3 Vltava). Absence většího procenta vzdělávací
tvorby je alarmující. Dramatické a umělecké pořady, které dříve tvořily páteř některých stanic, jsou stále ještě
popelkou a vinou toho se v mnoha případech nahrazuje vzdělání zábavou a schopnost uměleckého přednesu u tvůrců či
interpretů nebo znalost a kreativita nutná pro původní dramatickou tvorbu postupně upadá. Ještě tristnější pohled
do kulturní tvorby se otevírá při pohledu na regionální stanice. Zde ovšem je handicap způsoben spíše než absencí
tvůrců a původní či převzaté tvorby absencí peněz na takto náročnou výrobu.
Přehledy za rok 2004 zobrazují v
Příloze č. 2prvním sloupci podíly uvedených typů pořadů na vysílání jednotlivých stanic Českého rozhlasu a
podíly typů pořadů na vysílání Českého rozhlasu celkem.
V druhém (šedém) sloupci je zachycen podíl typů pořadů vyrobených v roce 2004 na odvysílaném času
jednotlivých typů pořadů v roce 2004. Ostatní tvoří reprízy.
3.
F
ormy a náplň služby
3.1.
ČRo 1 - Radiožurnál
ČRo 1 - Radiožurnál plnil svou informační a publicistickou úlohu zejména ve stěžejních situacích,
jako byl vstup České republiky do Evropské unie a volby do Evropského parlamentu, třetiny Senátu PČR a krajských
zastupitelstev.
V zahraniční tematice se ČRo 1 - Radiožurnál vyrovnával nejenom s náročnými žurnalistickými
úkoly, ale i s dramatickými okolnostmi únosu zpravodaje Víta Pohanky v Iráku.
Program ČRo 1 - Radiožurnálu obohatily nové pravidelné publicistické pořady jako Týden v tahu a S
kůží na trh, ale i zvláštní programové projekty jako Pětadvacítka, Expedice vesmír, Seriály týdne a další.
V organizaci práce byl nejvýznamnějším krokem přechod nočního vysílání na provoz bez vysílacích
techniků. ČRo 1 - Radiožurnál tak jako první celoplošná stanice ČRo následoval kroky regionálních stanic ČRo.
Vážným problémem se postupně stávalo zaostávání platových podmínek. Nepodařilo se tak obsadit
klíčové pozice editora denního vysílání a za lepšími mzdami odešlo z ČRo 1 - Radiožurnálu několik cenných
žurnalistů.
Hospodaření ČRo 1 se vyvíjelo pozitivně. V poslechovosti byl ČRo 1 nejposlouchanější stanicí v
České republice v hlavních kategoriích.
Programové schéma ČRo 1 bylo oživeno několika novinkami, ale jeho základní charakter zůstal
stabilní. Přestože vývoj formátů některých celoplošných soukromých rádií ukázal, že jednou z cest k vyšší
poslechovosti je zkracování stopáží, ČRo 1 se touto cestou z pochopitelných důvodů nevydal. Naopak už od začátku
roku 2004 posílil publicistiku zavedením nového padesátiminutového pořadu Týden v tahu, v němž ČRo 1 reflektuje
nejdůležitější události uplynulého týdne.
Od ledna ČRo 1 také posílil kulturní složku vysílání zavedením nového pořadu Na scéně, který se
věnuje nejvýznamnějším kulturním událostem uplynulého a nadcházejícího týdne.
Plánované přeformátování odpoledního programu se sice nepodařilo realizovat, ale jeho oživením se
stal Host pátečního Odpoledního Radiožurnálu. Osobnosti z nejrůznějších oborů v této části programu v rozhovoru s
moderátory glosují aktuální dění.
Ke vstupu ČR do EU byl připraven unikátní seriál Pětadvacítka, který v půlhodinových pořadech v
dubnu a květnu v Dopoledním Radiožurnálu představil přitažlivou reportážní formou všechny země rozšířené Evropské
Unie. Programovou řadu převzala řada regionálních stanic ČRo. Obdobným způsobem byly před krajskými volbami
představeny jednotlivé kraje ČR.
Od července vysílá ČRo 1 nový víkendový pořad Po Česku, který představuje atraktivní místa České
republiky. V roce 35. výročí dobytí Měsíce se ČRo 1 také podílel na projektu Expedice vesmír, který představoval
příspěvek k popularizaci vědy mezi mladší generací.
Protože se postupně v pořadu O rádiu promítla většina rozhlasové tematiky, byla rozšířena na
všechna média. Pořad se tak logicky vrátil k názvu obdobného pořadu, který ČRo 1 vysílal v minulosti Sedmá
velmoc.
Od září došlo ke změně formátu v pátečním Radiofóru. Pořad moderuje osobnost, která diskutuje s
posluchači o aktuálních a kontroverzních
tématech. Jako první moderátoři se představili publicista Ondřej Neff a sexuolog Petr Weiss.
Rozkolísanost kvality moderování této diskuse činí tento pokus o kvalitní pořad nadále problematický.
Od září se také rozšířila řada hudebních pořadů o obsahově ojedinělý pořad Výtah, ve kterém
renomovaní umělci představují nadějné interprety.
K významné změně došlo v pořadu Handycamping. Pořad opustila Veronika Žilková, která se
rozhodující mírou podílela na jeho startovní podobě. Od září 2004 pořad připravují noví moderátoři, kteří vzešli z
náročného výběrového řízení. Úspěšní kandidáti doplnili i autorský tým pořadu pro nevidomé Z jiného pohledu.
ČRo 1 zvládl informování obyvatel ČR o vstupu do Evropské unie. V období před 1. květnem 2004 se
věnoval především legislativním změnám spojeným se vstupem, poté hlavním důsledkům členství v EU. V souvislosti se
vstupem do EU byla redaktorsky velmi náročná příprava na historicky první eurovolby. Před volbami dostaly ve
vysílání stejný prostor všechny kandidující subjekty. Při samých eurovolbách byl ČRo 1 - Radiožurnál jediným médiem
v ČR, které vysílalo kontinuální volební studio při eurovolbách v Česku, ale i při sčítání ve všech zemích
pětadvacítky.
Svou informační roli ČRo 1 také splnil při krajských volbách a při podzimních doplňovacích
volbách do Senátu PČR. Ve spolupráci s regionálními stanicemi připravila domácí redakce ČRo 1 seriál o krajích
České republiky s důrazem na jejich specifika a problémy. Při volbách samých ČRo 1 opět jako jediné elektronické
médium vysílal nepřetržité volební studio.
Redaktoři domácí redakce ČRo 1 se začali více specializovat na určené oblasti, zejména na
zdravotnictví, obranu a bezpečnost, zemědělství, školství, životní prostření; limitující je samozřejmě počet
redaktorů v redakci. V ekonomickém zpravodajství bylo posíleno informování o podnikatelské sféře, osvědčila se
spolupráce s Hospodářskou komorou, profesními organizacemi a svazy a také s týdeníkem Profit. Ve spolupráci s
Komisí pro cenné papíry pak ČRo 1 - Radiožurnál obohatil ekonomickou tematiku o pořad Rádce investora. Tento pořad
je spíše vzdělávací a má za cíl zvýšit "gramotnost" obyvatel ČR v oblasti možností drobných investorů.
Zřejmě k nejznatelnějšímu posunu došlo v domácí redakci v oblasti investigativní žurnalistiky.
ČRo 1 - Radiožurnál se letos zaměřil zejména na oblast bezpečnosti, bezpečnostních prověrek, problémy v armádě a v
policii ČR a na hospodářskou kriminalitu. Tematiku pořadů Pod kůži využívá ČRo 1 - Radiožurnál i v hlavních
zpravodajských relacích a téměř 40 témat citovala a po prvotním odvysílání rozvíjela i ostatní česká média.
V roce 2004 pokračovalo hodnocení pořadů Ozvěny dne, Ekonomický magazín, Ekonomické informace a
Čteme z tisku, agenturou InnoVatio. Agentura používá mezinárodně standardizovanou metodiku a hodnotí, nakolik je
zpravodajství pestré, relevantní, fakticky správné a vyvážené.
ČRo 1 - Radiožurnál odvysílal v roce 2004 celkem 13 623 zpravodajských a publicistických
příspěvků z regionů. Více než 12 000 z nich vyrobili redaktoři regionálních stanic ČRo, zbytek externí
spolupracovníci ČRo 1 - Radiožurnálu.
I v tomto roce se podařilo zajistit jen částečně vyvážený počet a kvalitu příspěvků z
jednotlivých krajů. K nejlepším patří nadále redakce zpravodajství ČRo Sever a ČRo Ostrava. Tyto stanice disponují
kvalitním týmem reportérů. Redaktoři ČRo Brno (včetně zlínských reportérů) přispěli sice do vysílání ČRo 1 vysokým
počtem příspěvků, objevily se ale problémy se zajištěním událostí nadregionálního charakteru (například důležitá
jednání Ústavního soudu, rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže apod.).
Regionální stanice ČRo Hradec Králové, Pardubice a Region Střední Čechy stále produkují pro
celostátní vysílání nedostatečný počet příspěvků.
Počet
příspěvků od stanic
ČRo
|
|
ČRo Ostrava
|
1829
|
ČRo Brno
|
1343
|
ČRo Liberec
|
1289
|
ČRo Olomouc
|
1198
|
ČRo Zlín
|
1038
|
ČRo Ústí nad Labem
|
927
|
ČRo Regina + Region
|
898
|
ČRo Plzeň
|
846
|
ČRo České Budějovice
|
794
|
ČRo Jihlava
|
570
|
ČRo Hradec Králové
|
548
|
ČRo Karlovy Vary
|
418
|
ČRo Pardubice
|
334
|
Nejvýznamnější sportovní událostí v ČR bylo mistrovství světa v hokeji, které se konalo v Praze a
Ostravě. Z hlediska zpravodajského pokrytí a technického zajištění šlo o nejnáročnější operaci. ČRo 1 - Radiožurnál
odvysílal přímé přenosy ze všech utkání české reprezentace, v průběhu dne pak velké množství rozhovorů, zajímavostí
a postřehů nejen o hokeji, ale také ze zákulisí šampionátu. Zvláštní tým sportovních redaktorů doplnili lidé z
redakce domácího i zahraničního zpravodajství a regionálních stanic v Praze a Ostravě.
Náklady na nákup vysílacích práv z MS v hokeji se povedlo zcela pokrýt sponzoringem a částečně i
na základě sublicenčních smluv se soukromými rozhlasovými stanicemi. Sublicence navíc umožnily zajistit ČRo
exkluzivitu v oblasti přímých vstupů ze všech zápasů šampionátu.
Velký ohlas zaznamenalo také vysílání z fotbalového mistrovství Evropy, kde české mužstvo
postoupilo až do semifinále. Redaktoři v dějišti vedle přímých reportáží přinášeli posluchačům každý den aktuality
a zajímavosti z českého tábora. Portugalský deník zachycoval i to, jak fotbalový šampionát ovlivňuje život v
hostitelské zemi.
Podobný model zvolil ČRo 1 - Radiožurnál i pro Olympijské hry v Aténách. Atmosféru v dějišti,
zákulisí sportovního svátku a život v "obyčejném" Řecku odrážel Řecký deník. Novinkou pro tuto prestižní práci bylo
využití redaktorky z mimopražské regionální stanice ČRo. Tým sportovních redaktorů se soustředil především na
vystoupení českých sportovců, ale nezapomínal ani na další významné události her jako dění v olympijském hnutí,
dopingové skandály apod.
Podobně jako pro zpravodajství byl i pro publicistiku největším úkolem vstup České republiky do
Evropské unie. V Radiofórech se po dobu pěti měsíců diskutovalo o různých aspektech vstupu, ale i o tom, jak to
ovlivní vnitropolitickou scénu.
Ve vysílání k volbám do Evropského parlamentu, třetiny Senátu a krajských zastupitelstev se
osvědčil model několika diskusních pořadů před kampaní i během ní. Po samotných volbách byla vždy vysílána zvláštní
Volební studia a diskuse. Redakce publicistiky zajišťovala kvalitní analýzy i v dalších pořadech ČRo 1 a aktuálních
vstupech.
Od září prošlo inovací páteční Radiofórum. ČRo 1 - Radiožurnál nasadil do vysílání nový formát
pořadu, v němž osobnosti různých profesí přicházejí "s kůží na trh" prostřednictvím kontroverzního tématu a
provokují tak posluchače k telefonické diskusi. Za mikrofonem se zatím vystřídali spisovatel a novinář Ondřej Neff
a psycholog a sexuolog Petr Weiss.
Redakce publicistiky se také snažila maximálně zajistit, aby její pořady okamžitě a v
odpovídající proporci reagovaly na nejdůležitější aktuální dění. Z "matematicky statistického hlediska byla účast
reprezentantů politických stran v Radiofóru: ODS 33; ČSSD 31; KDU-ČSL 21; US-DEU 15; KSČM 11; Strana zelených 3;
Evropští demokraté 3; Hnutí nezávislých 2. Do pořadu O kom se mluví byl v roce 2004 pozván následující počet
politiků z těchto stran: ČSSD 9; ODS 3; KDU-ČSL 3; US-DEU 3; KSČM 2. Vyšší účast představitelů koaličních stran je
nutné "redukovat" o případy, kdy nezastupovali politickou stranu, ale byli hosty jako úředníci z exekutivy.
Dramaturgie hudební redakce navázala na zaměření roku 2003. Dle názoru vedení stanice právě
akceptováním výsledků průzkumů se podařilo udržet poslechovost ČRo 1 - Radiožurnálu na hodnotách nejposlouchanější
stanice v České republice. Na základě listopadové analýzy Oddělení posluchačských výzkumů reaguje hudební část
programu na nejnovější doporučení, tj. dodržování skladby vysílání podle obliby jednotlivých hudebních žánrů a
titulů ve věkových skupinách 15-69. Díky dalším poznatkům z průzkumů, ze kterých vyplývá důraz na melodické a
povědomé tituly, se ve vysílání objevuje více starší populární hudby, country a melodického rocku. Redakce
pokračovala v posílení poměru české hudby na výslednou hodnotu 53: 47 procentům.
Obohacením základního hudebního formátu ČRo 1 byly občasné exkurzy do oblasti vážné hudby.
Nejdůležitějším byla mediální spolupráce a přenos některých koncertů z cyklu Concentus Moraviae. ČRo 1 -
Radiožurnál také vysílal z dalších významných hudebních akcí, představení, turné a velkých koncertů jako United
Islands, Anděl 2004, Marta Kubišová, Ibrahim Ferrer, koncerty ke vstupu do EU, Velehrad, bratři Ebenové a
další.
Vzhledem k charakteru stanice, profilující se jako stanice zpravodajsko- publicistická, tvoří
hudba převážně výplň mezi jednotlivými relacemi, zejména v době denního vysílání. Rada ČRo však přesto i v roce
2004 neustále upozorňovala na fakt, že výběr hudby na ČRo 1 by neměl být pouhou reflexí výsledků průzkumů,
směřující pouze ke zjišťování posluchačských preferencí, a tedy honbě za vyšší poslechovostí, nýbrž že úloha stanic
Českého rozhlasu i v této oblasti je širší, že současná hudební dramaturgie ČRo 1 Radiožurnálu je velmi málo
odlišná od většiny komerčních stanic a že stanice nemá prakticky žádnou jasně definovanou hudební "tvář". Obavy
vedení ČRo z případné ztráty posluchačů v případě důslednější a kvalitnější hudební dramaturgie na stanici ČRo 1
Rada nesdílí, je totiž přesvědčena, že drtivá většina posluchačů Radiožurnálu neposlouchá tuto stanici kvůli hudbě,
a že pokud by v případě změny hudební dramaturgie nešlo o razantní příklon k nějaké vysloveně menšinové hudbě (což
samozřejmě není žádoucí), možný úbytek posluchačské přízně by určitě nebyl nijak podstatný. Rada v této souvislosti
očekává i kroky nového šéfredaktora jmenovaného začátkem roku 2005.
ČRo 1 - Radiožurnál ve spolupráci s Divizí internet připravil internetové speciály k volbám do
Evropského parlamentu a volbám do Senátu a krajských zastupitelstev. Stránky obsahovaly nejen aktuální
zpravodajství, ale i informace jak volit, přehledy kandidátů, profily kandidujících stran, publicistiku,
související dokumenty, legislativu, záznamy pořadů Pětadvacítka a představení krajů a další zajímavosti. Díky
napojení na servery ČSÚ stanice nabízela on-line průběžné a konečné výsledky sčítání hlasů, a to nejen na
internetu, ale i na mobilních telefonech s technologií WAP.
Během letních Olympijských her v Řecku nabídl ČRo 1 rozšířené sportovní zpravodajství a zvukové
záznamy nejzajímavějších příspěvků z vysílání. Specializované stránky zřizoval během summitu NATO i amerických
prezidentských voleb. I letos byl s minimálními náklady vytvořen speciál k vysílání festivalového rádia Filmžurnál
z MFF Karlovy Vary.
Ve spolupráci se společnostmi Tiscali a ArboMedia byly vytvořeny speciály k Mistrovství světa v
hokeji 2004 a Mistrovství Evropy ve fotbale 2004. ČRo 1 na ně přispíval zvukovými záznamy příspěvků svých reportérů
a zpravodajů (rozhovory, deníky, komentáře výsledků, zajímavosti ze zákulisí), historickými ohlédnutími i kvizovými
otázkami. Speciály obsahovaly i program přímých přenosů, reportážních vstupů a dalšího vysílání ČRo 1 z těchto
vrcholných sportovních akcí.
ČRo 1 - Radiožurnál obsahově naplňoval weby Digitální vysílání a 60. výročí konce druhé světové
války. Ve spolupráci se sdružením Post Bellum, Divizí internet ČRo a Archívem ČRo se věnoval zejména projektu na
zachování zvukových záznamů vzpomínek posledních žijících veteránů z východní i západní fronty.
V roce 2004 nadále rostla návštěvnost internetových stránek ČRo 1 - Radiožurnálu, zejména v
období výrazných zpravodajských témat. Například v listopadu, kdy se konaly prezidentské volby v USA i na Ukrajině
a nad Evropou se přehnaly vichřice, překonal počet shlédnutých stránek webů Radiožurnál a iŽurnál hranici 1
miliónu.
ČRo 1 - Radiožurnál v roce 2004 navázal na nový model vysílání pro české turisty v Dalmácii.
Objednavatelem vysílacího času na frekvencích Chorvatského rozhlasu byl ČRo. CK Vítkovice Tours se na tomto
vysílacím času spolupodílela. ČRo 1 - Radiožurnál připravoval zpravodajskou část vysílání, zatímco CK Vítkovice
Tours se starala o informační servis pro turisty.
V roce 2004 se bohužel nepodařilo obnovit vysílání zpravodajských relací ČRo 1 na celostátním
chorvatském okruhu HR 2. V Chorvatském rozhlasu a televizi došlo k personálním změnám v nejvyšších funkcích a
žádosti ČRo 1 o vysílací čas pro ČRo nebyly vyslyšeny.
I v roce 2004 organizoval ČRo 1 - Radiožurnál speciální vysílací projekty. Už tradiční vysílání
ČRo 1 - Filmžurnálu z Mezinárodního filmového festivalu v Karlových Varech mělo profesionální úroveň a přispělo k
dobrému jménu ČRo. ČRo 1 po celou dobu festivalu vysílal na karlovarské frekvenci 102, 6 MHz zvláštní celodenní
program věnovaný filmu a dění ve městě. Tým zpravodajů ČRo 1 v Karlových Varech navíc pro celostátní vysílání
připravoval pravidelné zpravodajské vstupy.
Po dobrých zkušenostech s vysíláním z repliky historického stanu se ČRo 1 - Radiožurnál rozhodl v
roce 2004 zakoupit vlastní propagační stany. Rozjel se tak zvláštní projekt ČRo 1 - Radiožurnál na cestách.
Zvláštní tým vedený moderátorem Pavlem Kudrnou vyjíždí každý týden na různé hojně navštěvované akce a v propagačním
stanu na místě představuje vysílání ČRo 1. Návštěvníci si mohou vyzkoušet práci rozhlasového reportéra i soutěžit.
Úspěch zaznamenaly stany i na festivalu Prix Bohemia Radio a v rámci dětských akcí Bambiriáda či Den s Policií
ČR.
ČRo 1 - Radiožurnál uspořádal i významné akce pro odbornou veřejnost. V rámci festivalu Prix
Bohemia Radio Poděbrady 2004 připravil a zajistil odborné semináře na témata Budoucnost rozhlasového zpravodajství
a Digitální rozhlasové vysílání. Odborný program rozhlasového festivalu vzbudil značný zájem a ukázal, jak může ČRo
1 přispívat k odborným diskusím a kultivaci rozhlasové žurnalistiky.
ČRo 1 - Radiožurnál měl v roce 2004 stanoven limit počtu pracovních míst 116, z toho má ČRo 1 -
iŽurnál 6 pracovních míst. Během roku došlo k několika organizačním změnám a skutečný počet zaměstnanců ČRo 1 byl
trochu nižší.
Vážným problémem se postupně stávalo zaostávání platových podmínek. Nepodařilo se tak obsadit
klíčové pozice editora denního vysílání a za lepšími mzdami odešlo z ČRo 1 - Radiožurnálu několik cenných
žurnalistů, a to z pozic parlamentních zpravodajů i ekonomických redaktorů.
Během roku 2004 odešlo z ČRo 1 - Radiožurnál celkem devět zaměstnanců, z toho tři redaktoři a
jeden technik odešli na dohodu, dvěma redaktorům byl ukončen termínovaný pracovní poměr. Dále jeden redaktor a
jeden hudební dramaturg odešli do důchodu a z redakce Zelené vlny odchází vedoucí redakce do Reginy. Do kmenového
stavu jsou převedeny dvě redaktorky, které odešly na mateřskou dovolenou.
Od začátku roku 2004 nastoupilo do ČRo 1 - Radiožurnálu pět redaktorů, z toho dvě redaktorky na
volná místa za mateřskou dovolenou a jeden hudební dramaturg. Jedna programově provozní pracovnice nastoupila do
Hudební redakce.
Bilance hospodaření ČRo 1 za rok 2004 je pozitivní. Tohoto výsledku se podařilo dosáhnout zejména
zvýšením výnosů ve sponzoringu. Přispívá k tomu kvalita pořadů, přímé jednání se sponzory a kooperativní spolupráce
s ArboMedia, která množství smluv realizovala z popudu a iniciativy propagačního oddělení ČRo 1 - Radiožurnálu.
Podařilo se také zvýšit výnosy ve spolupráci s agenturou No Sports.
Překročen byl rozpočet externích nákladů i externích výnosů. Na tom se částečně podílí zvýšený
objem recipročních smluv. Rozpočet externích nákladů ČRo 1 - Radiožurnál překročil zhruba o 4, 1 miliónu Kč,
zejména náklady na propagaci, věcné ceny do soutěží, drobný hmotný majetek a poradenské služby. Plánované externí
výnosy ČRo 1 - Radiožurnál překročil asi o 6, 4 miliónu Kč.
Z vnitropodnikových nákladů nebylo vyčerpáno přibližně 400 tisíc Kč za přenosové služby techniky.
Náklady na zpravodajské pořady od regionálních studií ČRo byly překročeny cca o 150 tisíc Kč, náklady na autoprovoz
cca o 180 tisíc Kč. Automobily byly používány ve zvýšené míře při zahraničních služebních cestách mimo jiné při
cestě na ME ve fotbalu v Portugalsku.
3.
2.
ČRo
2 - Praha
První pololetí roku 2004 bylo ve znamení dolaďování programových změn. V život byly uvedeny
pořady pro děti Domino a Domino plus, nově byly profilovány pořady Káva o čtvrté a především Poradna se zaměřením
na sociálně-ekonomickou publicistiku. Stanici se podařilo udržet počet původních pohádek a rozhlasových her pro
děti a mládež i dramatizovaných četeb na pokračování. Začala úzká a bezproblémová spolupráce s Produkčním centrem.
Ke zkvalitnění umělecké produkce přispíval pravidelný systém veřejných poslechů s následnou diskusí. Premiérové
tituly byly dávány k posouzení divadelnímu kritikovi dr. Petru Pavlovskému.
Rada ČRo považuje za přínosné to, že stanice už několik let vytváří své vlastní zpravodajství.
Většina redaktorů-zprávařů prošla hlasovým školením a lze opakovaně konstatovat, že se osvědčuje metodické vedení
zpravodajského týmu zkušeným Karlem Tejkalem. Redakce loni připravila i stručný servis z Mistrovství světa v hokeji
a Mistrovství Evropy v kopané. Kromě informací přebíraných z ČRo 1-Radiožurnál přinášeli zajímavé postřehy
legendární komentátoři Karel Malina a Vladimír Vácha.
Sociálněekonomická publicistika získala po novém roce jasné obrysy. Především šlo o zřetelnou
profilaci diskusního pořadu Káva o čtvrté. Pondělní besedy byly zaměřeny na téma zdraví, v úterý přicházeli hosté z
oblasti politiky, středy byly věnovány problematice související se vstupem do Evropské unie, čtvrtky patřily
financím a vždy v pátek bývala probírána témata spojená s drobným podnikáním.
Za pozornost stojí také tzv. rozpojené vysílání. Tento experiment byl proveden 1. dubna 2004, kdy
si posluchači mohli vybrat jeden ze dvou současně vysílaných programů ČRo 2. Na středních vlnách byl reprizován
podařený silvestrovský program a na VKV běžné programové schéma, při čemž zpravodajské relace byly společné. Tento
experiment potvrdil, že z technického hlediska je takové vysílání bezproblémové a z programového hlediska ukázal
možnosti vytvářet na jedné stanici několik programů. Lze tedy předpokládat schopnost stanice připravovat vysílání
pro budoucí, již digitální okruh.
Ve spolupráci s Úsekem komunikace byl vybrán nový slogan Českého rozhlasu 2 "Společník pro chvíle
pohody". Cílová skupina zmíněné stanice je profilována zejména určitou životní zralostí. Na rozdíl od průměru
populace, který je více nakloněn ke konzumním hodnotám, popř. materiálnímu úspěchu, je hodnotová struktura tohoto
publika typická akcentem na osobní poctivost, rodinu, přátelství a poznání. Z úhlu těchto hodnot vnímá posluchač
Prahy své vlastní místo v životě, touto optikou chce být viděn svým okolím a od veřejnoprávního média očekává
potvrzování těchto hodnot. Důležité prvky, které mají posluchači vytvořit pocit z poslechu, jsou: příjemná
atmosféra, která není jenom vážná a seriózní (přítomnost humoru v mluveném projevu je silnou potřebou - nemá však
znamenat orientaci na výlučně zábavní funkci stanice), dále všeobecný rozhled spojený s nenásilnou prezentací.
Emocionální obsah těchto prvků má velkou šanci vytvořit při poslechu základní pocit "rádia, které dovede potěšit".
Taková charakteristika je posluchači velmi oceňována a mohla by být odkazem na jedinečnost stanice. Toto vše se v
roce 2004 ne vždy podařilo. Ve velmi poslouchaném dopoledním vysílání Hosta do domu měly mnohdy rozhovory s různými
osobnostmi či hosty kolísavou úroveň, která bývala dána úrovní hosta samého. Nabízí se otázka, je-li vůbec možné
mít každý den u mikrofonu kvalitního osobnost, která je schopna hovořit živě. Československý herec Marián Labuda
například živé vysílání odmítl, rozhovor s ním byl předtočen a byl vynikající.
Rada ČRo iniciovala i v minulém roce několik setkání s tvůrci ČRo 2 a dospěla k názoru, že ve
výše uvedeném smyslu má stanice stále značné rezervy, mnohdy i problémy. Nedařilo se například zbavit některé
moderátorky toho, že jejich živé relace jsou mnohdy až infantilně upovídané.
Rada ČRo vzala na vědomí, že z rozhodnutí generálního ředitele ukončil své působení ve funkci
ředitele stanice ke dni 30. 6. 2004 ing. Miroslav Dittrich a přechodně řídil stanici generální ředitel ing. Václav
Kasík. Ke dni 15. 9. 2004 byl gen. ředitelem jmenován do této funkce Mgr. Jiří Vejvoda. Ke dni 14. 10. 2004 byla z
funkce šéfredaktorky odvolána PhDr. Marie Šotolová a generální ředitel jmenoval na její místo Mgr. Vítězslava
Sýkoru. Ve spolupráci s dosavadní hlavní ekonomkou ČRo 2 ing. Jiřinou Richterovou, která odchází do důchodu, byla
jako budoucí ekonomka vybrána ing. Andrea Růžičková. Tento výčet znamená, že ke změnám došlo ve všech třech
klíčových funkcích, jejichž nositelé zodpovídají za ČRo 2 - Praha, tedy řízení, program a hospodaření.
Po nástupu nového ředitele Jiřího Vejvody došlo k organizačním změnám.. Bylo zrušeno místo
vedoucího provozu, který nyní řídí přímo ředitel stanice, a došlo k vyjasnění pozice (tj. pravomoci a
zodpovědnosti) dvou dramaturgů: slovesného a hudebního. Druhá organizační změna byla připravována v posledním
čtvrtletí roku 2004. Týká se celkem pěti, resp. šesti redakcí a takřka 30 zaměstnanců z řad redaktorů a
produkčních. Na místo bývalé Redakce vědy vznikla šíře pojatá Redakce odborné publicistiky a dokumentu. Výroba
dosavadního celodenního programu je přehledněji rozdělena mezi Redakci dopoledního a Redakci odpoledního vysílání.
Došlo ke změnám i v Redakci hudby, zajišťující polovinu vysílacího času. Smysl těchto změn byl jediný, ale zásadní:
zpřehlednit a leckde i zprůhlednit systém, jehož činnost, tedy výroba a vysílání, má srozumitelně oslovit
posluchačskou obec stanice, kterou v současnosti tvoří především obyvatelé většiny území České republiky, ve věku
údajně nad padesát, ale zdá se, že ve skutečnosti nad šedesát let. Je to důležitá skupina obyvatelstva, která se
bude, jak známo, zvětšovat. Co se hudebního profilu stanice týče, prochází opatrným posunem směrem ke generaci
padesátníků, případně i pětačtyřicátníků. Důraz zůstal na české písňové tvorbě. Mluvené slovo plní na ČRo 2 tak
rozsáhlé funkce, že z této stanice činí tesť veřejnoprávnosti. Od vědy po víru, od literatury po zábavu, od
vysílání pro děti až po ojedinělé projekty Akademie třetího věku. Ve všech těchto věcech má stanice dle názoru Rady
ČRo ještě stále značné rezervy. Rada vyslovuje naději, že novému týmu se toto veřejnoprávní poslání podaří naplnit.
Nové vedení stanice tuto odpovědnost přijalo. Zlepšení kvality vykazoval koncem roku 2004 ranní i večerní blok.
První svojí úrovní rozhlasové žurnalistiky v živých vysíláních, druhý pak náročností řady projektů srovnatelných
například s kulturním kanálem ČT 2. I zde je však stejně jako v dopoledním Hostovi do domu co vylepšovat.
Událostí podzimu byla mediální kampaň stanice. Obecně ceněný spot namluvil Viktor Preiss, spjatý
s ČRo 2 řadou projektů. Do roku 2005 tak vstoupí stanice se sloganem: "Český
VZ 2004 příloha č. 1
VZ 2004 příloha č. 2
VZ 2004 příloha č. 3
VZ 2004 příloha č. 4
VZ 2004 příloha č. 5
VZ 2004 příloha č. 6
VZ 2004 příloha č. 7
VZ 2004 příloha č. 8
VZ 2004 příloha č. 9
VZ 2004 příloha č. 10
VZ 2004 příloha č. 11
VZ 2004 příloha č. 12
VZ 2004 příloha č. 13