Stížnost posluchačky M. Hoření ohledně rétoriky ve zpravodajství ČRo (srpen 2016)
Projednáno na veřejné schůzi Rady Českého rozhlasu 17. 8. 2016
Text stížnosti
viz příloha
Dobrý den,
dovoluji si zaslat k rukám členů Rady Českého rozhlasu své stížnosti.
Děkuji za posouzení mého podnětu a za vyrozumění.
S přátelským pozdravem
Ing. Monika Hoření
Odpověď Rady ČRo
Vážená paní Hoření,
děkujeme za Vaši obsáhlou stížnost, na kterou reaguje ředitel Zpravodajství Jan Pokorný. Jeho vyjádření připojujeme.
Rada Českého rozhlasu se s některými výroky pana ředitele Pokorného neztotožňuje. Za naprosto nevhodný považujeme zejména úvodní odstavec stanoviska pana ředitele, kdy se nevybíravě vyjadřuje k Vaší osobě a profesní minulosti, podle názoru radních, by měl čistě věcně reagovat na obsah Vaší stížnosti a pohlížet na Vás, jako na nespokojeného rozhlasového koncesionáře.
Na některé výtky ve Vaší stížnosti neodpovídá, týká se to především hodnocení výkonu moderátora Petra Dudka.
Rada Českého rozhlasu si pravidelně k vybraným tématům zadává odborné nezávislé analýzy vysílání Českého rozhlasu. Analýzu týkající se informování rozhlasu o činnosti vojenského paktu NATO (respektive vojenských aktivitách USA) si Rada zatím vypracovat nenechala, nicméně i obsah Vaší stížnosti může znamenat, že tak učiní. Mohu Vám slíbit, že toto téma v blízké době na jednání Rady projednáme.
Na jaře letošního roku Rada prezentovala výsledky analýzy týkající se ukrajinské krize. Některá data jsou velmi zajímavá, odkazy připojujeme.
S přátelským pozdravem,
jménem Rady ČRo
Hana Dohnálková,
předsedkyně Rady Českého rozhlasu
Vyjádření vedení ČRo
Vážená paní Hoření,
k obsahu předmětné stížnosti, jejíž verzi otiskla paní Hoření i v Haló novinách, viz. http://www.halonoviny.cz/articles/view/43618541 si dovolím odmítnout, že by Český rozhlas měl být označován za válečné štváče. Ano, z pozice bývalé mluvčí KSČM je to zřejmě spíš propagandistická nálepka, ale veřejně formulovaná, proto se proti ní velmi důrazně ohrazuji. Redaktorům rozhlasu je samozřejmě známa Charta OSN, o kterou se Ing. Hoření opírá: „Všichni členové se vystříhají ve svých mezinárodních stycích hrozby silou nebo použití síly jak proti územní celistvosti nebo politické nezávislosti kteréhokoli státu, tak jakýmkoli jiným způsobem neslučitelným s cíli OSN.“ Ostatně, byl to právě Český rozhlas, který v srpnu 1968 zažil tragické důsledky jejího porušení vojsky někdejší Varšavské smlouvy.
Dovolím si poznamenat, že od roku 2013 Rusko podniklo šest rozsáhlých vojenských cvičení, kterých se účastnilo nejméně 65 000 vojáků. (Počet účastníků ale také přesahoval 160 000.) Při cvičení „Západ“ v roce 2009 Rusko poprvé simulovalo užití jaderné zbraně proti polské Varšavě. V době ruské anexe Krymu a navazující ruské intervence na východní Ukrajině Rusové konali vojenské manévry v síle 150 000 mužů, přičemž mnozí z nich byli rozmístěni poblíž ukrajinské hranice. V současné době Rusko podniká krátká, nárazová cvičení se zapojením velkého počtu vojáků mobilizovaných téměř přes noc. Na počátku prosince 2014 Rusové zmobilizovali v Kaliningradu 9000 vojáků, 55 bojových vozidel, 250 tanků a 100 dělostřeleckých jednotek, vše v průběhu několika dní.
Pokud vás zajímá, jak si ve srovnatelném období počínalo NATO, tedy aliance, jejímž členem je i Česká republika, připomínám, že největší společné cvičení v roce 2013 mělo 6500 mužů. Některé členské země ale organizovaly vlastní mnohonárodní akce, do největší z nich (Cold Reponse v Norsku) se zapojilo asi 16 000 vojáků. V roce 2014 NATO podniklo své největší cvičení jako reakci na ruské akce na Ukrajině s počtem 25 000 mužů.
A ještě pár poznámek k dalším výtkám. V souvislosti s vypálením Lidic rozhlas informoval i o tom, že vypálení Lidic nacisty připomínají další dvě pamětní desky. Jedna je věnovaná mužům, druhá vzpomíná na ženy, které se do Lidic už nikdy nevrátily. Na místě, kde je pochováno 173 lidických mužů, které v roce 1942 zastřelili nacisté, dosud nebylo nic, co by jejich památku připomínalo konkrétně. Druhá pamětní deska zase připomíná 60 lidických žen, které během druhé světové války zahynuly na popravištích a v koncentračních táborech.
Zpravodajství ČRo usiluje o názorovou pestrost. Ilona Švihlíková často komentuje zejména ekonomické dění na ČRo Plus, Jan Petránek i Erik Best se také objevují na ČRo Radiožurnál a ČRo Plus.
Citace ze Zápisníku zahraničních zpravodajů je vytržená z kontextu. Lze porovnat na odkazu http://www.rozhlas.cz/radiozurnal/zzz/_zprava/1622493, včetně vloženého audiozáznamu.
S pozdravem
Jan Pokorný
ředitel Zpravodajství
