Stížnost posluchačky I. Tothové na generálního ředitele ČRo ohledně regionálního vysílání ČRo (srpen 2023)

Stížnost posluchačky

Stížnost na koncepci vysílání Regionů
 
Na veřejné schůzi Rady Českého rozhlasu 23.5. 2023 byla projednána poslechovost i vysílání Regionálních stanic bez zájmu radních, kteří neměli žádnou připomínku či dotaz.

Mě zaujaly tři informace :

Že si generální ředitel všiml, jak specifičtí jsou posluchači KV kraje a Ústeckého kraje…

Že u stanice PLUS je nárůst mnohem vyšší, než který se kdy v ČRo prognozoval…

Obracela jsem se na Radu opakovaně se stížnostmi na vysílání Regionů a budu ráda, pokud dojde k nějaké analýze Rady i s přihlédnutím k výše uvedenému. Neboť dohlížíte na plnění úkolů veřejné služby v oblasti rozhlasového vysílání a na naplňování zásad vyplývajících z Kodexu Českého rozhlasu a můžete za tím účelem vydávat doporučení týkající se programové nabídky. Máte v kompetenci schvalovat dlouhodobé plány programového, technického a ekonomického rozvoje i u Regionů.

Karlovarský kraj je opravdu jiný než ostatní kraje, (podobně Ústecký). Např.v pohraničí ve vesnicích není příjem DAB a není ani možné poslouchat stanici ČRo PLUS.

 Proto by nebylo od věci a možná i ekonomicky, vysílat některé pořady PLUSU na Regionech, neboť jsou velmi kvalitní, tvořeny skvělými autory. A jak vidno z poslechovosti, nachází posluchače a to by mohlo být i v Regionech, pokud by tu možnost dostali! Na Regionech by se mohlo přestat s podceňováním posluchačů, kdy je věnováno neúměrně času ohlupovacím pořadům, o kterých je stále tvrzeno, jak jsou populární.

A zde mě zaujal pan Malina. Uvedl, že když je něco propagováno, či více „nasvíceno“ zvýší se poslechovost…

Pořady, které jsou velmi propagovány, jsou Pochoutkový rok a Humoriáda, navíc dotovány různými odměnami pro posluchače.

Pochoutkový rok je dost promarněná šance. Když už se vaří a jezdí s technikou k někomu do kuchyně, zda by to neměly být recepty z daného místa? A místo propagace paní Konvalinkové, která zde má úlohu chechtajícího doprovodu jiných celebrit, by mohl být hostem pracovník místního muzea, místní vyhlášené restaurace a více času věnováno onomu místu v Regionu. A to především prací příslušného rozhlasového studia.  

Rada nesmí zasahovat do tvorby a vysílání jednotlivých rozhlasových pořadů. Ale pořad Humoriáda, který má specifický tým herců a zřejmě i technický tým této Estrády, se kterým se objíždí republika, se dle mého naprosto vymyká veřejnoprávnímu poslání Rozhlasu. Humoriáda (stejně jako další pořad Patrika Rozehnala Hvězdné návraty) je zajímavá tím, že v celodenních záznamech je nedostupná s tím, že „autorská práva“ ? Přitom obsah pořadu je místy opravdu obskurní, např. 8.6.23 byla scénka z televize PRIMA ! nebo z pořadu Sešlost České televize starého snad 40 let.  Rada by si měla  pořady pečlivě poslechnout a zhodnotit přínos starých televizních scének pro Regiony.

Prověřit kolik a komu se platí za tato autorská práva, jak ekonomické je cestování s tímto pořadem. Jak adekvátní je vydávání knížek právě protagonistům tohoto pořadu a následné jejich rozdávání divákům. Kéž by v minulosti byl takto rozdáván TÝDENÍK ROZHLAS! Tím  se mohlo  opravdu pomoci propagaci celého Rozhlasu a ne jen určitých celebrit z Prahy.

Regiony jsou jistě rozsahem svého vysílání a z toho vyplývající tvorby pořadů a rubrik limitovány finančními možnostmi a počtem pracovníků.

PROČ ovšem nový a velmi pěkný pořad Proměny měst, rozhlasový seriál regionálních stanic Českého rozhlasu, uvádí a komentuje Patrik Rozehnal, který není pracovníkem Rozhlasu? To na to místní rozhlasoví pracovníci nestačí?  Nebo má někdo zájem, aby tento externista měl další příjem na úkor regionálních pracovníků ?

Podávám tímto stížnost na generálního ředitele, na jeho celkovou koncepci Regionů, jejichž některé společné pořady z Prahy nemají s jednotlivými Regiony a zvláště se specifikou každého jednotlivého kraje, nic společného. Stávající koncepce těžko přiláká nové mladé posluchače, kteří by ovšem měli být osloveni, aby se prohluboval vztah k regionu a pomáhali se řešit jejich nemalé problémy .

Vážení radní, má stížnost není na hodnotné pořady Regionů, ale na generálního ředitele, pod jehož vedením není Regionalita dostatečně podporována.

Unifikováním a rozmělňováním programu regionální vysílání ztrácí smysl.

Rada by měla posoudit veřejnou službu v oblasti regionálního rozhlasového vysílání a naplňování zásad vyplývajících z Kodexu Českého rozhlasu a to i ekonomicky. Regionální vysílání by mělo mít prostor a finanční prostředky pro invenci vlastních pracovníků.

Posuďte prosím, zda regionální stanice plní úlohu jedné z nejvýznamnějších kulturních institucí v jednotlivých regionech České republiky.

Děkuji.

Ivana Tothová

Vyjádření Rady ČRo

Vážená paní Tothová,

děkujeme Vám za podnět týkající se regionálního vysílání Českého rozhlasu. I v tomto případě jsme o reakci požádali zástupce vedení Českého rozhlasu. Vypracoval ji intendant regionálního vysílání Pavel Kozler a její znění připojujeme k naší odpovědi. 

Rada Českého rozhlasu považuje vyjádření Pavla Kozlera za vyčerpávající a fundované a s jeho zněním se ztotožňuje.

I na základě podnětů jiných posluchačů, jejichž tématem je právě regionální vysílání, se Rada Českého rozhlasu rozhodla zadat nezávislou odbornou analýzu pod názvem „Kvantitativní analýza regionálního zpravodajství vybraných stanic ČRo“. Měla by být hotova v září letošního roku a Rada Českého rozhlasu její obsah zveřejní na svých webových stránkách (https://rada.rozhlas.cz/). Rovněž počítáme s veřejnou prezentací této analýzy včetně diskuze posluchačů na danou problematiku.

Pro Vaši informaci, na základě výsledků výzkumu Radioprojektu za 1. pololetí letošního roku stoupla poslechovost regionálních stanic Českého rozhlasu na trhu rozhlasových stanic v České republice na rekordní úroveň za posledních deset let, a to 7,6 procenta.

Věříme, že i nadále zůstanete posluchačkou některé ze stanic Českého rozhlasu.

S pozdravem

Ondřej Matouš
předseda Rady Českého rozhlasu

Vyjádření vedení ČRo

Vážená paní Tothová,

v reakci na Vaši stížnost mi dovolte prezentovat několik faktů reagujících na Vaše podněty či dotazy:

Český rozhlas Karlovy Vary vysílá v Karlovarském kraji i v systému DAB+, stejně jako Český rozhlas Plus. Vzhledem k členitosti terénu České republiky nelze pozemním vysíláním pokrýt 100 % populace, bylo by to ekonomicky neefektivní. Proto Český rozhlas ve svém distribučním mixu nabízí řadu dalších platforem (živé vysílání přes internet, satelitní distribuci, v případě Českého rozhlasu Plus také distribuci v DVB-T2), které doplňují tradiční distribuci v pásmu VKV (FM) a stále se rozšiřující DAB+. Většinu pořadů obou zmíněných stanic je navíc možné na internetu přehrát i zpětně.

Přebírání (sdílení) pořadů mezi stanicemi je sice možné, ale obvykle se tak děje u pořadů, které odpovídají svým zaměřením typickým skupinám posluchačů daných stanic (např. některé formáty sdílené mezi ČRo Radiožurnál a ČRo Plus). Překryv posluchačských skupin ČRo Karlovy Vary a ČRo Plus je tak malý, že by přebírání pořadů (pokud typově nezasáhnou oba typy publik) bylo spíše kontraproduktivní. Cílem Českého rozhlasu je uspokojit co nejširší posluchačské spektrum (věkové, vzdělanostní i co se týče hodnotového zaměření), proto nabízí široké portfolio stanic. Reaguje tak na zcela evidentní dlouhodobý trend odklonu zájmu od širokospektrálně zaměřených rozhlasových stanic, který mj. souvisí s rozšířením technických možností distribuce a rozvojem dalších platforem (internet).

Pořady Humoriáda, Pochoutkový rok, ale stejně tak Alex a host, Vesele a zdravě, Výlety či Hobby magazín, jsou klíčovými prvky společného vysílání regionálních stanic, tomu také odpovídá model jejich propagace, který by se ale neměl nijak vymykat analogické míře propagace klíčových prvků vysílání jednotlivých regionálních stanic, přičemž propagaci těchto prvků si řídí kolegové v jednotlivých regionálních stanicích sami. Pochoutkový rok je primárně pořadem soutěžním, už z jeho definice je tedy logické, že soutěžící posluchač má šanci získat odměnu. V pořadu Humoráda jsou „odměny“ pro posluchače pouze ve vybraných měsících – v poslední době to byla například soutěž o DAB rádia, resp. exkluzivní publikaci Rozhlasto vydanou ke 100. výročí zahájení rozhlasového vysílání na našem území.

V soutěžní části pořadu Pochoutkový rok dostávají už řadu let prostor recepty posluchačů, přičemž vybrané ročníky mají tematické zaměření (např. Pochoutkový rok na sladko se sladkými recepty, Pochoutkový rok s typickými krajovými recepty – v roce 2020 u příležitosti 20. výročí vzniku krajů). Letošní ročník nemá konkrétní zaměření, je všeobecný, velmi často se ale i zde objevují recepty, které mají vazbu na místo svého vzniku (jde o tradiční rodinné recepty). Typických krajových specialit bohužel není tolik, aby opakovaně několik let po sobě naplnily vysílání pořadu, princip tematického zaměření soutěže se tedy jeví jako smysluplnější. Typickým lokálním produktům (štramberské uši, olomoucké syrečky apod.) se navíc v pořadu průběžně věnujeme ve speciální rubrice s připomenutím historie jejich vzniku, přičemž tyto příspěvky do pořadu natáčejí redaktoři příslušného regionálního studia.

Pořad Humoriáda se na regionálních stanicích Českého rozhlasu vysílá ve všedních dnech. Výjezdní podoba pořadu – Humoriáda na cestách – není pravidelnou, ale příležitostnou formou propagace pořadu. Obvykle se v konkrétním období roku (letos např. v červnu) uskuteční několik výjezdních pořadů (letos to bylo pět výjezdů – Kutná Hora, Prostějov, Nový Jičín, Náchod, Litoměřice). O oblibě těchto výjezdních pořadů svědčí i jejich vysoká návštěvnost, prakticky ve všech případech byla vyčerpána kapacita divadel, ve kterých se tyto výjezdní pořady odehrály (stejně jako tomu bylo mj. vloni v Karlových Varech). Návštěvníci platí vstupné (plynoucí do výnosů Českého rozhlasu), jehož součástí je jako bonus i vybraná kniha z produkce vydavatelství Českého rozhlasu Radioservis.

V případě pořadů Humoriáda a Hvězdné návraty, které obsahují ukázky nejen z televizních, ale primárně z rozhlasových a filmových děl, jsou tyto ukázky vykazovány a jsou za ně odváděny standardní poplatky autorským svazům, stejně jako je tomu u jiných rozhlasových pořadů, které jsou poplatky tohoto typu vázány. Vzhledem k časově omezené možnosti publikace literárně-dramatických děl na internetu jsou oba výše uvedené pořady vyjmuty z celodenních záznamů na internetu. Posouzení kvality a úrovně jednotlivých scének je samozřejmě vždy otázkou osobního vkusu, oba pořady záměrně reflektují široké spektrum zábavy (od „lidové“ po „náročnější“). O tom, že se oba pořady těší výrazné posluchačské oblibě, svědčí i jejich výsledky ve výzkumu poslechovosti Radioprojekt, kdy v čase vysílání mezi 16.-17. hodinou pravidelně zaznamenává vysílání regionálních studií ČRo rostoucí poslechovost (což je v tomto konkrétním odpoledním vysílacím čase na rozhlasovém trhu jev spíše výjimečný).

Těší nás řada pozitivních ohlasů (vč. toho Vašeho) na pořad Proměny měst, který vznikl jako speciální série regionálních studií Českého rozhlasu u příležitosti oslav 100. výročí zahájení rozhlasového vysílání na našem území. Jde o ucelenou sérii (14 dílů) mapující proměny nejvýznamnějších měst jednotlivých krajů (všechna krajská města, v případě Středočeského kraje Mladá Boleslav) v uplynulých 100 letech. Proměny jednotlivých měst jsou ilustrovány vždy na vývoji architektury daného města a na vývoji konkrétního odvětví typického pro toto město. Dramaturgickým záměrem celé série byla jednotná struktura a srovnatelnost jednotlivých dílů, proto má pořad jednoho průvodce (hlas známý ze společných pořadů regionálních stanic – v tomto případě je to Patrik Rozehnal, mj. absolvent oboru pozemní stavby a architektura na ČVUT) – jeho role je tedy primárně coby „spojujícího“ prvku jednotlivých dílů (zároveň pořadu vtiskl finální zvukovou podobu a je taktéž autorem námětu). Rozhodující podíl na přípravě pořadu ale samozřejmě měli redaktoři jednotlivých regionálních studií, kteří natáčeli s místními respondenty a kteří v pořadech vystupují v rolích spoluprůvodců a tazatelů (všichni tito redaktoři samozřejmě také byli za svou odvedenou práci náležitě finančně odměněni). Konkrétně jsou to tito kolegové: Markéta Macháčková a Markéta Janíková (Zlín), Jolana Nováková (Mladá Boleslav), Jana Švecová (Liberec), Jana Strejčková (Karlovy Vary), Renáta Filipi (Ústí nad Labem), Pavla Kindernayová (Hradec Králové), Romana Kubicová (Ostrava), Irena Šarounová (Jihlava), Tereza Brázdová (Pardubice), Aleš Spurný (Olomouc), Zdeněk Zajíček (České Budějovice), Zdeněk Truhlář (Brno), Kateřina Dobrovolná (Plzeň) a Václav Müller (Praha). Seriál má i svůj otisk na webu, kde jsou klíčovým prvkem fotografie z daných měst – porovnání současného stavu a podoby před 100 lety. I v tomto případě jsou aktuální fotografie pořízeny jednou fotografkou, aby byl zachován jednotící „rukopis“.

Z hlediska posluchačského zájmu (podloženého výzkumem poslechovosti Radioprojekt – IV.Q 22-I.Q 23) nás těší, že má v současné době regionální vysílání Českého rozhlasu za posledních pět let nejvíce posluchačů. V tomto období se přitom nijak nezměnil podíl samostatného a společného vysílání regionálních stanic ČRo (v hlavním rozhlasovém vysílacím čase mezi 5:00-19:00 vysílají regionální stanice ve všedních dnech svůj vlastní program 12 hodin, o víkendu pak 11 hodin).

Oslovování mladých posluchačů je pro rádia celosvětově velkou výzvou, Česká republika v tom není výjimkou. Zejména pro mladší posluchače připravuje Český rozhlas program Rádia Wave a navíc celou řadu pořadů i mimo „tradiční“ lineární vysílání, např. formou podcastů.

Ing. Pavel Kozler
intendant regionálního vysílání