Stížnost posluchačky E. Novotné ohledně pořadu Den podle Libora Dvořáka (listopad 2016)

Text stížnosti

Věc: stížnost na odvysílání nepravdivé informace

Vážená rado,
dne 30.8.2016 v 17:10 hodin na stanici Český rozhlas plus v pořadu Den podle Libora Dvořáka bylo kromě jiného odvysíláno tvrzení bezpečnostního analytika pana Lukáše Dyčky z University obrany Brno k probíhajícímu cvičení Ample Strike 2016:
,,protože ono obecně, aktivita této, tohoto hnutí je poměrně směšná, samozřejmě to cvičení není nezákonné, jejich argumenty o tom, že nebylo schváleno parlamentem jsou zcestné, protože podle legislativy tato cvičení Poslanecká sněmovna pouze bere na vědomí, což samozřejmě bylo splněno.".
Tvrzení, že výše uvedené cvičení bylo Poslaneckou sněmovnou ČR vzato na vědomí je nepravdivé, stejně tak jako tvrzení, že by existovalo dle legislativy ustanovení, které materiály se mají hlasovat a které brát na vědomí.
Žádný materiál ( sněmovní tisky ) ve vztahu k činnosti AČR, průletům, průjezdům a cvičením nebyl ve Sněmovně projednán a níže přikládáme přehled.
Neuvěřitelným způsobem došlo k porušení, k pohrdání zákonem o ČRo a odvysílaná informace nelze vzít zpět. Cynické, urážející každého posluchače, který se činnosti státních orgánů, zákonodárců, bezpečnosti a cíle udržení míru nevěnuje, je následné pokračování pořadu. V něm se mluví o propagandě.
Přepis, co bylo ČRo odvysíláno přikládáme pod důkazy, že cvičení Ample Strike 2016 a všechna ostatní nebyla nikdy Poslaneckou sněmovnou ČR vzata na vědomí.
Žádáme, aby ve výše uvedeném pořadu bylo odvysíláno:
na základě upozornění iniciativy Ne základnám sdělujeme divákům, že tvrzení bezpečnostního analytika Lukáše Dyčky, že to cvičení Ample Strike 2016 bylo v Poslanecké sněmovně vzato na vědomí, je nepravdivé.
Uvedené cvičení nikdy na jednání Poslanecké sněmovny nebylo projednáváno.

Žádáme o sdělení, kdy toto sdělení divákům bude odvysíláno.

Tragikomickou skutečností je, že tisk 802/0, ve kterém je předládáno k projednání cvičení Saber Strike 2016 tj. průjezd americké armády 27.- 30.5 2016 Českou republikou byl vzat na vědomí výborem pro obranu až 1.9.2016.

Jsme názoru, pokud ČRo nemá pracovníky s dostatečným přehledem a odborným vzděláním, neměla by umožnit odvysílání pořadu, kde dochází k tak vážným porušením zákona o ČRo.
Iniciativa Ne základnám vyzvala poslance k svolání mimořádné schůze k cvičení Ampl Strike 2016, vyzvala poslance, aby o sněmovních tiscích 695/0,703/0 a 802/0 Sněmovna hlasovala.
S pozdravem

za Iniciativu Ne základnám,z.s.
Eva Novotná, mluvčí

Odpověď Rady ČRo

Vážená paní Novotná,

ve své stížnosti máte pravdu v tom, že tvrzení bezpečnostního analytika Lukáše Dyčky, na které upozorňujete, nebylo pravdivé. Rada ČRo si k Vašemu podnětu vyžádala prostřednictvím generálního ředitele Českého rozhlasu vyjádření ze strany ČRo. Poskytl je Jan Pokorný, ředitel Zpravodajství ČRo. Dává Vám v oné věci nepřímo za pravdu.
Rada ČRo si uvědomuje, že živé pořady patří v Českém rozhlasu mezi moderátorsky nejnáročnější. Na veřejné schůzi konané 26. 10. 2016 radní apelovali na vedení Českého rozhlasu, aby zvláště u podobně závažných témat byli moderátoři ČRo faktograficky velmi dobře připraveni a byli díky tomu schopni náležitě reagovat na případný omyl dotazovaného odborníka.
V uvedeném pořadu ČRo podle našeho názoru došlo k porušení Kodexu ČRo v čl. 7.1, který od moderátorů vyžaduje, že tam, kde není v rozhlasové diskusi přítomen zástupce relevantního názorového proudu, „musí roli kvalifikovaného oponenta sehrát moderátor nebo jím pozvaný host, především uváděním protikladných argumentů nezastoupených v diskusi.“ Moderátor Libor Dvořák ve Vámi uvedeném pořadu místo toho uvedl velmi silné výroky na adresu organizace Ne základnám a i dvě místa, v níž je slyšet moderátorův smích, svědčí o jeho jednostrannosti v dané věci.
Rada ČRo v této souvislosti připomíná i důležité ustanovení Kodexu ČRo o zákazu diskriminace ‒ v čl. 18 se mj. uvádí: „18.1 Český rozhlas se musí vyvarovat toho, aby v posluchačích vyvolával nebo utvrzoval představu, že si lidé náležející k určité rasové, národnostní, etnické nebo sociální skupině zaslouží pro tuto svoji skupinovou příslušnost jiné postavení ve společnosti než ostatní. Český rozhlas je povinen zdržet se stereotypů v popisování konkrétních skupin, respektive jejich příslušníků. 18.2 Český rozhlas nebude při svém provozu nebo v programu nikoho diskriminovat, zejména ne z důvodů pohlaví, věku, rasy, sexuální orientace, národnosti, etnické příslušnosti, náboženství, názorů nebo příslušnosti k určité sociální skupině.“ Relevantní je v dané problematice i písmeno „c“ Preambule Kodexu uvádějící, že ČRo „podporuje soudržnost společnosti a integraci všech jednotlivců, skupin a společenství zvláště se vyvaruje kulturní, sexuální, náboženské, rasové či politické diskriminace a společenské segregace.“

Vážená paní Novotná, děkujeme Vám za zpětnou vazbu k práci Českého rozhlasu.

S pozdravem,
jménem Rady Českého rozhlasu,

Hana Dohnálková,
předsedkyně Rady Českého rozhlasu

Vyjádření vedení ČRo

Stížnost Iniciativy Ne základnám, z. s. se týká následující věty, kterou pronesl bezpečnostní analytik Lukáš Dyčka z University obrany Brno dne 30. 8. 2016 v pořadu Den podle Libora Dvořáka k probíhajícímu cvičení Ample Strike 2016:

,,….protože ono obecně, aktivita této, tohoto hnutí je poměrně směšná, samozřejmě to cvičení není nezákonné, jejich argumenty o tom, že nebylo schváleno parlamentem jsou zcestné, protože podle legislativy tato cvičení Poslanecká sněmovna pouze bere na vědomí, což samozřejmě bylo splněno."

Dle tvrzení Iniciativy Ne základnám, z. s. je výrok pana Lukáše Dyčky, že výše uvedené cvičení bylo Poslaneckou sněmovnou ČR vzato na vědomí, nepravdivé. Ve stížnosti se uvádí, že žádný materiál (sněmovní tisky) ve vztahu k činnosti AČR, průletům, průjezdům a cvičením nebyl ve Sněmovně projednán.

Toto tvrzení Iniciativy Ne základním, z. s. je přinejmenším nepřesné, ve Sněmovně tisky projednány byly, protože Výbor pro obranu a bezpečnost je součástí Sněmovny a Výbor pro obranu a bezpečnost tisky projednal a doporučil je plénu PSP ČR, aby je vzala na vědomí.
Je pravda, že PSP příslušný sněmovní tisk doposud nevzala na vědomí, ten je teprve na programu právě probíhající schůze.

Zdroj: https://www.psp.cz/sqw/ischuze.sqw?o=7&s=49
Schválený pořad a stav projednávání 49. schůze od 6. 9. 2016 14:00
bod 227: Účast ozbrojených sil České republiky na vojenských cvičeních mimo území České republiky a účast ozbrojených sil jiných států na vojenských cvičeních na území České republiky v roce 2016 /sněmovní tisk 703/

Otázka, zda je cvičení kvůli této situaci nezákonné, jak tvrdí Iniciativa Ne základnám, z. s., což ve vysílání pan Lukáš Dyčka popřel, je opět sporná. Kompetence upravuje čl. 43 Ústavy ČR, podle kterého:
(5) Vláda rozhoduje
a) o průjezdu ozbrojených sil jiných států přes území České republiky nebo o jejich přeletu nad územím České republiky,
b) o účasti ozbrojených sil České republiky na vojenských cvičeních mimo území České republiky a o účasti ozbrojených sil jiných států na vojenských cvičeních na území České republiky.
(6) O rozhodnutích podle odstavce 5 informuje vláda neprodleně obě komory Parlamentu. Parlament může rozhodnutí vlády zrušit; ke zrušení rozhodnutí vlády postačuje nesouhlasné usnesení jedné z komor přijaté nadpoloviční většinou všech členů komory.

Parlament sice může takové rozhodnutí vlády zrušit, ale z tohoto odstavce Ústavy jednoznačně nevyplývá, že bez vzetí na vědomí jsou uvedená rozhodnutí vlády protizákonná. ČTK 26. srpna 2016 vydala následující zprávu: "O legálnosti cvičení Ample Strike 2016 nemůže být pochyb. Podstatné je rozhodnutí vlády," sdělila ČTK Jolana Fedorková z tiskového oddělení generálního štábu. Poznamenala, že cvičení bylo řádně schváleno vládou loni v prosinci. "Sněmovna informaci o plánovaných cvičeních neschvaluje, pouze bere materiál na vědomí. Ample Strike je plně v gesci Armády České republiky, která na základě výše uvedeného usnesení vlády disponuje mandátem k jeho zahájení," uvedla. Domnívám se, že není v kompetenci žádné ze zúčastněných stran rozhodnout, zda cvičení Ample Strike 2016 proběhlo v souladu se zákonnými normami či nikoliv.

Závěrem lze konstatovat, že stížnost oprávněně poukazuje na mylné tvrzení Lukáše Dyčky, že PS vzala cvičení Ample Strike na vědomí. Na druhou stranu není pravda, že by zmíněné cvičení vůbec nebylo projednáno v Poslanecké sněmovně. Senátní branný výbor projednal dokument v březnu. Sněmovní Výbor pro obranu a bezpečnost doporučil plénu, aby plán "vzalo na vědomí", v dubnu. Vzhledem k těmto skutečnostem a předchozí sněmovní praxi v souvislosti s vojenskými cvičeními lze považovat vzetí na vědomí Poslaneckou sněmovnou za formalitu. Posouzení nezákonnosti cvičení může provést jedině soud.

Příslušní pracovníci, editoři a moderátoři, budou na tuto skutečnost upozorněni tak, abychom při dalších vysíláních daného tématu byly zcela přesní ve formulacích, resp. moderátoři byli schopni respondenty patřičně korigovat.

Na závěr si dovolím ještě poznámku k údajnému nedostatečnému přehledu a odborného vzdělání pracovníků ČRo. Není možné, aby moderátor, resp. editor daného pořadu byl odborníkem a specialistou na každé probírané téma. Samozřejmě se velmi detailně na každé téma připravují, nicméně odborný pohled se očekává od respondenta – hosta ve vysílání. Mgr. Lukáš Dyčka patří k renomovaným odborníkům na bezpečnostní témata. Od dubna 2014 pracoval jako poradce náměstka ministra obrany pro legislativu a veřejnou diplomacii. V roce 2015 pak jako poradce ministra obrany. V roce 2016 pracuje jako poradce náměstka ministra obrany pro řízení SOPS. Pokud se odborník na určité téma dopustí nepřesnosti či omylu, moderátor nemůže být vždy stoprocentně schopen tuto chybu okamžitě korigovat, zejména pak v živém vysílání, což je případ Dne podle Libora Dvořáka. Jsem hluboce přesvědčen, že kdyby moderátor měl detailní představu o jednotlivých fázích schvalování, doporučování a braní na vědomí cvičení v rámci Vlády ČR a PSP ČR, pana Dyčku by jistě v jeho tvrzení upřesnil a korigoval.

S pozdravem

Jan Pokorný
ředitel Zpravodajství