Stížnost posluchačky D. Kolářové ohledně vysílání rozhovoru se skupinou Ztohoven na ČRo Radiožurnál (listopad 2015)

Text stížnosti

Kdo pozval do vysílání Radiožurnálu v září 2015 zástupce kriminální skupiny Zhohoven nevím. Že je to kriminální skupina, v tom se snad shodneme alespoň při představě, že nám vlezou na střechu našeho domu a na hromosvod nám pověsí kapesník. Asi takový čin neoznačíme za recesi, nýbrž za kriminální jednání.
Takže, kdo pozval těch Ztohoven do Radiožurnálu nevím, stěžuji si však na to, že se paní moderátorka Karolína Koubová ani neohradila proti urážkám např. hlavy státu typu "provinční dědek" apod. Žádám vás, abyste se zasadili o zbrzdění zvyšující se dehonestace a vulgarizace na adresu veřejných činitelů, státních symbolů apod. ve veřejných sdělovacích prostředcích. Přeji vám hodně úspěchů ve vaší nelehké činnosti. Volička Karla Schwarzenberga D. Kolářová

Odpověď Rady ČRo

Dobrý den,

jménem Rady Českého rozhlasu tímto reaguji na Váš podnět z 26. 9. 2015.

Pokládáme za adekvátní Váš apel na to, aby se masmédia snažila „zbrzdit zvyšující se dehonestaci a vulgarizaci na adresu veřejných činitelů, státních symbolů apod.“

Výrok mluvčího skupiny Ztohoven Petra Žilky o českém prezidentovi jako o „provinčním dědkovi“ (v čase cca 20:55 nahrávky pořadu dostupné zde: http://prehravac.rozhlas.cz/audio/3479099 ) klade otázku, zda neměla moderátorka v souladu s Kodexem Českého rozhlasu (čl. 22 – Živé vysílání) respondenta upozornit na to, že podle Kodexu nesmí ČRo šířit urážlivé, vulgární a další podobné problematické projevy.

Rada ČRo si k Vašemu podnětu vyžádala prostřednictvím generálního ředitele Českého rozhlasu vyjádření ze strany ČRo. Vypracovali je Jan Pokorný, šéfredaktor stanice ČRo Radiožurnál, a PhDr. Helena Havlíková, zastávající v ČRo funkci právního specialisty. Text připojujeme v příloze.
K našemu politování je námi výše zmíněný 22. čl. Kodexu ČRo (vyjadřující se mj. k zacházení s urážlivými a vulgárními projevy v živém vysílání) ve vyjádření ČRo zcela pominut. Další překvapivou slabinou onoho vyjádření je zavádějící použití pojmu cenzura ‒ o problém cenzury se totiž v záležitosti, o které píšete, nejedná.
Obšírnost i topornost pasáží o „ochraně práv a svobod druhých“ atd. ve vyjádření ČRo odvádí pozornost od jádra problému. Rada ČRo už vedení Českého rozhlasu v minulosti upozornila na to, že některá vyjádření navzdory četným odkazům na judikaturu atd. obsahují nepřesnosti a ve svém výsledku zakrývají podstatu radou projednávaných posluchačských podnětů. Rada ČRo proto na své veřejné schůzi 25. 11. 2015 vedení ČRo znovu požádala o to, aby ve svých vyjádřeních při rozborech novinářských výkonů nenahrazovalo potřebnou kritickou (sebe)reflexi kvaziprávními rozklady, které někdy vyznívají jako jen účelová sebeobhajoba ČRo.

Zajímavou souvislostí případu, na který jste upozornila, je to, že je obdobný (slovo obdobný opravdu zdůrazňujeme) problému relace „Hovory z Lán“ z 2. 11. 2014, v níž prezident ČR Miloš Zeman pronesl vulgární výroky. Rada tehdy upozornila mj. na to, že právě Jan Pokorný ‒ jeden z autorů vyjádření ČRo k Vaší stížnosti ‒ nejednal v rozhovoru s prezidentem Milošem Zemanem plně v souladu s Kodexem ČRo. Stejně jako tehdy ovšem i nyní dodáváme, že máme porozumění pro to, že někdy redaktor může být zaskočen atp. Tj. radní si jsou vědomi toho, že může dojít k neúmyslnému pochybení ‒ živé vysílání je velmi náročné.

Jsme každopádně rádi, že jste nás upozornila na onen pořad Dvacet minut Radiožurnálu ze 25. září 2015. Pokládáme ho i z dalších než dosud uvedených důvodů za zajímavý studijní materiál pro všechny, kdo se zajímají o kvalitu novinářské práce.
Pozoruhodná je totiž např. i jedna z úvodních vět moderátorky K. Koubové vůči mluvčímu skupiny Ztohoven Petrovi Žilkovi: „Co děláte v Bratislavě? Máme snad čekat, že by standarta českého prezidenta zavlála nad bratislavským Hradem“? (v čase cca 0:30 nahrávky pořadu dostupné zde: http://prehravac.rozhlas.cz/audio/3479099). Z kontextu je patrné, že výrok o „standartě českého prezidenta“ byl moderátorkou míněn ironicky, výsměšně. Pokládáme to pro danou stanici (a celkově ČRo) i novinářský žánr za nevhodné a neprofesionální.
Na druhou stranu vidíme jako klad moderátorčina výkonu v onom rozhovoru to, že je v interview šest jasných momentů, kdy K. Koubová učinila to, co je uváděno jako standard kvalitního vedení novinářského rozhovoru: pokud ‒ zvlášť u kontroverzního tématu ‒ je interview vedeno jen s aktérem jedné strany sporu, společenské debaty atp., má moderátor některými svými dotazy zastoupit odlišné náhledy či přímo „protistranu“ a rozporovat tak argumenty jediného respondenta.

Vážená paní Kolářová, velice Vám děkujeme za to, že jste Českému rozhlasu poskytla velmi zajímavou zpětnou vazbu k jeho práci.

S pozdravem

PhDr. Petr Šafařík
předseda Rady ČRo

Vyjádření vedení ČRo

Rozhovor s mluvčím skupiny Ztohoven Petrem Žilkou se uskutečnil 25. září 2015 v pořadu
Dvacet minut Radiožurnálu, který CRo Radiožurnál vysílá každý všední den v 17:06. Pořad
Dvacet minut Radiožurnálu je diskusní pořad, který vychází z principu otevřeného,
informovaného a srozumitelného dialogu mezi moderátorem a hostem. Cílem pořadu je
seznámit posluchače s názory na události, které jsou důležité pro občany této země.Hosty
do pořadu zve redakce aktuální publicistiky Centra zpravodajství po konzultaci s vedením
stanice.

Vzhledem k povaze kauzy, kdy členové skupiny Ztohoven v převlecích za kominíky vyšplhali
na střechu Pražského hradu a nahradili vlajku prezidenta republiky velkými rudými trenkami,
a kdy se kauzou zabýval i soud, patří k úkolům média veřejné služby se takovou záležitostí
zabývat.

Dle zákona o provozování rozhlasového vysílání, zákona o Českém rozhlasu i Kodexu
Českého rozhlasu vysílá Český rozhlas své programy svobodně a nezávisle, poskytuje ve
svém celku vyvážené a všestranné informace nezbytné pro svobodné vytváření názorů a
představuje fórum pro veřejnou diskusi, v níž je možno vyjadřovat široké spektrum názorů a
hledisek.

Poslání ČRo dále specifikuje Kodex ČRo v čl. 2.2: „Programy Českého rozhlasu umožňují
svobodné šíření, výměnu, případně konfrontaci informací, názorů a postojů. Základní smysl
jeho působení spočívá ve vytváření otevřeného prostoru pro veřejnou rozpravu o otázkách
veřejného zájmu a pro sdělování rozmanitých zkušeností či prožitků vnímání světa.“
Dále podle čl. 7.1 Kodexu ČRo „Český rozhlas vytváří prostor pro pořady představující
diskusní konfrontaci idejí, myšlenek a konceptů vztahujících se k důležitým otázkám
veřejného zájmu. Dramaturgie diskusních pořadů musí brát na zřetel zkušenost, že téměř na
každý problém mohou lidé nahlížet z různých úhlů a že vývoji společnosti je vlastní názorové
střetání“.
Povinností Českého rozhlasu je také dávat aktérům událostí příležitost vyjádřit argumenty,
jimiž zdůvodňují své postoje (čl. 6.3 Kodexu ČRo). Proto dostali prostor ve vysílání Českého
rozhlasu k dané kauze v souladu s Kodexem účastníci sporu, odborníci stejně jako řadoví
obyvatelé tak, aby zazněly různé názory.

Český rozhlas je také vázán Listinou základních práv a svobod a jedním z jeho úkolů je
v souladu s čl. 17 Listiny zaručit občanům právo na informace a aktérům událostí právo na
svobodu projevu.

Z hlediska svobody projevu Český rozhlas respektuje ustálenou judikaturu, že svoboda
projevu se vztahuje nejen na informace nebo myšlenky příznivě přijímané či považované za
neškodné či bezvýznamné, ale i na ty, které zraňují, šokují nebo znepokojují: tak tomu chtějí
pluralita, tolerance a duch otevřenosti, bez nichž není demokratické společnosti. Je
základním principem soudobé demokratické společnosti, že i nadnesené a přehánějící
názory, a to dokonce i názory někoho urážející, jsou-li proneseny ve veřejné či politické
debatě, jsou názory ústavně chráněnými.

Z hlediska možnosti omezení svobody projevu a práva na informace použití označení
„provinční dědek“ nezakládalo Českému rozhlasu právo omezit svobodu projevu a právo na
informace, protože by se tím mohl Český rozhlas dopustit cenzury. Podobně jako ČRo
neomezoval právo prezidenta republiky na svobodu projevu, když se se o členech skupiny
Ztohoven vyjádřil jako o „blbečcích“. Český rozhlas je přesvědčen, že v tomto případě nešlo
o kvalifikovanou okolnost, kterou lze vztáhnout pod omezení daná zákony a pod opatření v
demokratické společnosti nezbytné pro ochranu práv a svobod druhých, bezpečnost státu,
veřejnou bezpečnost, ochranu veřejného zdraví a mravnosti v míře a ve smyslu dosavadní
judikatury Ústavního soudu ČR.

V souladu s Kodexem moderátoři diskusních pořadů Českého rozhlasu jsou povinni
zachovávat nestrannost. Posluchač by neměl z jejich vystupování v pořadu poznat, jaký
zaujímají postoj k probíranému problému nebo k diskutujícím. (čl. 7.4).
Posluchačka ve svém emailu žádá, aby se Rada (potažmo Český rozhlas) „zasadili o
zbrzdění zvyšující se dehonestace a vulgarizace na adresu veřejných činitelů, státních
symbolů apod. ve veřejných sdělovacích prostředcích”. K tomu lze uvést, že k vulgarizaci v
mediálním, tedy veřejném prostoru, dochází i ze strany některých ústavních činitelů,
prezidenta republiky nevyjímaje.

Český rozhlas toto téma považuje za velmi významné a vysílal a nadále bude vysílat pořady,
které se otázkami dehonestace a vulgarizace ve veřejném prostoru zabývají.

Jan Pokorný
šéfredaktor Radiožurnálu
PhDr. Helena Havlíková
právní specialista ČRo