Stížnost posluchačky D. Erhartové ohledně článku na webu ČRo Plus z cyklu Příběhy 20. století (leden 2020)

Text stížnosti

Dobrý den,
dne 3.11.2019 publikoval ČRo Plus článek s názvem "Ve škole o něm hlasovali svazáci, stal se pro ně zrádcem socialismu" autorů M. Kroupy, K. Dvořáčkové. Článek je výpovědí pamětníka Ondřeje Tichého, na který ovšem reagovali bývalí spolužáci O.T. sepsáním vyjádření, které ČRo Plus odmítá pod článkem publikovat. Reakce O.T. na toto vyjádření pětice bývalých spolužáků přitom pod článkem zveřejněna byla. Druhá strana (bývalí spolužáci, kteří se cítí být článkem poškozeni) však zcela jednoznačně prostor ve veřejnoprávním médiu nedostala, byla tak porušena nestrannost, objektivita a vyváženost ČRo Plus. Prosíme o nápravu zveřejněním vyjádření bývalých spolužáků O.T.
S pozdravem,
Daniela Erhartová

Vyjádření Rady ČRo

Vážená paní Erhartová,

děkuji Vám za Váš zájem o témata, kterými se zabývá Český rozhlas, i za Váš podnět.

Dovoluji si k tomuto dopisu připojit poměrně obsáhlé, věcné a argumentačně solidní vyjádření ombudsmana Českého rozhlasu, s nímž lze po mém soudu souhlasit.

Zajisté se jedná o téma bolestné, ale domnívám se ve shodě s rozhlasovým ombudsmanem, že v jeho zpracování Český rozhlas nepochybil.

Věřím, vážená paní Erhartová, že navzdory této nepříjemnosti zůstanete i nadále posluchačkou vysílání rozhlasu veřejné služby.

S úctou,

Jiří Vejvoda,
místopředseda Rady Českého rozhlasu

Vyjádření vedení ČRo

Dobrý den, 

se stěžovatelkou Danielou Erhartovou vedl o věci podrobnou trpělivou komunikaci ombudsman Českého rozhlasu PhDr. Milan Pokorný, Ph.D. (ukázka viz níže).

Český rozhlas Plus neuveřejnil stanovisko, o němž píše paní Erhartová, ze tří důvodů:

1. Nikdy žádný takový návrh (konkrétní žádost) nikdo ze stanice nedostal.
2. Paní Erhartová (není pořadem nijak dotčena, je partnerkou jednoho ze spolužáků Ondřeje Tichého) ani nikdo z bývalých spolužáků není v pořadu ani v jeho webové podobě jmenován.
3. Mikuláš Kroupa a jeho spolupracovníci pracují na pokračování příběhu. Pokud vznikne další díl Příběhů 20. století, rádi ho odvysíláme.

S pozdravem

Jan Pokorný
ředitel Zpravodajství Českého rozhlasu

Jedna z odpovědí ombudsmana:

Vážená paní Erhartová,

článek, na který upozorňujete, obsahuje nejdůležitější body rozhlasového dokumentu, k němuž odkazuje. Tento dokument vychází z metody orální historie, jež je dnes uznávanou součástí historiografické práce. Jistě by bylo možné konfrontovat promluvy respondenta s jinými svědectvími a s pramennými podklady, a jistě by to byly zajímavé pořady. Ale autoři postavili koncept celého cyklu právě na záznamu subjektivně prožívaného svědectví.  Pořad z cyklu Historie 20. století je publicistickým dílem, nikoli dílem odborným. I v odborné historiografické práci je ovšem orální historie jen jedním ze zdrojů informací, nikoli pramenem jediným. Při užití této metody je třeba počítat se subjektivními faktory (záměrné nebo nezáměrné vynechávání nebo upravování některých informací apod.). Tento subjektivní faktor se projevil i ve zmíněném dokumentu a pokládám za správné, že článek je doplněn vyjádřením autora i respondenta včetně respondentovy omluvy těm, jichž se – evidentně neúmyslně – dotknul. Tím získává celý příběh nový rozměr. Jistě by bylo možné pustit se do pátrání, jak hlasování probíhalo a jaké manipulace ze strany vedení školy je provázely. To je ale téma pro samostatný pořad, v němž by tím nejpodstatnějším nebyly detaily o průběhu hlasování a manipulacích, ale o tom, jak limity lidské paměti ovlivňují naše vnímání historie – té „velké“ i té osobní, privátní. Vedení Českého rozhlasu Plus může mé vyjádření považovat za podnět k vytvoření takového pořadu. Je na jeho posouzení, zda tak učiní.

Osobně neshledávám v postupu autorů dokumentu i jeho písemného zpracování pochybení. Komentáře v šedých rastrech včetně omluvy Ondřeje Tichého považuji za správné a potřebné zasazení celé věci do kontextu. 

S pozdravem

PhDr. Milan Pokorný, Ph.D.