Stížnost posluchaček ohledně pořadu Ex libris – Mary Heimann (leden 2021)

Text stížnosti

Vážení členové Rady Českého rozhlasu, dobrý den,

     dne 27. října 2020 jsme vyslechly na stanici Český rozhlas Plus v pořadu Ex libris upoutávku na knihu americké historičky Mary Heimann Československo, stát, který zklamal. Po vyslechnutí tohoto 24minutového pořadu jsme byly překvapeny, kam se poděla objektivita veřejnoprávního rozhlasu a také úcta k našim dějinám a osobnostem, které je tvořily. Již v úvodu řekla autorka pořadu paní Milena Štráfeldová, že kniha „nás poměrně nelítostně konfrontuje s mýty, které si o sobě již po generace vyprávíme“. Tento výrok paní Štráfeldové nás velmi překvapil, protože není vědecky doloženo, že si o dějinách vyprávíme mýty.

     V pořadu kromě několika recenzí (i kritických) z domácího i zahraničního tisku a ukázek z knihy americké historičky hovořil jen pan Petr Pithart, který ovšem svými výroky v tomto pořadu víceméně souhlasil s jejími závěry, jeho slova vyzněla podpůrně ve prospěch tvrzení paní Heimannové. Na straně názorů Mary Heimannové byl dále citován novinář Jan Urban se svou úvahou, že vznik ČSR byl „snem několika málo jedinců“.

     A právě na toto chceme ve své stížnosti poukázat: Kromě jedné věty moderátorky, že se na hlavu historičky snesla kritika, nikdo v pořadu odborně nerozporoval závěry Mary Heimannové, jež osobně považujeme za historicky nesprávné. Její názor, že to, co je zachyceno v učebnicích, novinových článcích, pořadech a muzejních výstavách, není zachycením dějinným událostí, nýbrž propagandou, je pro nás pobuřující. V pořadu dokonce zazněl pojem propagandistický obrázek coby výklad našich dějin. Jsme přesvědčeny, že Mary Heimannová nepochopila mnohé souvislosti československých a českých dějin, možná proto, že je cizinkou. Její názor jí nebereme, ani to, co říkali čeští aktéři pořadu, ale nezazněla žádná odborná oponentura.

     Přitom k dané knize proběhla v roce 2013 beseda na Festivalu spisovatelů, zaznamenaná Českou televizí (a stále dostupná na webu ČT). Této diskuse v prostorách Valdštejnského paláce v Praze se účastnila autorka, dále Petr Pithart a také historik prof. Jan Rychlík. Právě profesor Rychlík na besedě odborně oponoval historiččiným vývodům. Proč například on nebyl osloven tvůrci pořadu, aby vytvořil názorový protipól?

     Je nám líto, že veřejnoprávní rozhlas se tímto příspěvkem zapojil do přeinterpretování našich dějin. Proto si dovolujeme podat Radě Českého rozhlasu naši stížnost a prosíme vážené členy Rady, aby se jí zabývali. Domníváme se, že veřejnoprávní rozhlas má úkoly dané zákonem, viz paragraf 2 zákona o ČRo: „Hlavními úkoly veřejné služby v oblasti rozhlasového vysílání jsou zejména a) poskytování objektivních, ověřených, ve svém celku vyvážených a všestranných informací pro svobodné vytváření názorů.“

     Domníváme se, že by bylo velmi přínosné, kdyby dramaturgie Českého rozhlasu zvážila zařazení do vysílání (např. v pořadu Radiokniha na ČRo Plus) četby na pokračování z pamětí Edvarda Beneše, z jeho vzpomínek na dny mnichovské krize apod., protože právě on je v knize Heimannové kritizován, případně z rozsáhlého díla T. G. Masaryka. Ve veřejnoprávním rozhlase by měly zaznít také jejich názory na zásadní dějinné události, nezkreslené dojmy druhých.

     Děkujeme za Vaši pozornost a ochotu, prosíme též o vyrozumění o Vašem závěru.

     S úctou

Vyjádření Rady ČRo

Vážená paní posluchačko,

radní Českého rozhlasu Vám děkují za Váš podnět. O vyjádření jsme požádali zástupce vedení Českého rozhlasu, vypracovat ho ředitel Zpravodajství Jan Pokorný. Jeho znění připojujeme k naší odpovědi.

Rada Českého rozhlasu v poslední době dostává zvýšený počet stížností týkající se stanice Český rozhlas Plus, posluchači si leckdy oprávněně stěžují především na vzrůstající neobjektivitu či absenci názorové pestrosti. Což je v podstatě i Váš případ.

I proto se radní chtějí na svém únorovém zasedání na tuto problematiku zaměřit, s vedením Českého rozhlasu vše důkladně probrat a přispět tím k zajištění nápravy. O výsledku tohoto jednání Vás poté budeme informovat.

S pozdravem

Ing. Miroslav Dittrich,
předseda Rady ČRo

Vyjádření vedení ČRo

Dobrý den,

cyklus Ex Libris je – jak je uvedeno na webových stránkách Českého rozhlasu Plus – „seznámením s knihami, které doporučují známé osobnosti“. Jde o autorské představení knihy, které vzniká v tvůrčí skupině Dokument. Cílem pořadu v zásadě není knížky hodnotit (co do odborné, literární nebo technické úrovně) nebo o nich vést diskusi. Záměrem je nově vydané knížky prezentovat prostřednictvím ukázek a shrnout jejich obsah, to vše pohledem autora pořadu. Recenzím knih nebo kritickým diskusím o nich se Český rozhlas Plus pravidelně věnuje v jiných pořadech.

Autorka Milena Štráfeldová na začátku pořadu (minuta 0:43) upozorňuje, že knihu pouze „představuje“, zároveň poté konstatuje i kritické nebo vysloveně negativní ohlasy na její anglické i české vydání. V pořadu autorka netvrdí, že by názory nebo závěry Mary Heimannové byly objektivním výkladem českých (československých) dějin. Naopak je téměř v celém pořadu připomínáno, že její hledisko je nezvyklé a je v rozporu s tradičním českým narativem, protože nabízí pohled na naše dějiny zvenčí. Domnívám se, že už samotnou existencí takového pořadu Český rozhlas nejenže není v rozporu se svým posláním, na které obě stěžovatelky upozorňují, ale naopak ho tvůrčím způsobem naplňuje. Rád bych v této souvislosti dodal, že cyklus Ex Libris vzniká v tvůrčí skupině Dokument pod dramaturgickým vedením Michaely Krčmové od září 2017, za tu dobu představil bezmála 150 nových publikací. Při mimořádné šíři témat knižní produkce (namátkou jmenuji tituly jako Ze života švédské ekologické aktivistky Grety Thunbergové, Impérium jídla aneb Hodování, hlad a vzestupy i pády civilizací nebo Blafování aneb Jak se Řecko dostalo na pokraj finanční katastrofy a tajný plán na jeho odchod z eurozóny) je nemožné, aby se o obsahu knih vedly na ploše pořadu odborné polemiky. Stojí za zmínku, že v cyklu Ex Libris byly představeny i zásadní knihy, na jejichž české překlady se stále čeká (například v USA vydaná kniha Místnost, kde se to stalo od Johna Boltona, autor pořadu Ondřej Houska).

Publicistka Milena Štráfeldová (1956) je jednou z našich nejzkušenějších autorek, absolventka teorie a dějin kultury na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Pracovala v muzeích, na ministerstvu kultury, řadu let byla redaktorkou České televize. Od roku 2001 působí v zahraničním vysílání Českého rozhlasu, kde se věnuje především českým krajanům. Je autorkou několika knih a divadelních her, spolupracovala na televizním dokumentu o Janu Husovi.

S pozdravem

Jan Pokorný
ředitel Zpravodajství Českého rozhlasu