Stížnost posluchače V. Němce ohledně anglické hudební produkce v ČRo (duben 2016)

Text stížnosti
viz příloha

Odpověď Rady ČRo

Vážený pane Němče,
děkujeme za Váš podnět ohledně anglické hudební produkce ČRo. K vytváření hudební dramaturgie např. na Radiožurnálu zorganizovala Rada ČRo před dvěma lety seminář a máme za to, že se řada připomínek a námětů osvědčila a měla účinek na strukturu vysílání. V příloze je vyjádření pana náměstka Mengera, kde popisuje, jakým způsobem vzniká výběr hudby na jednotlivých stanicích, jaké procento tvoří vysílání českých písniček apod. Tuto tematiku budeme mít i nadále na zřeteli.
S pozdravem

Hana Dohnálková
předsedkyně Rady ČRo

Vyjádření vedení ČRo

Ze stížnosti posluchače V. Němce není úplně jasné, kterou stanici/okruh Českého rozhlasu má na mysli. Rozhodně však žádná z hlavních stanic Českého rozhlasu nehraje anglicky zpívané písničky v tak vysokém míře, jak posluchač uvádí (90 % anglicky zpívaných písní).

Český rozhlas důsledně definoval své programové okruhy, vč. hudebního programu – portfolio stanic je koncipováno jako komplementární. Vycházíme ze základního východiska, že na jednom rozhlasovém okruhu se nelze zalíbit všem posluchačům, takže je každý z okruhů (Radiožurnál, Dvojka, regionální vysílání, Vltava, Junior, Wave, D-dur, Jazz) programován samostatně, plní jiné úkoly, oslovuje rozdílnou posluchačskou veřejnost, respektuje přitom věkovou a sociologickou strukturu, a také profesní zaměření cílového publika. Z toho vyplývá, že hudební plánování jednotlivých programových okruhů se ubírá odlišnými směry, má nastavenu svou strategii, což se v konečném důsledku projevuje i v celkovém množství podílu zahraničních písniček ve vysílání dané stanice.

Samotná hudební dramaturgie – vlastní výběr hudby a následné sestavení písniček – není pouhou libovůlí hudebního dramaturga. Platí zásada, že se do vysílání zařazují především písničky, které úspěšně prošly hudebním testováním. Pro zajímavost: na jedné straně dokazují výsledky testování stále větší oblibu posluchačsky známých anglicky zpívaných písniček, na straně druhé zaznamenáváme postupný ústup obliby českých písniček 60. let. Angličtina se navíc v průběhu času stala světovým jazykem, což je fakt, který zasahuje do běžného denního života každého člověka, a toto se týká i hudby – např. stále více českých kapel produkuje anglicky zpívané písničky.

Hudební dramaturgie Radiožurnálu je s ohledem na výše uvedené primárně určena pro věkovou skupinu 30 až 50 let. Tyto posluchače už formovala v době jejich dospívání především angloamerická hudební produkce – tento fakt si pak s sebou člověk nese i do svého dalšího života. Z tohoto důvodu se právě na Radiožurnálu objevuje anglicky zpívaných skladeb nejvíce ze všech hlavních programových okruhů Českého rozhlasu. Českých skladeb je v aktuálním playlistu Radiožurnálu cca 25%. Nutno poznamenat, že některé písničky se sice „tváří“ jako anglické, přesto jsou interpretovány českými kapelami (např. Support Lesbiens, Charlie Straight, Monkey Business).

Vysílání Dvojky je zaměřeno na starší publikum a to je i důvod, proč se písniček z anglosaské tvorby ve vysílání objevuje výrazně méně. V současnosti vysílá Dvojka pouze třetinu cizojazyčné hudební produkce – vedle angličtiny zní z vysílání stanice také hudba slovenská, francouzská, italská, španělská či tvorba jinak zpívaná.

Regionální stanice Českého rozhlasu hrají ze své podstaty nejvíce česky zpívaných písniček, aktuálně je do vysílání zařazeno cca 75 % české hudební produkce. Co se žánrů týče je regionální vysílání Českého rozhlasu velmi pestré, vedle popu a country nabízíme také např. dechovku či folklór. Ze zahraniční hudební produkce se vedle anglicky zpívaných písniček objevuje ve vysílání také italština, francouzština či španělština.

Jan Menger, náměstek GŘ ČRo,
pověřen řízením Sekce programu a vysílání do 29. 2. 2016