Stížnost posluchače Š. Kotrby ohledně dramaturgie a editorů stanice ČRo Radio Wave (září 2024)
Projednáno na veřejné schůzi Rady Českého rozhlasu 30. 9. 2024.
Stížnost posluchače
Vyjádření Rady ČRo
Vážený pane Kotrbo,
Rada ČRo si velmi váží Vašeho času, který věnujete nejen poslechu pořadů ČRo, ale také interpretaci jeho vysílání s ohledem na předpisy a právní normy, které vymezují jeho působení. Vaše výhrady lze samozřejmě pochopit, nicméně Vaše upozornění na konkrétních příkladů možného pochybení, které uvádíte, nezohledňuje ani dramaturgický kontext, ani konkrétní cílové skupiny, jimž ČRo z principu věnuje zvláštní pozornost, takže z nich nelze usuzovat ani na konkrétní porušení pravidel pro vysílání ČRo, natož na obecnou tendenci dramaturgie stanice Radio Wave. Rada ČRo akceptuje vysvětlení ředitele Programu ČRo a šéfredaktorky stanice Radio Wave a dospěla k závěru, že nebyla porušena žádná zákonná povinnost, ani Kodex ČRo. V každém případě se Vašimi podněty bude Rada ČRo dále zabývat.
Za Radu ČRo
Ondřej Matouš
předseda Rady ČRo
Vyjádření vedení ČRo
Rada Českého rozhlasu postoupila Českému rozhlasu k vyjádření podnět pana Štěpána Kotrby, jehož předmětem jsou pořady vysílané na Radiu Wave. Tento podnět se věnuje primárně jednomu dílu pořadu Slejvák s názvem: „Retrográdní Merkur může i za vaše problémy! Čarodějka poučila Slejvák o astro jevu a hvězdné kompatibilitě“ a dále pak poukazuje i na pořady Hergot!, Pot a Kvér.
V úvodu této odpovědi považujeme za nutné poukázat na metody interpretace a aplikace závazných právních norem včetně Kodexu Českého rozhlasu, které podatel Štěpán Kotrba činí chybně, selektivně a čistě účelově tak, aby jeho závěry odpovídající jeho individálnímu vkusu a zaměření, vypadaly jako jediné správné a použitelné. Jako první problematický závěr v této oblasti je jeho zcela nekompromisní aplikace článku 2 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, kdy záměrně uvádí pouze část tohoto ustanovení, které se však vztahuje na státní moc, přičemž on jej beze zbytku vztahuje na Český rozhlas jako veřejnoprávní korporaci. Teorie správního práva je v oblasti definice veřejné moci poměrně složitá a s ohledem na hybridní povahu Českého rozhlasu, který je subjektem jak práva veřejného, tak i soukromého, považujeme stoprocentní aplikaci příslušného ustanovení Listiny základních práv a svobod na fungování Českého rozhlasu za více než odvážnou.
Za mnohem více problematický aspekt podnětu Štěpána Kotrby však považujeme jeho zcela účelovou interpretaci a aplikaci Kodexu Českého rozhlasu, ze kterého vybírá pouze části, které se pro jeho argumentaci hodí a ty podstatné, které by na daný případ dopadaly vhodněji, záměrně opomíjí. Jako příklad je bod 1 jeho podnětu, kdy vznáší dotaz týkající žánrového ukotvení pořadu Slejvák a uvádí: „Zábavní pořady dle bodu 10.1 Kodexu "zprostředkují posluchačům hodnoty umění nebo rozvíjejí poznání." Nic víc Kodex nepřipouští.“ Tvrzení podatele Štěpána Kotrby o tom, že Kodex nic jiného nepřipouští, je však nepravdivé. Pakliže opírá svoji argumentaci o znění Kodexu, pak je nutné dané ustanovení číst celé (čl. 10.1 Kodexu), neboť zní: „Český rozhlas musí rovněž uspokojovat zájem posluchačů o pořady zaměřené na zábavu a odpočinek. Český rozhlas postupuje při výběru zábavných pořadů tak, aby nedocházelo k výkyvům ve standardu programové kvality vlastní celkové programové nabídce, a vytváří především takové zábavní pořady, které zprostředkují posluchačům hodnoty umění nebo rozvíjejí poznání. Český rozhlas se rovněž musí věnovat výlučným formám zábavy, tzv. alternativní zábavě. Rovněž v oblasti zábavy usiluje o původní tvorbu a pestré spektrum pořadů.“ Z výše uvedeného je zřejmé, že Kodex Českého rozhlasu připouští, ba dokonce přikazuje tvorbu širokého spektra zábavních pořadů a nikoliv jen těch, které zprostředkují posluchačům hodnoty umění nebo rozvíjejí poznání. Tímto však nechceme říct, že by daný díl pořadu Slejvák těmto požadavkům nedostál. Chceme pouze demonstrovat chybné, účelové a selektivní použití Kodexu podatelem Štěpánem Kotrbou, které vede k závěrům, které upřednostňují jeho osobní vkus a preference nad vkusem a preferencemi celé řady posluchačů Radia Wave.
K jednotlivým otázkám obsaženým v podnětu se velmi podrobně vyjádřila šéfredaktorka Radia Wave Barbora Šichanová:
- Pořad Slejvák je podle anotace na webu Radia Wave „podcast o novinkách z digitálního světa a popkultury. Sleduje vše od aktuálního dění na hudební scéně přes nejnovější dramata na sociálních sítích až po novinky ze světa bizarních reality shows.“ Lze jej charakterizovat jako pořad zábavní, lifestylový a oddechový. Navázal na pořad Kompot, který na stanici Wave skončil letos v dubnu a který se věnoval totožné oblasti zájmu. Pořad Slejvák byl před spuštěním dramaturgicky posouzen a schválen Programovou radou ČRo. Úkolem Slejváku je oslovovat cílovou skupinu Radia Wave ve věku 18–25 let. Za tím účelem byli pro moderaci pořadu vybráni odpovídající moderátoři. Vilma Svobodová je editorkou sociálních sítí Radia Wave (s pracovní zkušeností ze sesterské stanice Plus). Miroslav Harant je pracovníkem zpravodajského webu Českého rozhlasu iRozhlas, ve spolupráci s Radiožurnálem připravuje zpravodajský seriál pro nejmladší generaci Žurnál. Zmíněné charakteristiky pořadu je třeba posuzovat s ohledem na cílovou skupinu. Jinak bude zábavnost a oddechovost posuzovat posluchač stanice Pohoda nebo některé z regionálních stanic ČRo, a jinak posluchač Radia Wave. Moderátoři každého pořadu a každé stanice volí přístup odpovídající charakteru pořadu a jeho cílové skupině. V daném případě odpovídá humor a nadsázka představám, které zcela jistě nekorespondují s představami posluchačů zralého věku. Rozdílnost zájmů a očekávání je v tomto případě komplementární výhodou Českého rozhlasu, který je zavázán poskytovat službu veřejnosti ve svém celku.
- Téma zmíněného dílu pořadu Slejvák vycházelo z pojetí astrologie jako popkulturního fenoménu, projevujícího se ve filmech, televizních sériích, písních apod. Ve zmíněném pořadu nešlo o nadšení pro tento jev, ale o odlehčenou debatu nad příčinami jeho obliby a konkrétními projevy jeho působení na mladé lidi. Faktem je, že fenomén astrologie, tarotu a souvisejících témat je nejen v Česku, ale i v celosvětovém kontextu jedním z výrazných trendů a aspektů života tzv. generace Z, tj. lidí, kterým je dnes přibližně mezi 15 a 28 lety, tedy cílové skupiny Radia Wave. Více seriózně a analyticky se tématu astrologie a jeho oblibě mezi mladými lidmi věnoval na Radiu Wave například jeden z dílů podcastu Vlna s názvem Astrologie jako životní kompas i popkultura. V anotaci na tento pořad mj. stojí: „Je pravdou, že celosvětově se u generace Z uvádí, že se astrologie stala takovým znovuobjeveným motivem, který může mít souvislost s tím, že společnost opět prožívá věci, které ji destabilizují a ohrožují nějakou identitu a vůbec bezpečí člověka, který v této době žije, vysvětluje Tomáš Nikolai, vedoucí Katedry psychologie na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Situaci podle něj zhoršila pandemie, ale i válka na Ukrajině nebo klimatická krize.“ Podle tohoto odborníka ale zmíněný trend neznamená, že když někdo sleduje horoskopy apod., tak jim také věří. Podotýká, že jde o „subkulturní věc, téma, které rezonuje, módní věc,“ upozorňuje rovněž na rozdíl mezi zájmem a obsesí. Radio Wave se tedy věnuje tématu nejen odlehčenou zábavnou formou, ale též kriticky, polemicky a se snahou postihnout je v komplexnosti.
- Zákonné normy, jimiž se Český rozhlas řídí, nepřipouštějí skrytou reklamu ve vysílání. Zároveň je třeba vzít v úvahu problémy při stanovení hranice mezi skrytou reklamou a funkcí informace v publicistice. Je obtížné provést poučenou úvahu, zda identifikace společnosti nebo výrobku dosáhly míry reklamy, či zda přiměřeně doplňovaly informace ve zpravodajském či publicistickém materiálu. Důležité je, zda vysílaný materiál má povahu zprávy či publicistického příspěvku a nenese znaky, jež by mohly vést k dojmu, že přináší reklamní užitek. Je tedy nutné vzít v úvahu na jedné straně nepřípustnost skryté reklamy ve vysílání Českého rozhlasu a na druhé straně fakt, že při mechanickém uplatňování pojmu „skrytá reklama“ by stanice Českého rozhlasu byly zbaveny možnosti referovat o většině jevů společensko-kulturní povahy.
- Ač výraz „hostka“ není evidován ve slovnících současné češtiny, objevuje se v médiích i běžné mluvě. O jeho funkčnosti se vedou spory, záleží na kontextu, v němž se objevuje. Konzervativnější uživatelé češtiny s ním nepracují, naopak mnozí mladí lidé je pokládají za bezpříznakové a osvojují si je. Může se prosadit do všeobecného povědomí, ale také nemusí. Jistě je, že český jazyk se mění spolu se svými uživateli. Jsme svědky obdobného procesu například v případě přechylování ženských příjmení. Skutečností je, že Ústav pro jazyk český nedává k těmto otázkám pokyny, jak postupovat, neboť nejde o pravopis nebo syntax, ale monitoruje vývoj. Praxe v Českém rozhlase v této věci odkazuje na rozkolísanost určitých jazykových jevů v české společnosti.
- Kodex ČRo hovoří o povinnosti hlasatelů, moderátorů a redaktorů vyjadřovat se spisovným jazykem, tedy hovorovou češtinou jako mluvenou formou (psané) spisovné češtiny. Hovorová čeština v sobě zahrnuje prvky češtiny spisovné i prvky češtiny obecné. Neexistuje její kodifikace. I v této věci je nutno zohlednit cílovou skupinu uživatelů.
- Termín „crush“ se používá k vyjádření rychlého „vzplanutí“ nebo výrazné romantické náklonnosti vůči druhé osobě, viz slovník Cambridge: https://dictionary.cambridge.org/dictionary/english/crush
„Mít na někoho crush“ je poměrně běžné vyjádření nejen mladých lidí v generaci Z, ale i lidí z generací starších, dokonce ve středním věku.
- Pravopisná chyba v textu nás mrzí, samozřejmě jsme ji neprodleně opravili. Finanční situace neumožňuje zaměstnávat specialisty korektory, byť by taková pozice byla velmi vítána. Jejich práci vykonávají samotní editoři webových stránek.
- Zmíněná otázka byla vyřčena ve zjevné nadsázce.
- Podstatnou vlastností veřejnoprávního Českého rozhlasu je jeho zájmová a věková stratifikace. Vedle celoplošných stanic působících na společnost jako celek vysílají některé další stanice pro vyprofilované skupiny posluchačů, o nichž nelze hovořit jako o reprezentantech celé společnosti. Zcela jiná je cílová skupina posluchačů stanice klasické hudby D-Dur, stanice pro dětské posluchače Rádio Junior, stanice pro pamětníky Pohoda nebo stanice pro mladé lidi Radio Wave. Z toho plyne, že otázka citovaná v bodu 9.l, opět vyřčená ve zjevné nadsázce, má platnost omezenou výše specifikovanou charakteristikou pořadu a cílovou skupinou posluchačů.
K pořadům Hergot!, Kvér a Pot
Pořad Kvér skončil začátkem roku 2019, jeho pokračovatel Šeptem skončil v roce 2021. Nahradil jej pořad Pot, který otevírá témata intimity, sexu, vztahů, přístupu k tělu, lásce a emocím citlivě, s vědomím otevřenosti, tolerance a respektu. Pořad Hergot! se věnuje víře a spiritualitě v komplexnosti a v mnoha odstínech, ať už jde o témata církví a různých náboženství, ale i témata ezoteriky, new age, kulturních fenoménů, psychologie, zmíněné astrologie apod.
Nejen zmíněné formáty, ale program Radia Wave jako celek se snaží reflektovat jevy, fenomény, životní situace, problémy i výzvy v životě generace, která je od generací starších v mnohém odlišná a jsou pro ni prioritní i jiné otázky (dostupnost bydlení, klimatická změna, psychické zdraví, work-life balanc, vztahy, bezpečný sex a konsent apod.).
Tyto a mnohé další otázky stanice reflektuje v téměř třiceti pravidelných formátech, které kromě jiného řeší např. téma architektury a veřejného prostoru, literatury a knih, školy a studia, módy, života mužů, počítačových her, rodičovství, světa filmu a seriálů, cestování a v neposlední řadě zábavy a humoru. Radio Wave dále svým posluchačům nabízí každý měsíc k poslechu novou audioknihu. Nedílnou a výraznou součástí programu Radia Wave jsou hudební pořady zabývající se různými žánry, speciální hudební série, pořady a projekty, které mají za cíl objevovat a dávat prostor novým talentům na české hudební scéně – pořady Startér a Czeching. Vedle těchto pravidelných pořadů a řad stanice ročně připraví více než desítku speciálních formátů. Zde můžeme připomenout sérii o seznamování a vztazích mladých Čechů, dále o lidech trpících nespavostí, životě lidí s hendikepem, svědectví lidí, kteří přežili útok na ostrově Utoya, několik hraných podcastových seriálů a mnoho dalšího.
Závěrem mi dovolte říct ještě několik slov ke generaci Z. Podle celosvětových statistik jde např. z hlediska etnicity a identity o nejrozmanitější generaci vůbec. Pro posluchače o generaci či více starší nemusí být tento kontext zcela srozumitelný, případně nekonvenuje jejich subjektivnímu vkusu a vidění světa. Nicméně je právě zmíněnou komplementární výhodou Českého rozhlasu, že vytváří prostor i pro tento specifický přístup k problémům mladé generace.
Mgr. Ondřej Nováček
ředitel Programu Českého rozhlasu