Stížnost posluchače R. Lapky týkající se termínů používaných ve zpravodajství (červenec 2016)

Text stížnosti

Milí radní,

Jsem pravidelným posluchačem ČRo 2 a Plus. Oceňuji dobrou skladbu pořadů, zkušené moderátory a solidní komentáře, většinou snahu o objektivitu.

Již déle pozoruji, že ve zpravodajství (nemám na mysli komentáře, zejména externistů, sem to patří) se systematicky objevuje ve spojení s nově se rodícími evropskými stranami jako jsou rakouští Svobodní nebo německá AfD vždy přívlastek "krajně pravicová", "populistická". Nikdy jsem naproti tomu nezaznamenal, že by rozhlas užíval ve spojení s např. Die Linke, Podemos, Syriza nebo zelení termínu "krajně levicová" a "populistická", i když by se, používáte-li jich v prvém případě, měly jednoznačně použít tyto termíny i v případě druhém. Svědčí o tom programy a činy uvedených stran.

Je to závažná chyba redaktorů, vedení rozhlasu i vaší rady. Vidím tři možná vysvětlení takového nálepkování: a) je to "befelem", b) redaktoři o tom nepřemýšlejí a papouškují, c) je to jejich přesvědčení. Všechny tři alternativy jsou ale neodpustitelné ve veřejnoprávním rozhlase, který má podávat ze zákona vyvážené zpravodajství. Velmi časté používání termínu "populistický" je pak vůbec nesmyslné - politické strany v demokratickém státě musí z principu vycházet v ústrety svým voličům, jinak by je nikdo nevolil. Každá strana je proto svým způsobem populistická a nálepkování tímto termínem pak pouze odráží politický postoj toho kterého člověka nemohoucího se smířit s odlišným stanoviskem strany jemu nesympatické. Dalším krokem je pak vylepšení o "krajně". To asi proto, aby si snad od takto označené strany strany tzv slušný člověk ani kůrku nevzal.

Navrhuji vám značně omezit používání kontroverzních termínů "krajně" a "populistický", když tak je vyhradit pro naprosto okrajové části politického spektra a ne je používat pro strany, které volí desítky procent občanů. Rozumím, že používání starých a často již realitě neodpovídajících termínů "pravice" a "levice" je ve zpravodajství pro orientaci méně znalého posluchače nezbytné, ale zůstal bych jen u nich bez dalšího "vylepšování" citově velmi silně zabarvenými přívlastky "krajně" a "populistický", které již odrážejí vyhraněný politický postoj redaktora a nejsou nestranné.

Jsem konzervativního založení a vidím, že většina politických redaktorů a moderátorů rozhlasu je založení liberálně levicového. Myslím, že to je škoda pro další vývoj společnosti v dnešním turbulentním světě. K zamyšlení pro vedení rozhlasu proto dávám i systematičtější a vyváženější personální práci v oblasti politického zpravodajství.

Srdečně zdraví,

Dr. Roman Lapka

Odpověď Rady ČRo

Vážený pane Lapko,
téma Vaší stížnosti se v diskuzích radních Českého rozhlasu celkem často objevuje. Členové rady na tuto problematiku nemají jednotný názor, někteří z nich se přiklánějí k myšlence tato adjektiva (nebo nálepkování) zcela vynechat. Důvodem je například obava, aby někteří redaktoři či editoři touto cestou neprojevovali své politické preference.
K naší odpovědi připojujeme vyjádření ředitele zpravodajství Jana Pokorného. Z něho podle našeho názoru vyplývá, že u všeobecně známých politiků a politických subjektů (včetně těch zahraničních) Český rozhlas již hodnotící adjektiva používat nebude. Otázkou zůstává, kde tato hranice je a kam například Vámi uvedené politické subjekty rozhlas zařadí. Také se budeme ptát, co je „momentálně relevantní politologické poznání“.
Rada ČRo iniciovala vznik několika nezávislých odborných analýz vysílání Českého rozhlasu a bude v tom dále pokračovat. Analýzy vzniklé pro potřeby Rady ČRo jsou zveřejňovány na internetových stránkách ČRo. Nepochybně v nich najdete něco, co Vás zaujme, viz např. analýzy dostupné zde: http://www.rozhlas.cz/rada/legislativa/_zprava/prezidentske-volby-ve-vysilani-cro-1--1248749 a http://www.rozhlas.cz/rada/tiskovezpravy/_zprava/ctyri-odborne-analyzy-vysilani-ceskeho-rozhlasu-v-roce-2015--1593820 .
Jako předsedkyně Rady Českého rozhlasu Vám mohu slíbit, že se i Vám zmíněnému tématu budeme v blízké době detailněji věnovat.
Pěkné léto Vám přeje

Hana Dohnálková,
předsedkyně Rady Českého rozhlasu

Vyjádření vedení ČRo

Vážený pane Lapko,

Váš mail přichází v době, kdy vedeme znovu interní diskusi o používání hodnotících adjektiv zejména ve zprávách - tedy zpravodajských relacích. Diskusi vyvolala moje nespokojenost s některými klišé jako např. “kontroverzní miliardář” Trump, populista Hofer atp. U méně známých politických stran je asi správné dát posluchači informaci, jaká stanoviska ten který subjekt zastává.

Média v ČR i v Evropě na to mají různá pravidla. Od těch ponechat pouze název politické strany, až po ta, na nichž se shodne editorský tým. Ve zpravodajství ČRo jsme se dohodli, že přípustná jsou označení, vycházející z momentálně relevantního politologického poznání, tedy např.: pravicový, levicový, krajně/extrémně pravicový, levicový atp., a to zejména na základě znalosti programu politického subjektu.

Mimo zpravodajské relace, zejména v analýzách a komentářích je možné s hodnotícími soudy pracovat četněji, na základě pravidla, že komentář je obvykle interpretace doložitelného faktu.

S pozdravem

Jan Pokorný
ředitel Zpravodajství