Stížnost posluchače R. Cigánka ohledně pořadu Zaostřeno dne 30. 10. 2019 na ČRo Plus (prosinec 2019)

18. prosinec 2019

Projednáno na veřejné schůzi Rady Českého rozhlasu 18. 12. 2019.

Text stížnosti

Dobrý den, vážená paní redaktorko, vážení pánové šéfredaktoři a další příjemci tohoto dopisu, srdečně zdravím.

Dnes odpoledne jsem vyslechl na vlnách ČRO plus po půl třetí odpoledne pořad Zaostřeno na téma "Stejnopohlavní manželství? Proč ano, nebo proč ne?"

https://plus.rozhlas.cz/stejnopohlavni-manzelstvi-proc-ano-nebo-proc-ne-8097780

Nadpis na webu naznačoval, že v pořadu budou předneseny názory pro a proti, abych si jako posluchač mohl věc vyjasnit a případně mi to pomohlo si tvořit na věc nějaký názor.

Když jsem celý pořad vyslechl, poněkud mě překvapilo, že byl naprosto jednostranný a obsahoval mnoho mírně řečeno nepřesností.

Dozvěděli jsem se, že dvojici žen z Brna a jejich příbuzným vadí, že mohou žít jen v registrovaném partnerství a nikoliv v stejnopohlavním "manželství."

Dále jsme se dozvěděli, že lehce nadpoloviční většina populace ČR je (dle Eurobarometru) proti uzákonění stejnopohlavního "manželství."

V druhé cca polovině pořadu mluvil obsáhle pan Michal Pitoňák z Národního ústavu duševního zdraví.

Nebylo jasné, zda mluví jako občan, nebo jako odborník, což by naznačovalo jeho pracovní zařazení.

Jeho projev však vyzníval spíše jako projev propagandisty lobbistické a nátlakové skupiny Jsme fér. 

Tento muž mj. tvrdil, že v populaci ČR je až 10% neheterosexuálních osob, nevím, jaké solidní výzkumy ve své většině toto dokazují, ale nikdy jsem nic takového neslyšel.

(Obvykle se mluví 4 % populace).

Pokud jde o stranu odpůrců stejnopohlavního "manželství" bylo pouze zmíněno, že lidovci iniciovali novelu ústavy za definici manželství jako svazku muže a ženy.

Dále bylo řečeno, že také za tuto ústavní změnu je petice, (podobně jako za "manželství" pro všechny) kterou podepisují hlavně katolíci.   

Výrok o tom, že neheterosexuální je cca 5- 10 % populace ČR je zjevně účelově zveličený z propagandistických důvodů, byť možná na základně některých jednotlivých výzkumů. 

Podobně výroky o tom, že petici  proti "manželství" pro všechny podepisují hlavně katolíci jsou účelové a nevím kde paní redaktorka tuto neověřenou spekulaci získala.

(Proti této legislativě se vyjadřuje řada lidí, mezi nimiž jsou někteří katolíci). I když to přímo nezaznělo je vyznění rychle vyřčené věty myslím něco ve smyslu ("proti této formě manželství jsou hlavně katolíci") toto však zjevně není pravda, neboť proti je lehce nadpoloviční většina obyvatel ČR a katolíku je podle statistik kolem 10% https://cs.wikipedia.org/wiki/Římskokatolická_církev_v_Česku

Dosud jsem se domníval, že veřejnoprávní média, tedy také Český rozhlas, které jsou placeny převážně z koncesionářských poplatků by měl rovnoměrně dávat slovo různým stranám ve společenských a politických diskusích a  ne být propagačním nástrojem jedné nátlakové skupiny.

Nedávno mě dosti pobouřili někteří poslanci, kteří v Parlamentu navrhovali, aby koncesionářské poplatky byly dobrovolné. 

Když však slyšíme pořady jako výše jmenovaný, začínám rozumět tomu, že pokud zde ČRO jednoznačně propaguje něco co odmítá nadpoloviční většina české společnosti, ozývají se od některých občanů a poslanců podobné výroky.

 Ve svém důsledku, tedy stav, kdy veřejnoprávní media spolupracují na propagaci zájmů některých nátlakových skupin, povede ke stále většímu odcizení většinové populace a veřejnoprávních medií a v důsledku o snahám  po jejich omezení (např. dobrovolností koncesionářského poplatku). To by byla v dnešní době oligarchizace  českých médií velká škoda. 

Velmi důrazně tedy protestuji proti jednoznačně nevyváženému zpravodajskému pořadu, (něco jiného jsou pořady názorové).

Očekávám odpověď jak se bude řešit tato nevyváženost. Zda bude připraven a vysílán podobný pořad, který bude podobně jednoznačně podporovat odpůrce "manželství" pro všechny kupříkladu Alianci pro rodinu, nebo některé poslance a další kteří jsou proti? Nebo se bude nadále přistupovat k kontroverzním otázkám skutečně vyváženě?

Čekám  odpověď a nápravu této nevyváženosti.

S pozdravem

PhDr. Radim Cigánek

 

Vyjádření Rady ČRo

Vážený pane doktore,

jménem Rady Českého rozhlasu Vám děkuji za Váš podnět, který jsme předali vedení Českého rozhlasu k vyjádření.

Rovněž se domníváme, že název příspěvku na webovou stránku ČRo byl zvolen mylně a mohl vyvolat zavádějící očekávání.

S dalšími vysvětleními, které odpověď vedení Českého rozhlasu obsahuje, lze vyjádřit souhlas.

S přáním PF 2020

Jiří Vejvoda,
místopředseda Rady Českého rozhlasu

Vyjádření vedení ČRo

Dobrý den,

v úvodu je třeba přiznat, že titulek na webu byl mírně zavádějící, a byl změněn, protože pořad nebyl zaměřený na argumenty „proč ano, proč ne". Problematice partnerství lidí stejného pohlaví se ve vysílání nevěnujeme poprvé, více například zde:

https://plus.rozhlas.cz/homoparentalni-rodicovstvi-7206794
 
https://www.audiolibrix.com/cs/Podcast/Listen/55652/pro-a-proti-manzelstvi-prinasi-do-spolecnosti-novy-zivot-to-homosexualni-pary-nedokazi-rika-lidovecky-poslanec
 
V těchto pořadech jsme se dívali na problematiku „manželství pro všechny" i z pohledu politiků a jejich názory pak konfrontovali s výzkumy sociologů a psychologů, kteří se vyjadřovali například i k tomu, zda je něco jako „tradiční rodina", nebo zda může dítě nějak negativně ovlivnit to, že vyrůstá v rodině tvořené stejnopohlavním párem. Častokrát dáváme hlas různým stranám i v pořadu Pro a proti a v proudovém aktuálním vysílání. Tento pořad Zaostřeno měl být jiný. Měl ukázat faktické rozdíly ve způsobu uzavírání svazků stejnopohlavními a heterosexuálními páry. To jsme také avizovali, všechna konstatování byla pravdivá a redaktorka k tématu přistoupila fakticky.

Skutečně v ČR existuje jen pár matrik, kde je možné „uzavřít" registrované partnerství a ačkoliv si pak páry udělají „obřad", tak jako v případě zmíněné rodiny, nejde o úředně platný akt.

Co se týká výchovy dětí ve stejnopohlavních párech, homosexuálové mají právo si jako jednotlivci dítě adoptovat, čili jejich právo na „děti" jim nikdo ani úředně neupírá, ale partneři si nemohou dítě partnera osvojit, čímž zase vznikají právní problémy v případě, že se s adoptivním nebo biologickým rodičem něco stane. To je také fakt a tomu byla z větší části věnována rozhovorová část.

Michalu Pitoňákovi byly položeny tyto otázky:

1/ Dvě zaměřené na OBŘAD registrace a svatby.

- Jestli rozdíly mezi obřady u registrovaných partnerů a manželů registraci společensky znevýhodňují.

- Jestli by stejný obřad změnil pohled společnosti na registrované páry.  
2/ Adoptovat dítě může jen jeden z registrovaných partnerů. Jak to vnímá dítě?

3/ Ve škole se dítě setká se situací, že jeho rodina je "jiná" - může to na něj mít negativní vliv?  

4/ Když otec nebo matka zemře, pro druhého registrovaného partnera/registrovanou partnerku je dítě podle zákona cizí člověk a může skončit v dětském domově. Jak závažné to je a kolik takových případů je v Česku?

Tyto otázky odborníka nenavádí k odpovědi, která by vyzněla ve prospěch registrovaných párů. Kdyby odpověděl, že je to v Česku málo významný problém, jeho odpověď by v Zaostřenu zůstala tak, jak ji řekl. Národní ústav duševního zdraví vznikl transformací z Psychiatrického centra Praha. Je to moderní výzkumně a klinicky orientované centrum financované z operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace. Má se stát referenčním pracovištěm pro oblast duševního zdraví v České republice. Zabývá se různými výzkumy - třeba využitím nových technologií ke zlepšení duševního zdraví. To, že je Martin Pitoňák, výzkumník Národního ústavu duševního zdraví, bylo v Zaotřenu řečeno dvakrát. Je běžné, že různí výzkumníci mají různé statistiky a názory.

Michal Pitoňák k procentuálnímu zastoupení  stejnopohlavních rodin v Česku říká přesně, že počet rodin tvořených lidmi stejného pohlaví není v Česku dobře zmapován. Připomíná odhady založené na posledním sčítání lidu. To vykazuje kolem tisíce rodin. Michal Pitoňák říká, že byly započítány jen rodiny, které o sobě tuto informaci uvedly a že je jich ve skutečnosti víc. Říká, že podle něj v Česku žije 5 až 10 procent neheterosexuálních lidí.

V pořadu nevystupoval zástupce z organizace „Jsme fér", proto jsme nepovažovali za nutné dávat prostor někomu z Aliance pro rodinu a zvolili jsme do rozhovoru psychologa.

Celá první část se opírala o rozdíly mezi registrovaným partnerstvím a manželstvím z pohledu jedné rodiny, těžko k tomu, co si myslí lidé v této rodině, která zosobňuje oba póly, hledat oponenta. V rodině je jedna sestra registrovaná a druhá vdaná. Chtěli jsme zprostředkovat jejich příběhy. Pořad nepředstíral, že bude podrobně rozebírat všechna PRO a PROTI. Přesto základní informace jak PRO, tak PROTI zopakoval, aby bylo jasné, že pohled této rodiny není v Česku jediný.
 
1/ V Zaostřenu: "Přestože měli Kamasovi evangelickou svatbu, podepsali oba petici na podporu manželství pro všechny. Ta je součástí kampaně iniciativy Jsme fér. Je na ní přes 70 tisíc podpisů. Svou podpisovou akci mají i zastánci tradiční rodiny - hlavně katolíci. Ve Sněmovně se pod novelu občanského zákoníku podepsalo na padesát poslanců různých klubů. Současně dolní komora Parlamentu začala řešit opačný návrh - aby v Ústavě byla věta o manželství pouze jako svazku muže a ženy. To prosazují lidovci. Podobně jako poslanci jsou rozdělení v názorech i Češi. Podle nedávného průzkumu Eurobarometru by s manželstvím pro všechny souhlasila necelá polovina z nich."

2/ Pořad jsme avizovali ve vysílání: Změny občanského zákoníku, kterými by registrovaní partneři získali stejná práva jako manželé, jsou už rok a čtvrt ve Sněmovně. Podle nedávného průzkumu Eurobarometru by lidem stejného pohlaví umožnila manželství asi polovina Čechů. A podobně to dělí i poslance. Jaké jsou rozdíly mezi oběma svazky, ukážeme na příkladu jedné rodiny v pořadu Lenky Jansové.

3/ Na Českém rozhlasu Plus se také vysílal o dva dny dříve 28. 10. ve 14:23 asi čtyřminutový zpravodajský příspěvek, kde právě poslanci zastávající opačné názory dostali prostor. Mluvila tam jak Monika Červíčková z hnutí ANO /chce manželství pro všechny/, tak Jan Bartošek z KDU-ČSL /chce, aby v Ústavě byla věta o manželství jako svazku ženy a muže/. Také tam byly tyto infomace:

Pod novelu občanského zákoníku se podepsalo na padesát zákonodárců různých klubů. Současně Sněmovna začala řešit opačný návrh - aby v Ústavě byla věta o manželství pouze jako svazku muže a ženy. K tomuto návrhu se hlásí na čtyřicet poslanců. Podle nich by to ochránilo rodinu.

A bylo tam i stanovisko ministerstva práce a sociálních věcí:

"Ministerstvo práce a sociálních věcí pak v koncepci rodinné politiky počítá s odstraněním diskriminace stejnopohlavních rodin do roku 2025."

S pozdravem

Jan Pokorný
ředitel Zpravodajství

Spustit audio