Stížnost posluchače P. Pavelčíka ohledně hlasitosti znělek ve vysílání ČRo (únor 2023)

Stížnost posluchače

Dobrý den. Poslouchám rád ČRo, ale značně mi ho znepříjemňuje podstatně vyšší hlasitost znělek (Plus, Radiožurnál). Stejný problém mám jak v autě tak při poslechu online přes osobní počítač. Někdy prostě musím hlasitost při znělce snížit a po nějaké době nezbývá, než si prostě raději pustit hudbu z nějakého nosiče. Viděl jsme, že si na stejnou věc stěžují i jiní posluchači a vysvětlení jsou vždy s odkazem na subjektivní pocity posluchačů, nevyhovující přijímač nebo špatný signál či umělecký záměr. Je čas problém řešit, protože z vlastní zkušenosti mohu nevyhovující signál a nekvalitní přijímač vyloučit - poslouchám ČRO i na jiných zařízeních a v jiných lokacích. Umělecký záměr snad také nebyl odrazovat posluchače od poslechu, udržovat je stále ve stresu nebo vypnutí přijímače pro neposlouchatelnost. Prosím zabývejte se s tímto problémem... Petr Pavelčík

Vyjádření Rady ČRo

Vážený pane Pavelčíku,

velmi děkujeme za Váš podnět, který, jak uvádíte, není ojedinělý. Jedná se o odbornou problematiku, takže jsme o vyjádření požádali specialistu z řad zaměstnanců Českého rozhlasu. Vypracoval ho šéfproducent Martin Šulc a jeho znění připojujeme k naší odpovědi.

Rada Českého rozhlasu považuje vyjádření Martina Šulce za vyčerpávající a fundované.
Přejeme si, abyste i nadále zůstal posluchačem širokého portfolia stanic Českého rozhlasu.

S pozdravem

Ondřej Matouš
předseda Rady Českého rozhlasu

Vyjádření vedení ČRo

Zpravodajské stanice Českého rozhlasu – ČRo Radiožurnál a ČRo Plus – důsledně dbají na kvalitu odbavovaného signálu. Rozhlasový signál, který opouští vysílací pracoviště je smyslově kontrolován vysílajícím zvukařem, aby nedocházelo k přílišným špičkám. Zvukaři přitom dbají především na mix zvuků s odlišnou dynamikou audiosignálu.

Hudba, včetně znělek, sponzoringu a reklamy má malý dynamický rozsah, protože je již výrobci komprimována, hlasité pasáže jsou zeslabeny a tiché pasáže proti tomu zesíleny. Mluvené slovo má naopak velký dynamický rozsah s mnoha hlasitými a mnoha tichými pasážemi, který nemůže být v živém vysílání předem komprimován. Z pohledu vysílání je potom nejhorším audiem telefonický rozhovor, ve kterém je velký dynamický rozsah ještě doplněn šumem, který může vznikat v mikrofonu i při přenosu telefonního signálu.

Právě udržení optimální úrovně poměru hudby a mluveného slova je jedním z nejdůležitějších úkolů zvukaře a jeho senzorické kontroly vysílaného signálu. Protože ale lidské ucho není neomylné, jsou k udržení a omezení signálu a hlasitosti používána speciální zařízení, která se nazývají modulační procesory. Tato zařízení signál rozdělují do několika kmitočtových pásem, která následně digitálně zpracovávají tak, aby výsledek odpovídal příslušnému doporučení Mezinárodní komunikační unie ITU pro danou distribuční platformu.

Správu těchto zařízení má v ČRo v odborné garanci Technika ČRo, jejíž pracovníci nastavují modulační procesory v souladu s mezinárodními standardy.

Subjektivní poměr hlasitosti hudba/řeč je ovlivněn mnoha faktory. Vysílání na VKV FM podléhá doporučení Mezinárodní telekomunikační unie ITU BS.R-412. Toto doporučení požaduje vysílání s tzv. omezením výkonu multiplexního signálu na úroveň 0 dBr. Znamená to, že výkon řečového signálu a výkon hudby, respektive znělek jsou udržovány na stejných hodnotách s přesností na desetiny decibelu. Výsledný dojem z hlasitosti je pak významným způsobem ovlivněn kmitočtovou charakteristikou přijímače a charakteristikou vlastního zvukového signálu.

Při vysílání v systému DAB+, DVB-T2 a na internetu (webstreaming) je na zvukový signál aplikována limitace hlasitosti v jednotkách LKFS (Loudness K-weighted, relative to Full Scale) dle doporučení ITU-R BS.1770. Ve vysílání DAB+ a DVB-T2 je udržována úroveň -18 LKFS, v případě internetového vysílání pak -15 LKFS, opět ve shodě s doporučením ITU.

Jak omezení výkonu multiplexního signálu v případě VKV FM tak i omezení hlasitosti v jednotkách LKFS v případě digitálního vysílání vytvářejí konzistentní zvukový obraz pouze za určitých podmínek, které zahrnují jak charakteristiku použitého přijímače, tak charakteristiku sluchu konkrétního posluchače. Vliv má i subjektivní preference posluchače a jeho posluchačské zvyky.

Na různých typech přijímačů se výsledný subjektivní dojem z hlasitosti může lišit. Zvýraznění vysokých nebo hlubokých kmitočtů v reprodukci (například equalizérem přijímače/minivěže) může způsobit dojem vyšší hlasitosti u hudby respektive znělek. Naopak na malých přenosných přijímačích, které dobře reprodukují pouze střední část spektra, může docházet k opačnému jevu - hlasitost řeči se zdá vyšší než u hudby. Totéž může nastat v případě, kdy je kmitočtová charakteristika sluchu konkrétního posluchače mimo běžný průměr.

O tom, že péče o kvalitu vysílaného signálu, je ze strany ČRo na vysoké úrovni, svědčí i to, že v posledních letech po důkladné prověrce nastavení modulačních procesorů klesnul počet stížností posluchačů na nevyváženost hlasitosti mluveného slova a hudby na minimum. Český rozhlas Radiožurnál a Český rozhlas Plus se zároveň těší přízni posluchačů, jak vyplývá i z nejnovějšího průzkumu poslechovosti rozhlasových stanic Radioprojekt.

Ing. Martin Šulc
šéfproducent