Stížnost posluchače P. Fialy ohledně zpravodajství o Tchaj-wanu (únor 2020)

26. únor 2020

Projednáno na veřejné schůzi Rady Českého rozhlasu 26. 2. 2020.

Text stížnosti

Podávám tímto stížnost na vysílání Českého rozhlasu. Nestěžoval jsem si, když se na Českém rozhlasu mluvilo o "fotbalovém mistrovství světa ve fotbale", neboť chápu, že mezi posluchači ČRo mohou být i posluchači, kteří se domnívají, že by se na fotbalovém mistrovství mohl hrát třeba hokej. Přetrpěl jsem, když redaktorka ČRo zkracovala komparatistiku na "komparatiku", neboť vím, že některým lidem dělají dlouhá slova problémy. Dokonce i to, když si hlasatelka zpráv začala plést "lidovce" a "ledovce" jsem přešel mlčením, neboť chápu, že to byla její neúmyslná chyba. V poslední den loňského roku, 31.12. 2019, ČRo opakovaně vysílal ve zprávách chybnou informaci o tom, že se Tchaj-wan pokládá za samostatné, na Číně nezávislé území. Není to pravda, oficiální stanovisko vlády Čínské republiky respektuje konsenzus roku 1992, tj. konsenzuální uznání jednotnosti Číny. Rovněž přání obyvatel Tchaj-wanu, jak se odráží v současných průzkumech veřejného mínění, nenasvědčuje zájem o změnu situace. Nerozumím tomu, jak si může ČRo přes mé vysvětlení v Britských listech dovolit tuto situaci dezinterpretovat, bez ohledu na stanovisko vlády sídlící v Tchaj-peji a vůli obyvatel Tchaj-wanu. V rozjitřené atmosféře před nadcházejícím prezidentskými volbami na Tchaj-wanu, tj. volbami největší demokraticky spravované čínské komunity na světě, píše tchajwanský tisk o připravované návštěvě předsedy Senátu Kubery (v angl. více zde: http://www.taipeitimes.com/News/front/archives/2020/01/08/2003728889). Bylo by velmi nešťastné, kdyby se česko-tchajwanské vztahy měly zakládat na lžích a polopravdách.

Vyjádření Rady ČRo

Vážený pane Fialo,

jménem Rady Českého rozhlasu Vám děkuji za Váš zájem o vysílání Českého rozhlasu i za Váš pozorný poslech.
Vaši stížnost jsme předali vedení Českého rozhlasu k vyjádření. Dovoluji si jej k tomuto dopisu přiložit s tím, že jej lze považovat za dostatečně obšírné, důkladné a srozumitelné.

 S úctou,

Jiří Vejvoda
místopředseda Rady Českého rozhlasu

Vyjádření vedení ČRo

Dobrý den,

zmínka o Tchaj-wanu se ve zprávách vysílaných stanicemi Českého rozhlasu objevila v den zmiňovaný stěžovatelem dvakrát, ve zprávách ČRo Plus v 10 a 14 hodin, a poté také ve zprávách ČRo Karlovy Vary 1. ledna v 5 hodin. Zpravodajskou směnou zahraniční redakce Českého rozhlasu byla pro vysílání připravena v následujícím znění, ve kterém byla též odvysílána: „Tchajwanský parlament schválil zákon, který má zemi chránit před zahraničním ovlivňováním politiky. Norma reguluje především financování předvolební kampaně nebo ovlivňování médií. Země se tak podle agentury Reuters chce před lednovými prezidentskými volbami bránit před vlivem Číny. Peking považuje Tchaj-wan za své území, ostrovní stát se ale označuje za nezávislý.“

Nejde tedy o dezinterpretaci a uvedení ve zmatení ve smyslu toho, že bychom zaměňovali Čínu ve smyslu principu jedné Číny za Čínu v smyslu Čínské lidové republiky. Naopak jde o vysvětlení celé problematiky, které v rámci prostoru, nabízeného takzvanou čtenou zprávou, je dle našeho názoru dostatečně precizně a zároveň stručně vysvětleno. Pokud bychom se totiž dostali do podrobností, museli bychom uvádět například i to, kdo bez výjimky, či s výhradami přejímá tak zvaný Konsenzus z roku 1992, ať už na straně ČLR, nebo na straně Čínské republiky (Tchaj-wanu).

Protože ale často vysíláme jednoduše o „Číně“, jsme si dobře vědomi toho, že používání slova Čína je problematické z toho důvodu, že se ze sémantického pohledu je toto slovo spojeno s různými skutečnostmi-významy:

1) označuje zemi/stát, jak se uvádí např. u hesla Čína ve Slovníku spisovného jazyka českého (SSJČ): „Čína, -y ž. stát zaujímající převážnou část jihovýchodní Asie“,
2) označuje to, co nazývá stěžovatel v článku na Britských listech z 15. ledna 2008, na který zřejmě odkazuje „myšlenkovou koncepcí“,
3) může označovat též pojem geografický.

V mnoha případech uvádíme ve vysílání slovo Čína ve smyslu označení státu Čínská lidová republika, protože, jak je patrno již z hesla v SSJČ, a potvrzují to i data Českého národního korpusu, oba významy se běžně zaměňují, a význam slova „Čína“ ve smyslu státu (tedy ČLR) ve výskytech dle Českého národního korpusu jednoznačně převažuje.

V případech, kdy je nutno rozlišit oba zmíněné významy, se ale snažíme  vysvětlovat, o co jde, co znamená princip jedné Číny, případně politika jedné Číny, o které se v poslední době často zmiňuje i Ministerstvo zahraničních věcí ve vyjádřeních pro média, apod. Přestože pojem „Čína“ by se měl podle politiky jedné Číny, uplatňované i oficiálně Českou republikou, používat pouze pro ČLR, Český rozhlas není státním médiem a snaží se vysvětlovat, co se skrývá za „politikami“ a oficiálními stanovisky. Proto jsme například na prezidentské volby v Čínské republice vyslali svého zpravodaje, a proto jsme v uplynulých měsících informovali i o polemice, která se vedla ohledně názvu Čínské republiky (Tchaj-wanu), jež by se měl objevit např. při nástupu při zahájení olympijských her.

Děkuji za pochopení.

S pozdravem

Jan Pokorný
ředitel Zpravodajství Českého rozhlasu

Spustit audio