Stížnost posluchače P. Bulíře na pořad "Toulky českou minulostí" o Karolině Světlé (únor 2017)

Text stížnosti

Dobrý den.
Má snaha o nápravu - upřesnění skutečností odvysílaných pořadů na "české dvojce" o spisovatelce a propagátorce ženského hnutí Karoliny Světlé byla dosud marná. Využívám proto i této možnosti a žádám o fundované sdělení, zda v těch dvou půlhodinkách pod poř. čísly 905 a 906, vysílaných v " Toulkách českou minulostí " na podzim roku 2012 a následně v dopoledním pořadu ve dnech 3 až 7.února včetně v roce 2014 je vše, co sděleno posluchačům pravda, neboli, že tak se stalo a bylo. Cosi o tom vím. Těch fatálních chyb je tolik, že znehodnotily oba pořady a to není vůči Karolině Světlé korektní a považuji to za národní ostudu. Mám proto za to, že by předmětné audioarchivní nahrávky n e m ě l y býti z uvedených důvodů k dispozici. Nikdo, tedy ani již nežijící PhDr. Tomáš Edel, bývalý ředitel muzea Karoliny Světlé v Českém Dubu, /se kterým jsem se velice dobře znal / si nevzal výrok libereckého rodáka F.X.Šaldy, vztahující se ke Karolině Světlé k srdci. To byla a je velká chyba. To, že Karolina Světlá nebyla jeho parketa jsem věděl, ale to, co jsem si především od něho prvně v " Toulkách" vyslechl, bylo šokující. Nelenil jsem a při jeho opakování jsem si pořídil záznam. Vše beru v dobré víře a jen bych byl rád, aby co nejdříve došlo k nutné nápravě. Věrní posluchači si to každopádně zaslouží. To, že jsem ochoten i jako laik se jakkoliv angažovat je samozřejmé. Tolik jsem pokládal za vhodné sdělit. Netrpělivě budu očekávat, jak bude reagováno.
S pozdravem potomek Mužákova rodu
Pavel Bulíř

Odpověď Rady ČRo

Vážený pane Bulíři,
Vámi zaslaný podnět Rada Českého rozhlasu prostudovala a ztotožnila se s vyjádřením ředitele Českého rozhlasu Brno a Zlín Jaromíra Ostrého a autora pořadu Josefa Veselého, které k této odpovědi připojujeme. Souhlasíme se závěrečným odstavcem zmíněného vyjádření, a to v tom smyslu, že jak u jiných osobností, tak i zde existují různé pohledy na život a dílo této významné české spisovatelky.
Děkujeme Vám a doufáme, že zůstanete posluchačem stanic Českého rozhlasu.

S přátelským pozdravem
jménem Rady ČRo
Hana Dohnálková, předsedkyně

Vyjádření vedení ČRo

Dobrý den,

dovolte mi reagovat na stížnost posluchače Pavla Bulíře ohledně vyjádření bývalého ředitele Muzea Karolíny Světlé PhDr. Tomáše Edela v Toulkách českou minulostí č. 905 a 906.

V archívu emailové korespondence jsem objevil komunikaci s panem Bulířem z 23. 1. 2013, z níž je patrné, že jsem (jako tehdejší šéfredaktor Dvojky Českého rozhlasu) propojil už tehdy stěžovatele s tvůrcem TČM a že tedy na toto téma probíhá letitá debata.

Podle dalších zjištění (zejména od Mgr. Josefa Veselého) je též patrné, že Pavel Bulíř byl dokonce hostem pořadu Josefa Veselého před lety a že tedy byla možnost si vyříkat sporné věci už v minulosti.

Požádal jsem autora obou pořadů Josefa Veselého o stanovisko k uvedené stížnosti.

Cituji:
„O Karolině Světlé jsem prostudoval důkladně několik knih, především monografii dr. Josefa Špičáka Karolina Světlá, jež vyšla v Melantrichu, dále pak kapitolu o Světlé v Toulkách Hory-Hořejše (str. 130-131, 149-150), jakož i Román lásky a cti (který napsal Jindřich Honzl), a také ještě Příběh lásky a cti (v produkci ČST), a navrch ještě knihu Démantová spona od Jaromíry Kolárové a také životopisnou knihu Johana od Ivy Hercíkové. Zdálo by se snad, že tolik materiálů je dostatečné pro dvoje Toulky (905: Johanka a Karolina, a 906: To, co způsobuje stárnutí, není věk, ale opouštění ideálů), leč - to vše mi ještě nestačilo, a tak jsem se vydal do Českého Dubu na severu Čech, kde se nachází Muzeum Karoliny Světlé. A zde jsem natáčel u předního odborníka na literární historii, PhDr. Tomáše Edela (byl 25 let ředitelem Muzea Karoliny Světlé), jenž byl navržen na titul Osobnost Libereckého kraje, ale bohužel ji nestačil převzít, protože zemřel v necelých 60 letech. Dovoluji si připojit o něm citaci z Libereckého deníku.cz ze dne 6. 12. 2010, z něhož je patrné, jakou nezpochybnitelnou autoritou dr. Edel, dlouholetý ředitel Muzea Karoliny Světlé v Českém Dubu, je:
"Byl neúnavným autorem. Na základě dlouhodobého studia i bádání v terénu sepsal publikaci Interiér a nábytek vesnického domu Podještědí v 16. - 19. století, Příběh ztraceného kláštera blahoslavené Zdislavy, Příběh gotické šablony, Příběh johanitského komtura řečeného Dalimil či publikaci Legionáři z Českodubska a Podještědí v Hitlerově třetí říši. Mezi jeho nejvýznamnější dílo ale patří bezpochyby Českodubsko v památkách 12. - 20. století, v níž vzdal dílo kraji, který se stal jeho druhým domovem. Na Tomáše Edela, mimořádnou osobnost zdejšího kraje, ale nevzpomínají jen jeho sousedé a kolegové v oboru. „Mezi mé nesplněné sny patří bohužel i autorské čtení Tomáše Edela, jeho knížky dělaly radost lidem, kteří mají rádi historii tohoto místa,“ svěřil se nedávno knihkupec Martin Fryč. Tomáš Edel není jediným držitelem čestného občanství města Český Dub. Na zdejší radnici si dokáží vážit lidí, kteří propojili minulost se současností a dokázali tak svou prací místu vdechnout genia loci. Celý svůj život věnoval jak práci pro muzeum, tak pro osobnost, s níž je Český Dub velmi úzce spjat – spisovatelce Karolíně Světlé."
S dr. Edelem jsem pořídil o Karolině Světlé (myslím) velice živé, zajímavé vyprávění, jehož kvalitu si lze z archivu ověřit. Pravda ovšem je, že jsem Toulky nekonzultoval s panem Bulířem, který si usurpuje prakticky veškerá práva na Karolinu Světlou (i když je to jinak volná autorka), přičemž se odvolává na příbuznost s jejím mužem Petrem Mužákem (aniž mi předložil jediný doklad, že to je pravda - zde je myslím přání otcem myšlenky). P. Bulíř se dovolává několika instancí, počínaje ministerstvem kultury, aby posoudilo zejména fundovanost "vstupů" dr. Edela. O "fatálních chybách" a o "národní ostudě" (jak p. Bulíř klasifikuje vyjádření dr. Edela) lze diskutovat, lze s nimi souhlasit, lze s nimi nesouhlasit, ale to je zhruba tak všechno, co se proti tomu dá dělat. Podle mého názoru nelze porovnávat kvalitu závěrů amatérského badatele a školeného odborníka s dlouholetou praxí. Jelikož jsem sám nastudoval prakticky veškerá díla této a o této české spisovatelce, a vycházel jsem z východisek skutečných a zasvěcených expertů na tuto problematiku, troufám si stát za tím, že všechna fakta, ať již v průvodním slově nebo v záběrech, vycházejí z odpovídajících zdrojů. Proto odmítám závěr stěžovatele, aby "se vše uvedlo v žádný stav." Za svou prací si stojím.“
Konec citace.

Je zjevné, že se v tomto případě jedná o poměrně nesmiřitelné postoje dvou odborníků na život a dílo Karoliny Světlé (pp. Bulíře a Edela) a východisko vidím v posouzení sporu třetí, fundovanou stranou.

S pozdravem

Mgr. Jaromír Ostrý
ředitel ČRo Brno a Zlín