Stížnost posluchače ohledně publicistiky na stanici ČRo Radiožurnál dne 14. 8. 2019 (září 2019)

25. září 2019

Projednáno na veřejné schůzi Rady Českého rozhlasu 25. 9. 2019.

Text stížnosti

Vážený pane redaktore, reagujeme na Vaši odpověď. Omlouváme se. Je to horší. Už anglicky mluvící respondent použil doslovné formulace: "We bellieve ... nemyslím, že jiné než ruské služby by mohly přijít s tak úzce vymezeným okruhem lidí." To je výchozí nikoli fakt, ale pouhá spekulace. A pak už je to celé jen dojmologie. Ovšem efektní a působivá. Protože útok na Rusko vždycky zabere. Očekávali bychom, že obvinění v tak závažné věci, jako je útok zpravodajských služeb cizího státu, bude založeno ne na víře, ale na důkazech a nic než důkazech.

Ve Vámi vyslovené otázce představujete českého respondenta jako analytika týmu pro boj s ruskými dezinformacemi. Proč také jednou nepředstavíte jiného analytika týmu pro boj s Vašimi dezinformacemi?

V následující otázce říkáte "... všechny důkazy" a pokračujete slovy, "z čeho se tak dá soudit". Matete pojmy. Úsudek je úsudek je úsudek a důkaz je důkaz. Jenom důkaz platí. Hypotéza je pouhá indície, případně vyšetřovací verze. Ale žádný soud Vám ji nevezme, ani jako důkaz nepřímý.

Následuje koktavá odpověď zjevně zaskočeného analytika, který žádné důkazy nemá. Říká "tady se přiznám, že jste mě docela zaskočil ... přiznám se, já se necítím být expertem na kyberbezpečnost." Jinými slovy, nic o tom neví. Tak co dělá ve vysílání? Vaším veřejnoprávním úkolem je uvádět před mikrofon lidi, kteří vědí, nebo se pletu?

Pokračuje "bezpochyby o tom, že že Kreml ...  a jeho jeho služba ... to je asi úplně to nejjednodušší vysvětlení." Mluví o skvělé práci na kauze Sergeje Skripala. Říká to on, v tom máte pravdu. O skvělosti jejich práce lze důvodně pochybovat vzhledem k závěrům vyšetřování, o nichž jsme Vás informovali včera. Ve světle reálných faktů to celé vypadá, že tito novináři, kteří si říkají think tank a navíc evropské hodnoty, pracují v dezinformačních službách, což je zase pro nás to nejjednodušší vysvětlení.

Dále říká "diskreditační kampaně ... se snažíte vybudovat okolo nějakého zrnka zrnka pravdy, až na to zrnko pravdy nabalíte těch 90 % lží", což je charakteristika velice případně formulovaná respondentem ve druhé osobě. "Pokud tam objevíte jednu jednu konkrétní skutečnost, to to opravdu může být něco absolutně nevinného ...".

"Udělali z toho ohromnou konspiraci, že americká vojenská elita se chystá pomalu k ozbrojenému převratu ... můžete vzít jen střípek konkrétní informace a už jde pak daleko víc o tu story, kterou okolo toho vybudujete."

To je, prosím, odborné vyjádření analytika uskupení, která si říká "evropské hodnoty". Bohužel, jsme nuceni konstatovat, že takto opakovaně pracuje i redakce Radiožurnálu. Charaktetristika je přesná. K tomuto závěru nás vede i úterní vystoupení senátora Fischera, který v dlouhém rozhovoru nekonstatoval jediný konkrétní důkaz potvrzující Vámi prezentovanou konspirační teorii. A co víc, poslance Vondráčka jste se formou otázky před posluchači pokusili zdiskreditovat, že se snaží věci (cit.) "relativizovat".

Takové hledání třídního nepřítele za každou cenu je v civilizované veřejnoprávní instituci nemyslitelné a z celospolečenského hlediska vysoce nebezpečné. My máme dost práce bojovat s opravdovými hrozbami, ne s pohádkami. Citát na závěr:"Optimismus je opium lidstva" a to pokračování o zdravém duchu zajisté znáte.

V kopii - na vědomí: RRTV

Vyjádření Rady ČRo

Vážený pane posluchači,

děkuji Vám za další vyjádření, a přestože se v něm vyjadřujete v plurálu, předpokládám, že je psáno za Vaši osobu a podle toho Vám také jménem Rady Českého rozhlasu odpovídám.

Znovu jsme požádali v dané záležitosti vedení Českého rozhlasu o vyjádření, které Rada shledává natolik vyčerpávajícím, že si dovoluji Vám jej v příloze k tomuto mailu poskytnout bez dalšího komentáře.

S úctou,

Jiří Vejvoda
místopředseda Rady Českého rozhlasu

Vyjádření Vedení ČRo

Dobrý den,

v Hlavních zprávách ČRo Radiožurnál a ČRo Plus 14. 8. 2019 zazněl kromě jiného i rozhovor s analytikem tihnk-tanku Atlantic Council Jakubem Kalenským, který byl dříve národním expertem České republiky v týmu EU pro boj s ruskými dezinformacemi. Byl pozván k aktuálnímu tématu, kdy více než 40 účtů analytiků nebo investigativců z evropských a amerických médií a think-tanku věnujících se Rusku se na konci července stalo oběťmi phishingového útoku. S informací přišla investigativní skupina Bellingcat, jejíž dva analytici jsou mezi postiženými. V úvodu hovořil analytik bezpečnostních hrozeb Bellingcatu Moritz Rakuszitzky. Odpovídal na otázku, zda phishingové útoky mohly způsobit škody. Doslova uvedl následující: „Myslím, že ano, bylo by pošetilé říct, že nezpůsobili. Minimálně u několika nechráněných účtů byli útočníci schopni shromáždit seznamy jejích kontaktů a teď mají informace o tajných adresách pod službou ProtonMail, které novináři a rešeršní týmy nechtějí prozradit, protože to je součást utajení a používají je jako součást komunikace se zdroji apod., tam škoda určitě vznikla.

Posluchač se ptá, kdy představíme analytika pro boj s našimi dezinformacemi. Zpravodajství Českého rozhlasu nevysílá dezinformace. Jeho cílem je naplnit zákon a přinést profesionální službu veřejnosti. Takže analytika tohoto typu nepředstavíme nikdy.

Pisatel se pozastavuje nad následující moderátorovou otázkou a kritizuje ji. Dotaz doslova zněl: „Podle novináře britského listu The Guardian Luka Hardinga všechny důkazy ukazují na ruskou vojenskou zpravodajskou službu GRU. Z čeho se tak dá soudit?“ Shledávám ji jako zcela relevantní.

K pochybnostem, proč zveme pana Kalenského do vysílání sděluji, že v Hlavních zprávách opravdu nehovořil jako expert na kybernetickou bezpečnost, ale jako odborník na boj s dezinformacemi. Proto neodpověděl na předchozí dotaz. Osobně mi to přijde spíš sympatické, že nevystupuje jako expert na cokoliv, ale drží svou roli.

Pisatel kritizuje i další pasáž, kdy se moderátor ptá: „Tři (phishingové útoky) cílily nejenom na novináře, ale i na specialisty právě zaměřující se na zahraniční politiku Kremlu a ruské tajné operace v zahraničí, také na think-tanky zaměřené na Rusko. O čem podle vás vypovídá výběr těch cílů?“ Ani tato otázka neobsahuje žádný faul. Konstatuje fakta a z nich vycházející dotaz. Na to respondent reaguje, že „Bez pochyby o tom, že Kremlu, popřípadě jeho, jeho službám bude práce těch, těch lidí, které zacílili vadit“. Bez pochyby o tom, že Kremlu, popřípadě jeho, jeho službám bude práce těch, těch lidí, které zacílili vadit“, což se dá předpokládat.

Dále pisatel konstatuje, že „to je, prosím, odborné vyjádření analytika uskupení, která si říká "evropské hodnoty". V úvodu rozhovoru použil moderátor přesnou afiliaci. Informoval posluchače, že povede rozhovor s analytikem tihnk-tanku Atlantic Council Jakubem Kalenským, který byl dříve národním expertem České republiky v týmu EU pro boj s ruskými dezinformacemi.

V předchozím mailu, který jsme také obdrželi od Rady Českého rozhlasu v rámci požadavku reagovat na stížnost posluchače, pisatel podsouvá moderátorovi, že použil analogii s útokem na Sergeje Skripala. Není to pravda, host, Jakub Kalenský, o kauze Skripal mluvil v následující souvislosti. Pro maximální konkrétnost používám doslovný přepis celé pasáže,  která je i reakcí na částečnou bagatelizaci tohoto phishingového útoku a jeho srovnávání s „běžnými“ tzv. podvodnými maily. „Tak Bellingcat má za sebou naprosto skvělou práci na té kauze Sergeje Skripala a toho, jak se ho tam ruští zpravodajci pokusili, pokusili otrávit. To je bezpochyby věc, která se jim nebude líbit. Jak se pak dostanete k tomu seznamu těch kontaktů, ono to opravdu může být tak, že se vám podaří jenom nabourat třeba jeden konkrétní účet a dostanete třeba hromadný e-mail, ve kterém už najdete těch, těch 40, 50 konkrétních adres. Dokonce myslím si, že je možné, že dokonce možná GRU ani nebude znát to konkrétní propojení, jako která přesně adresa třeba patřila mně, která přesně patřila kolegům z Evropských hodnot. Budou jenom vědět, že to jsou lidé, kteří se tímto tématem zabývají. A prostě zkoušejí, jestli, jestli někdo nebude dostatečně nezkušený, aby jim vlastně klikl na ty hyperlinky a poskytl třeba přístup.“

Dovolím si také odmítnout domněnku posluchače, že by Zpravodajství Českého rozhlasu hledalo nějakého třídního nepřítele. Pravda je taková, že se průběžně věnujeme tématům, jako je šíření dezinformací a také kybernetická bezpečnost. Že to jsou vážné hrozby, nikoliv pohádky, jak se domnívá posluchač, vyplývá i z řady kroků nebo prohlášení představitelů Evropské unie. Například po nedávných volbách do Evropského parlamentu vydali společné prohlášení společném prohlášení komisař pro bezpečnostní unii Julian King, komisařka pro spravedlnost Věra Jourová, místopředseda komise pro digitální trh Andrus Ansip a komisařka pro digitální ekonomiku a společnost Marija Gabrielová. V něm upozorňují, že „před volbami jsme byli svědky koordinovaného neautentického chování, jehož cílem bylo šířit na on-line platformách kontroverzní materiály, a to i prostřednictvím automatizovaných služeb a falešných účtů,“ a dále vyzývají velké internetové platformy, jako je Twitter, Google nebo Facebook, aby přes změny, které už udělaly, dál pracovaly na způsobech, jak dezinformacím čelit.

S pozdravem

Jan Pokorný
ředitel Zpravodajství

Spustit audio