Stížnost posluchače ohledně pořadu „20 minut Radiožurnálu“ dne 12. 6. 2019 (červenec 2019)

c2f2aba572c974a5a9a41c3d6bcfc9db.png

Projednáno na veřejné schůzi Rady Českého rozhlasu 31. 7. 2019.

Text stížnosti

Vážená rado, v dnešním interview s hostem Rdž po 17 hodině, ve středu 12. 6. t.r., Marie Bastlová rozmlouvala s profesorem ekonomie o hrozbách zadlužování státního rozpočtu. Nadměrně zaměřila pozornost na důchodce a proti důchodcům. Ostatní klíčové atributy pominula. Z neznalosti nebo snad záměrně? Vezměme to popořádku.

Pan profesor neustále mluvil o vládě. Patrně neví, že vládu úkoluje a kontroluje parlament. Tudíž všechno, co zmínil, je primárně věcí zákonodárného sboru. Ne vlády. Konec konců, státí rozpočet je zákon. Zákonitě pak ani nemohl konstatovat, že stav našeho současného parlamentu vylučuje stanovení třeba jen udržitelné státní energetické strategie, natož tak složité věci, jakou je dlouhodobá fiskální politika.

Další věcí, která Marii Bastlové unikla, přestože byla zmíněna, je řecký finanční kolaps. Ten nebyl způsoben jen štědrostí sociálních výdajů. Hlavní položkou byla dlouhodobá korupce a klientelismus a dále pak to, že především Francie, ale i Německo si z Řecka udělaly zlatý důl tím, že ovládaly velkou část jeho vnitřního trhu. Toto kartelové chování byl kromě jiného jeden z důvodů, proč se naši národohospodáři odmítli podílet na sanaci řeckého bankrotu, protože my jsme na něm nevydělali. To všechno měla Marie Bastlová vzít v úvahu a nevzala.

Problémem příjmové stráky našich veřejných financí řádu stovek miliard je krvácení v podobě odlivů peněz do švýcarských a londýnských bank, odvádění daní v zemi původu zahraničního podnikatelského subjektu, karuselové spekulace a daňové ráje. To nás staví do postavení kolonie. Tato závažná skutečnost minula Marii Bastlovou velkým obloukem.

To už nemluvíme o priatizačních škodách typu Bakala-OKD, vodovody, kanalizace, energetické sítě, surovinové zdroje a utilities. Tyto škody nebude možno nikdy eliminovat a když, tak za cenu astronomických nákladů. Kolik to ročně stojí státní pokladnu?

Pokud jde o takzvanou důchodovou reformu, konkrétně v podobě spoření lidí na důchod do penzijních a jiných fondů, ani profesor ani Bastlová neinformovali posluchače, jaké je zhodnocení vložených prostředků. Nekryje ani inflaci !!! To znamená, že střadatel nedostane na důchod ani to, co si tam vložil. Jakého zisku dosahují provozovatelé těchto fondů - banky, pojišťovny, vesměs zahraniční?

Další otázkou je, kolik si tam člověk s běžným výdělkem může měsíčně ukládat? 5 stovek? Nebo snad 2 tisíce? Co to po 30 letech změní na jeho finanční situaci, když důchod dejme tomu v roce 2050 bude vzhledem k inflaci asi 40 tisíc korun? To nepokryje ani kapesné.

Bastlová ani profesor neuvedli, kolik lidí se u nás živí spekulacemi a nepodílejí se na tvorbě hmotných užitných hodnot ani služeb. Například pronajímání bytů. O kolik to zdražuje nájemné, které je nedostupné nejen pro důchodce, ale i pro normálně vydělávající lidi. Viz nanejvýš aktuální současná otázka družstevního, dostupného a sociálního bydlení.

Okrajově byl zmíněn problém nízké porodnosti. Ale nedotkli se důvodů. Mladý člověk, chce-li si vybudovat jakous takous životní pozici, do 25 let studuje, většinu toho zbytečně, a pak do 30-tky válčí o kariéru. Vyčerpán za vrcholem fyzických a krátce před vrcholem mentálních sil samozřejmě nemůže založit funkční rodinu a zajistit prostou reprodukci. Tento jev nese označení vydrancování pracovní síly. Projevuje se nejen nízkou porodností, ale i rozvodovostí a epidemickým nárůstem duševních abnormalit a poruch.

Jak vidíte, ctihodná rado, problém budoucího vývoje deficitu veřejných financí nestojí jen na důchodech, je to problém rozsáhlejší a, bohužel, za dané politické situace a kultury v naší zemi neřešitelný. Argument, že toto nemohlo být probráno v disponibilním čase, neobstojí. Stopněte si, kolik času zabere přečtení tohoto rozboru. Jsou to nanejvýš 3 minuty.

S lítostí konstatuji, že Marie Bastlová, potažmo redakce Radiožurnálu toto závažné téma nezvládli. Můžeme se dohadovat, proč? Bastlová se nepřipravila, problematice nerozumí anebo jsou některá témata v rámci našich občanských svobod nežádoucí? Kterým politickým silám Radiožurnál slouží? Rozhodně není nestranný a objektivní.

Vyjádření Rady ČRo

Vážený pane posluchači,

jménem Rady Českého rozhlasu Vám děkuji za Váš zájem o vysílání ČRo a za Váš podnět týkající se pořadu 20 minut Radiožurnálu.

Požádali jsme vedení ČRo o vyjádření, které shledáváme jako dostačující a k tomuto dopisu jej proto dovoluji připojit.

Nedomníváme se, že byl v daném případě porušen Kodex ČRo, natož Zákon o ČRo. Nicméně budeme tento druh publicistiky nadále sledovat a k vyhodnocení nám jistě přispějí i chystané odborné analýzy.

S úctou,

Jiří Vejvoda,
místopředseda Rady Českého rozhlasu

Vyjádření Vedení ČRo

Dobrý den,

ke stížnosti pana posluchače si dovolím uvést následující: V pořadu 20 minut Radiožurnálu) byl hostem profesor Jan Pavel z pražské VŠE, který je zároveň členem Národní rozpočtové rady české vlády. Zmíněná rada bezprostředně před rozhovorem vydala kritickou zprávu týkající se stavu veřejných financí v České republice. Právě proto byla primárním a logickým předmětem rozhovoru ona kritická zpráva. Z tohoto pohledu moderátorka Marie Baslová pořad zvládla.

Dovolím si odmítnout, že by některá ekonomická témata byla pro Zpravodajství Českého rozhlasu nežádoucí. A důrazně se ohrazuju proti podezření, že by snad ČRo Radiožurnál sloužil nějakým politickým silám. Věřte, že například řeckou finanční krizí jsme se detailně zabývali už před jedenácti lety, od té doby opakovaně při různých příležitostech. Podobně se průběžně věnujeme důchodové reformě, nájemnému či průběhu privatizace.

ČRo Radiožurnál (ani zpravodajství ČRo) neslouží žádné politické síle a snaží se být za každých okolností objektivní a nestranný. 

S pozdravem

Jan Pokorný
ředitel Zpravodajství