Stížnost posluchače ohledně měření poslechovosti rozhlasových stanic (leden 2019)
Projednáno na veřejné schůzi Rady Českého rozhlasu 30. 1. 2019.
Text stížnosti
Dobrý den,
Na základě informací dostupných v médiích si dovoluji vyjádřit pochybnost o metodách hodnocení sledovanosti rozhlasových stanic.
Můžete mne prosím odkázat na zdroje, které se týkají způsobu, jak byla hodnocena sledovanost, konkrétně stanice Vltava.
Děkuji za odpovědi
Odpověď Rady ČRo
Vážený pane posluchači,
děkujeme Vám za to, že vysílání Českého rozhlasu nejen posloucháte, ale zajímáte se o metodiku měření jeho úspěšnosti. Váš podnět jsme předali vedení Českého rozhlasu k vyjádření, které nás uspokojilo a ztotožňujeme se s ním. Naleznete jej v příloze.
S pozdravem,
jménem Rady ČRo,
Jiří Vejvoda,
místopředseda Rady ČRo
Vyjádření vedení ČRo
Dobrý den,
měření poslechovosti rádií je od roku 2006 založeno na kontinuálním výzkumu s názvem Radio Projekt, který je organizován a akceptován subjekty zastupujícími prakticky všechna rádia působící na českém rozhlasovém trhu. O trhu mluvíme zejména proto, že na základě tohoto výzkumu je stanovována cena reklamního času na jednotlivých stanicích. Radio Projekt navazuje na předcházející Media Projekt, který od roku 1994 sledoval kromě poslechovosti rádií také čtenost tisku a zpočátku i sledovanost televizí. Media Projekt byl založen na osobním dotazování v domácnostech. Radio Projekt přešel na metodu telefonického dotazování, které je nejčastějším způsobem zjišťování poslechovosti rádií. Ve srovnání s osobním dotazováním umožnilo telefonické podstatně lépe zastihnout skupiny zejména mladších respondentů, respondentů v časově náročných povoláních a respondentů v nejvyšších příjmových kategoriích. V Evropě tento způsob používají zhruba dvě třetiny zemí, mimo jiné všechny země, které sousedí s ČR, tj. Německo, Rakousko, Polsko a Slovensko. Telefonické dotazování je realizováno kontinuálně denně a je vyhodnocováno čtvrtletně a to vždy za období 6 měsíců, tak, aby bylo založeno na dostatečně robustním souboru dotazovaných, kterých je za šestiměsíční období 15 tisíc. Radio Projekt je s 30 tisící respondenty ročně dlouhodobě největším kontinuálním sociologickým výzkumem v České republice.
Výběr volaných telefonických čísel je realizován tak, aby se co nejvíce přiblížil náhodnému výběru. Dotazování je zaměřeno na reprezentativní výběr české populace ve věku 12-79 let (nad 79 let už je telefonické dotazování často komplikované z hlediska komunikace, paměti, srozumitelnosti atd.). Metodika obsahuje řadu přesně definovaných detailů vztažených k volaným číslům, aby byly co nejvíce eliminovány zdroje systematických chyb. Hlavní část dotazování je zaměřena na tzv. „poslech včera“. Tazatel projde s respondentem jeho předchozí den od doby, kdy respondent vstával do doby, kdy šel spát. Dotazování na poslech rádií je členěno do čtvrthodinového rastru a je zakotvováno činnostmi, které respondent předchozí den dělal. To umožňuje časově dobře zakotvit poslech rádia, který většinou probíhá souběžně s činnostmi jako je vstávání, stravování, jízda autem a podobně. Do čtvrthodinového rastru jsou zaznamenávána všechna rádia, která si respondent pamatuje a uvádí, že poslouchal alespoň 5 minut. U každé stanice, kterou respondent uvede, je sledováno, jak dlouho poslech trval, kdy začal a kdy skončil. Z těchto údajů jsou pro jednotlivé stanice za sledované období zpracovávány ukazatele denního dosahu (kolik posluchačů měla stanice) v průměrném dni, průměrné délky doby poslechu a podílu na trhu (což je podíl poslechu dané stanice na všech čtvrthodinách zaznamenaného poslechu všech rádií za dané období). Z výběrového souboru, který je reprezentativní pro českou populaci ve věku 12-79 let, jsou údaje přepočteny jako odhady na celek populace. Sledované údaje zároveň dovolují popsat demografické složení publik jednotlivých rádií (kromě těch nejmenších publik, pro které není v souboru dostatek dat). Dalším používaným ukazatelem je týdenní dosah, tj. kolik posluchačů měla jednotlivá rádia v průměrném týdnu. Tento údaj je založen na otázce, která rádia respondent poslouchal v posledních sedmi dnech (tento údaj je upřesňován dalšími dotazy na četnost poslechu během týdne a na obvyklou denní dobu poslechu. Dotazování provádějí dvě výzkumné agentury: Median a Stem/mark, které se mediálním výzkumem zabývají dlouhodobě.
V roce 2016 byla pořádána zadavateli Radio Projektu konference za účasti zástupců hlavních výzkumných agentur v ČR s účelem stanovit, zda model výzkumu, který Radio Projekt používá, nelze efektivně zlepšit, zda není k dispozici jiný lepší model. Závěr byl, že jiné metody, které jsou známé a používané, např. metoda elektronického měření, by nepřinesly zlepšení odpovídající zvýšení nákladů na výzkum a že metoda telefonického dotazování je stále optimální metodou pro české prostředí. V minulém roce byla metodika Radio Projektu a data z posledního období analyzována a posuzována týmem z Katedry pravděpodobnosti a matematické statistiky Matematicko-fyzikální fakulty UK, který doporučil několik drobných úprav a celkově použité metody označil za korektní a adekvátní způsob zjišťování poslechovosti, který vyhovuje striktním standardům sociologického výzkumu. Souběžně prováděl další posouzení, které bylo více zaměřeno na praktickou realizaci Radio Projektu, tým Asociace výzkumných agentur SIMAR, který došel k obdobným výsledkům.
S pozdravem
PhDr. Václav Hradecký a Mgr. Josef Baxa, Ph.D.
Analytické a výzkumné oddělení