Stížnost posluchače ohledně „mediálních odborníků“ vystupujících v ČRo (prosinec 2019)

18. prosinec 2019

Projednáno na veřejné schůzi Rady Českého rozhlasu 18. 12. 2019.

Text stížnosti

Dobrý den,

stížnost na nedostatečné a pravdivé informování o ubodání syna exprezidenta Weizsackera (před 8.30h. raději vysíláte o foukání  listí v Německu!)? Naproti tomu jste precizně a důkladně informovali o údajném francouzském útočníkovi na mešitu!

Proč v nejrůznějších pořadech (Tachecí, Senková) dostávají prostor "mediální odborníci" (tj. notný eufemismus pro jejich činnost) z hodně kontraverzního, a důvěru rozhodně nebudícího ˇUstavu nezávislé žurnalistiky"?

Pro vaši informovanost:

Ondřej Neumann, ředitel Ústavu nezávislé žurnalistiky (na něhož je napojen web Hlídací pes), a Helena Neumannová provozují každý svou vlastní činnost. Neumann se pyšní Ústavem, který „vznikl v září 2014 jako reakce na razantní změny v tuzemských médiích“. Jeho žena Helena pro změnu pořádá společenské a kulturní akce ve své vlastní firmě. „Chystáte velkou oslavu? Nebo městskou slavnost? Chcete připravit zajímavou akci pro své zaměstnance či obchodní partnery? Potřebujete odvézt kulisy?“ A tak podobně.

Oba mají, troufneme si říci, rádi pravdu, poctivou práci a transparentnost. A tak jsme se podívali, jak se tyto atributy odrážejí v jejich praxi.

Naše pátrání dospělo až na Městský úřad Prahy 5, kde svého času jako starosta působil dnes už zapomenutý Radek Klíma. Lékař, člen TOP 09, o němž se mluvilo v zákulisí pražské politiky velmi často a velmi negativně. Téměř s železnou pravidelností se s Klímou spojovaly jeho údajně nemalé dluhy. O tom jindy. Podle našich zjištění to byl právě tento nechvalně proslulý starosta, který na radnici Prahy 5 přivedl Neumanna. Zřejmě coby věhlasného odborníka. Neumann seděl v redakční radě časopisu Pětka (důkaz, strana 33) a radil. S čím? To je těžké zjistit, jelikož doktor Klíma už několik dnů nereaguje na telefony. Důvod, proč Neumanna přivedl na úřad, jsme se nedozvěděli ani z opakovaných SMS.

A nyní přichází na řadu ona klasická „neuvěřitelná náhoda“. V době, kdy se Klíma ujal Neumanna, se jako zázrakem začalo dařit také společnosti Tři věže jeho manželky Heleny Neumannové. Předtím a ani potom se už o žádné hlubší spolupráci s Prahou 5 nedá rozhodně mluvit. A pokud, tak určitě ne v řádech stovek tisíc, jako tomu bylo v období, které si pečlivě rozebereme.

Anketa

,,Míra na Hrad", křičel dav na Miroslava Kalouska. Chcete Kalouska za prezidenta?

Ano

4%

Ne

96%

hlasovalo: 10002 lidí

Když už se novinář pokouší o získání kvalitních anebo citlivých informací, často vychází z veřejných databází či rejstříků. Pro obecně platné smlouvy mezi městem, státem nebo státními firmami a soukromými společnostmi se vždy a ze sta procent vychází z takzvaného registru smluv.

Tam ovšem žádné záznamy o spolupráci mezi Prahou 5 a firmou Heleny Neumannové neexistují. Nikdy tam zřejmě nebyly ani vloženy. A to je trochu zarážející a dost netransparentní, pakliže už nyní můžeme prozradit, že tato firma od Prahy 5 získala přes milion korun skrze pořádání různých akcí.

Společnost Tři věže vznikla dne 25. srpna 2008 a jejím hlavním předmětem podnikání je „výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona, hostinská činnost, prodej kvasného lihu, konzumního lihu a lihovin, zemědělská výroba, pronájem nemovitostí, bytů a nebytových prostor“. Ještě několik let po svém vzniku s Prahou 5 žádné vztahy neměla. A to dokonce ani v letech 2013, 2014, 2015 nebo 2016. Dařit se jí začalo až v roce 2017, kdy byl v čele úřadu Radek Klíma a členem redakční rady se stal Ondřej Neumann z Hlídacího psa. V tomto období vzájemné spolupráce vzniklo hned několik faktur. Za co? Za nákup venkovních prvků pro odpočinek za zhruba 80 tisíc, za pořádání festivalu Vítání jara v Portheimce za 80 tisíc nebo za nákup ploch pro adventní akce. Ty vyšly příspěvkovou organizaci Prahy 5, řeč je o Kulturním centru Prahy 5, na 147 462 korun bez DPH.

Celková vyplacená suma pro firmu Tři věže, ke které se běžným postupem z veřejně dostupných informací nelze jakkoli dostat, činí přibližně 1,2 milionu korun.  

A potom se po spolupráci slehla zem. Radek Klíma byl odvolán a z čista jasna přestal být zájem taky o Tři věže a podporu jejího podnikání za stovky tisíc korun. Logicky jsme se proto obrátili na ředitelku uvedeného Kulturního centra. Zajímaly nás detaily popsané spolupráce. Chtěli jsme znát sumy, počty výběrových řízení, chtěli jsme k nahlédnutí smlouvy.

Jenomže tam nás čekalo další nemilé překvapení. Téměř nic z toho, o co jsme žádali, není. Prostě se to vypařilo, zmizelo, neexistuje…

„Ráda bych Vám požadované informace poskytla, ale mnoho jich nemám,“ uvedla bez vytáček současná ředitelka centra Jana Kůtková. „Koncem roku 2017 byla odvolána bývalá ředitelka KC a začátkem roku 2018 došlo k delimitaci objektu Portheimka, který převzala zpět Městská část Praha 5. Já jsem byla do funkce ředitelky jmenována až v březnu 2018. Pokoušela jsem se dohledat nějaké informace o výběrových řízeních, nebo alespoň smlouvu, ale bohužel jsem neuspěla. V archivu Kulturního centra nejsou, městská část je také nemá, společnost Tři věže odmítá jakoukoliv spolupráci,“ uvedla také.

Z doslechu víme, a totéž nám sdělila i ředitelka Jana Kůtková, „že snad existovala nějaká rámcová smlouva, nikdy jsem ji neviděla“. Jak je ovšem možné vyplatit bez bližších podkladů přes milion korun soukromé firmě? Nemít informace o průběhu transparentních výběrových řízení, nemít smlouvy a neznat detaily? To zajímalo nejen nás, ale také zmiňované Kulturní centrum.

S pozdravem

 

Vyjádření Rady ČRo

Vážený pane posluchači,

jménem Rady Českého rozhlasu Vám sděluji, že jsme Vaši stížnost předali vedení Českého rozhlasu k vyjádření. Vypracoval je ředitel zpravodajství ČRo a lze se se ním ztotožnit.

Přeji Vám více spokojenosti při poslechu a vše nejlepší v roce 2020.

Jiří Vejvoda,
místopředseda Rady Českého rozhlasu

Vyjádření vedení ČRo

Dobrý den,

Český rozhlas reflektoval   případ útoku na syna  bývalého prezidenta von Weizsäckera ve vysílání více jak desetkrát.

Vysílali jsme zprávu zpravodaje ČRo v Německu V. Jabůrka 19. listopadu v půlnočních zprávách na ČRo Radiožurnál (ČTK přinesla první headline 23:16), ČRo Sever zařadil tuto zprávu jako čtenou. Síť regionálních stanic ji zařadila do relace v 01:00. ČRo Dvojka vlastní čtenou zprávu podle Tagesspiegelu v 05:30.

Ráno ve zprávách v 7:00 a v 10:00 odehrál příspěvek V. Jabůrka ČRo Plus a v 9:00 ČRo Zlín. ČRo Radiožurnál v 8:30 jako čtenou. V Hlavních zprávách (ČRo Radiožurnál a ČRo Plus) v 12:00 opět mluvil V. Jabůrek, o tom, kdo je zřejmě za útokem. ČRo Plus odvysílal na totéž téma čtenou ve zprávách v 12:30 - V proudu na ČRo Radiožurnál 20. 11.  byl v  13:20 rozhovor  s V. Jabůrkem o tom, co se v Německu kolem případu vyšetřilo. ČRo Radiožurnál informoval týž den v 19:00, že útočník se podrobí psychiatrické léčbě. Podle mého hlubokého přesvědčení jsme o této tragické události informovali posluchače dostatečně. Pro srovnání - ČTK věnovala tomuto incidentu 7 zpráv včetně verzí ve dvou dnech 19. listopadu, kdy se čin odehrál, a 20. listopadu.

Dále píšete „Naproti tomu jste precizně a důkladně informovali o údajném francouzském útočníkovi na mešitu!“  Pokud máte na mysli útok před mešitou ve francouzském městě Bayonne 28. října, tak tomu jsme věnovali 4 zpravodajské příspěvky. 

Ředitel Ústavu nezávislé žurnalistiky není rozhodně častým hostem Českého rozhlasu Plus ani Radiožurnálu. Po čase jsme ho pozvali do pořadu Osobnost Plus, zejména proto, že se spolupodílel na nové knize Čeští novináři po roce 1989.

S pozdravem

Jan Pokorný
ředitel Zpravodajství

Spustit audio