Stížnost posluchače ohledně komentáře A. Rychlíkové ze dne 31. 5. 2019 (říjen 2019)

Text stížnosti

Vážená rado,
můj podnět, nebo několik podnětů se týká textu, zveřejněného na webu ČRo Plus, viz zde odkaz: https://plus.rozhlas.cz/apolena-rychlikova-sasa-hunac-vondra-a-jeho-krasny-stary-svet-7954888
Chtěl jsem se v této souvislosti zeptat:
1. Je naplněním veřejnoprávního zájmu, pokud se příspěvky na médiích ČRo strefují do fyzické vizáže politiků (Huňáč Vondra)?
2. Text podsouvá Vondrovi jakousi podporu "klerofašismu", "antisemitismu", totalitarismu, Orbán je zde označen za "postfašistu" atd. To podle některých může vzbuzovat nenávist k pravicovým politikům obecně. Je to podle názoru rady v souladu s veřejnoprávním posláním ČRo?
3. Autorka textu Apolena Rychlíková působí na radikálně levicovém serveru A2larm. Je veřejnoprávním zájmem, aby Český rozhlas dával prostor autorům z okrajů politického spektra? Je to v pořádku?
4. A pokud ano, proč ČRo oslovuje autory výhradně z řad krajní levice nebo dává prostor pro krajně levicové myšlenky (viz zde odkaz https://wave.rozhlas.cz/naivitu-si-nemuzeme-dovolit-z-kapitalismu-nejde-utect-potrebujeme-futurismus-7955806). Neměli by v rámci vyváženosti dostat na stanicích či webech ČRo prostor i autoři z neonacistických, krajně pravicových atd. médií?
Děkuji za vyjádření
S pozdravem

Vyjádření Rady ČRo

Vážený pane posluchači,

jménem Rady Českého rozhlasu si Vám dovoluji zaslat souhrnnou reakci na Vaši stížnost, kterou Rada ČRo obdržela 24. června 2019.

Úvodem prosím přijměte moji omluvu za zpoždění, se kterým Vám reagujeme. Bylo způsobeno zájmem Rady ČRo

o Váš podnět a vyžádáním si doplňujících informací od vedení ČRo k problematice, které se ve Vašem podnětu dotýkáte, a která se týká plurality v rámci zařazování přispěvovatelů  do vysílání Českého rozhlasu, kteří musí v souhrnném pohledu zastávat různé názory a politické pohledy.

Rada Českého rozhlasu se této problematice dlouhodobě věnuje, a proto i Vašemu dotazu byla věnována značná pozornost.

Reakci na Vaše dotazy jsme si vyžádali od vedení ČRo, což je tradiční postup u většiny stížností a podnětů, které obdrží Rada ČRo. Na Vaše dotazy odpovídal ředitel zpravodajství Jan Pokorný, a protože se Rada s jeho první odpovědí nespokojila, vyžádali jsme si doplňující informace. Z toho důvodu bylo schválení odpovědi na Vaši stížnost odsunuto až na veřejnou schůzi, která se konala 31. října 2019 v Ostravě.

Jménem Rady ČRo si Vám nyní kromě naší reakce dovoluji zaslat i obě odpovědi ředitele zpravodajství Jana Pokorného, včetně textu Rady ČRo, kterým jsme jej žádali o doplňující informace.

Závěrem musím konstatovat, že pro Radu ČRo nebyla dosud obdržená osvětlení pana ředitele zpravodajství vyčerpávající a zcela jistě se budeme této tématice, klíčové pro vyvážené vysílání veřejnoprávního média, dále intenzivně věnovat.

Děkuji Vám velmi a přeji vše dobré, s úctou,
jménem Rady ČRo,

Hana Dohnálková
předsedkyně

Vyjádření Vedení ČRo

Vážený pane posluchači,

děkujeme Vám za připomínku k vysílání Českého rozhlasu Plus, konkrétně k pořadu Názory a argumenty a k příspěvkům Apoleny Rychlíkové.

V pořadu Názory a argumenty, jak z jeho názvu vyplývá, zařazujeme autory různých názorů a různých politických pohledů. Pokud jsou názory prezentovány kultivovaně a věcně, dodržujeme pravidlo stanovené Zákonem o Českém rozhlase, že přinášíme všechny relevantní názorové směry, které jsou v českém veřejném prostoru. Naše externí autorka Apolena Rychlíková splňuje tyto požadavky, jakkoli některé její názory mohou být vyhraněné. Jsou ale vyvažovány jinými pohledy jiných externích autorů. Její komentář byl pouze jeden z mnoha, které reagovaly na výsledky voleb do Evropského parlamentu a názory zvolených kandidátů. 

Ve vysílání pořadu se ale samozřejmě nesmějí objevit nepravdy, názory xenofobní, rasistické, pomlouvačné, vyzývající k násilí, protože ty jsou v rozporu s právním řádem České republiky a rovněž odporují Kodexu Českého rozhlasu, který v Preambuli říká, kromě jiného Český rozhlas podporuje soudržnost společnosti a integraci všech jednotlivců, skupin a společenství, zvláště se vyvaruje kulturní, sexuální, náboženské, rasové či politické diskriminace a společenské segregace.

S pozdravem

Jan Pokorný
ředitel Zpravodajství

Žádost Rady ČRo o doplnění informací k odpovědi na stížnost posluchače ohledně komentáře A. Rychlíkové:

Ředitel Zpravodajství Jan Pokorný ve svém vyjádření na stížnost pana posluchače píše, že „v pořadu Názory a argumenty, jak z jeho názvu vyplývá, zařazujeme autory různých názorů a různých politických pohledů. Pokud jsou názory prezentovány kultivovaně a věcně, dodržujeme pravidlo stanovené Zákonem o Českém rozhlase, že přinášíme všechny relevantní názorové směry, které jsou v českém veřejném prostoru. Naše externí autorka Apolena Rychlíková splňuje tyto požadavky, jakkoli některé její názory mohou být vyhraněné. Jsou ale vyvažovány jinými pohledy jiných externích autorů“.

Toto vyjádření je značně nekonkrétní, a proto bychom požádali o doplnění:

- lze uvést příklady zástupců „všech relevantních názorových směrů“ v pořadu Názory, argumenty za období červen až srpen 2019, například co se týká komentátorů hájících vlastenectví, tradiční rodinu, či naopak kritizujících přistěhovalectví, multikulturalismus či genderový a klimatický radikalismus?

- rovněž bychom za stejné období požádali o příklady „vyvažování paní Rychlíkové ze strany jiných externích autorů“ (opět otázky genderu, multikulturalismu, klimatického aktivismu a tradiční rodiny).

Doplnění informací vedení ČRo ke stížnosti posluchače ohledně komentáře A. Rychlíkové :

Dobrý den, 

není v silách Zpravodajství analyzovat pořad Názory a argumenty za období od června do srpna 2019 a hledat příklady zástupců "všech relevantních názorových směrů", například co se týká komentátorů hájících vlastenectví, tradiční rodinu, či naopak kritizující přistěhovalectví, multikulturalismus či genderový a klimatický radikalismus. Totéž platí o hledání příkladů "vyvažování paní Rychlíkové ze strany jiných externích autorů" (opět otázky genderu, multikulturalismu, klimatického aktivismu a tradiční rodiny). Obecně můžeme sdělit, že mezi autory s často konzervativním pohledem na svět řadíme Janu Jochovou, Daniela Kroupu, Lukáše Kovandu, Ondřeje Neffa nebo Ivana Hoffmana.

V této souvislosti bych rád upozornil na Analýzu plnění požadavků zákona č. 484/1991 Sb., o Českém rozhlasu, která se zabývá třemi pořady Českého rozhlasu Plus z jara letošního roku (Názory a argumenty, Den podle a Interview) a která byla veřejně prezentována v Českém rozhlase 18. 9. Jaromír Volek z agentury Focus a Katedry mediálních studií a žurnalistiky Fakulty sociálních studií Masarykovy university v Brně zde představil i hodnocení pořadu Názory a argumenty v období 4. 2. až 15. 3. 2019, který splnil požadavky názorové plurality a hodnotové vyváženosti. Analýza přitom uvádí, že "z pohledu formátu a žánru pořadu nejsou rozhodující dílčí jednotkové procentní rozdíly, ale vysoká úroveň reflexivní plurality pořadu, která přesvědčivě ukazuje, že se v Názorech a argumentech nereprodukoval uniformně jeden dominantní pohled, ale posluchačům byla nabízena široká paleta různých hodnotových perspektiv dominovaná středovými hodnotami hlavního mediálního proudu". Což přesně odpovídá znění Kodexu Českého rozhlasu, který v Preambuli říká, že Český rozhlas podporuje soudržnost společnosti a integraci všech jednotlivců, skupin a společenství, zvláště se vyvaruje kulturní, sexuální, náboženské, rasové či politické diskriminace a společenské segregace.

S celým zněním analýzy a audiozáznamem je možné se seznámit na webových stránkách Českého rozhlasu.

S pozdravem

Jan Pokorný
ředitel Zpravodajství