Stížnost posluchače ohledně hudby na stanici Radiožurnál (duben 2021)

Text stížnosti
viz příloha

Vyjádření Rady ČRo

Vážený pane posluchači,

velmi děkujeme za Váš zajímavý a fundovaný podnět. Jak sám de facto uvádíte, toto téma je předmětem výtek posluchačů pravidelně. I ve Vašem případě Rada Českého rozhlasu požádala o stanovisko vedení Českého rozhlasu. Vypracoval ho ředitel Zpravodajství Jan Pokorný a jeho znění připojujeme k této odpovědi.

Radní Českého rozhlasu považují vyjádření ředitele Pokorného za vyčerpávající. K další diskuzi je otázka podílu anglicky zpívaných skladeb na úkor jiných jazyků. Tento problém Rada Českého rozhlasu považuje za legitimní, nicméně konečné rozhodnutí o obsahu vysílání (včetně hudební dramaturgie) je v rukách vedení Českého rozhlasu.

Rolí Rady Českého rozhlasu je primárně dohled na dodržování zákona o Českém rozhlasu a kodexu Českého rozhlasu. Konstatujeme, že obě právní normy nebyly v tomto ohledu dotčeny.

Ještě jednou děkujeme za Váš zájem o Český rozhlas.

S pozdravem

Ing. Miroslav Dittrich,
předseda Rady ČRo

Vyjádření vedení ČRo

Dobrý den,

úvodem mi dovolte konstatovat, že ČRo Radiožurnál ví, pro koho vysílá - je to publikum, které vyhledává zpravodajství z ČR i ze světa, oceňuje kvalitní servisní informace (Zelená vlna, počasí, spotřebitelská témata). Z hlediska hudební dramaturgie je to ovšem trochu zádrhel. O zpravodajství mají zájem lidé od dvaceti do devadesáti let. Což je samozřejmě značný rozptyl i v hudebních preferencích. ČRo Radiožurnál, jako jedna ze stanic Českého rozhlasu, cílí na posluchače mezi 30 a 50 lety, s tím, že nemalá část je mladší nebo starší.

Klíčové je zdůraznit, že ČRo Radiožurnál je zpravodajská stanice. Co se týká obsahu zpravodajských a publicistických materiálů, udržuje vysoké standardy žurnalistické profese, klade důraz na správné používání spisovné hovorové češtiny. Věřím, že i tuto stránku práce kolegů z Radiožurnálu posluchači oceňují - i proto se podle výzkumu Radioprojektu stala tato stanice nejposlouchanější v České republice. Jsem přesvědčen, že k tomu přispívá i promyšlený mix hudby a slova, tedy kombinace dvou složek, které z ní činí moderní informační rádio nejenom co do obsahu, ale i co do formy a zvukovosti. Nemohu souhlasit s nepodloženým tvrzením, že tento přístup se projevuje na kulturní úrovni stále větší části obyvatelstva. A průzkumy Radiožurnálu nejsou “průzkumy”, ale zodpovědně odvedená profesionální práce výzkumného pracoviště. Jedenkrát ročně realizujeme kompletní mapování potřeb posluchačů, kde mimo jiné prověřujeme vhodnost a svázatelnost jednotlivých hudebních stylů ve vysílání Radiožurnálu. Na základě tohoto testu tedy víme, jaké styly jsou pro posluchače minimálně alespoň přijatelné. To nám poskytne obraz o zvukovosti stanice.

Na základě toho realizujeme dvakrát ročně detailní čistě hudební test, ve kterém prověříme konkrétní skladby, které tvoří základ formátu, je to více než tisíc titulů ze starší produkce, tedy od 70. let po tituly nejpozději asi dva roky staré. Podle výsledků pak písně buď necháme ve vysílání, případně je odstavujeme, nebo zohledňujeme nové tituly, které jsme do testů zařadili. Novinkové tituly pak testujeme zhruba každý měsíc, protože se jedná o písně relativně nové, volíme tu jiný, operativnější způsob testování na cílové skupině, tady se jedná o tituly maximálně dva roky staré. Ročně takto otestujeme několik set písní. A opět nás zajímá, jak jsou pro danou cílovou skupinu přijatelné, jak je vnímá z hlediska nejen líbivosti a ohranosti, ale také vhodnosti zařazení do vysílání Radiožurnálu. Ne všechny písně všech interpretů snesou vytržení z kontextu alba, ne všechny písně jsou vystavěny tak, aby snesly proudové vysílání primárně informačního rádia.

Hudebních testů se každý rok účastní několik tisíc posluchačů z klíčové cílové skupiny Radiožurnálu, tedy třicátníků a čtyřicátníků, snažíme se ale přihlížet rovněž k hudebním preferencím padesátníků. 

Také s plnou vážností odmítám podezření, že dramaturgové Radiožurnálu zohledňují “tantiémové záležitosti”. A konspirativní interpretace zůstávají konspirativními interpretacemi.

Posluchač ve své stížnosti dovozuje, že kvůli hudbě na Radiožurnálu dochází ke ztrátě důvěry a nezájmu o veřejné dění. Dostupná data nepotvrzují ani jedno, ani druhé. Zpravodajství Českého rozhlasu trvale patří k nejdůvěryhodnějším v České republice. A byl to právě zájem o veřejné dění, který zejména v loňském, nesmírně komplikovaném roce, zasadil Radiožurnál na první příčku poslechovosti.

Návrh na zařazení českých písniček před zprávy a Zelenou vlnu, kvůli které pan posluchač poslouchá Radiožurnál,  je neuskutečnitelný. Zelenou vlnu vysílá Radiožurnál podle potřeby, nejen v pravidelných časech. V ranním vysílání je Zelená vlna každých patnáct minut - podobně je tomu tak většinou i v pátek a v neděli odpoledne. Svazovat hudební dramaturgii s dopravním zpravodajstvím nelze. Pokud ale opravdu ladí někdo Radiožurnál jen kvůli Zelené vlně, pak je možné použít funkci TA. Signál TA (Traffic Announcement - dopravní hlášení), na základě kterého mohou autorádia zesílit poslech, přeladit nebo přepnout z CD na poslech rádia, je spínán automaticky počáteční znělkou Zelené vlny a automaticky je vypínán závěrečnou znělkou.

S pozdravem

Jan Pokorný
ředitel Zpravodajství Českého rozhlasu