Stížnost posluchače na generálního ředitele ČRo (duben 2020)

Text stížnosti

Vážená paní předsedkyně, vážení členové Rady Českého rozhlasu,
podávám tímto stížnost na generálního ředitele Českého rozhlasu René Zavorala z důvodu, že při výkonu své funkce nepostupuje s péčí řádného hospodáře. Kodex Českého rozhlasu v článku 4.1 stanoví, že "Český rozhlas je poplatníkům rozhlasových poplatků zavázán nakládat s poukázanými prostředky a ostatním majetkem s péčí rádného hospodáře". Článek 26.2 Kodexu Českého rozhlasu pak uvádí, že "pracovníci Českého rozhlasu jsou povinni jednat ekonomicky výhodně pro Český rozhlas. Nedílnou součástí každého provozního rozhodnutí je ekonomická rozvaha." Generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral (a jeho předchůdci ve funkci Karel Zýka a Peter Duhan) tato ustanovení Kodexu ČRo porušili. Generální ředitel P. Duhan odmítl poskytnout informace uvádějící mzdy, a to jak základní mzdy, tak také odměny, funkční příplatky, požitky a bonusy za období 1/2014 - 1/2015 včetně náměstků generálního ředitele a šéfredaktorů celoplošných stanic. Generální ředitel P. Duhan navíc Radu Českého rozhlasu uvedl v omyl údaji, jež jí pro potřeby výroční zprávy poskytl. Výroční zpráva Rady ČRo o činnosti Českého rozhlasu za rok 2015 (k přečtení na https://rada.rozhlas.cz/sites/default/files/documents/03599460_1.pdf) uvádí, že "ve dvou případech Český rozhlas vydal rozhodnutí o odmítnutí žádosti o poskytnutí informace dle § 8a InfZ, neboť povinný subjekt požadované informace nesmí poskytnout z důvodu ochrany soukromí fyzických osob a ochrany osobních údajů. Proti jednomu z těchto rozhodnutí bylo žadatelem podáno odvolání, o kterém generální ředitel Českého rozhlasu rozhodl tak, že je zamítl a napadené rozhodnutí potvrdil. Proti rozhodnutí generálního ředitele Českého rozhlasu podal žadatel žalobu u Městského soudu v Praze." Městský soud v Praze svým pravomocným rozsudkem ve věci č. j. 10A 96/2015 - 93 z 5. prosince 2019 rozhodl, že Český rozhlas je povinen požadované informace poskytnout a zaplatit náklady řízení. Ačkoli měli generální ředitelé Českého rozhlasu jako statutární orgán instituce možnost od roku 2015 požadované informace poskytnout, neučinili tak. Navíc, i když žadatel o informace navrhoval, aby soud rozhodl bez nařízení jednání pouze na základě listinných důkazů, generální ředitel a management Českého rozhlasu pověřil advokátní kancelář, nikoli vlastní právní oddělení, aby aktivně vyžádala nařízení jednání soudu. Shrnuto - Český rozhlas zastoupený svým generálním ředitelem rozhodl nezákonně, jak konstatoval soud. Český rozhlas poskytl Radě Českého rozhlasu nepravdivé informace. Český rozhlas si vyžádal jednání soudu, ačkoli tyto náklady vůbec nemusely vzniknout. Český rozhlas soudní spor prohrál. Generální ředitelé Českého rozhlasu Duhan, Zýka a Zavoral porušili Kodex Českého rozhlasu neboť nepostupovali s péčí řádného hospodáře. Kodex Českého rozhlasu také porušili tím, že nejednali ekonomicky výhodně pro Český rozhlas, ale výhradně sledovali osobní zájmy náměstků generálního ředitele a šéfredaktorů celoplošných stanic Českého rozhlasu, neboť tajili mzdy a odměny těchto manažerů, ačkoli jde o veřejné prostředky. Český rozhlas v souvislosti se sporem, který u Městského soudu v Praze č. j. 10A 96/2015 - 93 prohrál pravomocným rozsudkem z 5. prosince 2019, vynaložil na právní zastoupení 136 850,- Kč bez DPH (165 589,- Kč vč. DPH). Rozsudkem byl také donucen uhradit výdaje na náhradu nákladů řízení žalobce ve výši 11 228,- Kč. Žádám tímto předsedkyni a členy Rady Českého rozhlasu jako zástupce veřejnosti o zohlednění těchto nákladů při jednání Rady Českého rozhlasu o výši odměn generálního ředitele René Zavorala za 2. pololetí 2019. Zároveň bych tímto Radu Českého rozhlasu požádal o to, aby veřejnost informovala, kdo konkrétně je v rámci Českého rozhlasu zodpovědný za vznik a vynaložení nákladů za prohraný soudní spor, které přesahují roční poplatek více než 200 plátců rozhlasového poplatku. Radu Českého rozhlasu bych také požádal, aby veřejnost informovala, z jaké konkrétní kapitoly Rozpočtu Českého rozhlasu byly náklady vzniklé Českému rozhlasu výše uvedeným soudním sporem uhrazeny. V neposlední řadě bych Radu Českého rozhlasu chtěl informovat, že generální ředitel René Zavoral v porušování článků č. 4.1 a 26.2 Kodexu Českého rozhlasu nadále pokračuje. Žádost o informace uvádějící mzdy, a to jak uvedení základních mezd, tak také odměn, funkčních příplatků, požitků a bonusů za období 1/2019 - 12/2019 včetně ředitelů na 1. stupni řízení odmítl s tím, že "tyto informace není oprávněn žadateli poskytnout". Generální ředitel René Zavoral ve svém zamítnutí dále uvádí, že "nález Ústavního soudu ze dne 17. 10. 2017, sp. zn. IV ÚS 1378/16 jednoznačně konstatoval, že "informace o platových poměrech zaměstnanců jsou osobní údaje." K tomu uvádím, že Městský soud v Praze ve svém rozsudku č. j. 10A 96/2015 - 93 z 5. prosince 2019 pracoval i s nálezem Ústavního soudu ze dne 17. 10. 2017, sp. zn. IV ÚS 1378/16 a konstatoval: "Pokud jde o samotnou přiměřenost zásahu do práva na soukromí zaměstnanců žalovaného, je určující okolností jejich postavení ve vrcholných vedoucích pozicích. Jak bylo uvedeno výše, legitimní zájem veřejnosti na informacích o odměnách zaměstnanců povinných subjektů zastávajících vysoké vedoucí funkce je značný. Zároveň platí, že tito zaměstnanci musí být připraveni snášet vyšší míru kontroly veřejnosti a s tím související zásahy do svého soukromého života. Vedoucím postavením se zaměstnanci dotčení v nyní projednávané věci také zásadně odlišují od osob dotčených v řízení Ústavního soudu sp. zn. IV. ÚS 1378/16 (tisíce řadových zaměstnanců územních samosprávných ceků a státu) a sp. zn. IV. ÚS 1200/16 (řadoví pedagogové základní umělecké školy v Hradci Králové). ... Žalobcovo právo na poskytnutí informací převážilo nad právem vedoucích zaměstnanců žalovaného na ochranu soukromí." Mohu jen doplnit, že generální ředitel René Zavoral odmítl poskytnout informace týkající se nejvyššího managementu povinného subjektu (ředitelů na 1. stupni řízení). Generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral také ve svém odmítnutí uvedl, že "žadatel v žádosti o informace neuvádí, za jakým účelem vyžaduje po povinném subjektu příslušné informace a nebylo prokázáno, že by žadatel vyžadoval požadované informace za účelem přispění k diskuzi o věcech veřejného zájmu, ani že by konkrétní požadované informace se týkaly veřejného zájmu." Tento přístup generálního ředitele René Zavorala je ryze obstrukční. V Zásadách poskytování informací Českým rozhlasem tento na své internetové adrese informace.rozhlas.cz uvádí, že "žádost nemusí být odůvodněna a k jejímu podání není třeba předkládat jakékoliv doklady". Přestože měl Český rozhlas podrobné informace o žadateli z předchozí vzájemné interakce, ani přesto Český rozhlas žadatele nevyzval, aby případně svou žádost doplnil. Narozdíl od České televize, která tak při žádosti o totožné informace učinila. Vzhledem k obstrukčnímu jednání ze strany generálního ředitele René Zavorala jsem byl nucen obrátit se na advokátní kancelář, aby veškeré další kroky činila v mém zastoupení. Informuji o tom Radu Českého rozhlasu z důvodu, aby měla k dispozici už v tuto chvíli informaci o nákladech, jež potenciálně vznikají na vrub Českého rozhlasu, a to z důvodu, že generální ředitel René Zavoral nepostupuje s péčí řádného hospodáře.

S pozdravem

Váš posluchač

Vyjádření Rady ČRo

Vážený pane posluchači,

jménem Rady Českého rozhlasu si dovoluji reagovat na Vaši stížnost na generálního ředitele Českého rozhlasu, týkající se hospodaření.

Rada Českého rozhlasu se nedomnívá, že by generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral nepostupoval při výkonu své funkce s péčí řádného hospodáře. Rada ČRo nemá žádnou indicii (průběžná kontrola plnění schváleného rozpočtu), že by generální ředitel ČRo René Zavoral nejednal ekonomicky výhodně pro Český rozhlas. Rada Českého rozhlasu postoupila stížnost na generálního ředitele ČRo ze dne 9. 2. 2020 také k vyjádření Českému rozhlasu. Své stanovisko opírá Rada ČRo i o argumenty uvedené v tomto materiálu, který přikládám.

S pozdravem a přáním všeho dobrého

Miroslav Dittrich
úřadující předseda Rady ČRo

Vyjádření vedení ČRo

Posluchač ve své stížnosti, která byla postoupena Radou ČRo Českému rozhlasu dne 17. února 2020, uvádí, že pan generální ředitel René Zavoral při výkonu své funkce nepostupuje s péčí řádného hospodáře, a dále, že on a jeho předchůdci (Karel Zýka a Peter Duhan) porušili ustanovení Kodexu ČRo, když odmítli poskytnout informace na žádost pana posluchače z roku 2015, ve které žádal informace uvádějící mzdy, a to jak základní mzdy, tak také odměny, funkční příplatky, požitky a bonusy za období 1/2014 – 1/2015 včetně náměstků generálního ředitele a šéfredaktorů celoplošných stanic.

Ve své stížnosti pan posluchač spojuje povinnost péče řádného hospodáře s poskytováním informací dle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „InfZ), o poskytnutí následujících informací.

Již samo toto spojení je zcela irelevantní a ke stížnosti pana posluchače uvádíme následující.

Český rozhlas je povinen jako povinný subjekt při posuzování každé jednotlivé žádosti o informace dle InfZ posoudit, zda jsou splněny zákonné podmínky pro poskytnutí požadovaných údajů. Při poskytování takových osobních údajů, kterými jsou informace o platových poměrech zaměstnanců, což jsou osobní údaje spadající pod ochranu čl. 10 Listiny práv a základních svobod a čl. 8 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, zaručujících právo na ochranu před neoprávněným zasahováním do soukromého života, a právo na informační sebeurčení (umožňujícího jednotlivci spoléhat na své právo na soukromí z hlediska dat, která jsou shromažďována, zpracovávána a šířena) je Český rozhlas jako povinný subjekt povinen v každém jednotlivém případě porovnat dotčená základní práva a posoudit, zda mezi nimi byla dodržena spravedlivá rovnováha.

Český rozhlas postupoval dle svého právního názoru v souladu s InfZ a s dostupnou judikaturou. Je pak samozřejmě vždy na žadateli, aby, pokud toto rozhodnutí povinného subjektu pokládá za nesprávné, využil opravné prostředky, což Ondřej Černý jako žadatel udělal a podal nejprve odvolání a poté žalobu proti rozhodnutí Českého rozhlasu k Městskému soudu v Praze. Toto nelze vykládat tak, že si Český rozhlas „vyžádal jednání u soudu“ a už vůbec nelze kvůli tomu, že Městský soud v Praze rozhodl, že rozhodnutí generálního ředitele v dané věci se zrušuje a Českému rozhlasu se uložila povinnost poskytnout požadované informace, toto vyložit jako porušení povinnosti jednat s péčí řádného hospodáře.

Naopak Český rozhlas je při své činnosti povinen postupovat v souladu se všemi právními předpisy, bezpochyby tedy i při postupu dle InfZ hájit především základní lidská práva, kterými jsou i právo na soukromí a ochranu osobních údajů. I vzhledem k rozdílné judikatuře v této oblasti poskytování informací dle InfZ, nelze předjímat rozhodnutí soudu a s tím již předem činit rozhodnutí, která by v určitých jednotlivých případech dle Českého rozhlasu byla protiprávní (tedy dle právního názoru ČRo by nebyly splněny zákonné podmínky pro poskytnutí informací).

Teoreticky ve všech případech žádostí o informace dle InfZ mají samozřejmě žadatelé možnost využít opravných prostředků, s čímž jsou vždy spojeny zvýšené náklady na straně Českého rozhlasu (ať už časové či další), nelze však v případě neposkytnutí těchto informací nazvat toto jako neekonomické jednání. Znamenalo by to tedy, že Český rozhlas má v rámci této logiky poskytovat veškeré informace, o které si žadatelé v rámci InfZ zažádají, aby nepodstupoval riziko, že se vyřizování dané záležitosti protáhne, s čímž budou spojeny určité náklady? Zajisté ne a naopak toto by bylo zcela kontraproduktivní a navíc nezákonné.

V žádném případě také nelze spojovat neekonomické jednání s pověřením advokátní kanceláře v dané věci. Český rozhlas postupoval zcela efektivně a zejména při zastupování Českého rozhlasu u řízení před soudy je vždy třeba zvážit zátěž právního oddělení a s tím související dopad na běžný chod Českého rozhlasu. Toto je zcela interní záležitostí, v jakých případech se Český rozhlas obrací na externí právní pomoc, a při rozhodování jsou vždy zvažována všechna kritéria.

I v tomto případě bylo dbáno na to, aby byly naplněny všechny znaky, kterými se posuzuje péče řádného hospodáře, tedy zejména loajalita, potřebné znalosti a pečlivost.

Pokud jde o konstatování, že generální ředitel pokračuje v porušování článků č. 4.1. a 26.2. Kodexu ČRo, protože Český rozhlas odmítl poskytnout informace uvádějící mzdy, a to jak uvedení základních mezd, tak také odměn, funkčních příplatků, požitků a bonusů za období 1/2019 – 12/2019 včetně u následujících manažerů Českého rozhlasu:

1. Jana Mengera (ředitele Regionálního vysílání),
2. Jana Pokorného (ředitele Zpravodajství),
3. Ondřeje Nováčka (ředitele Programu),
4. Kateřiny Konopáskové (ředitelky Výroby),
5. Jiřího Maliny (ředitele Nových médií),
6. Karla Zýky (ředitele Techniky a správy),
7. Jiřího Hošny (ředitele Komunikace, marketingu a obchodu),
8. Martina Vojslavského (ředitele Ekonomiky),

o které si pan posluchač počátkem tohoto roku zažádal, je potřeba uvést zejména toto:

Zásadně neplatí tvrzení, že z důvodu neposkytnutí, je porušen článek 4.1. a 26.2. Kodexu ČRo.

Každou žádost i totožného žadatele o informace podobného rázu je nutné posuzovat individuálně a povinný subjekt je povinen posoudit, zda jsou splněny podmínky pro poskytnutí. Dle názoru ČRo nejsou v tomto případě splněny podmínky pro poskytnutí požadovaných informací, k čemuž jsme se vyjádřili a řádně naše stanovisko odůvodnili jak v samotném rozhodnutí o odmítnutí dané části žádosti o informace, tak ve stanovisku k odvolání. O odvolání bude nyní rozhodovat Úřad pro ochranu osobních údajů. V daném vyřizování žádosti o informace ČRo dodržuje veškeré postupy dle příslušných zákonů. A Český rozhlas zásadně odmítá, že by kdykoliv při vyřizování jakékoliv žádosti o informace postupoval obstrukčně.

K dotazu na náklady zmiňovaného soudního sporu ve věci žádosti o informace z roku 2015 (ve které si pan posluchač požádal o informace uvádějící mzdy, a to jak základní mzdy, tak také odměny, funkční příplatky, požitky a bonusy za období 1/2014 – 1/2015 včetně náměstků generálního ředitele a šéfredaktorů celoplošných stanic) uvádíme, že tyto náklady byly hrazeny z rozpočtu Českého rozhlasu. Příslušné výdaje za soudní spory jsou uvedeny na straně nákladů v rozpočtech ve veřejných výročních zprávách za příslušné roky.

Dle posouzení všech postupů v rámci vyřizování daných žádostí o informace, Český rozhlas jednal v souladu s postupem péče řádného hospodáře a nebyla porušena žádná ustanovení Kodexu ČRo.

Mgr. Hošna Jiří
ředitel Komunikace, marketingu a obchodu

PhDr. Havlíková Helena
právní specialista