Stížnost posluchače M. Vacka ohledně moderátorky pořadu Vizitka na stanici Vltava (duben 2021)

28. duben 2021

Projednáno na veřejné schůzi Rady Českého rozhlasu 28. 4. 2021.

Text stížnosti

Pořad Vizitka, rozhovor se sklářem p. Jabůrkem, 12.2.2021.

https://vltava.rozhlas.cz/kontakty-z-praxe-v-zahranici-pro-me-byly-cennejsi-nez-studium-na-vysoke-skole-8425961

Mnou uváděné citace nejsou doslovné, zachovávají ale smysl rozhovoru. V čase 50:00 se moderátorka Hana Slívová uměleckého skláře ptá, jak se jeho svědomí srovnává s tím, že jeho umělecké dílo poslouží současnému prezidentovi. Host odpověděl, že pana prezidenta respektuje, a že dílo bude reprezentovat ČR po dlouhou dobu, není tedy vázáno na konkrétního prezidenta. Moderátorka Slívová jeho odpověď shrnula do slov "tedy jste počítal s tím, že prezident bude nahrazen jiným". Moderátorka ostrakizuje voliče a příznivce Miloše Zemana. Snaží se vyvolat dojem, že kdo s panem prezidentem sympatizuje či spolupracuje, měl by za to omluvit. Poté, co se host omluvit odmítl, moderátorka omluvu sama zformulovala a jeho jménem pronesla.


Vyjádření Rady ČRo

Vážený pane Vacku,

děkujeme za Váš podnět. O vyjádření jsme požádali vedení Českého rozhlasu, poskytla ho šéfredaktorka stanice Českého rozhlasu Vltava Jaroslava Haladová. Znění připojujeme k naší odpovědi.

Rada Českého rozhlasu považuje argumentaci šéfredaktorky Haladové za vyčerpávající a ztotožňuje se s ním.

S pozdravem

Ing. Miroslav Dittrich,
předseda Rady ČRo

Vyjádření vedení ČRo

Vážený pane Vacku,

děkuji za zájem o vltavské vysílání a jeho nestrannost a objektivitu. Poslechla jsme si pasáž z Vizitky se sklářským výtvarníkem Lukášem Jabůrkem, kterou zmiňujete, a pro lepší vzájemné pochopení zde z rozhovoru doslova cituji:

Moderátorka: „Lukáši, chtěla jsem se Vás zeptat na jednu ze zakázek, které jste dělal ještě pod Moserem. Jedná se o kolekci patnácti unikátních děl vytvořených k příležitosti stého výročí založení republiky. Byl to jakýsi nápojový servis, tuším, který slouží návštěvám, mezinárodním návštěvám na Pražském hradě. Když jste tu zakázku získal, když jste na ní pracoval, řešil jste, jaká hlava je zrovna na Pražském hradě, kdo to bude používat, to nádobí, pardon, ten servis?“ Host: „Ne, tak ono se jednalo vesměs o dekorativní věci na ten stůl, k dalšímu aranžmá. Co se týká hlavy státu, to jsme neřešili, hlavu státu respektujeme. Protože to spíš byla taková kolekce i pro budoucí generace. Takže s tímhle ohledem jsme vlastně i….“ Moderátorka: „Čili bylo jedno, kdo je tam teď, protože za chvíli tam bude někdo jiný.“ Host:  „Určitě, samozřejmě.“

V citaci nevidím žádný despekt vůči stávající hlavě státu. Jde podle mě o obecnou otázku, jak se výtvarník ztotožňuje s tím, že jeho dílo bude používáno v určitém prostředí, že bude užíváno politiky a že bude zasazeno do určitého, poměrně specifického kontextu. Moderátorka hosta nikam netlačí, jen konstatuje, že na konkrétním uživateli výtvarníkova díla tedy nezáleží, protože jde o výtvor určený pro několik generací.

S kolegyní Slívovou, která rozhovor vedla, jsem o Vaší výtce mluvila hned po vysílání, seznámila mě s Vaší vzájemnou korespondencí. Vím, že ona sama Vám odpověděla v podobném duchu a doufám, že se podařilo celou věc vysvětlit.

Věřím, že dáte vysílání Vltavy i v budoucnu šanci a že Vás naše pořady budou těšit.

S přáním klidných dní

Mgr. Jaroslava Haladová
šéfredaktorka ČRo Vltava

Spustit audio