Stížnost posluchače M. Sošky ohledně článku "Loňský rok byl nejteplejším v Evropě“ na webu ČRo (březen 2021)

Text stížnosti

Dobrý den vážení zástupci Českého rozhlasu,

velmi si vážím kvalitní mediální práce, kterou vaši reportéři a reportérky odvádí. Snad právě proto bych tímto chtěl podat stížnost na obsah článku "Loňský rok byl nejteplejším ve Evropě. Z grónského ledovce odtálo 600 bilionů kubíků vody" a dát podnět k případnému přehodnocení jeho publikace v této podobě.
Přijde mi velmi nemístné a v rozporu s etickými hodnotami žurnalistiky v článku publikovat názor Ondřeje Dvořáka popírající vědecká fakta. Doslova je v článku uvedeno "Faktem je, že spalováním fosilních paliv a dalšími procesy uvolňujeme do ovzduší velké množství oxidu uhličitého, který planetu ohřívá.
To je přírodní jev. Je ale otázka, do jaké míry ji ohřívá. Jestli všechno to, co pozorujeme, způsobuje oxid uhličitý, nebo se na tom podílí jen mizivým procentem" což je ale na základě současného vědeckého poznání, podepřeného výzkumem a stanovisky řady akademických institucí (IPCC, NASA, AV ČR) prostě nepravdivé tvrzení.
Dávat prostor někomu, kdo popírá fakta, mi nepřijde obhajitelné ani na základě argumentace vyvážeností či zastoupením různých názorů. Samozřejmě je na místě, aby byly prezentovány různé názory, pokud jsou k určité problematice relevantní. Nelze ale prezentovat alternativní fakta, alternativní pravdu. A pokud jsou závěry světových (i českých) vědeckých institucí, že oxid uhličitý hraje významnou roli v oteplování klimatu a existuje robustní vědecký koncensus, tak publikovat, že se na tom možná "podílí jen mizivým procentem" je publikovat opak pravdy.
Citovaný popírač vědeckých faktů v oblasti klimatu pan RNDr. Ondřej Dvořák CSc. (který je vzděláním chemik, nikoli klimatolog) má přitom historii publikování útočných článků, ve kterých klimatology, environmentalisty či další osoby varující před vážnými dopady změn klimatu označuje za alarmismy či marxisty a ve kterých argumentuje nepravdivými tvrzeními. Příklady jsou snadno dohledatelné.
Jinak Český rozhlas považuji za velmi kvalitní a důvěryhodné médium, právě proto jsem nechtěl přejít tento omyl a neozvat se. Na závěr bych ještě rád zmínil, že např. BBC má již od roku 2018 vnitřní pravidla pro objektivní práci s fakty ohledně změn klimatu, ve které se zavazuje nedávat prostor popíračům vědeckých faktů, neboť jde o formu neobjektivní informování. A také se v nich omlouvá se za své podobné přešlapy v minulosti. Informoval o tom mimo jiné The Guardian zde: https://www.theguardian.com/environment/2018/sep/07/bbc-we-get-climate-change-coverage-wrong-too-often . Věřím, že tato věhlasná rozhlasová a televizní společnost může být dalším kvalitním zpravodajský serverům vzorem.

Přeji hezký den
Marek Soška
Student Přírodovědecké fakulty MU

Vyjádření Rady ČRo

Vážený pane Soško,

děkujeme za Vaši stížnost. O vyjádření jsme požádali zástupce vedení Českého rozhlasu. Vypracoval ho ředitel Zpravodajství Českého rozhlasu Jan Pokorný.

Podle názoru členů Rady Českého rozhlasu se jedná o vyjádření vyčerpávající a věříme, že řadu věcí vysvětluje. Nicméně musíme připomenout, že v tak složité oblasti, jako je klimatická změna, by měl Český rozhlas i v budoucnu dodržovat zákon a kodex Českého rozhlasu. Například podle preambule kodexu Český rozhlas "představuje fórum pro veřejnou diskusi, v níž je možno vyjadřovat široké spektrum názorů a hledisek".

I přesto doufáme, že nadále zůstanete posluchačem některé ze stanic Českého rozhlasu.

S pozdravem

Ing. Miroslav Dittrich,
předseda Rady ČRo

Vyjádření vedení ČRo

Dobrý den,

RNDr. Dvořák relativizuje své popření antropogenního původu změny klimatu. V uvedené citaci popírá existenci důkazu. Ano, tímto popírá vědecké poznání, na kterém se podílejí výzkumem i stanovisky akademické instituce včetně IPCC, instituce zřízené pod hlavičkou OSN. Přestože předkládají důkazy podepřené mnoha daty a fakty, stále zde mluvíme o vědeckém konsenzu, koneckonců i instituce IPCC je panelem. Jedním z úkolů žurnalistiky je přinášet pestrou škálu názorů - a prezentovat i skeptické či do jisté míry zpochybňující názory.

Na druhé straně chápeme a přijímáme argumenty pana Sošky, který poukazuje na jinou vědeckou kvalifikaci pana Dvořáka a na některé jeho publikace, ve kterých zpochybňuje závěry klimatologů a dalších vědců soustředících se na téma klimatické změny. V pořadu jsme dali kromě RNDr. Dvořáka prostor i RNDr. Marku Jurkovi z UPOL a prof. Bohumíru Jánskému z UK. Tito respondenti, kteří informovali právě v souladu se stěžovatelem uváděným robustním vědeckým konsenzem, dostali prostor 18 minut. Pan Dvořák dostal prostor 4 minuty. Bylo by samozřejmě lepší konfrontovat názory pana Dvořáka přímo s názory odborníků na klimatickou změnu, protože tím by bylo zajištěno to, že názor, který je zastoupen především v části společnosti politické a laické, bude konfrontován s nezpochybnitelnými fakty, která podporují onen zmiňovaný vědecký konsenzus. Toto ale bohužel v současné epidemické situaci nelze zajistit. V našich produkčních a personálních podmínkách je v současné době těžko zajistitelné, aby respondenti mohli reagovat na jiné názory, když už ne přímo, tak aspoň konsekutivně. Uznáváme, že nebylo šťastné zařadit pasáž rozhovoru s panem Dvořákem na závěr pořadu a že moderátor měl lépe reagovat a být oním oponentním hlasem.

Bohužel v českém vědeckém prostoru se těžko hledají skutečně racionální „klimatičtí skeptikové“. Nemáme českého Bjorna Lomborga, tedy někoho, kdo by neodmítal a nezpochybňoval bez předložení pevných důkazů onen vědecký konsenzus, ale kdo by zpochybňoval některá navrhovaná řešení, adaptační či mitigační. Nepochybujeme o tom, že někdo s takovým přístupem v českém akademickém prostoru je, a v návaznosti na připomínku pana Sošky se pokusíme společně s autorským týmem pořadu Evropa Plus i ve spolupráci s vědeckou skupinou Tvůrčí skupiny Publicistika takové respondenty najít.

Rádi bychom tuto odpověď uzavřeli stanoviskem, že si nemyslíme, že jsme publikovali zcela prostě opak pravdy vydávaný za pravdu. Jsme přesvědčeni, že jsme nepropagovali popírání závěrů vědeckých faktů, protože o nich jsme obšírně hovořili. Nicméně chápeme, proč pořad (či článek, který byl webovou anoncí na pořad), vyvolal tento kritický ohlas – editace pořadu, pořadí jednotlivých respondentů a výběr do anonce, nebyl zcela šťastný. Tématu se určitě budeme v tomto pořadu i v jiných pořadech zmiňovat a vzhledem k tomu, že klimatická politika (zastíněná teď samozřejmě pandemií onemocnění covid-19) je jednou z priorit současné exekutivy EU i velké části Evropského parlamentu, budeme se této problematice věnovat. Ze zmíněné připomínky, která vyvolala přínosnou debatu v našem redakčním prostoru, se jistě pro tvorbu dalších pořadů a rozhlasových výstupů poučíme.

S pozdravem

Jan Pokorný
ředitel Zpravodajství Českého rozhlasu