Stížnost posluchače L. Podrackého ohledně pořadu „Jak to bylo doopravdy“ (říjen 2024)
Projednáno na veřejné schůzi Rady Českého rozhlasu 30. 10. 2024.
Stížnost posluchače
1) Veřejnoprávní médium nemůže vnucovat svým posluchačům výklad historické události
způsobem, že subjektivní názor redaktorky nebo pozvaného hosta vydává za nedotknutelnou
pravdu, že to tak bylo doopravdy. Jde pouze o hodnotící stanovisko, s kterým se nemusí ztotožnit
každý profesionální historik. Žádám, aby byl název pořadu změněn, popřípadě, aby byl změněn
celý jeho koncept. Také by bylo vhodné, aby se redaktoři střídali jako např. v pořadu Pro a proti.
2) Vstupní otázka je ve většině pořadů položena způsobem, který není v souladu s větnou skladbou
českého jazyka, s jejím slovosledem. Správné je zeptat se: "Zasloužil se Beneš o stát?", nikoliv
"Beneš zasloužil se o stát?". To je zřejmě nějaký jazykový rusismus, kterého by se měla
odpovědná redaktorka veřejnoprávního média vyvarovat.
3) Do pořadu by měli být zváni profesionální historici a nikoliv lidé, kteří jimi nejsou a kteří historii
nestudovali. Je skandální, když redaktorka označí pozvaného Petra Pitharta za historika, i když
dobře ví, že jím není. Jde o vědomé klamání posluchačů. Je mi dobře známo, jaké až nábožné úctě
se těší Pithart u mediálního mainstreamu, i když jeho úsudky postrádají žádoucí odbornou úroveň.
Jako plátce koncesionářských poplatků však protestuji proti tomu, že musím být v pořadech o
historii vystaven subjektivním výlevům zhrzeného starce. Žádám proto, aby do tohoto pořadu byli
zváni pouze lidé, kteří historii vystudovali. V případě zvoleného tématu bylo nanejvýše žádoucí, aby
byl pozván historik, který se profesionálně zabývá novodobou českou historií, jako např. Jindřich
Dejmek, autor Benešova dvoudílného životopisu. Nechápu, proč se tak nestalo.
4) Na webových stránkách k tomuto pořadu je uvedena nepravdivá informace o tom, že Petr
Pithart je politolog, a přinejmenším zavádějící informace, že je otcem české politiky a ústavnosti.
On se však na tvorbě české ústavy v roce 1992 nepodílel, protože bývalí komunisté nebyli přizváni.
Žádám o odstranění těchto nepravd z webu stanice Plus.
K uvedeným 3 bodům stížnosti bych na úvod přílohy uvedl, že by bylo žádoucí,
kdyby stanice Plus před pořadem uvedla, zda se jedná o premiéru, či o reprízu a
pokud jde o reprízu, kdy byl pořad odvysílán poprvé. Soudě podle webových
stránek stanice se jednalo o záznam pořadu z 24.6.
V úvodu pořadu byly přečteny úryvky z úvahy Petra Uhla, kterou uveřejnil deník Právo v roce 2003. Na Uhlův článek si dobře vzpomínám a také vím, že o pár dní později na stránkách listu velmi kriticky zareagoval Zdeněk Jičínský, který věcně vyvrátil Uhlova nepravdivá a hyperkritická tvrzení. Nechápu proto, proč se redaktorka vrací k článku starému 21 let, jehož pochybná úroveň byla už tehdy podrobena kritice. Jestliže se přesto rozhodla z Uhlovy úvahy citovat, tak bych jako posluchač očekával, že bude pozván historik, který bude oponovat jeho příkrým odsudkům, že Benešovo selhání uvrhlo přinejmenším dvakrát miliony lidí do nesvobody. Místo toho byl do pořadu pozván Petr Pithart, člověk stejného ideologického zaměření, jehož osočující a dehonestující výroky na adresu českého národa a jeho politických elit popsala před několika lety historička Eva Hahnová ve své knize Češi o Češích. O tom, zda Beneš uvrhl miliony lidí do nesvobody, se v pořadu nemluvilo, protože redaktorka se na to přímo nezeptala. Nechala pozvaného hosta mluvit o všem, co mu slina na jazyk přinesla. Není předmětem této přílohy zabývat se jednotlivými Pithartovými výroky, které v pořadu zazněly a které by snadno vyvrátil skutečný historik. Beneš na rozdíl od Pitharta vědcem byl a jeho názor, že politika je aplikovanou sociologií, nebyl v rozporu s tehdejším poznáním. Ve Slovníku českých sociologů z roku 2013 autor článku Milan Petrusek dlouze cituje Benešova slova o tom, že politika je vědou a uměním současně. Zároveň uvádí, že tato myšlenka pochází od zakladatele sociologie Augusta Comta, který „ve svých výkladech o „positivní politice“ předpokládal zásadní společenské reformy, jejichž základem měla být „vědecká politika“ a garancí vědeckosti politiky „nová věda“, sociologie.“ Pithartovo přirovnání Benešových postupů při rozhodování v politice k marxismu-leninismu je jen názorným příkladem jeho hluboké neznalosti společenských věd té doby. Je to další argument pro to, aby přestal být vydáván mediálním mainstreamem za odborníka, kterým v žádném případě není. Vedle tvrzení, která jsem uvedl v bodě 4 stížnosti, jako nepravdivé, je však jedno, které pravdivé je. Petr Pithart je, nebo spíše byl politikem. A podle toho by s ním měli redaktoři jednat a ptát se ho např. na jeho politické kroky, které v minulosti učinil. A ne si z něho udělat historika nebo politologa, kterým není. Jako bývalý politik by mohl posluchačům stanice Plus prozradit mnoho zajímavých věcí o tom, jak si počínal jako předseda vlády, např. při jednání s Mečiarem nebo Čarnogurským, kdyby se ho na to redaktoři ptali. Mně by třeba moc zajímalo, proč si v dubnu 1990 pozval k jednání tehdejšího předsedu slovenské vlády Číče i přesto, že tehdejší právní úprava vyžadovala, aby o záležitostech státu jednali spolu premiéři všech 3 vlád, tedy i federální. Nedopustil se Pithart v čele české vlády porušení tehdejší ústavy? Těžko se kdy dočkám na stanici Plus odpovědi na tuto otázku. Jeho redaktoři jednají s Pithartem v uctivém předklonu a nedovolili by si zeptat se ho na věci, které by mu nemuseli být příjemné. Z čehož ovšem vyplývá, že stanice Plus neplní svou veřejnoprávní funkci, když jsou pro ni některá témata tabu. To by se mělo změnit.
Závěrem bych ještě jednou uvedl, že má stížnost se netýká pouze jednoho dílu pořadu z 29.6., ale také jeho názvu i koncepce, že může někdo autoritativně vydávat své vlastní hodnotící stanovisko za ten jediný pravdivý výklad historie. Také požaduji, aby pozvaní hosté byli skutečnými historiky a ne lidé, které tak stanice Plus označí, i když potřebné vzdělání v oboru nemají. Na základě předložených argumentů žádám, aby se RRTV zabývala mým podnětem, potvrdila mi přijetí vyplněného elektronického formuláře na můj email a informovala mě o termínu, kdy se jím bude zabývat. V takovém případě jsem ochoten se dostavit osobně a odpovědět členům Rady na případné dotazy.
Vyjádření Rady ČRo
Vážený pane Podracký,
děkujeme za Vaši reakci na vystoupení Petra Pitharta, který byl hostem pořadu Jak to bylo doopravdy. Co se týče diskuse o významu a hodnocení dějinné úlohy prezidenta Edvarda Beneše jsou v kontextu historického bádání a snahy o objektivní výklad Vaše připomínky bezesporu relevantní. Pořad, s jehož vyzněním polemizujete, má však do značné míry publicistický charakter, který umožňuje historické události interpretovat rovněž z perspektiv vedoucích k závěrům polemickým. Ani historie jako společenská věda však při vší snaze o objektivnost nedokáže definitivně přinést odpověď na otázku, jak to bylo doopravdy. O prezidenta Beneše se, jak jistě víte, vedou spory mnoho desetiletí, a ani Petr Pithart není a nebyl jediný, kdo se k němu na vlnách Českého rozhlasu, vyjadřoval. Ačkoli ani jednotliví radní nemusí souznít s hodnocením postavy prezidenta Beneše, které zaznělo z úst Petra Pitharta, Rada ČRo akceptuje vysvětlení redakce.
Za Radu ČRo
Ondřej Matouš
předseda Rady ČRo
Vyjádření vedení ČRo
Rada pro rozhlasové a televizní vysílání postoupila Radě ČRo stížnost Ing. Ladislava Podrackého, jejímž předmětem je cyklus pořadů „Jak to bylo doopravdy“, přičemž se stížnost věnuje primárně jednomu dílu pořadu z 24. 6. 2024, kde byl hostem Pert Pithart, a jehož podtitul zněl: „Beneš byl slabý člověk, ale myslel si, že je Goliáš, uvažuje expremiér Pithart.“
1. K prvnímu bodu stížnosti, který napadá samotný koncept pořadu, uvádíme, že koncept autorského pořadu Ivany Denčevové „Jak to bylo doopravdy“ zapadá do široké škály historických pořadů ČRo Plus (Archiv, Portréty, Téma, Historie Plus aj.) a je plně v souladu se zadáním stanice, která má přinášet (nejen) k historickým událostem analýzu, kontext a důležité souvislosti. Svoji povahou se jedná o publicistický pořad se zaměřením na historické události. V popisu pořadu na webu Českého rozhlasu se uvádí toto: Jednotlivé události a pojmy, které se tradují – a častokráte v té „zmytizované“ podobě – jsou tématy jednotlivých pořadů. S historií se setkáváme na každém kroku, a nejsou to pouze hmotné památky. Ovlivňuje nás možná víc, než si myslíme. A přiznejme si, někdy máme i předsudky a jednoduchá hodnocení. A tak i v současnosti se vedou někdy až příliš plamenné diskuse, ve kterých jde spíše o emoce než právě o skutečnosti a kontext událostí. I proto se v jednotlivých pořadech zaměříme na to, proč daný „mýtus“ vznikl, jaké byly okolnosti a komu to vlastně mělo sloužit. S vědomím, že společenské historické vědomí je ve skutečnosti široká a mnohovrstevnatá oblast, která nemá jednoduchá řešení a jednoduché „pravdy“, a někdy ani jedinou možnou interpretaci, budou hosty jednotlivých dílů renomovaní odborníci.
Jedná se o pořad, který svojí povahou spadá do publicistickou tvorbu, jejíž základním úlohou je ovlivňovat veřejné mínění (nikoliv jej však manipulovat). Publicistice je vlastní, že předkládá posluchači autorské hodnocení, které logicky obsahuje subjektivní názory a osobitá hodnocení, se kterými se posluchač může, ale také nemusí ztotožnit. Stěžovatel tedy kritizuje to, co je imanentní součástí každého publicistického pořadu, tj. že obsahuje subjektivní názory.
Dodáváme, že Český rozhlas Plus nabízí velké množství historických pořadů různého typu, od vyloženě archivních, neutrálně dokumentárních až po autorské, nabízející širokou škálu možných pohledů na dané téma či osobnost. Do nich zapadá i autorská série Ivany Denčevové „Jak to bylo doopravdy“. Jen k tématu Edvarda Beneše Český rozhlas ve vysílání velký počet velmi rozmanitých pořadů, které nabízí různé pohledy na historickou úlohu Edvarda Beneše.
Namátkou vybíráme z poslední doby tyto:
https://plus.rozhlas.cz/edvard-benes-byl-slozita-osobnost-zijici-ve-slozite-dobe-a-mel-casto-smulu-9239872
https://plus.rozhlas.cz/osudova-rozhodnuti-edvarda-benese-8630955?_gl=1*1h03se3*_ga*MjA0NjU2MTMyMy4xNjU1Mzg3OTk2*_ga_NHXTP7RWNV*MTcxNjM3ODk3MS4xNDgwLjEuMTcxNjM3OTI4MS4wLjAuMjc3NjgyNzc.
https://plus.rozhlas.cz/kdo-byl-druhy-ceskoslovensky-prezident-a-o-co-mu-slo-vitezstvi-a-prohry-edvarda-8602060
https://plus.rozhlas.cz/v-breznu-1945-opustil-benes-nejen-londyn-ale-i-zapad-co-rikal-v-poslednim-8202174
https://plus.rozhlas.cz/podkarpatskou-rus-nabidl-benes-stalinovi-uz-v-roce-1943-jako-odmenu-za-valecne-8197056
2. Vstupní otázka vyplynula moderátorce z rytmu rozhovoru, na obsahu nic nemění. Ivaně Denčevové bude Váš podnět předán.
3. Petr Pithart, přestože je formálně vzděláním právník, se nejnovější české historii věnuje dlouhodobě. Psal o hostorii intenzívně ještě v dobách disentu, kdy mu komunistický režim neumožnil historii oficiálně studovat. Je nicméně autorem řady historických knih a esejí, které jsou odborně ceněné, a proto je pro Český rozhlas také relevantním respondentem. Více k dohledání zde: https://cs.wikipedia.org/wiki/Petr_Pithart. Jak už je uvedeno v popisu pořadu, jsou do něj zváni nejenom odborníci se vzděláním v oboru historie, ale i renomovaní odborníci z jiných oborů, jejichž názor v dané věci může být pro posluchače zajímavý či jinak přínosný. Ostatně ani názory jednotlivých historiků se na určité téma pravděpodobně nebudou zcela shodovat a vždy najdeme posluchače, kteří s vysloveným názorem či viděním určité hostorické události souznět nikdy nebudou. To však nemůže být důvodem, proč by tyto názory neměly ve vysílání Českého rozhlasu zaznívat, což platí samozřejmě s judikatorně danými limity, která pro subjektivní názory ve vysílání platí, kdy se nesmí jednat o tvrzení zjevně lživá či překroucená.
4. Nepřesnosti jsme na webu opravili.
Mgr. Pazderka Josef, MSc.
šéfredaktor ČRo Plus