Stížnost posluchače J. Schulze ohledně článku „Agrofert neoprávněně hospodaří na 1700 hektarech půdy. Nemají majitele, přesto na ně holding pobírá dotace“ (leden 2018)

Text stížnosti

Dne 28.11.2017 publikoval Český rozhlas naprosto zavádějící a neobjektivní článek autorů Janka Kroupy a Jana Cibulky „Agrofert neoprávněně hospodaří na 1700 hektarech půdy. Nemají majitele, přesto na ně holding pobírá dotace“ (https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/agrofert-dotace-holding-zemedelstvi-puda_1711280600_jra). Cílem tohoto zcela neobjektivního materiálu není zřejmě nic jiného, než vyvolat odpor vůči skupině Agrofert a A. Babišovi. Tento záměr se již zdařil, neobjektivní informací se zabývají jiní novináři a dokonce PS Parlamentu České republiky.

Neobjektivita článku spočívá ve skutečnosti, že je záměrně zaměřen na jedinou firmu, zamlčuje různé legální formy držby dle Občanského zákoníku, vzbuzuje v čtenáři a posluchači mylný dojem, že se jedná o nezákonné čerpání zemědělských dotací a celou problematiku záměrně s jasným účelem zplošťuje. Podotýkám, že jde i o jasné porušení Etického kodexu novináře, který mimo jiné uvádí, že novináři „nezbytně proto přejímají plnou odpovědnost za to, že informace, které předávají veřejnosti, jsou včasné, úplné, pravdivé a nezkreslené. Občan má právo na objektivní obraz skutečnosti“ a že nemají připustit, „aby domněnka byla vydávána za ověřený fakt a zprávy byly deformovány zamlčením důležitých dat“. Porušení novinářských pravidel je ovšem pouze vnitřní záležitostí novinářské etiky uvnitř novinářské obce.

Pokud by novináři Kroupa a Cibulka publikovali uvedený materiál v soukromém médiu, jedná se sice o politování hodný čin, nicméně odpovědnost je ve smyslu novinářského zákona na soukromém vydavateli. Jiná věc však je, když se publikování ujme médium veřejnoprávní, v daném případě Český rozhlas, který dle svého závazného kodexu „poskytuje nestranné a nezávislé zpravodajství, informace, komentáře a analýzy“. Jako koncesionář Českého rozhlasu proto podávám proti publikaci tohoto zcela neobjektivního článku stížnost.

Vyznění článku a jeho objektivitu nemohou ovlivnit pouhé dvě věty, které jsou do obsáhlého materiály vsunuty se zřejmým cílem, vyhnout se výtkám a stížnostem. („Problém s vlastníky se netýká jen Agrofertu, odhadem může jít minimálně o desítky společností. Soudy tudíž už v minulosti podobné případy řešily.“) Korespondenci s jedním z autorů přikládám.
S pozdravem - Mit freundlichen Grüßen
Dipl. Ing. Jaroslav Schulz, CSc.

Odpověď Rady ČRo

Vážený pane inženýre,

Rada Českého rozhlasu se Vaší stížností detailně zabývala, seznámila se se všemi příspěvky redaktora J. Kroupy a Jana Cibulky ve vysílání ČRo, které se týkaly problému hospodaření společnosti Agrofert na pozemcích neznámých vlastníků a požádala rovněž o vyjádření, které poskytl ředitel zpravodajství Jan Pokorný a k odpovědi jej připojujeme.
Dále jsme pracovali s výsledky tří nezávislých analýz, které nám byly poskytnuty generálním ředitelem ČRo René Zavoralem v rámci šetření této věci. Jedná se o analýzy Fakulty sociálních věd UK, společnosti Newton Media a Karla Hvížďaly, které jsou k dispozici na webových stránkách Rady Českého rozhlasu.
Rada ČRo se problematikou prezentace tématu "hospodaření společnosti Agrofert na pozemcích neznámých vlastníků“ v příspěvcích vysílaných na stanicích ČRo od 28. 11. do 30. 11. 2017 zabývala velmi obšírně na své veřejné schůzi 31. 1. 2018, jelikož Vaše stížnost k tomuto tématu nebyla jediná. Záznam z tohoto jednání je veřejně dostupný na webových stránkách Rady ČRo.
Na základě tohoto šetření Rada Českého rozhlasu jednomyslně přijala k tomuto tématu právě na své veřejné schůzi dne 31. 1. 2018 usnesení v následujícím znění:

Rada Českého rozhlasu v návaznosti na prezentaci tématu „hospodaření společnosti Agrofert na pozemcích neznámých vlastníků“ v příspěvcích vysílaných na stanicích ČRo od 28. 11. do 30. 11. 2017, dále v návaznosti na stížnosti posluchačů k tomuto tématu, následná zjištění prezentovaná např. v nezávislé odborné analýze FSV UK a ve stanovisku RRTV z 23. 1. 2018, vyzývá vedení ČRo, aby ve zpravodajských a politicko-publicistických pořadech zajistilo dodržování zásad objektivity a vyváženosti dle platných zákonných norem a Kodexu ČRo. V tomto případě tomu tak zcela nebylo.

S přátelským pozdravem,
jménem Rady Českého rozhlasu,

Mgr. Hana Dohnálková
předsedkyně

Vyjádření vedení ČRo

Dobrý den,

v publikovaném článku, ani v dalších reportážích, které na toto téma Český rozhlas odvysílal, není ani zbla zavádějícího či neobjektivního. Reportéři zkoumali vlastnictví pozemků a čerpání dotací na takové, na něž není právní nárok. Jako modelový případ si vybrali společnost Agrofert, která je největším vlastníkem zemědělské půdy.

Ve spolupráci s datařským týmem prověřovali tyto skutečnosti primárně v období, kdy Agrofert vlastnil místopředseda vlády, ministr financí a předseda Hnutí Ano – tedy jeden z nejvýznamnějších a nejvlivnější podnikatelů a politiků. Na základě pečlivých analýz došli k tomu, co pak Český rozhlas odvysílal. Všechny materiály obsahovaly i vyjádření zástupců Agrofertu. Pouze Andrej Babiš, tehdejší vlastník této společnosti, k tomu odmítl cokoliv říct. Jak vyplývá z odvysílaných materiálů, i zástupci této této firmy připouštějí, že existují vlastnické problémy, argumentují tím, že výnosy zdaňují nebo si odkládají stranou jakousi formu „pachtovného“.

Samozřejmě jsme se v souboru dalších reportáží věnovali tomu, že takto hospodaří a získávají dotace i některé další zemědělské podniky. Jejich majitelé ale nejsou předsedy politických strana – a dnes premiéry. Cílem rozhodně nebylo vyvolat odpor kohokoliv proti komukoliv, ale poukázat na pochybení, jehož se Agrofert dopouští. K výtce, že materiál vzbuzuje v čtenáři a posluchači mylný dojem, že se jedná o nezákonné čerpání zemědělských dotací a celou problematiku záměrně s jasným účelem zplošťuje, si dovolím ocitovat: V NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) č. 1307/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se stanoví pravidla pro přímé platby zemědělcům v režimech podpory v rámci společné zemědělské politiky a kterým se zrušují nařízení Rady (ES) č. 637/2008 a nařízení Rady (ES) č. 73/2009 v článku 26 se píše: "(26) Obecně platí, že základní platbu je možno uplatnit na jakoukoli zemědělskou plochu zemědělského podniku, která je využívána k zemědělské činnosti, včetně ploch, které nebyly ke dni 30. června 2003 v dobrém zemědělském stavu, a to v členských státech, které k Unii přistoupily dne 1. května 2004 a které se rozhodly používat režim jednotné platby na plochu." Aby plocha mohla být zemědělského podniku, musí být podnik buď majitelem pozemku, nebo musí podnik jiným způsobem osvědčit svůj právní vztah k pozemku.

Pokud tedy zemědělec čerpá dotace na pozemky, k nimž nemůže doložit své právní nároky, jedná se o neoprávněné čerpání dotací.

Děkuju za pochopení a jsem s pozdravem

Jan Pokorný
ředitel Zpravodajství