Stížnost posluchače J. Merty na pořady Poradna a Kupředu do minulosti (duben 2016)

Text stížnosti

Vážený pane řediteli, vážený pane šéfredaktore, vážená Rado,
chtěl bych podat stížnost na obsah pořadu Poradna ze dne 29. 2. 2016 http://www.rozhlas.cz/poradnapraha/psychologie/_zprava/1589120. V kodexu ČT se píše "Programy Českého rozhlasu ovládá tvořivý přístup, tolerance a kritické myšlení." V tomto případě byl dán prostor tvořivému přístupu a velké dávky tolerance k blábolům, ovšem došlo k naprostému selhání kritického myšlení.
Zaráží mne, jak může být do ČRo pozván k vyjadřováním se k medicíně a psychologii někdo, kdo nemá žádné formální vzdělání ani v jednom z těchto oborů. Zaráží mne to o to více, že onen host pronáší zásadní tvrzení, pro které nemá žádnou oporu v odborných zdrojích.
Pokud bych měl něco z pořadu vypíchnout, tak je vysoce neetické diagnostikovat někomu chorobu bez patřičných podkladů: "Dokážete si během půl minuty v hlavně představit kořeny stromů? Jak rostou ze semínka? Pokud ne, tak máte prý problémy se slinivkou a diabetem."
Vzhledem k tomu, že se podobná selhání opakují často, chtěl bych se zeptat, jaká pravidla má nastaven Český rozhlas, případně konkrétně stanice Dvojka, pro obsah, který spadá pod oblast vědy. Naše civilizace je závislá na vědeckém poznání. Rozhlas je závislý na vědeckém poznání. Bez vědeckého poznání by instituce typu ČRo nemohla vzniknout. Proto si myslím, že by ČRo měl klást velký důraz na vědecké poznání. ČRo by měl mít pravidla, jak hodnotit vědecké zdroje a autority. ČRo by měl mít pravidla zamezující tomu, aby byly veřejnosti předkládány nevědecké informace v takové podobě, která budí zdání, že jsou vědecky podložené.
Dokážu pochopit, že novináři nejsou odborníci na vědu a mohou udělat chybu. (Ačkoli si myslím, že alespoň základní povědomí o fungování vědy patří k novinářskému vzdělání.) Co je pro mne však těžko pochopitelné je to, když se dostanou do vysílání věci tak absurdní, že i při aplikování běžného novinářského kritického přístupu se musí člověku v hlavě rozsvítit varovná světla. Odvysílání pořadu, který zmiňuji, je ekvivalentem přebírání zpráv ze serverů AC24 nebo Aeronet.
Na závěr mi dovolte otázku, která mi vyvstala v hlavě při poslouchání pořadu. Jak se taví oheň?
S pozdravem,
Jan Merta

Pokračování stížnosti z pozdější emailové komunikace:

K pozornosti radě ČRo doporučuji i dva díly pořadu Kupředu do minulosti (1. a 8. března), ve kterém jako host vystupuje prof. Anna Strunecká. Není mi jasné, proč je do pořadu zván někdo, kdo prezentuje názory ve vědě naprosto minoritní a mnohdy odborníky ostře kritizované. Myslí si pracovníci ČRo, že dokáží posoudit lépe než odborníci v dané oblasti, jaké názory jsou podložené? Pokud ne, z jakého důvodu dávají takovým názorům prostor. Mají posluchači obecně takové znalosti, aby dokázali posoudit věrohodnost těchto tvrzení? Zejména když uvážím, že profesorka Strunecká pro svá tvrzení neuvádí zdroje. Chtěl bych požádat Radu ČRo, aby požádala zodpovědné osoby o vyjádření, na základě jakých kritérií jsou zváni hosté do pořadů tohoto typu.
S pozdravem
Jan Merta

Odpověď Rady ČRo

Vážený pane Merto,
děkujeme Vám za Vaše podněty. Jak jistě víte, Rada ČRo ze zákona nemůže zasahovat do obsahu vysílání ČRo, proto si většinou vyžadujeme stanovisko vedení ČRo a s ním se můžeme či nemusíme ztotožnit. Přikládáme tedy toto vyjádření a snad je pro Vás dobrou zprávou, že od května bude v ČRo pracovat ombudsman, který bude mít za úkol podobné stížnosti řešit. Také naše pravidlo - komunikovat neanonymně- je známé a zveřejněné dlouhá léta na webových stránkách Rady ČRo, nedomníváme se, že by to bránilo slušné diskusi.
Věcně k Vaší kritice: v pořadu Poradna Vám pan šéfredaktor dal za pravdu, že šlo o nevhodný výběr respondenta a uvádí i opatření vůči dramaturgyni pořadu. Co se týká pořadu Kupředu do minulosti je jistě oprávněné, aby ČRo jako veřejnoprávní instituce nechal zaznít i hlasy minorit, například politických stran, které nejsou v parlamentu, nebo vědecké názory minoritní a oponované částí akademické obce. To, že jde o názory okrajové, neznamená, že by měly být zakázány či vytlačeny z veřejné diskuse. Věříme, že posluchači mají dostatek informací i zdravého rozumu, aby si dokázali udělat na určitá témata svůj vlastní názor.

Hana Dohnálková
předsedkyně Rady ČRo

Vyjádření vedení ČRo

Pan Jan Merta si stěžuje na pořad Poradna vysílaný dne 29. 2. 2016. Mohu konstatovat, že výběr respondenta do tohoto pořadu byl skutečně nevhodný. Příslušná dramaturgyně dostala výtku a byla zkrácena na odměnách. Výběr respondentů do dalších vydání Poradny bude vždy konzultovat s vedoucí Programu ČRo Dvojka, popř. šéfredaktorem stanice.

Pan Jan Merta si dále stěžuje na dvě vydání pořadu Kupředu do minulosti autorky a moderátorky Martiny Kociánové, konkrétně na pořad vysílaný 1. března a na pořad vysílaný 8. března 2016. Hostem obou vydání pořadu byla prof. RNDr. Anna Strunecká, DrSc., jejíž přítomnost v pořadu považuje pan Jan Merta za nevhodnou, neboť prý „prezentuje názory naprosto minoritní a mnohdy odborníky ostře kritizované“.

Pořad Kupředu do minulosti patří mezi nejoblíbenější a nejsledovanější programy ČRo Dvojka a velký zájem vzbuzuje rovněž na webových stránkách stanice. Jde o pořad unikátní a výrazně autorský. Proto jsem o vyjádření požádal přímo jeho autorku Martinu Kociánovou, která uvádí:
Kdybych chtěla být velmi stručná, tak bych pouze uvedla, že můj host, paní Anna Strunecká je profesorka v oboru fyziologie. Studovala biologii a chemii. Je držitelkou ceny Aloise Alzheimera i ceny České neuropsychofarmakologické společnosti jako spoluautorka práce „Postreceptorové signální systémy u schizofrenie“. Ve stejném roce jí americký biografický ústav zvolil „ženou roku“. Pokud vím, tak jí nebyly odebrány vědecké hodnosti, nebyla zbavena svéprávnosti a nebyla pravomocně odsouzena. To, že je za své názory držitelkou anticeny Českého klubu skeptiků Sysifos, jsem při představování rovněž uvedla…
Pořad Kupředu do minulosti otevírá často témata, na která si mainstreamová média netroufala a to z toho důvodu, že to nejsou vždy témata optimistická a že k diskusi nad nimi nelze přistupovat s běžnou mírou „politické korektnosti“. Ohlas a poslechovost pořadu svědčí o tom, že přesně tento typ komunikace lidé velmi oceňují, protože na našem mediálním trhu chybí. Hosty byli lidé jako bývalý náčelník generálního štábu Armády ČR Petr Pavel, geolog Václav Cílek, egyptolog Miroslav Bárta, historik Martin Kovář, zvláštní velvyslanec pro energetickou bezpečnost Václav Bartuška a mnoho dalších. Nám jakožto tvůrcům nepřísluší posuzovat pravdivost a objektivitu vyjádření respondentů. Nejenže to dělat nemůžeme, ale podle zákona ani nesmíme. Mohli bychom to snad dělat v případě, kdybychom byli těmi nejlepšími odborníky na všechno vědění, na veškeré poznání světa. Což nejsme, stejně jako to není žádné jiné médium. Pokud bychom se tedy snažili odborně posuzovat naše hosty, stali bychom se jen svévolnými cenzory, což by odporovalo celé řadě zákonných norem, mimo jiné i smyslu existence veřejnoprávního média.
Pokud bychom jen na moment připustili, že v případě rozhovorů s respondenty máme posuzovat jejich objektivitu, tedy že budeme hovořit jen s lidmi, kteří prezentují objektivní informace, neodvysílali bychom žádný rozhovor. Důvod je nasnadě, nemohli bychom do vysílání pozvat prakticky nikoho. Nemohli bychom mluvit s politiky, protože politici mají na většinu všech věcí, jevů a událostí naprosto odlišné názory. A my nemůžeme rozhodovat o tom, který je objektivní a který ne, to žádnému médiu nepřísluší, protože by to pak nebylo médium, ale ideologický cenzorský úřad. Nemohli bychom mluvit ani s odborníky, protože na většinu odborných záležitostí platí mnoho různých pohledů, podobně jako v politice. Stanoviska k jednotlivým odborným otázkám jsou nejenže různá, ale také se neustále mění v čase. To, co se vyučovalo v jedné době jako blud, je v jiném čase ceněný objev a v dalším čase to může být opět prohlášeno za omyl.
Tolik vyjádření autorky pořadu Martiny Kociánové

Ing. Miroslav Dittrich
šéfredaktor ČRo Dvojka