Stížnost posluchače J. Jeřábka ohledně identifikace v článku na iRozhlas.cz (září 2020)

30. září 2020

Projednáno na veřejné schůzi Rady Českého rozhlasu 30. 9. 2020.

Text stížnosti

Vážení členové Rady,

mám podezření na porušení Kodexu ČRo zveřejněním článku - uvedením celého jména autora "nenávistného" komentáře: https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/soud-teplice-skola-fotka-komentare-statni-zastupce-podminka_2007131142_tzr Kodex ČRo: 20.4 „Informuje-li Český rozhlas o podezření ze spáchání méně závažného trestného činu, zdrží se při označování podezřelých, obviněných, obžalovaných nebo odsouzených osob uveřejnění plného příjmení, ledaže by veřejný zájem v dané věci vyžadoval plnou identifikaci podezřelého.“ Pokud budete argumovat veřejným zájmem, prosím o jeho definici v tomto konkrétním případě. Děkuji za projednání.

Jiří Jeřábek

Vyjádření Rady ČRo

Vážený pane Jeřábku,

děkujeme za Váš podnět. Vyžádali jsme si stanovisko vedení Českého rozhlasu, vypracovali ho ředitel Zpravodajství Jan Pokorný a šéfredaktor Zpravodajského webu Českého rozhlasu Radek Kedroň.

Radní Českého rozhlasu se až na drobnosti s jeho zněním ztotožňují.

Posouzení Vaší stížnosti Radou Českého rozhlasu bylo názorově zajímavé. Ukázalo se, že v podstatě každý z jejích členů má na danou problematiku vlastní subjektivní pohled. Nejsložitější bylo stanovit hranici „méně závažného trestného činu“. Nicméně většina radních se nakonec přiklonila ke stanovisku, že kodex Českého rozhlasu porušen nebyl.

Rada ve vyjádření vedení rozhlasu jako problematické vnímá dvě skutečnosti. Zaprvé Český rozhlas zveřejnil plné jméno obžalovaného ještě před vynesením rozsudku, tudíž v podstatě tipoval, jak soud dopadne. Pokud by došlo ke zproštění obžaloby, pravděpodobně by se o porušení kodexu jednalo (Český rozhlas by se nemohl ve svém stanovisku opřít o odůvodnění rozsudku). Zadruhé se ve vyjádření říká, že o případu ZŠ Plynárenská referovala i ostatní média, například veřejnoprávní ČTK zveřejnila plné jméno souzeného muže. Nutno v této souvislosti podotknout, že kodex ČTK zveřejňování celých jmen a příjmení v podobných případech na rozdíl od kodexu Českého rozhlasu vůbec neřeší.

S pozdravem

Ing. Miroslav Dittrich,
předseda Rady ČRo

Vyjádření vedení ČRo

Dobrý den, 

nejprve se silně ohrazujeme vůči zlehčování tohoto případu, kdy stěžovatel dává slovo nenávistné do uvozovek.

Připomínáme, že Vítězslav Kroupa podle prvoinstančního rozsudku napsal pod fotku romských, vietnamských a arabských dětí tato slova: „Ještě že jsou ze ZŠ Plynárenská. Řešení se přímo nabízí.“  Státní zástupce mu navrhl podmíněně odložený trest ve výměře dvou let s odkladem na tři až čtyři roky a zdůvodnil to mimo jiné tím, že „tam lze jednoznačně dovodit výzvu k likvidaci“.

Soudkyně Lucie Yakut při vynesení prvoinstančního rozsudku mimo jiné řekla: „Jednání obžalovaného, kterého se dopustil prostřednictvím předmětného komentáře namířeného vůči malým dětem, je natolik společensky škodlivé, že nelze postupovat jinou cestou než uplatněním trestní odpovědnosti.“ Obsahem komentáře je podle ní odkaz na vyvražďování Židů v plynových komorách za druhé světové války. „Odkaz na takovýto postup lze vyhodnotit jako projev nenávisti a její podněcování,“ uvedla soudkyně.

Zpravodajství Českého rozhlasu má za to, že lze stěží pominout čin, který hodnotí soudy jako vysoce společensky škodlivý a který je projednáván za užití zásady veřejnosti, tedy bez vyloučení veřejnosti.

Veřejným zájmem se pro potřeby Kodexu ČRo rozumí „takový zájem, který je výrazem obecně prospěšných potřeb a zájmů společnosti na rozdíl od zájmu individuálního nebo skupinového“.

Jsme přesvědčeni, že je ve veřejném zájmu, aby Český rozhlas informoval o případné trestné činnosti spojené s názory, které šíří a podněcují nenávist. Stejně tak je dle našeho mínění nutné upozorňovat na rizika radikalismu a extremismu, který se nyní víc než kdy předtím šíří v kyberprostoru a na jejichž závažnost opakovaně upozorňoval veřejný ochránce práv či nejvyšší státní zástupce. Zájem společnosti proto v těchto věcech převažuje nad právy jednotlivců. Toto naše stanovisko, kromě už výše uvedeného, opíráme také o preambuli Kodexu Českého rozhlasu, kde se uvádí: Pro Kodex je nejvyšším a nepominutelným kritériem, k němuž zavazuje humanistická tradice v nejširším slova smyslu, respekt k lidské důstojnosti založený na úctě k veškerým projevům existence.

Dodáváme, že o případu ZŠ Plynárenská referovala i ostatní média, včetně veřejnoprávní České televize a ČTK, a i tato zveřejnila plné jméno souzeného muže. Jsme proto přesvědčeni, že Český rozhlas stěžovatelem uvedená ustanovení Kodexu ČRo neporušil.

Jan Pokorný
ředitel Zpravodajství Českého rozhlasu

Radek Kedroň
šéfredaktor Zpravodajského webu Českého rozhlasu

Spustit audio