Stížnost posluchače D. Váni ohledně komentáře Ondřeje Konráda (srpen 2024)
Projednáno na veřejné schůzi Rady Českého rozhlasu 21. 8. 2024.
Stížnost posluchače
Vyjádření Rady ČRo
Vážený pane Váňo,
komentář Daniela Konráda, který je předmětem Vaší stížnosti, je v souladu s definicí žánru, o nějž se v tomto případě jedná. Rada ČRo bere na vědomí argumentaci ředitele Zpravodajství ČRo, která rozporuje Vaši stížnost po jednotlivých bodech. Byť Rada ČRo chápe, že hodnotící perspektiva komentátora se zjevně rozchází s perspektivou, z níž se jako tiskový tajemník Národohospodářské fakulty VŠE pokoušíte ovlivnit vnímání zastupované instituce, neshledala v předmětném komentáři porušení Kodexu ČRo.
Za Radu ČRo
Ondřej Matouš
předseda Rady ČRo
Vyjádření vedení ČRo
Rada Českého rozhlasu postoupila Českému rozhlasu k vyjádření stížnost PhDr. Ing. Daniela Váni, Ph.D., jejímž předmětem je příspěvek Ondřeje Konráda z 30. 6. 2024 v pořadu Názory a argumenty na Českém Rozhlase Plus: „Ondřej Konrád: Ševčík oknem nazpět“. Předmětem stížnosti je pak několik níže v tomto vyjádření uvedených výroků Ondřeje Konráda.
Jak sám stěžovatel ve své stížností uvádí, výroky zazněly v publicistickém příspěvku, jehož předmětem je subjektivní komentář k aktuálnímu dění na Národohospodářské fakultě VŠE v Praze. Je třeba zdůraznit, že dění na této fakultě a zvláště pak události týkající se osoby bývalého děkana Miroslava Ševčíka jsou již několik let tématem, kterým se zabývají prakticky všechna česká významnější média, a to i z toho důvodu, že VŠE je největší veřejnou vysokou školou ekonomickou v České republice. Předmětem kritizovaného příspěvku, který je komentářem, a zabývá se tématem zpracovávaným v aktuálním zpravodajství jak Českého rozhlasu, tak i ostatních médií, jsou výroky naplňující definici hodnotících soudů popřípadě smíšených tzv. hybridních výroků, které v sobě kombinuji prvky hodnotících soudů a skutkových tvrzení.
V úvodu našeho vyjádření ke stížnosti si pak dovolujeme zdůraznit, že respektujeme, že má stěžovatel na zvolené téma výrazně odlišný pohled, ale důrazně odmítáme tvrzení o „klamavé manipulaci s fakty“. Všechna rozporovaná tvrzení mají věcný základ ve skutečnosti a byla v různých médiích mnohokrát v minulosti zpracována, což níže dokládáme odkazy na mediální výstupy ke každému výroku zvlášť. Tím pak dokládáme, že všechny kritizované výroky řádnou oporu ve skutečnosti, z této skutečnosti vyvozují logické závěry a jsou s ohledem na předmět kritického komentáře a závažnost tématu přiměřené, co do obsahu, formy a místa. Český rozhlas nikterak nepopírá, že komentář je zaměřen kriticky a tato kritika logicky nebývá kritizovanou osobou či jejími příznivci přijímána pozitivně, nicméně komentáře mají svůj zcela nezastupitelný význam pro posluchače, potažmo veřejnost, protože podněcují k přemýšlení a nutí člověka v ideálním případě porovnat vlastní názory s jinými, a to z různých úhlů pohledu. Smyslem publicistických pořadů je umožnit divákům poslechnout si nezřídka originální a kontroverzní názory a hodnotící soudy. Jak v minulosti Nejvyšší správní soud řekl, úkolem „zpravodajství je „pohotově přinášet věcnou informaci o aktuální události“, přičemž by tato neměla obsahovat jakékoli emotivní výrazy, vulgarismy, slangová či argotická vyjádření, účelem publicistických sdělení je informace komentovat a hodnotit, své adresáty pak „získávat, přesvědčovat a vybízet“, k čemuž jsou oprávněna využívat obrazných a expresivních vyjádření tak říkajíc dle libosti“. Smyslem zpravodajství je výlučně veřejnost nezaujatě informovat, teprve cílem publicistiky je veřejné mínění ovlivňovat (nikoli však manipulovat). Zájem na rozlišování obou žurnalistických odvětví je v pravém slova smyslu „veřejný“, neboť pouze kvalitním zpravodajstvím informovaná veřejnost je s to činit si na mediálně zprostředkované události názor, případně se k určitému publicistikou prezentovanému názoru „kvalifikovaně“ přiklonit, což bylo v daném případě veřejnosti umožněno právě i díky názoru prezentovanému Ondřejem Konrádem v rámci stěžovatelem kritizovaného příspěvku (srov. rozsudek ze dne 26. 5. 2010, čj. 3 As 6/2010-71).
- Miroslav Ševčík a obsazování vedení NHF vlastními lidmi ve znění: „… a místo nich dosazoval osoby, jaké by se za jiných okolností na podobné posty těžko dostaly.“
O čistkách na NHF psal nedávno velmi detailně on-line deník Aktuálně.cz.
„Silné postavení na VŠE si Ševčík buduje už od 90. let. Nynější senát je složený převážně z loajálních lidí, které s děkanem pojí nejrůznější vazby. Například vedoucí katedry práva Jan Vondráček zastupoval Ševčíka v osobních soudních sporech. Naposledy o ochrannou známku atletického závodu Memoriál Josefa Odložila, který Ševčík pořádal, dokud si ji nezaregistroval jeho bývalý kamarád Pavel Šourek.“
Ve svých vzpomínkách tuto skutečnost výslovně uvádí také bývalý děkan NHF VŠE Jiří Schwarz:
„Na konci druhého funkčního období Schwarz jako svého nástupce podpořil ve volbě ze tří kandidátů právě Ševčíka. Dvojice kolegů a přátel údajně uzavřela dohodu, označovanou Schwarzem za „kolegiální slib“. Fakulta měla ve svém dalším směřování navázat na dosavadní fungování a klást důraz na otevřenost, propojení se světovou akademickou obcí a také výuku v angličtině.
Namísto toho došlo k vlně vynucených odchodů akademiků, kteří z velké části na fakultu nastoupili právě za Schwarze, a najednou byli obviňování ze špatného hospodaření a neprůhledného vyplácení odměn na katedrách. „Byl to jen účelový nástroj, aby se Ševčík zbavil sobě nepohodlných lidí,“ vzpomíná Schwarz.“
O tomtéž již dříve obsáhle informovaly Lidové noviny.
„Dění na Národohospodářské fakultě pod Ševčíkovým vedením se vůbec vymyká standardním představám, jak by měla taková fakulta fungovat. Za minulé dva roky se stala vděčným tématem médií. Poté co Ševčík v červnu 2012 odvolal vedoucího katedry institucionální ekonomie Davida Lipku, se spustila mediální lavina. Odešli nebo byli odejiti někteří přednášející, kteří se vůči vedení fakulty začali vymezovat. Fakultu v souvislosti s kauzou opustilo zhruba 15 lidí (výroční zpráva za rok 2012 uvádí celkem 90 vyučujících na fakultě).“
- Nabádání studentů volit Trikolóru ve znění: „… stranu Trikolóra dokonce nabádal studenty volit.“
Tento fakt popisují server SeznamZprávy a týdeník Respekt.
„Den před volbami některým bývalým studentům od Ševčíka přišel e-mail s názvem „Za svobodu, za Českou republiku volte 8, kroužkujte 36“, který je vyzýval k podpoře Trikolóry coby „jediného konzervativního politického hnutí“. „Trikolóra, Svobodní, Soukromníci mají nejlepší program pro ty, kteří jsou vlastenci. Pro ty, kteří dávají přednost České republice před Evropskou unií. Pro ty, kteří chtějí být pokračovateli v Baťových tradicích,“ píše v tu dobu proděkan Národohospodářské fakulty ve zmíněném e-mailu, kde si mimo jiné říká také o vlastní podporu.“
https://www.respekt.cz/agenda/sevcik-psal-byvalym-studentum-aby-do-snemovny-volili-trikoloru
- Účast Miroslava Ševčíka na protiukrajinské demonstraci ve znění: „…účasti v davu hodlajícím strhnout ukrajinskou vlajku z Národního muzea.“
O této skutečnosti mluví ve svých prohlášeních přímo vedení VŠE a vyvozuje z něj svůj následný postup vůči tehdejšímu děkanovi NHF.
„Vystupování děkana NF je za hranou dlouhodobě a včerejší vystoupení nebylo výjimkou. Ačkoli si to pan děkan myslí, nelze oddělit jeho soukromé názory a činy od faktu, že zastává veřejnou funkci,“ uvedla škola na Twitteru.
Přítomnost pana Ševčíka na demonstraci (a nejen jejím závěru) nepřímo potvrzuje také analýza videí z inkriminované demonstrace.
https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/vinohradska-12-sevcik-demonstrace-kubant_2303150600_pj
- Zhoršená kvalita výuky na NHF VŠE ve znění: „…fakulta upadá, hlásí se na ni stále méně studentů a vyučující nebere ekonomická obec vážně.“
Dokazuje ji řada konkrétních statistik, monitorujících kvalitu výuky na fakultě, na která ve svých textech poukazují Daniel Munich, Libor Dušek, již zmíněný exděkan Jiří Schwarz a uvádí je také rektor VŠE jako důvod svého postupu vůči fakultě.
„Během Ševčíkova působení klesl počet přihlášek na NF nejvíc ze všech fakult VŠE (viz graf.)“
https://x.com/dusek_libor/status/1635394927600472066
„Jenom čtyři vysoké školy v ČR smějí jmenovat profesory v oboru ekonomie či ekonomické teorie. Národohospodářská fakulta z tohoto klubu teď vypadne.“
- Akademický senát NHF VŠE Miroslav Ševčík dále ovládá ve znění: „…ex-děkan ho evidentně pořád ovládá“ a „…nikdo nepochybuje, že fakultu de facto povede dál zase on.“
Zřetelně to plyne již z odpovědí v bodu č. 1. Tuto skutečnost uvádí také bývalý děkan fakulty Zdeněk Chytil.
„Akademický senát Národohospodářské fakulty VŠE na dnešním jednání nástupce Miroslava Ševčíka nezvolil. Jediný uchazeč, bývalý děkan Zdeněk Chytil, získal jen jeden hlas. Senát je podle Chytila nadále loajální odvolanému Ševčíkovi. (…) „Jsou bývalým děkanem v podstatě řízení,“ tvrdí. Fakulta podle něj bude mít ještě velké problémy, očekává, že z ní odejdou i další lidé. „Senát se zachoval naprosto diletantsky, mají máslo na hlavě. Jsou neustále panu Ševčíkovi loajální,“ dodal.
- Možnost zrušení současné NHF VŠE kvůli jejímu neutěšenému stavu ve znění: „…může vzniknout fakulta téže specializace.“
iRozhlasu ji potvrdil rektor VŠE Dvořák
V opačném případě otevřeně připustil zrušení celé fakulty. „Pokud by situace měla být taková, že se jí to nepodaří a bude to pro školu znamenat další problémy nebo zátěž, tak v té chvíli tomu nemohu přihlížet a nic nedělat. Není to problém jedné fakulty, ale už celé školy. Pokud to fakulta nezvládne, tak musím já a senát konat. Když se podíváte, jaké tam jsou možnosti, tak jich tam moc není,“ vysvětlil.
S ohledem na výše uvedené uzavíráme, že Český rozhlas v případě stěžovatelem kritizovaného příspěvku nikterak nepochybil, neboť se jedná o publicistický příspěvek, který je zcela v mezích práva na svobodu projevu v mediálním prostoru.
Ondřej Suchan
ředitel Zpravodajství Českého rozhlasu
