Stížnost pana posluchače ohledně rozhovoru se slovenským ministrem zahraničí (květen 2024)
Projednáno na veřejné schůzi Rady Českého rozhlasu 28. 5. 2024.
Stížnost posluchače
Dobrý den,
při Interview Plus moderátorky Kamily Schusterové se slovenským ministrem zahraničí Juraje Blanárem (https://plus.rozhlas.cz/valka-na-ukrajine-nema-vojenske-reseni-nazory-suverennich-zemi-je-treba-9199747) jmenovaná prakticky nijak nekorigovala, nerozporovala či nekofrontovala ministra s odlišnými pohledy na válku na Ukrajině, zejména stran účelnost vojenské pomoci, přestože se to mnoha momentech nabízelo a pan Blanár s gustem používal ruské narativy. Domnívám se, že úkolem moderátora je vést kritický a "zkoumající" rozhovor, nikoli dělat druhé straně uctivou stafáž, jak naneštěstí předvedla paní Schusterová, jejíž interview bylo stejně asertivní a pokoušející se dobrat pravdy jako památné rozhovory Jaromíra Soukupa s Milošem Zemanem. Výřečného ministra nijak nepřerušovala a nechala jej bez reakce vést dlouhé minuty trvající monology. Dané chování považuji za tristní, neprofesionální a v rozporu s posláním Českého rozhlasu.
Vyjádření Rady ČRo
Vážený pane posluchači,
Rada ČRo se v tomto případě plně ztotožňuje s postojem šéfredaktora stanice ČRo Plus, který objasnil souvislosti zařazení Vámi kritizovaného rozhovoru do vysílání Českého rozhlasu. Věříme, že jeho vysvětlení ve Vás posílí důvěru v rozvážný způsob, se kterým tato instituce přistupuje k naplňování veřejné služby.
S přátelským pozdravem, jménem Rady ČRo
Ondřej Matouš
předseda Rady ČRo
Vyjádření vedení ČRo
Vážený pane posluchači,
děkujeme za váš podnět i za to, že vysílání ČRo Plus pečlivě sledujete a máte na něj vysoké nároky. Velmi si toho vážíme. Registruji vaši výhradu k výkonu moderátorky/redaktorky Kamily Schusterové v rozhovoru se slovenským ministrem zahraničí Jurajem Blanárem. Vysvětluji klíčový kontext, v rámci kterého jsme se rozhodli rozhovor s ministrem Blanárem do vysílání zařadit. Výsledek nedávných slovenských parlamentních voleb a kampaň před hlasováním prezidentským tamtéž vytvořil pro nás velmi nepříjemnou realitu, kterou bohužel známe i z některých dalších kontextů. Představitele stran Směr, Hlas nebo SNS se začali našemu vysílání ve velkém vyhýbat. Nevím, co všechno kromě sporů s tamní veřejnoprávní RTVS v tom hraje roli, pro nás je to ale skutečnost, se kterou se musíme složitě vyrovnávat.
Zákon nám ukládá být ve zpravodajství objektivní, neutrální a usilovat o maximálně pestrý pohled na jednotlivá témata. Máme inteligentní posluchače, kteří si dokáží jednotlivé podněty vyhodnotit a učinit si na ně vlastní názor. Ke Slovensku se nám – kvůli výše zmíněné skutečnosti – ve vysílání množí pohledy pouze z jedné strany politického a názorového spektra. V týdnu před prvním kolem voleb u nás na větší ploše hovořil například bývalý prezident Andrej Kiska, ale i řada podobně laděných novinářů nebo komentátorů.
Je naší povinností se pokoušet tuto skutečnost v míře možné vyrovnávat. Nesčetněkrát jsme nabízeli rozhovor všem čelným představitelům výše zmíněných slovenských vládních stran, až na čestné výjimky ho buď odmítli, nebo na nabídku vůbec nereagovali. Naše spolupracovnice Kamila Schusterová, spolupracující s pořadem Stretnutie pro slovenskou menšinu v ČR, nakonec získala souhlas Juraje Blanára k delšímu rozhovoru, vázaný nicméně výhradně na tuto platformu. Za normálních okolností bychom interview odmítli. V tomto případě jsme to při absenci jiných variant považovali za důležitou službu posluchači i s vědomím toho, že rozhovor by náš obvyklý moderátor/moderátorka provedli na vyšší úrovni. Tuto možnost jsme ale bohužel k dispozici neměli. Rozumím, že máte na tento krok jiný pohled, snad vám moje vysvětlení osvětlí důvod, proč jsme ho jako veřejnoprávní stanice učinili.
Doporučuji v tomto kontextu publikaci Karla Hvížďaly „Základní pojmy a struktura veřejnoprávní instituce“, in: Moc a nemoc médií, Praha 2003, která podobné situace a způsoby jejich řešení popisuje. Prostor veřejnoprávního média je ze své podstaty určen nejen pro majoritní názory, ale i relevantní menšinové, zákon nám ukládá o ně s maximálním nasazením usilovat. Smutnou realitou zůstává, že u některých to jde jen velmi komplikovaným způsobem a o co více zástupci tohoto názorového spektra komunikaci komplikují, o to více si pak někteří z nich veřejně stěžují, jak nejsou v našem zpravodajství „dostatečně zastoupeni“…
S pozdravem a přáním všeho dobrého
Mgr. Pazderka Josef, MSc.
šéfredaktor ČRo Plus
