Stížnost A. Hanáčkové a kolektivu ohledně zveřejněné fotografie moderátora L. X. Veselého (září 2020)

Text stížnosti

Dobrý den,

v příloze najdete stížnost Radě Českého rozhlasu, kterou s kolegyněmi a kolegy adresujeme všem členům Rady a žádáme o její projednání.

S pozdravem

Andrea Hanáčková

Vyjádření Rady ČRo

Vážení,

děkujeme za Váš podnět. V této souvislosti jsme požádali o stanovisko vedení Českého rozhlasu. Vyjádření ředitele Regionálního vysílání Jana Mengera připojujeme k naší odpovědi.

Radní se s Vaší stížností i stanoviskem Jana Mengera důkladně seznámili. S obsahem vyjádření ředitele Regionálního vysílání se ztotožňují. Většinově se shodli, že k porušení předvolebních pravidel Českého rozhlasu nedošlo. Pan Lubomír Veselý nebyl iniciátorem společného snímku s Tomášem Vandasem, ani ho nešířil v médiích (sociálních sítích). Kvitujeme příslib, že znění předvolebních pravidel v budoucnu Český rozhlas upraví. Doporučujeme spolupracovníkům a zaměstnancům Českého rozhlasu, aby v každé situaci pečlivě zvažovali, jaké důsledky může mít jejich jednání pro obraz Českého rozhlasu jako veřejnoprávní instituce.

Upozorňujeme, že Rada Českého rozhlasu má primárně kontrolovat hospodaření Českého rozhlasu a dodržování zákona či kodexu. Radě jako demokratickému orgánu nepřísluší vyjadřovat se k tomu, s kým se zaměstnanci či spolupracovníci Českého rozhlasu ve svém volném čase smějí či nesmějí stýkat, které akce mohou navštěvovat, a které nikoli. Pokud by radní jakkoli ingerovali do osobnostních práv zaměstnanců a spolupracovníků Českého rozhlasu, mohli by se obvinění například z extremismu naopak dočkat sami.

S pozdravem

Ing. Miroslav Dittrich,
předseda Rady ČRo

Vyjádření vedení ČRo

Předmětem stížnosti je „Jednání moderátora veřejnoprávního rozhlasu Luboše Xavera Veselého a vedení Českého rozhlasu, které toto jednání opakovaně a bez následků toleruje“.

Nejprve bych rád uvedl na pravou míru několik nepřesností, chyb a zkreslených faktů, které tato stížnost obsahuje:

1. „Dne 10. 8. 2020 byla zveřejněna fotografie, na které je pan Veselý zachycen, jak pózuje s Tomášem Vandasem, předsedou ultrapravicové Dělnické strany sociální spravedlnosti a kandidátem za tuto stranu do nadcházejících krajských voleb.“

Akce, na které byla fotografie pořízena, se konala 15. 8. 2020, tudíž fotografie nemohla být zveřejněna 10. 8. 2020, jak je ve stížnosti špatně uvedeno. Stejně tak Tomáš Vandas, který fotografii zveřejnil na svém twitterovém účtu bez vědomí pana Veselého, v nadcházejících volbách nikam nekandiduje (samotná Dělnická strana sociální spravedlnosti pak na kandidátkách v jednotlivých krajích figuruje).

2. „Samotný fakt, že se moderátor a radní veřejnoprávních médií nachází na setkání neonacistů v jiné než ryze pracovní situaci, je v demokratické liberální společnosti neakceptovatelný.“

Akce, které se Lubomír Xaver Veselý zúčastnil, nebylo setkání neonacistů, ale tzv. Vlastenecké setkání, které proběhlo zcela v souladu s platnými zákony ČR, nepořádala ho žádná politická strana ani hnutí a záštitu nad touto akcí převzal prezident České republiky Miloš Zeman. Vlastenecké setkání pořádala soukromá osoba, událost byla veřejně přístupná a měla charakter panelových diskusí vybraných řečníků.

3. „Stejně jako je pan Veselý odpovědný za svoje jednání a chování jako zaměstnanec ČRo, tak je ČRo odpovědný za jednání a chování svých zaměstnanců.“

Pan Veselý není zaměstnancem Českého rozhlasu, ale externím spolupracovníkem (tvůrcem) – konkrétně moderátorem dvou zábavných pořadů, talkshow Xaver a host a soutěžního Xaverova veselého kvízu. Ze smluvního hlediska nemá spolupráce výhradní charakter ani z jedné strany, tj. pan Veselý není smluvně omezen v jiné autorské, resp. publicistické činnosti pro další média či vlastní platformy.

4. „Větším problémem v aktuální kauze jsou však protežování a nadržování jedinému moderátorovi, jehož chyby, jednání za hranicí novinářské etiky a zjevná porušení Kodexu i zaměstnaneckých pravidel jsou tolerovány a omlouvány.“

Nejen z tohoto tvrzení v zaslané stížnosti může vzniknout dojem, že je na pracovníky ČRo uplatňován tzv. „dvojí metr“. Toto zásadně odmítám, a pokud stěžovatelé používají podobné výroky, předpokládal bych, že korektně uvedenou konkrétní příklady k posouzení.

Dále je v reakci na stížnost důležité uvést:

• Lubomír Xaver Veselý se dle svých slov jel na Vlastenecké setkání podívat ze zvědavosti v rámci své publicistické činnosti jako youtuber, následně pak na zpáteční cestě své zážitky streamoval na vlastním YouTube kanálu Xaver Live (z příspěvku lze zaslechnout, že pan Veselý ne se vším, co na akci zaznělo, souhlasil). Na této akci Lubomír Veselý nijak veřejně nevystoupil, pouze se vyfotografoval s cca 30 lidmi, kteří o to požádali, přičemž prý postupoval standardně jako jindy, když ho lidé na veřejnosti poprosí o společnou fotografii.
• Lubomír Xaver Veselý nedal souhlas k uveřejnění fotografie, Tomáš Vandas ji zveřejnil na svém twitterovém účtu bez jeho vědomí. Pan Veselý také neučinil žádné aktivní kroky směřující k prezentaci fotografie na veřejnosti, stejně tak Tomášovi Vandasovi ani Dělnické straně sociální spravedlnosti nevyjádřil žádnou podporu, naopak se následně ve videu na vlastním YouTube kanálu od jakékoli podpory veřejně distancoval. A ani text uveřejněný Tomášem Vandasem na sociální síti pod fotografií neobsahuje tvrzení o podpoře (doslovně: „A ještě jedno foto ze setkání v Příčovech s Lubošem Xaverem Veselým.“).
• Možnosti Českého rozhlasu přikazovat svým zaměstnancům či spolupracovníkům, s kým se mohou nebo nemohou fotit, je třeba poměřovat právem na svobodu projevu a vyjadřování názorů zaručeným občanům ČR Listinou základních práv a svobod.
• Český rozhlas se ke zmiňované fotografii vyjádřil – její pořízení a následnou publikaci ve veřejném prostoru nepovažuje v daný okamžik za vhodnou, o čemž byl pan Veselý zpraven.

S ohledem na danou stížnost považuji za zásadní zdůraznit následující:

Český rozhlas neakceptuje, ani nelegitimizuje projevy náklonnosti a sympatií k ultrapravicovým uskupením, stejně jako by neakceptoval, ani nelegitimizoval projevy náklonnosti a sympatií k uskupením v jakékoli jiné části politického spektra.

Z hlediska relevantních platných právních norem a souvisejících dokumentů, na které je zachycen Lubomír Xaver Veselý s Tomášem Vandasem, se má celá věc takto:

• Zákon o provozování rozhlasového a televizního vysílání (zákon č. 231/2001 Sb.) neomezuje moderátory zábavních pořadů v jejich aktivitách mimo rámec obsahu vysílaných pořadů. Pro moderátory a redaktory zpravodajských a politicko-publicistických pořadů platí, že nesmějí účinkovat v obchodních sděleních, které by byly vysílány v rozhlasovém nebo televizním vysílání. Nic z toho se v daném případě nestalo.
• Z hlediska zákona o Českém rozhlasu (zákon č. 484/1991 Sb.) je rozhodující, že k situaci s fotografií došlo mimo práci (tvůrčí činnost) moderátora v Českém rozhlase. Moderátor nemá výhradní smlouvu o spolupráci s Českým rozhlasem a může tak působit v jiných médiích nebo na vlastních platformách. Zákon o Českém rozhlasu tedy nemohl být porušen, netýkal se pořadu Českého rozhlasu. Zákon samotný potom pro tvůrce nestanoví zvláštní omezení pro jejich působení mimo rámec pořadů Českého rozhlasu.
• Kodex Českého rozhlasu je závazný také pro externí spolupracovníky, což je opřeno o ustanovení § 8 odst. 1 písm. d) zákona o ČRo (zásady naplňování veřejné služby v oblasti rozhlasového vysílání), resp. o čl. 5.6 ve spojení s příslušnou smlouvou sjednanou mezi externím spolupracovníkem a Českým rozhlasem. Kodex ČRo ve stávající verzi s ohledem na dobu svého vzniku a schválení v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR cca před 16 lety v sobě explicitně neobsahuje některé body týkající se interaktivní, resp. vizuální formy komunikace, např. pravidlo reflektující fotografování či natáčení (pořizování videí) moderátorů a redaktorů na veřejnosti. Z tohoto pohledu tedy nemohl být Kodex ČRo porušen.

Pokud jde o možné zpochybnění nezávislosti a nestrannosti Českého rozhlasu v souvislosti s pořízenou fotografií, přičemž tato otázka by nabývala na významu zejména u moderátorů a redaktorů zpravodajských a aktuálně publicistických pořadů, je v tomto ohledu podstatné, že se Lubomír Veselý následně distancoval od podpory Tomáše Vandase, a to bez výrazného prodlení od okamžiku uveřejnění fotografie. Díky tomuto kroku nebyla nestrannost Českého rozhlasu porušena, nedošlo tak ani k porušení Kodexu ČRo. Výše uvedené se analogicky týká i možného střetu zájmů, přičemž je nutné v této souvislosti zdůraznit, že předmětné konání se netýkalo programového obsahu ČRo.

• Pokud jde o Pravidla Českého rozhlasu v souvislosti s volbami do 1/3 Senátu Parlamentu ČR a do zastupitelstev krajů v roce 2020 (dále jen Pravidla), i zde hraje zásadní roli, že popisovanou situací nebyl zasažen programový obsah. Povinnosti Českého rozhlasu v předvolebním období nebyly porušeny, situace neměla jakýkoliv vliv na vysílaný či jinak Českým rozhlasem publikovaný obsah.

Pravidla nicméně stanoví některá omezení pro působení zaměstnanců a spolupracovníků Českého rozhlasu v předvolebním období mimo rámec pořadů. Z pohledu zaslané stížnosti je zásadní čl. 2.5 Pravidel, který zakazuje zaměstnancům a spolupracovníkům, aby se podíleli na jakékoliv propagaci subjektů, kandidátů, politiků nebo registrovaných třetích osob. Zaměstnanci a spolupracovníci nesmějí ohrožovat nestrannost a důvěryhodnost Českého rozhlasu nebo poškozovat či ohrožovat jeho dobrou pověst a jsou povinni se zdržet jakýchkoliv vystoupení na podporu subjektů, kandidátů, politiků nebo registrovaných třetích osob, a to i ve formě vyjadřování a publikování svých osobních názorů a komentářů na politické záležitosti v jiných médiích, na internetových stránkách (včetně blogů) a na sociálních sítích. Za propagaci subjektu, politika nebo kandidáta se považuje i prezentování a viditelné umísťování fotografií, plakátů, samolepek, odznaků a dalších materiálů vyrobených na podporu nebo naopak za účelem poškození kandidátů. Toto ustanovení by mohlo být v krajním případě posuzováno jako porušení Pravidel, byť by šlo skutečně o hraniční případ. V situaci, kdy ovšem následně (s odstupem dvou dnů) moderátor Veselý veřejně Tomáše Vandase odsoudil včetně jeho politických aktivit, nelze o podpoře hovořit. Došlo dokonce k opaku, tj. k odsouzení kandidujícího politického subjektu, což je nestandardní přístup, který se paradoxně mohl dostat do konfliktu s Pravidly z opačné strany, ale v daném případě bylo ohrazení se namístě v reakci na to, že pan Vandas fotografii uveřejnil a vyvolal tak zdání možné podpory. K osobní kritice kandidujícího subjektu nedošlo ve vysílání Českého rozhlasu, ale v rámci soukromé obrany pana Veselého. Ani v tomto ohledu tak vzhledem k okolnostem nelze hovořit o porušení Pravidel, byť z opačné strany (tj. kritikou počínání Tomáše Vandase).

Na základě výše uvedených faktů mohu konstatovat, že v této věci nebyl porušen žádný platný právní předpis a díky včasnému distancování od takové interpretace fotografie, která by mohla být chápána jako možný výraz podpory, nedošlo ani k porušení Kodexu ČRo nebo Pravidel ČRo v souvislosti s nadcházejícími volbami.

Aby pro příště nebyla zavdána příčina k pochybnostem, o to více v předvolebním období, je i po této zkušenosti na místě, jak už Český rozhlas také deklaroval, doporučit zaměstnancům a externím spolupracovníkům Českého rozhlasu zdržet se pózování na fotografiích s volebními kandidáty či vedoucími činiteli jakýchkoli kandidujících politických subjektů. V tomto duchu budou také upravena předvolební pravidla pro následující volby.

Bc. Jan Menger
ředitel Regionálního vysílání Českého rozhlasu