Posluchačka Andrea Pergelová (červenec 2014)
Projednáno na veřejné schůzi Rady Českého rozhlasu 30. 7. 2014
Text e-mailové stížnosti
Vážení členové Rady ČRo,
jako poctivý daňový poplatník, plátce koncesionářských poplatků a pravidelný konzument veřejnoprávního rozhlasového vysílání bych ráda podala stížnost na sérií reportáží, které byly odvysílány v průběhu dne 28.5. 2014 na nejsledovanější stanici ČRo - Radiožurnál. Má stížnost se týká zejména objektivity zpravodajského týmu, který se podílel na zpracování tématu "šarlatánství a sektářství" alternativního terapeuta Jiřího Suchého.
Nejsem vůbec spokojená s výkonem služby veřejnosti v tomto konkrétním případě, domnívám se, že šlo o zpravodajství a publicistiku neobjektivní, nerespektující Etický kodex ČRo a proto podávající naprosto zkreslený dojem o zobrazovaných skutečnostech. Přiznám se, že nevím, zda nemám v tomto světle začít pochybovat o všem, co z Vaší stanice uslyším.
Ráda bych poctivě a otevřeně uvedla, že s Jiřím Suchým mám osobní zkušenost. Je to asi logické, pravděpodobně bych jinak na Vaše informování o problematice nemohla reagovat. Váš běžný posluchač, který s tématem obeznámen není, totiž ve Vašem podání dostal jednu jedinou informaci: výše zmiňovaný člověk je podvodník a vrah a všichni si na něj dejte pozor, na jemu podobné též! A to mne právě děsí.
Na základě jednoho svědectví (tedy rodiny zemřelého) a jedné zkušenosti nastrčené "volavky" se skrytým mikrofonem, z jejichž rozhovoru jsme slyšeli pouze obratný a jednostranný sestřih, lze v dnešní době obvinit před milionem Vašich posluchačů konkrétní osobu, jmenovat jí plným jménem včetně místa, kde žije a působí a ani si neověřit, zda neexistuje náhodou někdo, kdo naopak s jejich prací a působením má zkušenost jinou?
Ano, zcela neanonymně se přiznávám, já zkušenost mám, a kladnou. Navíc znám nejméně deset svéprávných, vzdělaných a dospělých lidí, kteří mají obdobné zkušenosti, jako já - Zjišťoval reportér Janek Kroupa, kolik podobných lidí přišlo do Slunce naděje pro terapeutickou pomoc? Zda se v popsaném případě nejednalo o ojedinělou situaci, kdy se klient sám rozhodl, že už nemá sílu bojovat a že to "prostě vzdá"? Zda náhodou někdo, kdo znal onoho nešťastníka, co zemřel na leukemii, nemá jiný názor na údajné sektářství a využívání ze strany Jiřího Suchého, než jeho rodiče? Promiňte, ale absence všech těchto otázek v interpretaci případu způsobuje mé obavy o objektivitě zpravodajského týmu Radiožurnálu ..
Protože nejsem právník, jen se laicky ptám: "Kde je presumpce nevinny?", "Kde je dodržování zákona na ochranu osobních údajů?" a "Nebyla náhodou porušena práva na ochranu osobnosti v tom smyslu, že bylo opakovaně uváděno celé jméno, včetně názvu společnosti a sídla v kontextu více než hanlivém a urážejícím, a to bez jakýchkoliv jiných důkazních materiálů než pouhého, dle mého názoru, tendenčně pořízeného materiálu?".
Nevím, zda je pro Vás jeden nespokojený posluchač důležitý, ale věřím, že pokud nás bude více, třeba se něco změní nebo se mi dostane alespoň nějakého vyvrácení mých pochybností a třeba pak ráda změním názor..
Závěrem mého dopisu bych ráda podala konkrétní podnět k prověření.. a žádám Vás o prošetření objektivity vysílaných příspěvků a následných komentářů několika Vašich redaktorů, jež uváděli popř. vedli diskuze k reportážím Janka Kroupy v průběhu celého dne.
Pro ilustraci uvádím konkrétní body Etického kodexu Českého Rozhlasu, jež považuji za nenaplněné a mé osobní komentáře k nim:
6.6 Ve zpravodajských a publicistických pořadech Český rozhlas dbá na přesnost a
nestrannost, spočívající především ve zjišťování a ověřování skutečnosti.
dle mého soudu nebyl dán dostatečný prostor nařčené protistraně
6.7 Český rozhlas striktně rozlišuje mezi informací zpravodajského charakteru (zprávou)
a hodnotícím soudem (komentářem). Zprávou se rozumí informace o určitém ději
nebo stavu obsahující zpravidla také informaci o postojích hlavních aktérů události,
která je předmětem zprávy. Není dovoleno vydávat za zprávy pouhé domněnky.
Hodnotící soud vyjadřuje názory, postoje nebo pocity. Český rozhlas ve svém
vysílání jednoznačně, pro posluchače zřetelně, odděluje zprávy od hodnotících
komentářů. Zvláště není přípustné směšovat zprávu a hodnotící soud v jedné větě
redaktora.
celkové vyznění reportáží a následná reakce několika redaktorů mne opakovaně nepřesvědčovala o tom, že by jejich vyznění bylo nestranné (často používali hodnotící slovo šarlatán a přednášeli ho posluchačům jako jednoznačnou realitu, ostatně do dneška je na homepage webu Radiožurnálu článek, který nese název "Proč zemřel muž, který uvěřil šarlatánovi?" - není to snad hodnotící soud? )
6.8 Zpráva musí být založena na zjištěných a ověřených údajích. Český rozhlas je při
získávání a zpracovávání informací plně povinen zjistit a posluchačům
zprostředkovat věcně správný obraz skutečnosti. V případech, kdy to není beze
zbytku uskutečnitelné pro nemožnost opatřit si všechny informace, musí postupovat
tak, aby se pravdě maximálně přiblížil. Zamlčení důležité informace nebo potlačení
jejího podstatného aspektu je vždy hrubým porušením této povinnosti.
Věcně správný obraz skutečnosti dle mého názoru podán nebyl, a to proto, že nedostal dostatečný prostor nikdo jiný než rodina zemřelého (zemřelý sám za sebe již mluvit jistě nemůže, ale ví někdo, v jakém vztahu s rodinou byl? )
Dále bych vyzdvihla poslední větu tohoto bodu. Považuji za zamlčení podstatného aspektu skutečnost, že zmiňovaný Jiří Suchý dokázal svou několikaletou terapeutickou činností pomoci mnoha lidem, ba dokonce dopomoci k výraznému zlepšení jejich zdravotního stavu, což reportér Janek Kroupa podle všeho vůbec ani nezjišťoval (a nebo nechtěl zjišťovat, protože to celé vyznění kauzy mohlo zásadně ovlivnit? )..
Čl. 7 Diskusní pořady a pluralita
Zde byly dle mého soudu porušeny snad všechny hodnoty, které v kodexu hlásáte.
Když na svém webu prezentujete Dvacet minut radiožurnálu jako diskusní pořad, kde byla v tu chvíli dodržena pluralita, kde dostaly prostor obě strany? Popř. kde sehrál moderátor (tuším Helena Šulcová) roli kvalifikovaného oponenta, kde byla její nestrannost ve chvíli, kdy několikrát zopakovala odsudek šarlatánství a podvodu vzhledem k tématu spjatému s konkrétní osobou?
Závěrem bych Vám ráda poděkovala za čas, který věnujete mému obsáhlému textu a věřím ve smyslu obecných právních předpisů i obyčejné lidské slušnosti ve Vaši smysluplnou a včasnou odpověď..
S pozdravem,
Andrea Pergelová
Odpověď Rady ČRo
Vážená paní Pergelová,
jménem Rady Českého rozhlasu tímto odpovídám na Vaši stížnost z 2. 6. 2014.
Radní si dohledali všechny části vysílání ČRo k danému tématu a seznámili se rovněž s psanými texty a videonahrávkou. Neshledali žádné pochybení na straně Českého rozhlasu.
Rada ČRo si rovněž vyžádala prostřednictvím generálního ředitele Českého rozhlasu vyjádření ze strany ČRo. Vypracoval je Jan Pokorný, šéfredaktor Radiožurnálu.
Rada Českého rozhlasu toto vyjádření na své veřejné schůzi dne 30. července 2014 vzala na vědomí. Text připojujeme v příloze.
Vážená paní Pergelová, děkujeme Vám za Váš zájem o Český rozhlas i za to, že jste se věnovala poskytnutí zpětné vazby k jeho práci.
S pozdravem
Doc. PhDr. Michal Stehlík, Ph.D.
předseda Rady ČRo
Odpověď za Český rozhlas
V kritizované reportáži nezaznělo nic víc, než fakta. Mladý muž s vážným onemocněním se odevzdá do rukou člověka, který mu zakazuje návštěvy lékařů, tvrdí rodičům, že se stav nemocného lepší - a on krátce nato umírá.
Figurant, který sehrál roli člověka s onkologickým onemocněním, přinesl jasný důkaz, že pan Suchý se přinejmenším mýlí, když tvrdí, že vidí u našeho figuranta nádor v mozku, tento zmenšuje a zapouzdřuje. Ten muž byl zcela zdráv. Považovali jsme za správné upozornit ostatní posluchače, kteří se v takových situacích můžou ocitnout, na úskalí, které tento druh "léčby" s sebou nese.
Reportér J. Kroupa pak navštívil pana Suchého s mikrofonem a kamerou, aby mu dal prostor k vysvětlení, prezentaci vlastního stanoviska. Výsledek jsme viděli a slyšeli.
Reportáže nikoho nedehonestovaly. Naším cílem bylo vyvolat veřejnou debatu nad tímto tématem. V žádné reportáži, ani ve Dvaceti minutách Radiožurnálu jsme netvrdili, že alternativní léčba je podvod. Jen jsme poukazovali na nebezpečí, které v případě některých "léčitelů" může hrozit. A nadále sledujeme, jak bude postupovat ministerstvo zdravotnictví, jehož ministr slíbil, že se na základě odvysílaných reportáží bude zabývat změnou legislativy.
Jan Pokorný,
šéfredaktor ČRo Radiožurnál