Posluchač Viktor Matějec (červenec 2014)

Text e-mailové stížnosti

Dobrý den, vážená Rado !

Rád bych tímto požádal Radu, aby využila svého vlivu na Český rozhlas a pokusila se pozvednout kulturu jazyka, který se z veřejnoprávního média šíří. Ono jde spíš o to, aby kultura jazyka neklesala. Nemám na mysli jen mluvnickou korektnost češtiny. Z rozhlasu se šíří i obsahově posunuté výrazy a slovní spojení, nelogická spojení a to nejen v češtině ale rovněž v cizích slovech. Uvědomte si, že rozhlas poslouchá široká veřejnost a že mnohé chybné výrazy se tak mohou dostat do obecného povědomí. Média, zejména veřejnoprávní, musí nést přiměřenou odpovědnost za kulturní a korektní projev.

Příklady z různých soudků:
Nesprávné skloňování často užívaných podstatných jmen "nemoc" a "práce" se stává téměř pravidlem.
Trvale se plete třetí a čtvrtý pád zájmena "já".
Za uši mě tahají rčení "jsem za to rád", "budu se účastnit". Vůbec, jakoby mnozí moderátoři chyběli ve škole, když se braly slovesné vidy. Možná že také chyběli ve škole, když se probíralo, že existují přivlastňovací přídavná jména a nejen druhý pád podstatného jména.
Každý den v dopravních zprávách se nepochopitelně se používá francouzská výslovnost pro "Global Assistance". Nemýlím-li se, francouzsky by to bylo "Assistance globale", aby to vůbec mělo smysl.
Dopravní zpravodajství obzvlášť hýří jazykovými kuriozitami. Pominu-li úsměvné telefonáty posluchačů, od profesionálů z rozhlasu se lze doslechnout, že "nehoda byla odstraněna". Podstatné jméno "nehoda" označuje událost a nikoliv hromadu šrotu nebo mrtvolu. Snad byly odstraněny "následky nehody". Také jsem nejednou slyšel, že se stala "nehoda autobusu do svodidel".
Další kuriozita z posledních dnů, a sice že "v ulici V Holešovičkách je klasická zácpa". K tomu jen, že hlasatel určitě nemá "klasické vzdělání".
Myslím, že hláška "jsou v sobě dodávka s osobním autem" také do veřejnoprávního rozhlasu nepatří. V sobě jsou tak nanejvýš dvě prostitutky, když se perou o kořena.
Dále lokalizace událostí na dálnicích podle kilometrovníků. "Nultý kilometr" není, není ani "sto čtyřicátý a půltý" kilometr. Podobně, jako nemůže být závodník na nultém ani na půltém místě na mistrovství. Děti se ve škole na celém světě učí, že existují přirozená čísla, což jsou celá čísla počínající číslem jedna, a že od těchto čísel lze utvořit řadové číslovky. Když má něco hodnotu nula, pak je to nulové. Nulté pořadí je nesmysl. Mimochodem, ty prapodivné kritizované řadové číslovky nelze přeložit do žádného cizího jazyka.

A tak by se dalo pokračovat dál a dál. Budiž však také řečeno, že malé obsahově zaměřené stanice jsou opravdu i jazykem mnohem kulturnější než povrchní Radiožurnál.

Děkuji předem, že mi nebudete nic vysvětlovat a zdůvodňovat ale že podobné a další kousky už v rádiu tolik nebudou.

Ing. Viktor Matějec

Odpověď Rady ČRo

Vážený pane inženýre,

reagujeme tímto na Vaši stížnost z 23. dubna 2014.
Při pracovním setkání předsednictva a několika dalších členů RČRo s vedením Českého rozhlasu dne 25. června 2014 byl Váš podnět označen za inspirativní.

Rada ČRo si k němu vyžádala prostřednictvím generálního ředitele Českého rozhlasu vyjádření ze strany ČRo. Poskytla je Mgr. Renata Klabíková, specialistka vzdělávání v ČRo. Rada Českého rozhlasu toto vyjádření na veřejné schůzi dne 30. července 2014 vzala na vědomí. Text Mgr. Klabíkové přikládáme v příloze.

Rada ČRo hodlá v blízké budoucnosti zadávat nezávislé odborné analýzy vysílání Českého rozhlasu. Je možné, že takto necháme posoudit i vybranou problematiku týkající se s jazykové kultury Českého rozhlasu.

Vážený pane inženýre, děkujeme Vám za Váš zájem o Český rozhlas i za to, že jste se takto věnoval poskytnutí zpětné vazby k jeho práci.

Děkujeme Vám tím více, že Vaše psaní mezi podněty a stížnostmi přicházejícími Radě ČRo vyniká úrovní svého zpracování.

S pozdravem

Doc. PhDr. Michal Stehlík, Ph.D.
předseda Rady ČRo

Odpověď za Český rozhlas

Vážený pane inženýre,

děkujeme Vám za zájem o kvalitu mateřského jazyka používaného v Českém rozhlase.

Požadavek na vysokou kulturu českého jazyka v rozhlase vychází ze zákona a je profesní ctí každého redaktora a moderátora vytvářet kvalitní pořady nejen po stránce obsahové, ale i po stránce formální. K tomu přispívá i pořádání seminářů a přednášek na půdě ČRo ve spolupráci s ÚJČ a známými bohemisty na témata, která s českým jazykem a jeho vývojem souvisejí. Redaktoři také mohou využívat jazykové konzultace, které nabízí Oddělení vzdělávání ČRo.

Jen krátce k některým konkrétním jazykovým jevům, o kterých se ve svém dopise zmiňujete.
Vazbu "jsem za to rád" je možné dohledat ve Slovníku slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení, Academia 2005, s označením příslušnosti k hovorovému jazyku ( mluvené podobě spisovného jazyka), je tedy přípustná. Dle názoru lingvistů vznikla původně analogií k vazbě "jsem za to vděčný".

Výslovnost názvu Global Assistance [ global asistáns] si stanovila sama firma a ČRo tuto výslovnost respektuje. Podobně jako u výslovnosti názvu cestovní kanceláře Student Agency, který se čte počeštěně [student agenci], nikoli anglicky [ stjúdent eidžensi].

Spojení typu "nultý kilometr" a " stočtyřicátý a půltý kilometr" mají v dopravním zpravodajství svá opodstatnění a považujeme jejich užití v kontextu dopravního zpravodajství za náležité. Řadová číslovka "nultý" se vyskytuje i ve spojení nultý poledník. Patří k výrazovým prostředkům spisovného jazyka.

Souhlasíme s Vámi, že sdělení typu "nehoda byla odstraněna", "jsou v sobě dodávka s osobním autem" nejsou vhodná. Jedná se o příklady tzv. profesního slangu (patřícího k útvarům jazyka nespisovného), který by se neměl v našem vysílání vyskytovat.

S pozdravem

Mgr. Renata Klabíková
Specialista vzdělávání
Český rozhlas