Posluchač Pavel Matušinský (duben 2014)

Text e-mailové stížnosti

Dobrý den,

zasílám vám tímto stížnost na práci České televize a Českého rozhlasu.

Jako divák a posluchač jsem přesvědčen, že mne obě uvedené veřejnoprávní instituce ve svých zpravodajských programech informují značně tendenčně, neobjektivně a zkresleně. Zvláště ve světle posledních událostí na Ukrajině je manipulace ze strany České televize i rozhlasu zcela zřetelná. Rovněž protestuji proti nezakryté rusofobii, která byla přítomna ve většině zpráv z olympiády v Soči.

Dne 7.3.2014

S pozdravem
Pavel Matušinský

Odpověď Rady ČRo

Vážený pane Matušinský,

Rada ČRo se seznámila s Vaší stížností ze dne 7. 3. 2014 a vyžádala si stanovisko od vedení Českého rozhlasu. Toto stanovisko Mgr. Tomáše Pancíře, ředitele centra zpravodajství Českého rozhlasu, které přikládáme, vzala rada na své veřejné schůzi dne 30. 4. 2014 na vědomí.

S pozdravem

doc. PhDr. Michal Stehlík, Ph.D.
úřadující předseda Rady ČRo

Odpověď za Český rozhlas

Vážený pane Matušinský,

díky za podnět, kterým jste reagoval na naše vysílání. Bohužel jde o paušální obecný postoj, na který se obtížně reaguje, když v něm nejsou uvedeny konkrétní výtky, kdy a kde jsme se podle Vašeho názoru měli tendenčního nebo zkresleného zpravodajství dopustit.

Věřte mi, že naší snahou je skutečně poskytovat objektivní a nezaujaté informace, aby si na jejich základě mohl udělat názor přímo náš posluchač. Právě ve snaze přinášet objektivní informace jsme konkrétně na Ukrajinu v posledních týdnech postupně poslali 4 různé zpravodaje, kteří se pohybovali nejen v Kyjevě a na Krymu, ale i v dalších částech Ukrajiny. A také v publicistických pořadech se snažíme poskytovat prostor různým názorům.

Abych byl konkrétní – v případě zpravodajství přímo místa jsme v době vyhrocení krize na Ukrajině měli přímo v zemi 2 zpravodaje. Zatímco Martin Dorazín sledoval situaci přímo v Kyjevě, další zpravodaj Ondřej Bouda cestoval po Ukrajině a pohled z centra země vyvažoval reportážemi jak ze západu, tak z východu země. Přinášel názory a pocity obyvatel Lvova, Charkova, Doněcku, ale i některých menších měst a obcí, a posléze působil i na Krymu. Těmito bezprostředními informacemi a reportážemi jsme se samozřejmě nesnažili nijak manipulovat a naším cílem bylo poskytnout plastický obraz popisu situace i názorů lidí různého přesvědčení. I přímo v Kyjevě zpravodaj Martin Dorazín přinášel reportáže nejen z tábora demonstrantů tzv. Euromajdanu, ale i z ležení odpůrců tohoto hnutí.

Na vyváženost a objektivitu jsme se snažili dbát i v souvislosti s referendem na Krymu. Velký prostor jsme například věnovali projevu prezidenta Vladimíra Putina před oběma komorami ruského Parlamentu 18.3. Citace jeho výroků jsme přinášeli téměř okamžitě a následně se ve zvukové podobě objevily v hlavních zprávách.

Stejně tak jsme pozornost samozřejmě věnovali i reakcím na tento projev i jiné kroky ruské strany, které přicházely nejen z EU nebo USA, ale i od jiných zemí a institucí.

Pokud jde o pořady aktuální publicistiky, i tam se ČRo snaží postihnout události na Ukrajině, v Rusku a na Krymu co nejúplněji a nejpřesněji. Některé komentáře k vývoji posledních událostí odvysílané ČRo sice vyznívaly kriticky k postupu ruského vedení, to však nelze zaměňovat s "rusofobií". Kromě komentářů kritických k postupu Moskvy přitom zazněly i názory kritické k postojům Evropské unie či Západu obecně.

Český rozhlas se snaží nacházet a zpřístupňovat posluchačům i hlasy obhajující ruskou politiku nebo popírající kritiku, která je Putinově vládě adresována. Například 28. února vysílal ČRo1 Radiožurnál v publicistické části Hlavních zpráv v 18.00 citáty z tiskové konference ukrajinského prezidenta Viktora Janukovyče konané v ruském Rostově. Poté se k nim vyjadřoval kromě moskevského zpravodaje ČRo i náměstek ministra zahraničí ČR Petr Drulák a poté přímo ze studia pražský zpravodaj ruského listu Komersant Jevgenij Kuranov.

Po rozsáhle diskutovaném referendu na Krymu (jehož legitimitu uznává pouze Ruská federace), mluvil v 17. 3. v poledních Hlavních zprávách poslanec hnutí Úsvit Milan Šarapatka, který se jako pozorovatel referenda zúčastnil a který popíral přítomnost ruských či proruských sil dohlížejících na průběh hlasování. Cestu pana Šarapatky na Krym následující den ve stejném vysílání obhajoval šéf hnutí Úsvit Tomio Okamura v diskusi s poslancem Petrem Gazdíkem z TOP 09.

Závěrem bych se rád ohradil proti nařčení z „nezakryté rusofobie“ přítomné podle vás ve většině zpráv z olympiády v Soči. Rozumím tomuto názoru, pokud vezmeme v úvahu celkový mediální obraz olympiády – pokud se ale zaměříme jen na vysílání Českého rozhlasu, jsem přesvědčen, že jsme této obecné „módě“ vzdorovali. Na místě jsme měli osmičlenný zpravodajský tým, který se převážně věnoval sportovní stránce – a i v příspěvcích o sportovních a jejich vnímání olympiády se rozhodně neobjevovala kritika Ruska nebo nějaká rusofobie. To samé platí i o deníku našeho zpravodaje Petra Vavroušky – koneckonců, sám jsem s ním o této věci opakovaně hovořil a shodovali jsme se, že olympiáda byla zvládnutá velmi dobře. Samozřejmě nelze zamlčet například stížnosti obyvatel okolí olympijského areálu na nesplněné sliby, které jim dali organizátoři her, které se objevilo v jednom z příspěvků - ale na straně druhé se objevily i pozitivní příspěvky, jako třeba o infrastrukturních stavbách nebo práci ruských dobrovolníků nebo o celkové pozitivní atmosféře, která v Soči během olympijských her panovala.

S pozdravem

Mgr. Tomáš Pancíř
ředitel centra zpravodajství Českého rozhlasu