Posluchač Otto Zeller (říjen 2014)

Text e-mailové stížnosti

Dobrý den,

chci se informovat, jaké kroky mohu podniknout směrem k Českému rozhlasu ve snaze přijímat zpravodajsví z veřejněprávního média (ČR1-Radiožurnál) ve svém rodném a úředním jazyce této země - tedy v jazyce českém.
Nemohu se smířit s tím, že některá zpravodajství např. ze Španělska nebo z Maďarska jsou dlouhodobě podávána pouze v jazyce slovenském. Nevím, zda za touto anomálií stojí osoba gen. ředitele nebo zda ČR nedisponouje dostatkem česky hovořících zpravodajů.
Rozhodně nejsem žádný nacionalista. Ale více než dvacet let po rozpadu federace je nutno počítat se skutečností, že zejména mladá generace je t.č. již někde jinde (AJ, NJ, FJ ...). Vidím to u svých dětí, které takovémuto zpravodajství z části nerozumí a ztrácí o něj zájem. A přiznám se, že ani mně to není příjemné a přepínám na radio Blaník.

Děkuji za pochopení

Otto Zeller

Odpověď Rady ČRo

Vážený pane Zellere,

jménem Rady Českého rozhlasu tímto odpovídám na Vaši stížnost z 18. 8. 2014.

Předně se Vám omlouváme za zpoždění odpovědi. Vzniklo tím, že si Rada ČRo vyžádala prostřednictvím generálního ředitele Českého rozhlasu vyjádření k Vašemu podnětu. To bylo Radě ČRo doručeno se zpožděním oproti dohodnuté měsíční lhůtě.

Poukázal jste na zajímavé téma – někteří, zejména mladí lidé opravdu mají s poslechem slovenštiny problém. Jak je Vám jistě známo, některé slovenské knihy se překládají do češtiny, podobně to v posledních letech bývá i s dabingem filmů a seriálů (nejen těch pro děti).

Rada ČRo si k Vašemu podnětu vyžádala prostřednictvím generálního ředitele Českého rozhlasu vyjádření ze strany ČRo. Vypracoval je Mgr. Tomáš Pancíř, ředitel Centra zpravodajství ČRo.
Rada Českého rozhlasu toto vyjádření vzala na vědomí na své veřejné schůzi 29. září 2014. Text připojujeme v příloze.
Rada ČRo se zajímala o průzkumy, které T. Pancíř zmiňuje, a o problematice porozumění slovenštině mladými lidmi diskutovala s vedením na zmíněné veřejné schůzi dne 29. září 2014.
Pokud by se informace o rostoucích problémech s poslechem slovenštiny v budoucnosti množily, Rada ČRo by se tím začala intenzivně zabývat.

S pozdravem

Doc. PhDr. Michal Stehlík, Ph.D.
předseda Rady ČRo

Odpověď za Český rozhlas

Český rozhlas má dlouhodobě v okruhu svých spolupracovníků redaktory mluvící slovensky, jako jsou zmiňovaní spolupracovníci Slovenského rozhlasu (resp. RTVS) G.M.Papucsek nebo L.Zlochová. Spolupráce s nimi je pro Český rozhlas výhodná, protože jde o dlouholeté rozhlasové žurnalisty (samozřejmě jsme rádi, když můžeme jako spolupracovníka angažovat zkušeného novináře, což bývá v mnohých zemích problém), jsou časově flexibilní a schopní rychle reagovat na zpravodajskou událost (na rozdíl od spolupracovníků, kteří mají nějaké „klasické“ zaměstnání) a přitom jsou schopni zajistit původní zpravodajství za nižší náklady, než kdybychom na místo posílali zpravodaje Českého rozhlasu. Možnost jejich využití pro vysílání Českého rozhlasu vychází i z dohody mezi ČRo a RTVS.

Česká média (rozhlasové i televizní stanice) obecně přistupují stále ke slovenštině jako k domácímu jazyku. Vede to nejen k využívání slovensky mluvících novinářů (jako v případě, na který si pan Zeller stěžuje), ale i k vysílání autentických zvuků bez českého dabingu. A to třeba i u vyjádření politiků nebo sportovců. Nic (kromě této ojedinělé stížnosti) přitom nenasvědčuje tomu, že by to byl problém a že by vyjádřením posluchači nerozuměli. Samozřejmě to může být případ některých jednotlivých slov, ale obsah sdělení bývá pochopitelný.

V minulosti jsme se touto otázkou zabývali i v průzkumech, které pro svou potřebu objednáváme – a ani tyto průzkumy nenaznačovaly, že by to byl problém.

Mgr. Tomáš Pancíř
ředitel Centra zpravodajství