Posluchač Ondřej Černý (říjen 2014)

Text e-mailové stížnosti

Dobrý den,

děkuji za odpověď. Pokud ředitel Centra Nová média pan Alexandr Pícha a posléze Rada ČRo cokoliv shledá za legální (neodporující Kodexu a Statutu ČRo), ještě to neznamená, že jde o záležitost legitimní. Znovu Vás žádám o posouzení zobrazené fotografie ve smyslu její lascivity, vulgarity a sémiotiky (např. toho, jak si zobrazená žena dme ňadra, úhlu, z nějž jsou ňadra snímána, apod.). ČRo má v zásadních textech upravujících jeho fungování a existenci uvedenu svou kulturní funkci v širším antropologickém pojetí termínu kultura. Proto Vás, jako členy dozorujícího orgánu žádám, abyste kladli na ČRo vyšší nároky než jen pouze ty, jež lze označit za takové, které nekolidují s právní a jinou interní úpravou. Kodex ČRo uvádí, že „program a jednání Českého rozhlasu budou vždy poměřovány také etickými normami. Česky rozhlas vychází z mravních tradic evropského civilizačního okruhu.“ Děkuji.

Pan Alexandr Pícha píše, že se ČRo v publicistice někdy věnuje i tématům sexu. Ano, zcela logicky má tato tématika mít prostor i ve vysílání médií veřejné služby. Jde však vždy o způsob zpracování. Vzdělávací roli lze pojmout rozhodně méně lascivně a vulgárně, než jak ji v prezentaci na www.rozhlas.cz pojal ČRo u zmiňované fotografie. Pan Pícha píše, že webeditorka zvolila obrázek, který ilustruje sexuální téma a ženské tělo je dle něj korektně oblečené. Z jeho slov implicitně vyplývá, že se webeditorka ani on zveřejněním necítili pohoršeni. Problém ovšem spočívá ve významu té fotografie a toho, co zobrazuje. Názor páně Píchy a nejmenované webeditorky je stejně relevantní jako každého jednoho posluchače a čtenáře. Z již zmíněných gest objektu na fotografii se dá mluvit spíše o fotografii pornografické než sexuálně edukativní. Téma sexuality by lépe mohly reprezentovat i fotografie více oblečených žen či mužů. Jde jen o významy toho, co zobrazené reprezentuje, ne kolik látky tělo zahaluje.

Děkuji tedy za prostor, který tomuto podnětu ještě jednou věnujete.

Odkaz na původní stížnost
http://www.rozhlas.cz/rada/stiznosti/_zprava/posluchac-ondrej-cerny-duben-2014--1345504

Kromě výše uvedeného bych v souvislosti s tímto textem: http://www.rozhlas.cz/zpravy/politika/_zprava/1332796
uveřejněným na internetových stránkách ČRo, jenž také v určité podobě zazněl v programu ČRo, přivítal odpověď, do jaké míry koresponduje hodnotící ráz níže uvedených příkladů s Kodexem ČRo:

„Strana doposud zaštítěná jménem samotného prezidenta se loni na podzim už viděla ve Sněmovně. Ve volbách ale nakonec propadla a místo radosti z úspěchu se dostavila frustrace.“
„SPO má stále necelé tři tisíce členů, přišla ale o státní příspěvek a bude se muset uskromnit. Stranu navíc rozdělily spory a v posledních měsících byla paralyzovaná.“
„Favorita našla mimo své řady. Bývalý šéf agrární komory Jan Veleba je členem SPO teprve týden.“

Jsou snad autoři psychologové nebo psychiatři, že dokáží vyšetřit, že „se dostavila frustrace“, případně, že strana „v posledních měsících byla paralyzovaná“? A proč hodnotícím způsobem zdůrazňují, jak dlouho je kdo členem?
Explicitně se tedy táži, zda v uvedených příkladech nebyl porušen článek 6.7. Kodexu ČRo, který mimo jiné praví: „Není dovoleno vydávat za zprávy pouhé domněnky. Hodnotící soud vyjadřuje názory, postoje nebo pocity. Český rozhlas ve svém vysílání jednoznačně, pro posluchače zřetelně, odděluje zprávy od hodnotících komentářů. Zvláště není přípustné směšovat zprávu a hodnotící soud v jedné větě redaktora.“

U uvedeného příkladu by také bylo dobré znát odpověď na otázku, kdo případně učinil chybu, že zdokumentované znění nejen umožnil vystavit na web ČRo, ale také vysílat v programu ČRo. Z uvedeného výčtu jmen a nastaveného systému v ČRo vyplývá, že minimálně na příspěvku o sjezdu SPOZ pracovali: redaktor Antonín Viktora, redaktor Jan Herget, editor Centra zpravodajství, editor Radiožurnálu, webeditorka Anna Kottová. Je rovněž nastavený systém funkční a ve všech případech dochází skutečně k editaci, ne pouze k jejímu formálnímu deklarování?

U tohoto konkrétního příspěvku by také veřejnost mohla přivítat odpověď na otázku, jak vedení ČRo naplňuje článek 4.1. Kodexu ČRo o nakládání s poukázanými prostředky s péčí řádného hospodáře. V prvotním logu příspěvku na webu ČRo byl uveden jako autor pouze redaktor Antonín Viktora. Z toho se dá dovodit, že redaktor Jan Herget příspěvek pouze namluvil, ale neměl s jeho přípravou žádnou jinou souvislost. Otázkou je, proč auditivní médium ČRo zaměstnává redaktory, jejichž mluvní projev jim neumožňuje, aby svou práci publiku prezentovali sami? Kolik takových zaměstnanců a externistů v ČRo je? Není snad specifikem rozhlasového média ona schopnost kultivovaným hlasem prezentovat ve vysílání svou práci?
V této souvislosti bych také přivítal odpověď na otázku, nakolik efektivnější, úspornější je primárně v Centru zpravodajství nový systém editorů center a editorů jednotlivých stanic oproti stavu před zavedením tohoto systému. Prosím o srovnání absolutních čísel celkových výdajů na zahrnuté a spolupracující zaměstnance a externisty dle systému „v době center“ a před ním. Děkuji.

A ještě jeden příklad související nejen s článkem 6.7. Kodexu ČRo:
http://www.rozhlas.cz/zpravy/politika/_zprava/z-poskozenych-v-podvodu-s-byty-v-praze-se-stali-pachatele-uplaceli--1332012
Titulek: Z poškozených v podvodu s byty v Praze se stali pachatelé. Upláceli„Není hloupý, ani není podle všeho zločinec“„z poškozených se rázem stali pachatelé“Jde o verdikt soudu, stanovisko ČRo nebo osobní postoj redaktora?Jak se výše uvedené kromě článku 6.7. Kodexu ČRo snoubí s jeho dalšími články?

Čl. 6.13.
Redaktoři Českého rozhlasu si musí při vystupování ve zpravodajských a politickopublicistických pořadech s výjimkou komentářů počínat tak, aby posluchač nemohl
rozpoznat, jaký názor mají na věc, o níž informují.

Čl. 6.14.
Hodnotící soud je vždy subjektivní a není ze své povahy podrobitelný důkazu pravdy.
…
Tato povinnost však nebráni zprostředkovat posluchačům hodnotící soudy aktérů událostí.
V takovém případě Český rozhlas ponechá na posluchači, aby si učinil vlastní názor, zda aktéři události předkládají hodnotící soudy čestně.

Čl. 20 Presumpce neviny
20.1 Český rozhlas je povinen respektovat zásadu presumpce neviny, z níž vyplývá, že až
do pravomocného výroku o vině se na člověka hledí jako na nevinného. Zásada presumpce neviny na prvním místě zavazuje státní orgány a nelze ji ve vztahu k povinnostem Českého rozhlasu vykládat tak, že zabraňuje informovat posluchače o podezření z kriminálního jednání konkrétního člověka, případně publikovat svědectví osob a informace o postupu státních orgánů v rámci trestního, případně přestupkového řízení. Takový výklad by Českému rozhlasu znemožňoval podat pravdivou informaci o záležitostech veřejného zájmu. Český rozhlas má však vždy povinnost zdržet se výroků, jimiž by bylo na podezřelého, obviněného nebo obžalovaného pohlíženo, jako by již byl pravomocně odsouzen.

Děkuji za odpovědi.

S pozdravem

Ondřej Černý

Odpověď Rady ČRo

Vážený pane Černý,

jménem Rady Českého rozhlasu tímto odpovídám na Vaši stížnost ze 11. května 2014.

Předně se Vám omlouváme za zpoždění odpovědi. Vzniklo tím, že si Rada ČRo vyžádala prostřednictvím generálního ředitele Českého rozhlasu vyjádření k Vašemu podnětu. Následně jsme požádali o důkladnější sdělení, to ale bylo Radě ČRo doručeno se zpožděním.

Došlá vyjádření Vám zasíláme v příloze. Rada Českého rozhlasu je na své veřejné schůzi dne 29. října 2014 vzala na vědomí. Nepřijali jsme ani rozšířenou verzi toho vyjádření mechanicky; doufáme, že kritická diskuse, kterou jsme nad ním s vedením ČRo vedli, přispěje k lepší reflexi vysílání ČRo i komunikace mezi vedením ČRo a Radou Českého rozhlasu.

K první část Vašeho podnětu (ohledně fotografie, kterou jste označil za lascivní) – uvádíme, že ČRo nakonec uznal, že jde o snímek sporný, a z webu ČRo jej stáhl. Tolik i vyjádření někdejšího náměstka ČRo pro strategický rozvoj Ing. Jiřího Svobody.

Texty Českého rozhlasu, na které jste ve svém podnětu z 11. 5. poukázal s pochybnostmi ohledně oddělování zpráv a komentářů a zachovávání principu presumpce neviny, pokládáme za hraniční.

Váš podnět každopádně přispěl k tomu, že Rada ČRo apelovala na vedení ČRo, aby obě výše uvedené velmi důležité novinářské zásady byly v činnosti Českého pořadu respektovány.
Rada ČRo hodlá v blízké budoucnosti zadávat další nezávislé odborné analýzy vysílání Českého rozhlasu. Je možné, že takto necháme posoudit i takové části produkce ČRo, na které jste poukázal ve svém podnětu.

S pozdravem

Doc. PhDr. Michal Stehlík, Ph.D.
předseda Rady ČRo

Odpověď za Český rozhlas
viz. připojené dokumenty