Posluchač Milan Kohoutek (říjen 2013)

Text stížnosti

Vážení !

Jako většina starších posluchačů jsem velmi nespokojen se skladbou hudebních programů. Ze všech stanic - a bohužel i nekomerčních - se line (kromě stanice Vltava, která zase většinou dubluje stanici Classic) bohapustá komerce. Písničky, většinou v rockovém rytmu (současná generace jiný nezná); primitivní harmonie, a pokud nejde o písničkové starší evergreeny, většinou i chabé texty. Všechno to začalo čtyřmi kluky s kytarou, kteří zbláznili svět. Od té doby se z hudebního vysílání vytratila žánrová pestrost. Mladá generace již jinou hudbu nezná a dnešním idolem je zpěvák s kytarou. Je to jednoduché, stačí se naučit několik akordů a mohu veřejně vystupovat. A tak se také děje. Je to ale dekadence se vším všudy, bohužel nevalné úrovně. A ta "tvrdá" muzika to posunula ještě dál. A že nejsem sám, kdo vnímá tyto projevy jako teror, odevšud působící na smysly (zejména sluch) lidí, dosvědčují názory současníků. Ano, na tyto názory budete jistě nahlížet jako na postoj škarohlídů, ale podívejme se na problém nezaujatě:

- Kam se poděla hudební žánrová pestrost ? Rozhlas nás krmí písničkami, a to za každou cenu. Všimnul si vůbec někdo z vedení ČRo, že jeho hudební redaktoři vůbec neznají orchestrální skladby ? Znamená to, že existují tajné dohody, že rozhlasové stanice musejí uživit ty zástupy "zpěváků a zpěvaček", protože to je dnes žádaná profese a trh je tak ustaven ? A písničky se bohužel tlačí i tam, kde by vůbec být nemusely, tj. do dialogů, naučných pořadů a pořadů typu "jak to vidí..." O to méně prostoru zbývá na vlastní pořad, i když možná řada posluchačů by raději poslouchala déle moudrého muže, než vloženou Lucii Bílou.

- Proč nemůže Český rozhlas vysílat denně, např. na stanici Vltava, hodinku živého, zemitého jazzu, jako to svého času provozoval v originále The Voice of Amerika, vždy v čase 22-23 h.? Pan ředitel již svého času na tuto otázku namítal, že jazzu vysílá ČRo dost, denně alespoň půlhodinku. Ano, jenže v jakých časech ? Dopoledne v deset, navečer v osmnáct - tedy v době, kdy většina lidí pracuje. A ještě jde o pořady typu nesmyslných etapových závodů, kde se prezentují spíše extravagance, než živě promlouvající interpretace. A protože i jazz je prorostlý rockem, není moc toho, co by člověku ježilo chloupky na zádech. Dobrý pořad je Klub evergreen; Ale to je pořad jednou týdně, a to v sobotu v pravé poledne. A tak vysílaný jazz na veřejnoprávních stanicích je většinou historie anebo jen zkratkovitá informace.

-Proč tedy nerealizovat podobný pořad na Vltavě mezi 22. a 23. hodinou ? Bez toho, že by tam někdo povolaný vysvětloval, co interpret požil před vystoupením, ale že by se hodinku hrál čistý zemitý jazz - bez přestávek ?

- Neměl jsem nic proti kytaře jako hudebnímu nástroji. Ale - věřte - dnes již jsem na zpěváky s kytarou alergický. Veškerá hudba se dnes odehrává na této platformě a převážně se na kytary nehraje; mlátí se do nich a přes příslušející zesilovače se vyrábí drnčivý tón a - zejména pořádný hluk. Kam se poděly nádherně modulované improvizace, kterými přední světoví mistři jazzového piana doprovázely vokální projev hvězd jazzového nebe? A tehdy i kytaristé mistrně ovládali své nástroje a také měli fantastické improvizační schopnosti. Byla to prostě hudba v celé své mnohotvárnosti a nepotřebovala k tomu zesilovače, protože se poslouchala v odpovídajícím prostředí.

Prosím, abyste se odpoutali od skutečnosti, že Vám píše starší člověk s vyhraněným vkusem a širším rozhledem; nás formovala vážná hudba a jazz jsme přijali (také jako aktivní hudebníci) jako projev nám vlastní. O to více nás mrzí, že veřejnoprávní instituce tak nevyváženě produkuje jen to, co přímo živí jiné, ale nevyhovuje širokému spektru posluchačů. Pravda, mým zájmem je jazz, proto o něm píšu a i když jde o žánr náročnější, ve srovnání s vážnou hudbou má v těchto médiích prostor minimální. A jsou samozřejmě i posluchači, kteří mají rádi dechovku a nebo si radi poslechnou lidové písně. Kolik prostoru tyto žánry mají?

Byl bych rád, kdyby si vedení rozhlasu uvědomilo, že rozhlas poslouchají i starší a náročnější posluchači a že by měli nejen vyhovět jim, ale také přispět k vnímavosti populační většiny k jiným žánrům a jiným úrovním hudebního projevu. Veřejnoprávní média by se neměla jen podbízet, ale měla by se opět ujmout nezastupitelné úlohy příspěvku k výchově vkusu a rozhledu.

Děkuji za Vaši odpověď a zdravím.
M. Kohoutek

Odpověď Rady ČRo

Vážený pane Kohoutku,

jménem Rady ČRo potvrzuji přijetí Vašich připomínek k hudebnímu vysíláni Českého rozhlasu ze dne 19. 9. 2013. Rada si vyžádala vyjádření pana Lukáše Hurníka k Vašim výhradám, které po rozpravě vzala na vědomí.

Vážený pane, věřím, že najdete na vlnách ČRo "své" programy, které Vás zaujmou, přeji Vám vše dobré a zůstávám v úctě

Bohuš Zoubek, místopředseda Rady ČRo

Odpověď za Český rozhlas

Vážený pane doktore,

děkujeme za Váš názor na hudební vysílání Českého rozhlasu. Zákon nám ukládá co nejpestřejší skladbu programů a týká se to i hudby. Každá ze stanic Českého rozhlasu má svůj vymezený hudební formát. Kromě středního proudu vysíláme i dechovou hudbu na regionálních stanicích, alternativní hudbu na Radio Wave, vážnou hudbu na Vltavě (50% vysílacího času) a D-Dur (100%). Co se týká jazzu, Vltava ho vysílá přes den v 9:30-10:00 a 17:45-18:30, další pořady jsou v noci a o víkendu. Kromě Vltavy ale máme i novou jazzovou stanici ČRo Jazz, která tento žánr vysílá 24 hodin denně. Věřím, že právě ČRo Jazz bude tou pravou stanicí pro Vás.

V úctě

Lukáš Hurník, Ph.D.
Český rozhlas Vltava