Posluchač Jiří Brotánek (říjen 2014)

Text e-mailové stížnosti

Vážení radní Rady Českého rozhlasu,

děkuji vám, že jste se zřejmě seriozně zabývali problémem na který jsem upozornil a že se zavazujete zabývat se i v budoucnu nejen prací zahr. zpravodajů ČRo ale hodláte vyhodnocovat i celé zpravodajské vysílání.

Dovoluji si nyní připojit pár poznámek k případu,na který jsem vás upozornil.
1. Skutečně mi uniklo, že v Pekingu byl zvláštní zpravodaj ČRo. Znovu jsem si vyvolal rozhlasové zpravodajství o ministrově čínské cestě, zejména to co bylo spojeno se jménem pana Marka a zjistil, že snad pouze v jednom případě byl uveden jako zvláštní zpravodaj ČRo pro tuto cestu. Pod dalšími zprávami je uváděn pouze jako redaktor. Tyto materiály byly zřejmě zpracovány v jeho domácí redakci před cestou a po návratu. Od zvláštního zpravodaje bych očekával více zpráv, situačních rozborů a rozhovorů přímo z místa dění. ČRo není přece žádná obskurní mediální struktura. Proto bych čekal od zpravodaje, který je na místě, alespoň rozhovor přímo s ministrem nebo s někým z velvyslanectví. Už proto, že šlo o návštěvu,která bude v historii vztahů obou zemí zaznamenána jako určitý mezník. V takovém případě by měl mít zvláštní zpravodaj už z domova v ruce scénář krytí připravený vedením redakce.

2. Zpravodajka ČRo mezitím nepochybně sledovala dění kolem návštěvy z Hongkongu. Alespoň od ní bych očekával kvalitní analýzy a komentáře, které by zarámovaly celou návštěvu. Kdo jiný by měl odvést takovou práci ? Navíc měla sledovat ohlasy v čínských mediích - k tomu stačí surfovat po internetu, není nutná fyzická přítomnost v Číně. Viz paní Lomová, vedoucí katedry sinologiie na FF UK. Ta napsala z Prahy , že Čína Zaorálkovi věnovala minimální pozornost.Ale toto nebo něco jiného nám měla říci především zpravodajka ČRo.

3. Vedení rozhlasu tvrdí, že zpravodajka ČRo nedostala vstupní vízum do ČLR a to způsobilo, že v potřebný čas nemohla být na místě. Pokud je mi známo, tak čínské konzuláty vydávají cizincům,pracovně vázaným na čínské území, víza opravňující k opakovaným vstupům na čínské území a to po určitou,poměrně dlouhou,dobu.Předpokládám, že podobné vízum měla i zpravodajka ČRo. Mohlo se ale stát, že platnost dlouhodobého víza právě skončila a při žádosti o nové narazila na problém. Proč ? Její akreditace jistě ještě platila.Nebo už ne ? Nechce se mi věřit, že by čínské úřady při tak významné návštěvě, bez opravdu závažného důvodu, znemožnily účast stálému zástupci ČRo na krytí návštěvy českého ministra zahraničních věcí.

Závěr: Já pro sebe nepovažuji vysvětlení Mgr. Pancíře za zcela uspokojivé a vyčerpávající - zůstává stále řada nezodpovězených otazníků. Nevím jaký je pohled MZV na krytí návštěvy ministra Zaorálka Českým rozhlasem. Podle mne kardinálním problémem zpravodajství ČRo o Číně byla Kateřina Procházková. V Číně probíhají závažné změny a události, které ona zcela nebo téměř ignorovala.Neodovažuji se soudit zda záměrně nebo prostě z nedostatku profesio-nality. A její nadřízení neměli na ní velké nároky, byli k její práci shovívaví a snad i neteční.

S pozdravem Jiří Brotánek

Odkaz na původní stížnost
http://www.rozhlas.cz/rada/stiznosti/_zprava/posluchac-jiri-brotanek-cervenec-2014--1379545

Odpověď Rady ČRo

Vážený pane Brotánku,

jménem Rady Českého rozhlasu tímto odpovídám na Vaši stížnost z 1. srpna 2014.

Děkujeme Vám za to, že se práci Českého rozhlasu věnujete tak precizně. Sdílíme Vaše přesvědčení o tom, že by měl ČRo poskytovat „přesné informace a zasvěcené komentáře a analýzy“.
Jak zřejmě již víte, Vámi kritizovaná zahraniční zpravodajka ČRo v Číně již v Českém rozhlase nepracuje.
Na veřejné schůzi Rady ČRo dne 29. října 2014 jsme se vedení ČRo dotazovali na to, jak ČRo v současnosti pokrývá dění v Číně a jak to hodlá činit v budoucnu. A zda se tak bude dít efektivním způsobem.
Diskusi si můžete poslechnout ze zvukového záznamu dostupného na internetových stránkách Rady ČRo zde: http://www.rozhlas.cz/rada/zvuk

Rada ČRo hodlá v blízké budoucnosti zadávat další nezávislé odborné analýzy vysílání Českého rozhlasu. Je možné, že takto necháme posoudit právě to, jaký mediální obraz Číny ČRo vytváří.

Rada ČRo si k Vašemu podnětu vyžádala prostřednictvím generálního ředitele Českého rozhlasu vyjádření ze strany ČRo. Vypracoval je Mgr. Tomáš Pancíř, ředitel Centra zpravodajství ČRo.
Rada Českého rozhlasu toto vyjádření vzala na vědomí na své veřejné schůzi dne 24. září 2014.

S pozdravem

Doc. PhDr. Michal Stehlík, Ph.D.
předseda Rady ČRo

Odpověď za Český rozhlas

Opravdu i po opětovném zpětném prověření považuji zpravodajské pokrytí cesty ministra Zaorálka do Číny za odpovídající a dostatečné. Český rozhlas měl v doprovodu delegace svého zvláštního zpravodaje Jaromíra Marka (ano, možná v tomto mohlo být ve vysílání to, že jde o „zvláštního“ zpravodaje, více „prodáno“, ale podstatné dle mého přesvědčení je spíš to, že Jaromír Marek připravoval fundované příspěvky, ze kterých bylo jasně patrné, že byly připraveny a natočeny přímo na místě). Kolega Marek během nedlouhé cesty připravil 12 původních příspěvků, a to nejen o oficiálních jednáních, ale i o uvažovaných projektech česko-čínské spolupráce (dopravní spojení, natáčení čínského filmu v ČR…). Samozřejmě připravil rozhovor s ministrem Zaorálkem (jeho části byly v několika příspěvcích), v příspěvcích vystupoval i čínský ministr zahraničí.

Kateřina Procházková neměla vízum pro vstup do Číny delší dobu, nešlo tedy jen o vízum na dobu této konkrétní cesty. Její komunikace v této věci s čínskými úřady trvala několik měsíců. A i to bylo jedním z důvodů našeho rozhodnutí zrušit post zpravodaje v Hongkongu. Není to ale tak, jak pan Brotánek naznačuje, tedy že by Čína znemožnila Českému rozhlasu zpravodajské pokrytí této návštěvy – Jaromír Marek víza dostal a tuto cestu pokryl. A vízové problémy naší bývalé zpravodajky s návštěvou ministra Zaorálka absolutně nijak nesouvisely.

Kateřina Procházková už v současné době není zaměstnankyní Českého rozhlasu. Určitě je možné debatovat o tom, jestli tehdy měla i ona doplnit zpravodajství Jaromíra Marka a případně jak toto doplnění mohlo vypadat. Editoři tehdy situaci vyhodnotili jinak – a například v publicistických relacích Radiožurnálu dostali před Kateřinou Procházkovou přednost Rudolf Fürst z Ústavu mezinárodních vztahů a komentátor Českého rozhlasu Milan Slezák.

Mgr. Tomáš Pancíř
ředitel Centra zpravodajství