Podnět posluchačky D. Eibenové ohledně programové nabídky ČRo Vltava (listopad 2020)

Text podnětu

Vážení členové Rady Českého rozhlasu,

obracím se na Vás v souvislosti s programovou nabídkou stanice Vltava. Tuto stanici vnímám jako výjimečně důležitou zejména pro posluchače z tzv. regionů, protože obyvatelé kulturních center jako Praha a Brno mají mnohem větší přístup k širokému spektru kulturních institucí a výrazných osobností z řad umělců a odborníků. Žiji v Ostravě, jsem středního věku (46 let) a od odchodu Petra Fischera se znepokojením sleduji postupný pokles kvality obsahové nabídky, který podpořilo nové programové schéma. Nemám kapacitu na podrobné srovnávací analýzy programu Vltavy, dovolte proto pouze příklady z oblasti hudby. ČRo Vltava stojí na slovu/literatuře a hudbě. Literatura vytvořená v posledních padesáti, šedesáti letech v programové nabídce Vltavy zastoupena je. Pozice obdobně staré hudby je na tom dramaticky jinak. Přitom tato stanice by měla být propojenou nádobou s aktuálním děním a svým vysíláním i soudobé klasické hudby by měla dávat jasnou zprávu, že i na poli klasické hudby je progresivní a moderní stanicí.

1. Žánru soudobé klasické hudby je vyhrazen, v relativně poslouchatelném čase, jediný pravidelný čas, a to neděle od 22 do 23 hodin v pořadu Futurissimo. Tedy pouhá hodina jedenkrát týdně. V audioarchivu navíc nejsou všechna vysílání. Zdá se mi to skoro neuvěřitelné – v době podcastů a digitálního vysílání… Chápu, že někdy mohou být omezená práva ke streamu. Za éry Petra Fischera ovšem prudce vzrostla sledovanost iVysílání z archivu ČRo a zrovna já a můj okruh přátel z Ostravy jsme k nim patřili, pořady si doporučovali, sdíleli na sociálních sítích atp. Můžete mi odpovědět, proč ČRo Vltava neumožňuje poslech tohoto pořadu z archivu v co největší míře?

2. Soudobé hudbě je vyhrazen také pořad Soudobá hudba (opět řeč je o té artové, koncertní, tedy soudobé klasické), ale tam je situace ještě zoufalejší. Vysílá se od 0.30 do 1.30 hodin mezi pátkem a sobotou a sobotou a nedělí. Tedy dvakrát týdně hodina v naprosto neposlouchatelném čase. Podle webu Vltavy bohužel bez možnosti pustit si pořad ze záznamu. Můžete mi odpovědět, proč ČRo Vltava neumožní poslech z archivu a proč zvolila nevhodnou dobu vysílání, a znemožňuje tak poslech pořadů lidmi v produktivním, středním či seniorském věku?

3. Hudba českého národa stojí na několika hudebních velikánech, kteří by neovlivnili světové hudební dějiny, pokud by jejich hudba nebyla provozována za jejich života. Jak je možné, že kulturní veřejnoprávní stanice se tak macešsky staví k jejich odkazu, a v tak naprosto omezené míře už ani neuvádí nežijící skladatelky a skladatele dneška, kteří se řadí k soudobým klasikům? Za období šéfredaktorství Lukáše Hurníka se tzv. Hudební fórum se soudobou vážnou hudbou uvádělo každý všední den od 23.15 do 24.00 hodin. Jak se k přístupu stávajícího vedení Vltavy staví Rada Českého rozhlasu?

4. V období Petra Fischera jsme mohli poměrně často slyšet velmi zajímavou, někdy i mimořádnou hudební dramaturgii (jinak nám v regionech nepřístupnou), a to v hlavním čase od 20 hodin. Navíc s velmi zasvěceným komentářem, který oslovoval ne tzv. babičky a dědečky, ale hovořil s respektem a důvěrou v úsudek posluchačů, kteří možná dosáhli i seniorského věku. Samozřejmě komentář zasazoval dílo do současného kontextu a doby. Velmi mi podobné komentáře chybí. Netvrdím, že zmizely zcela, ale slyším je stále méně. Kde například „zmizel“ Boris Klepal, který tak chytře uváděl např. klasické operní večery?

5. Jak jsem již uváděla, podrobnou srovnávací analýzu programu jsem neprováděla. Přesto se mi zdá, že Vltava vysílá v mnohem větší míře jazz, a to velmi, velmi konvenční. Nenamítala bych, kdybych slyšela jazz progresivní, přesahový, nebo pořady profilové (pořady Ondřeje Pivce jsou výborné). Proč konvenční jazz, stejně jako věčně opakovaný klasicko-romantický repertoár, Vltava vysílá, když Český rozhlas má pro tento žánr vlastní stanice D dur a Jazz?

6. Reflexi vážno-hudební scény Ostravy a kraje na ČRo Vltava by velmi prospělo, pokud by mohla být nahlížena mimoostravským odborníkem. Obdobně jako již několik let operní premiéry sleduje mimoostravská a respektovaná kritička Helena Havlíková. Její komentáře mají jednak dopad na nás, posluchače a diváky, jednak i pro aktéry samotné (pro Národní divadlo moravskoslezské jsem krátce pracovala, takže si mohu dovolit toto napsat).Ostrava má limitovaný počet takových událostí – koncerty Janáčkovy filharmonie, Mezinárodní hudební festival Leoše Janáčka, Svatováclavský hudební festival a bienále Ostravské dny.

Nemohla by Vltava vyslat na těchto několik málo koncertů ročně externí mimoostravské odborníky (Boris Klepal, Dita Hradecká, Jan Borek, Martin Jemelka, Petr Bakla atp.) obdobně jako to dělá v případě opery? Z velké části zmíněné události komentuje již mnoho let místní kritik Milan Bátor, který obrozenecky nadšeným jazykem dramaturgii a interprety oslavuje, ale posluchač by více ocenil věcnou, odbornou analýzu od osobností, které sledují klasickou hudební scénu minimálně celorepublikově a k ostravským událostem je schopen zaujmout odstup.

Děkuji.
S důvěrou a úctou
Dita Eibenová

Vyjádření Rady ČRo

Vážená paní Eibenová,

Rada Českého rozhlasu Vám děkuje za zajímavý podnět. Požádali jsme vedení rozhlasu o stanovisko, to poskytla šéfredaktorka ČRo Vltava Jaroslava Haladová. Stanovisko připojujeme.

Vzhledem ke krátkému času, který uplynul od nasazení nového schématu, se Rada k Vašemu podnětu vrátí. Rada ČRo si pravidelně nechává zadávat specializované analýzy, které jsou pak i veřejně dostupné. Předpokládáme, že na jaře roku 2021 budeme disponovat podklady, na jejichž základě se bude moci zabývat Vaším podnětem v širším kontextu.

Věříme, že i nadále zůstanete posluchačkou nejen Vltavy, ale třeba i ostatních stanic z portfolia Českého rozhlasu.

S pozdravem

Ing. Miroslav Dittrich,
předseda Rady ČRo

Vyjádření vedení ČRo

Vážená paní Eibenová,

děkuji za reflexi vltavského vysílání. Vážím si toho, že má Vltava pozorné a kritické diskusi otevřené posluchače. Ve svém dopise zmiňujete několik bodů – ráda bych je postupně vyjasnila.

Body 1+2: Co se týče soudobé klasické hudby, máte pravdu. Aktuálně se jí věnujeme ve dvou Vámi zmiňovaných pořadech, v Soudobé hudbě a ve Futurissimu. Vltavské vysílací schéma prošlo během roku 2020 proměnou, smyslem změn je stanici více otevřít kulturní veřejnosti, což se týká i aktuální hudební dramaturgie. Zavedli jsme nové pořady, například nedělní Koncert bez hranic, v odpolední Mozaice dáváme prostor hudbě od worldmusic po elektroniku. Přitom ale ctíme poslání Vltavy a tudíž i soudobé klasické hudbě stále ve vysílání prostor nabízíme. Nicméně, je to jedna ze složek vltavské hudební dramaturgie, ne ta jediná. Kromě Vltavy fungují v rámci rozhlasu dvě specializované hudební stanice – ČRo D-dur a ČRo Jazz. Ty vysílají výhradně jen hudbu těchto žánrů a mohou tedy hudební milovníky uspokojit plně. Co se týče webu, na naše stránky umísťujeme vybrané díly pořady Futurissimo – ty, u kterých jejich autoři doprovodí audio textem, čímž vznikne plnohodnotný multimediální obsah. Bohužel, z důvodů ochrany autorských práv nemůžeme Soudobou hudbu a Futurissimo dávat kompletně na web do celodenních záznamů, což je, chápu, ne zcela praktické.

Bod 3: Stále na Vltavě vzdáváme hold zásadním tuzemských velikánům hudební tvorby – doporučuji k Vašemu poslechu například pořady z cyklu Sedmé nebe, které připravuje Vladimír Franz, ty najdete kompletně i online. Případně Akademii, tradiční výkladový vltavský pořad každé úterý večer. Profily významných nejen českých tvůrců zařazujeme nově i do Poledního koncertu, před časem jsme například vysílali sedmidílný cyklus Poledních koncertů věnovaný Bohuslavu Martinů, ten připravil a slovem doprovázel právě zmiňovaný Lukáš Hurník.

Bod 4: I zde bych doporučila Sedmé nebe Vladimíra Franze či sobotní Operní večer, který každý týden od dvaceti hodin připravuje a fundovaným komentářem doplňuje kolega Vojtěch Babka.

Bod 5: Vltava po změnách provedených v roce 2020 nevysílá více jazzu. Zachovány zůstaly dvě půlhodiny věnované jazzu každý den plus jazzový koncert ve čtvrtek večer. Jazz se objevuje i rozšířeném Sedmém nebi, ale po boku dalších žánrů – klasické hudby, world music, písničkářství, elektronické hudby.

Bod 6: Vltava reflektuje dění po celé České republice, každý den přinášíme tipy a recenze kulturního dění během ranní i odpolední Mozaiky, dění v regionech se pravidelně věnuje i náš nový publicistický magazín Akcent, jak zjistíte, když projdete jeho archiv na webu či v podcastových aplikacích. Aktuálně je omezeno fungování celé společnosti, logicky se ani naše kolegové nedostanou fyzicky na všechna místa, kam by se dostat měli a chtěli. Nicméně se opravdu snažíme ze všech sil i v těchto podmínkách informovat nezaujatě a barvitě o celé tuzemské kulturní scéně.

Ještě jednou děkuji za Vaše podněty a doufám, že Vltava bude pro Vás i nadále zdrojem inspirace i prostorem ke kultivovanému oddechu.

S přáním klidných dní

Mgr. Jaroslava Haladová
šéfredaktorka ČRo Vltava