Podnět posluchače O. Zellera ohledně vysílání ČRo ve slovenštině (prosinec 2019)

Projednáno na veřejné schůzi Rady Českého rozhlasu 18. 12. 2019.

Text stížnosti

Tento můj příspěvek bych nenazýval stížností. Spíše žádostí či prosbou. Již před pěti lety (srpen 2014) jsem žádal Radu Českého rozhlasu o zajištění vysílání zpravodajství na stanici ČR1 Radiožurnál v úředním jazyce této země, tedy jazyce českém. Měl jsem výhrady ke vstupům reportérů z některých destinací (např. Španělsko, Maďarsko) v jazyce slovenském. Šéfredaktorem panem Pokorným a ředitelem Centra zpravodajství Mgr. Pancířem bylo argumentováno zejména důvody ekonomickými. Věřil jsem, že s postupem času se situace zlepší. To se skutečně stalo, nemýlím-li se, u zpravodajství z Maďarska. Španělsko je však stále čistě „slovenské“. Osobně proti paní Zlochové nic nemám. Jsem-li ale povinen platit koncesionářské poplatky, vyžaduji veškeré zpravodajství poskytované veřejnoprávním médiem v jazyce českém. V případě, že toto není možné, žádám o zproštění povinnosti tento koncesionářský poplatek hradit.

Vyjádření Rady ČRo

Vážený pane Zellere,

jménem Rady Českého rozhlasu Vám děkuji za Vaši stížnost, týkající se slovenštiny na vlnách Českého rozhlasu.

Jedná se, jak sám uvádíte, o zpravodajské příspěvky a reportáže ze Španělska, které pro posluchače Českého rozhlasu připravuje paní Lubica Zlochová.

Proti jejich obsahu, jak soudím, námitek nemáte a v tom se s Vámi Rada Českého rozhlasu ztotožňuje. Paní Zlochová je zkušenou novinářkou a o situaci ve španělské politice, včetně složitých otázek kolem Katalánska, referuje věcně a nezaujatě.

Nyní k meritu věci. Ke slovenštině v Českém rozhlasu.

Již nyní má tento veřejnoprávní vysílatel po světě několik stálých zpravodajů coby zaměstnanců instituce. Pokrývají události od Číny po Ameriku, od Bruselu po Moskvu. Dovedete si jistě představit, že jejich pobyt rozhodně není levnou záležitostí. Je třeba platit ubytování, diety, samozřejmě také mzdu.

Možnosti financování tohoto segmentu vysílání nejsou nekonečné. Proto se Český rozhlas snaží – a není v tomto snažení ojedinělý – vyhledávat v různých zemích externí zpravodaje, za které neplatí jiné náklady než honoráře za odpracované dílo. Což je nepochybně finančně velmi výhodné.

Ve Španělsku se zjevně zatím nikoho z Čechů tam žijících, a zajišťujících novinářský standard, najít nepodařilo. Proto je využívána občanka státu, s nímž jsme historicky spjati a jehož jazyku rozumíme.

Věřím, vážený pane Zellere, že Vás toto vysvětlení uspokojí. A dovoluji se ohradit proti Vaší výhrůžce ohledně ukončení platby příslušných poplatků. Jednak je zákon nedává do žádné souvislosti s tím, že by občas neměla znít slovenština. A především – vysílání ČRo můžete denně poslouchat 24 hodin na mnoha stanicích a užít si češtiny dosytosti.

S přáním PF 2020,

Jiří Vejvoda,
místopředseda Rady Českého rozhlasu