Podnět posluchače D. Špičky stanice ČRo Vltava (červen 2021)

Text podnětu

Vážená rado,

velmi by mne zajímal váš názor na proměny stanice ČRo 3 VLTAVA v posledních pěti létech.

V březnu r. 2016 se v budově ČRo konalo setkání ohledně budoucnosti Vltavy a šlo, podle mne, o střet tradicionalistů a progresivistů, kteří chtěli řešit úbytek posluchačů otevřením Vltavy novým mladým posluchačům. Od té doby se o charakteru i budoucnosti Vltavy často píše i na stránkách TR.

Po léta byla Vltava  jedinou stanicí ČRo s klasickou hudbou, která prostupovala celým vysíláním. Dnes, dle mého názoru*, už tomu tak není. Programem prostupuje hlavně alternativní zábavná hudba a jazz.

Stačí se podívat na program: v ranní mozaice jen krátké vsuvky klasiky a jazzu, pak až polední koncert a od 14 hodiny zvučí a duní „široký výběr hudby“ (bez klasiky), pak jazzový podvečer (opakovaný ještě před půlnocí) a v hodinovém Sedmém nebi Osobnosti vybírají hudbu svého srdce (kam klasika nepatří). V pondělí a v pátek milovníci klasiky dostanou večerní koncert a o víkendu operu, staré mistry a trochu komorní muziky.

Pravé hody pro milovníky klasiky na Vltavě však nastávají půl hodiny po půlnoci a končí v šest ráno!  Bývala tam soudobá vážná hudba a noční vlna jazzu, ale vedení stanice soudí, že ta pravá doba pro poslech klasiky je právě hodina mezi psem a vlkem!

Zdá se mi, že na Vltavě už slova nahradila hudbu a vedení se snaží profilovat Vltavu jako kulturní stanici s co nejširším záběrem. Dnes je, jak známo, kultura to, co se za ní samo prohlašuje a týká se to i hudby. Za hudební kulturu se tak dá považovat prakticky všechno a v rámci poznávání globální hudební kultury se z mnoha vltavských pořadů co chvíli vyvalí nějaký crossover s přídomky etno, folk, world… atd; v podstatě alternativní zábavný pop. Nic proti takové hudbě, leze snadno do uší – ale je tohle opravdu poslání Vltavy?

Ve srovnání se zahraničními stanicemi věnovanými„ klasice“ vycházela Vltava do nedávna velmi dobře; uváděla kvalitní jazz, občas i autentický folklor (ten už z pořadů prakticky zmizel) a soudobou hudbu. A říkalo se, že Vltava je kulturní fenomén, k němuž je třeba dozrát.

Většina posluchačů se ale chce hlavně bavit a běžné stanice proto žádnou klasiku neuvádějí. Natož pak komorní hudbu; tu dřív uváděla Vltava a posluchači tak mohli slyšet to, co už skoro vymizelo z koncertního provozu mimo velká hudební centra – a co naše znamenité komorní soubory jezdí hrát do zahraničí.

Tam je pořád ještě o tuto hudbu zájem a proto například stanice BBC 3 nebo Bayern Klassik průběžně uvádějí výborně komentovanou „klasiku“ na VKV a nepodbízejí se posluchačům populárem.

Námitka, že na ČRo vysílá „klasiku“ (tedy tzv. vážnou hudbu, od renesance do současnosti) stanice D-dur, je zavádějící, protože příjem internetového vysílání je, na rozdíl od vysílání na VKV, pro běžného posluchače podstatně komplikovanější.

Poslechněte si někdy, jen tak pro srovnání s Vltavou (ale i se stanicí D-dur), vysílání stanice BBC 3. (Tu totiž loni uvedlo dnešní vedení Vltavy jako inspiraci; patrně se však jednalo o jinou BBC 3 :-) 

Budu vám vděčen za váš názor. 

V úctě

Daniel Špička

*PS. Profesor Ivan Štraus je znamenitý houslista, pedagog AMU a laskavý člověk se smyslem pro ironii. Jeho dopis redakci TR (49/2020) Stesky spokojeného posluchače vystihl situaci na Vltavě přesně.

Vyjádření Rady ČRo

Vážený pane Špičko,

děkujeme za Váš názor. Hned na úvod musíme poznamenat, že Rada Českého rozhlasu, ani její jednotliví členové, ze zákona nesmějí přímo zasahovat do tvorby a vysílání rozhlasových pořadů.

Od nasazení nového schématu uplynula již dostatečně dlouhá doba na to, aby si Rada Českého rozhlasu nechala vypracovat odbornou nezávislou analýzu, která na Vaše otázky poskytne detailní odpovědi. Radní počítají s tím, že by mohla být k dispozici na podzim letošního roku. Autoři analýzy se zavazují k její veřejné prezentaci v prostorách Českého rozhlasu. Celou analýzu pak posluchači najdou na webových stránkách Rady Českého rozhlasu.

S pozdravem

Ing. Miroslav Dittrich,
předseda Rady ČRo