Návrh Kodexu Českého rozhlasu (upravená verze)

Předkládá Rada Českého rozhlasu Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR podle § 8 odst. (1) písm. d) zákona č. 484/1991 Sb., o Českém rozhlasu, v platném znění.

V Praze dne 14. dubna 2004

Předkládací zpráva

Zákon o Českém rozhlasu předjímá přijetí Kodexu, který má stanovit zásady naplňování služby veřejnosti v oblasti rozhlasového vysílání závazné pro Český rozhlas a jeho pracovníky. Zákon určuje, že se porušení Kodexu kvalifikuje jako porušení pracovní kázně podle zvláštního právního předpisu, zákoníku práce. Proces schvalování tohoto dokumentu Poslaneckou sněmovnou Parlamentu ČR spolu se zmíněným odkazem na zákoník práce pak znamená, že se z norem obvykle samoregulačních, stanovených a přijímaných samotným médiem, stávají normy pracovněprávní. Jednotícím motivem formulace následujících zásad a pravidel se stal záměr přispět k rozvoji služby veřejnosti, kterou poskytuje Český rozhlas. Kodex má sloužit nejenom jako vodítko pro správné rozhodování při řešení konkrétních otázek a problémů rozhlasového vysílání, ale současně představuje závazek kvality daný posluchačům a veřejnosti. Hlava I. Kodexu se zabývá aktéry služby veřejnosti v oblasti rozhlasového vysílání, hlava II. se věnuje jednotlivým typům pořadů a některým dalším činnostem Českého rozhlasu, hlava III. specifikuje postupy při řešení některých profesních a etických problémů. Kodex vychází z pojetí služby veřejnosti zajišťující přístup k informacím, kultuře, vzdělání a zábavě pro všechny obyvatele. Český rozhlas v tomto smyslu představuje otevřený veřejný prostor pro setkávání zkušeností, postojů a prožitků vlastních různým lidem a skupinám žijícím na území České republiky. Tím mimo jiné napomáhá informační a kulturní seberealizaci rozmanitých menšin, jež se ocitají mimo hlavní proud názorů, kultury a zábavy, a umožňuje většině poznání těchto menšin.

Návrh Kodexu Českého rozhlasu (dokument word)

Logo|foto:Český rozhlas